Karzáí se ostře pustil do počínání NATO v Afghanistánu

Po dalším náletu na jihozápadě země, který zabil čtrnáct civilistů, se afghánský prezident Hamid Karzáí ostře obul do operací USA a celého NATO s prohlášením obsahujícím výrazy jako „poslední varování“, „veliké chyby“ a „vraždění civilistů“. Bílý dům přislíbil, že vezme celou situaci zcela vážně v potaz a na místo neštěstí již byl vyslán vyšetřovací tým.

NATO odmítá nařčení z neposkytnutí pomoci trosečníkům

Britský list The Guardian obvinil námořní síly NATO, že v březnu nepomohly lodi přepravující uprchlíky z Tripolisu na italský ostrov Lampedusa. Přestože porouchaná loď žádala o pomoc, záchrana přišla až po dvou týdnech, kdy na palubě hlady a žízní zemřelo 62 lidí. Mluvčí NATO Carmen Romerová kategoricky odmítla, že by některé z vojenských plavidel ignorovalo žádost o pomoc.

Libyjská armáda zvolila novou taktiku, NATO není schopné likvidovat vojenské stroje

Libyjské tanky a dělostřelectvo obléhající Misratu zahájili novou taktiku – „vystřel a běž“. Po každém výstřelu se vojenská technika operativně přesouvá, což činí velká problémy spojeneckým letadlům, která jsou jen málo schopná zaměřovat své cíle, vojenský zdroj z velitelství NATO přiznal, že palebná síla spojenců je tím výrazně degradována. Dále se ukazuje, že i přes neustálé bombardování se příznivcům Muammara Kaddafiho a libyjské armádě daří vytlačovat povstalce a držet v obležení Misratu i zbytky východní Libye, které jsou v rukou povstalců.

NATO provedlo nálet na sídlo Muammara Kaddafiho

V Tripolisu byl napaden dům Muammara Kaddafiho, kam byli pozváni i zahraniční novináři. Sídlo zasáhly nejméně tři rakety a dle mluvčího vlády byl zabit nejmladší syn Muammara Kaddafiho Saif al-Arab a tři vnoučata. Velká Británie reagovala tvrzením, že smrt Kaddafiho příbuzných nemůže potvrdit. Předseda Libyjské národní rady Mustafa Abdel Jalil projevil lítost nad útokem na sídlo Muammara Kaddafiho, ale opět ho obvinil z útoků. Mluvčí libyjské vlády ve svém projevu prohlásil: „Myslíme si, že teď už je každému jasné, že to, co se děje v Libyi, nemá nic společného s ochranou civilního obyvatelstva.“ Muammar Kaddafi útok přežil, ale zatím sám nijak nereagoval. NATO popírá, že by šlo o zaměření se na rodinu Muammara Kaddafiho, ovšem tato událost výrazně nahrává oponentům útoků koalice v Libyi, kteří tvrdí, že výrazně přesahují mandát OSN k ochraně civilistů.

Muammar Kaddafi nabídl příměří, NATO ale odmítlo

Libyjský vůdce Muammar Kaddafi oznámil, že je ochoten přistoupit k příměří a zastavení vojenských operací a zahájit jednání. Zdůraznil ale, že předem vylučuje možnost svého odchodu. Povstalci tuto nabídku odmítají s tvrzením, že není důvěryhodná. Muammar Kaddadi ve svém projevu vyzval k jednání i země, které vedou letecké útoky na libyjské území s tím, že tato intervence nebyla Libyí očekávána a zemi zaskočila, přesto však chce jednat a upozornil na rostoucí oběti leteckých útoků. NATO nabídku odmítlo oznámením, že letecké údery budou pokračovat do té doby, než přestanou v Libyi útoky na civilisty, které libyjská vláda ze své strany popírá.

Taliban vyhlásil jarní ofenzivu v Afghanistánu

Taliban oznámil začátek jarní ofenzivy, která  bude mít za cíl zahraniční vojáky, jakož i afghánské bezpečnostní síly a vládní úředníky v první vlně útoků. Dále Taliban předeslal, že se bude jednat i o sebevražedné atentáty. Ve svém prohlášení Taliban varoval afghánské civilisty, aby se vyhýbali veřejným shromážděním, vojenským základnám a konvojům a stejně tak i vládním budovám, neboť vše zmíněné bude od 1. května cílem útoků. Brigádní generál Josef Blotz, mluvčí NATO a mezinárodních sil bezpečnostní pomoci (ISAF) prohlásil, že koalice se chystá posílit ostrahu vojenských základen, neboť informační služby varovaly před zhruba týdnem intenzivních útoků Al-Kaidy a Talibanu.

Rusko odmítá jakékoliv nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti Libyi, NATO by prý pozemní jednotky bylo ochotné vyslat

Rusko oznámilo, že nebude podporovat žádnou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by mohla konflikt eskalovat a prohlubovat občanskou válku. Rusko se při poslední rezoluci zdrželo hlasování, nyní se ale po vyjádřeních ministra zahraničí Sergeje Lavrova dá očekávat, že by mohlo využít svého práva veto v Radě bezpečnsoti. Rusům se totiž nelíbí, že zpočátku vedoucí představitelé NATO vyloučili vyslání pozemních jednotek do Libye, nyní ale šéfka evropské zahraniční politiky Catherine Ashton prohlásila, že členové NATO by takový krok učinily v případě, kdyby o něj byly požádáni OSN.

Slovensko zvažuje zrušení vojenského letectva

Slovensko se před vstupem do NATO zavázalo k ročním výdajům na obranu ve výši 2% HDP. Současné výdaje jsou však poloviční, za což si Slováci vysloužili ostrou kritiku Severoatlantické aliance. Ministerstvo obrany hodlá razantně šetřit, jednou z variant je i zrušení finančně náročného provozu vojenského letectva. Konkrétní úsporné návrhy předloží ministr obrany vládě do léta.

NATO a Rusko se dohodly na vytvoření fondu, zisk z něj může mít i Česká republika

Z fondu, na jehož vytvoření se dohodli ministři zahraničí v pátek během jednání Rady NATO – Rusko v Berlíně, budou financovány úpravy ruských transportních vrtulníků Mi-17 a bitevníků Mi-35 pro afghánské vzdušné síly, ale také například výcvik mechaniků a nákup náhradních dílů. Příležitost získat příjem z fondu ve výši 8 milionů dolarů (130 milionů Kč) má i Česká republika, která má s modernizací strojů pro nasazení v Afghánistánu zkušenosti. V České republice rovněž již v květnu začne unikátní projekt, během nějž budou čeští specialisté učit afghánské a americké piloty létat s transportními vrtulníky ruské výroby Mi-17.

Američtí senátoři nechtějí dopustit spolupráci s Ruskem na protiraketové obraně

Skupina složena z 39 senátorů – republikánů vyzvala v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Rusku nedával právo rozhodovat o globálním systému protiraketové obrany a neposkytoval Moskvě informace o tajných technologiích. Jakékoliv ústupky ze strany USA podle jejich slov mohou ohrozit bezpečnost Spojených států a jejich spojenců. Senátoři tímto reagovali na nedávné prohlášení ruského vicepremiéra Sergeje Ivanova, který „rovnou účast“ Ruska v evropské či globální protiraketové obraně definoval jako kontrolu Moskvy nad „červeným tlačítkem“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po dnešním zasedání Rady NATO-Rusko v Berlíně ujistil, že Rusko nežádá a nemůže očekávat právo veta. Obavy senátorů označil za neopodstatněné a samotný dopis za snahu o vlastní propagaci.

Cílem NATO v Libyi je odstranění pluk.Kaddáfího

Na setkání v Berlíně se zástupci členských zemí NATO shodli na tom, že je nepřípustné, aby Muammar Kaddáfí, který se evidentně pokusil o masakr vlastního obyvatelstva, nadále stál v čele Libye. Primárním záměrem celé operace však zůstává ochrana civilního obyvatelstva. USA, Francie a Velká Británie stále prosazují vojenské řešení patové situace v Libyi, podporu dalších států pro letecké útoky se jim však získat nepodařilo.

Ministři zahraničí NATO jednají o dalším postupu v Libyi

Od berlínského summitu se neočekává vzájemná dohoda zúčastněných zemí, německá ministr Guido Westerwelle stále trvá na politickém řešení konfliktu. Naopak Francie, Británie i Spojené státy jsou pro plné využité všech vojenských prostředků a chtějí pro svou strategii získat i další země. Schůzka bude pokračovat v pátek za účasti Ruska, Ukrajiny a Gruzie.

Francie chce větší vojenskou podporu USA v Libyi

Francouzský ministr obrany Gerard Longuet prohlásil, že by v prolomení libyjského patu výrazně pomohla větší angažovanost armády USA. Spojené státy se však velmi zdráhají ve větší angažovanosti. Analytici přesto tvrdí, že pravděpodobně již probíhá skrytý výcvik a vyzbrojování povstalců, ale je prý třeba konat tak ve větším rozsahu a kombinovat výcvik s dalšími leteckými údery Spojených států, aby se tak zabránilo dlouhodobé patové situaci, která by byla vnímána jako selhání mise NATO.

Francie kritizuje NATO – to zničilo mírové snahy Africké unie

NATO převzalo velení nad operacemi v Libyi 31. března a již několikrát čelilo obviněním ze strany libyjských povstalců za malou intenzitu útoků. NATO je naopak podstatně kritičtější k povstaleckému vedení a naposled oznámilo, že povstalci vlastní těžké zbraně, což NATO nevědělo. Francie nyní tvrdí, že kvůli slabým útokům dochází k zabíjení dalších civilistů armádou Muammara Kaddafiho, a požaduje bombardování ve větší míře. Libyjská armáda zatím dále dobývá město Misrata, poslední baštu rebelů na západě Libye. Francii stejným názorem podpořila i Velká Británie, ovšem způsobilo to kolaps mírových jednání Africké unie, na jejíž plán příměří již dříve přistoupil Muammar Kaddafi, přičemž povstalci o něm jednali.

Gruzie se podílí na cvičení NATO v rámci programu „Partnerství pro mír“ (PfP)

Vojenská cvičení s názvem „Viking 2011“ budou probíhat do 15. dubna na vojenské základně Vaziani poblíž Tbilisi, zaměří se na rozvoj operací na podporu míru a řešení krizových situací. Zúčastní se jich vojenští i civilní zaměstnanci z 24 členských a partnerských zemí Severoatlantické aliance. Hlavním organizátorem cvičení je Švédsko, kde se také nachází hlavní štáb.

Libyjští povstalci tvrdí, že odrazili vládní útok na město Misrata, NATO ale pochybuje

Mluvčí rebelů v Misratě tvrdí, že se podařilo odrazit nápor libyjské armády a nyní se daří zatlačovat vojáky zpět od centra tohoto přístavního města, poslední povstalecké bašty na západě Libye. Představitelé NATO si ale prý postupně přiznávají, že situace v Libyi se i kvůli náletům proměnila ve vojenský pat, a kritizují Muammara Kaddafiho, který dle nich využívá civilistů ke krytí armády před leteckými útoky. NATO prý také stále více pochybuje o možném úspěchu ozbrojeného povstání proti Muammarovi Kaddafimu.

Jordánsko se připojuje ke koalici v Libyi, posílá svá letadla

Jordánsko se rozhodlo nabídnout pomoc při zajišťování logistické podpory mise po mandátem OSN. Podle jordánské tiskové agentury již v Evropě přistály i bojové stíhače Královského jordánského letectva, které by měly chránit humanitární lety z Jordánska do Libye. Jordánsko je tak po Kataru a Spojených arabských emirátech třetí arabskou zemí, která se přidala ke koalici v Libyi.

Libyjští povstalci kritizují NATO za příliš slabé a pomalé akce

Povstalci prohlašují, že útoky NATO jsou příliš pomalé a nestíhají chránit civilní obyvatelstvo, což umožňuje armádě Muammara Kaddafiho rychleji postupovat. NATO se brání tím, že se nyní již 6 dní soustředí na kampaň nad Misratou, což je jediné město rebelů na západě Libye, které ještě zcela nepadlo, ale podle rebelů to nestačí. NATO dále tvrdí, že intenzita leteckých útoků je stejná, jaká byla v době vedení mise Francouzi, Brity a Američany, a nyní se prý především soustředí na vojenskou infrastrukturu. Rebelové prohlásili, že je NATO zklamalo a že je v současnosti jejich největším problémem.

NATO převzalo kompletní velení v Libyi

NATO oznámilo, že dnes převzalo plnou kontrolu nad všemi operacemi v Libyi. Bylo tak naplněno rozhodnutí Severoatlantické aliance z neděle o převzetí veškerých operací koalice vedené Spojenými státy, Francií a Velkou Británií. Převzetí prý proběhlo bezproblémově a nyní je NATO zodpovědné za všechny akce.

NATO promluvilo o vazbách šéfů libyjských povstalců na al-Kaidu a Hizballáh- USA to popírá

Admirál James Stavridis, vrchní velitel sil NATO v Evropě a vrchní velitel americké armády v Evropě, ve svém projevu k americkému Senátu oznámil, že informační služby NATO velice podrobně zkoumají představitele inteligence libyjských povstalců, přičemž se u povstaleckého vedení ukázaly „záblesky“ vazeb na al-Kaidu i libanonský militantní Hizballáh, který je podporovaný Íránem. Při začátku protestů a povstání proti Muammaru Kaddafimu, Kaddafi hovořil o spiknutí organizovaném al-Kaidou. Na projev admirála Stavridise okamžitě zareagovaly americké bezpečnostní služby, které zcela vyvracejí, že by velení povstalců bylo napojeno na al-Kaidu. Stejně tak se vyjádřila i americký velvyslankyně při OSN Susan Rice, která prohlásila, že operace al-Kaidy v Libyi jsou úplně omezené.

Velvyslanec Ruska při NATO: V otázce protiraketové obrany stále nebylo dosaženo významného pokroku

Mezirezortní pracovní skupina, která byla zřízena při administraci ruského prezidenta za účelem koordinace spolupráce se Severoatlantickou aliancí v oblasti protiraketové obrany, je aktivní, avšak dosud nebylo v této otázce dosaženo významného pokroku. Takto se vyjádřil stálý velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin po zasedání Rady NATO-Rusko v Bruselu. Především zdůraznil, že Rusko od Severoatlantické aliance stále neobdrželo právní záruku toho, že její systém protiraketové obrany nebude namířen proti ruskému strategickému potenciálu.

Útok NATO v Afganistánu si vyžádal další civilní oběti

Při náletu NATO na dvě vozidla v jižním Afganistánu byli omylem usmrceni další civilisté. Podle rozvědky měli jet ve vozidlech šéf radikálního hnutí Taliban a další jeho spolupracovníci. Tento incident se zařadil mezi další omyly vojsk Severoatlantické aliance, které stály jen v roce 2010 životy nejméně 2777 afgánských civilistů.