Zatímco zástupci Evropské unie (EU), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) požadují další úsporná opatření,aby poskytli zadlužené zemi finanční pomoc v hodnotě 130 miliard eur, řecké odbory svolaly na úterý stávku. V zemi kolabuje městská hromadná doprava, byl omezen provoz nemocnic a škol. Největší řecký přístav Pireus zcela zastavil provoz. Členkyně Evropské komise (EK) Neelie Kroes situaci komentovala slovy : „Pokud by Řecko opustilo eurozónu, nebyla by to katastrofa. Nepotopilo by to celý blok.“ Předseda EK José Manuel Barosso však také sdělil, že doufá v setrvání země v bloku jednotné měny.
Archiv rubriky: MMF
Řecký premiér jedná s vládní koalicí o podpoře 2. záchranného balíčku
Ten by zemi, za předpokladu splnění všech podmínek, měl být vyplacen Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Řecký premiér Lucas Papademos dnes jedná s koalicí, aby ta podpořila tento krok, bez kterého se v polovině března ocitne země na pokraji bankrotu. Stěžejním bodem jednání je dohoda na reformách, které veřejní věřitelé požadují. Ministři eurozóny se měli v této otázce setkat v pondělí, schůze teď byla z řecké strany odvolána. Rozhodnutí o výsledku jednání by mělo být známo do nedělního večera.
Řecký premiér je připraven rezignovat, pokud další rozhovory o reformách selžou
Řecký premiér Lucas Papadimous, jenž velí vládní koalici, která řeší masivní zadlužení země uvedl, že pokud politici selžou v jednáních o dalších reformách potřebných k 2. záchrannému balíčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU), podá demisi.
Norsko nabídlo Mezinárodnímu měnovému fondu 7 miliard euro
Norský premiér Jens Stoltenberg nabídl navýšení bilaterální pomoci Norska Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v rámci pomoci eurozóně na 7 miliard eur. Podle vyjádření premiéra tímto Norsko chce přispět ke stabilizaci evropské, ale i mezinárodní ekonomiky. Norská nabídka je dvojnásobná než v předchozích letech.
Do Srbska míří delegace Mezinárodního měnového fondu
Delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) míří do Bělehradu, aby vedla rozhovory se srbskou vládou v rámci řešení srbských ekonomických dilemat a preventivních opatření pro rozpočet na rok 2012. MMF budou zajímat především srbské plány, jak odstranit odchylky od dohodnuté výše rozpočtových záruk státního dluhu, neboť podle MMF by pro Srbsko mohlo být velkým problémem udržet ekonomický růst.
Portugalsko by se mohlo brzy stát další z nejproblematičtějších zemí eurozóny
Pokles portugalské ekonomiky a dlouhodobá neschopnost splácet své dluhy je jedním z důvodů, proč by Řecko nemuselo být ve svém postavení již brzy osamělé. Dle analytiků listu Financial Times by se měla začít Evropa zabývat situací v Portugalsku během několika týdnu, bude-li se chtít vyhnout situaci, která nyní nastala v Řecku. V době, kdy se lídři EU setkali na sumitu v Bruselu, výnosy z desetiletých portugalských vládních dluhopisů se vyšplhaly na 17%, což je rekord v rámci eurozóny. Je vysoce nepravděpodobné, že by Portugalsko získalo v roce 2013 přístup ke dluhovým trhům. Balíček Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v objemu 78 miliard eur, na kterém se strany dohodly v květnu 2011, by tak nemusel k vyřešení krize stačit.
Mezinárodní měnový fond razantně snížil předpokládaný růst albánské ekonomiky
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu hospodářského růstu v Albánii. Ekonomika Albánie poroste podle MMF o 0,5%, a to i přestože původní odhad činil 1,5%. MMF vychází z předpokladu velmi slabé domácí poptávky v Albánii, což povede k poklesu finančních prostředků a také k „opatrnějším půjčkám“ bank. MMF doporučil Albánii vytvořit důvěryhodné fiskální pravidlo na snižování veřejného dluhu a urychlit strukturální reformy za účelem podpoření a zlepšení podnikatelského prostředí a produktivity. Zvláště MMF žádá zlepšení ve vynucování vlastnických práv a zaručení dodržení smluv.
Řecký premiér Lucas Papademos komentoval výsledek sumitu lídrů EU
„Je těžko říct, zda-li bude Řecko potřebovat další veřejné financování, kromě 2. záchranného balíčku v hodnotě 130 miliard eur.“ Uvedl však také, že jeho cílem je vyhnout se této alternativě. Zatímco Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) prosazují, aby Řecko zavádělo další úsporná opatření, premiér uvedl, že v rozhovorech s privátními investory o seškrtání části řeckého dluhu je stále potřeba vyřešit některé nesrovnalosti.
Embargo EU na íránskou ropu by mohlo navýšit cenu za barel až na 150 dolarů
Pohrozil tím šéf Íránské státní ropné společnosti Ahmad Qalehbani. „Vypadá to, že budeme svědky zvyšování cen ropy v rozsahu od 120 do asi 150 dolarů za barel.“ Páteční cena za barel se pohybovala kolem 112 dolarů. Íránský parlament bude příští týden hlasovat o tom, zda-li zastavit dodávky ropy do Evropy. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že embargo na íránskou ropu může vytlačit ceny ropy až o 20-30% na 140 dolarů za barel, pokud nebudou nalezeny alternativní dodávky z rozvojových zemí. Informovala o tom agentura RIA Novosti.
Šéfka MMF: „Úsporná opatření musí být přizpůsobená ekonomice dané země.“
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde v Davosu varovala, že nevhodná úsporná opatření můžou zbytečně ohrozit růst ekonomik evropských zemí a měly by proto být přizpůsobeny dané ekonomice státu a ne zaváděný celoplošně. „Některé státy musí jít plnou parou vpřed, aby dosáhly fiskální konsolidace, jiné mají prostor a měly by prozkoumat možnosti jak nejlépe pomoci samy sobě.“ uvedla šéfka fondu.
Šéf Evropské komise: „Musíme zabránit platební neschopnosti Řecka za každou cenu.“
Šéf výkonného orgánu EU José Manuel Barosso v pátek uvedl, že eurozóna musí udělat vše pro to, aby se zabránilo řecké platební neschopnosti. „Pokud naší řečtí přátele přispějí svým dílem, musíme jejich snahy podpořit.“ Pan Barosso také uvedl, že by vyhlášení platební neschopnosti bylo signálem „velkých problémů“ nejen pro Řecko, ale i pro eurozónu jako celek. Funkcionář hovořil po jednání s belgickým premiérem Elio Di Rupo před nadcházejícím pondělním sumitem lídrů Evropské unie v Bruselu, do kterého by mohla být zajištěná dohoda o seškrtání části řeckého dluhu mezi řeckou vládou a soukromým sektorem. Pan Barosso uvedl, že zpětná vazba od mise Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Aténách zavdala důvod k optimismu, že řešení bude brzy nalezeno.
Maďarsko doufá v dohodu s MMF do konce března
Mluvčí maďarské vlády Zoltan Kovacs ve čtvrtek uvedl, že země doufá v dohodu o půjčce od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU) do konce března. Uvedl také, že „základy maďarské ekonomiky jsou pevné“ a že premiér Viktor Orbán a vláda provádějí „významné strukturální reformy, aby byla naplněná očekávání mezinárodního společenství.“
Dle šéfky MMF budou muset provést škrty řeckého dluhu nejspíše i veřejní věřitelé
Pokud jednání o seškrtání části dluhu mezi Řeckem a soukromými věřiteli nebude stačit k poklesu zadlužení země na udržitelnou úroveň, do snížení se budou muset zapojit nejspíše i veřejní věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF) a země eurozóny, tvrdí šéfka fondu Christine Legarde. Zástupci soukromých věřitelů se dnes sešli, aby se dohodli, jak budou v jednáních s řeckou vládou pokračovat poté, co je EU vyzvala, aby přistoupili na nižší úrokové sazby. Kvůli nastalému vývoji situace v Řecku již druhý den klesají západoevropské akcie.
MMF vyzval Maďarsko k dalším úsporným opatřením
MMF tak žádá Maďarsko o tento krok v době, kdy se země snaží vyjednat s fondem a Evropskou unii půjčku na podporu její ekonomické situace. Fond po své pravidelné monitorovací misi v zemi uvedl, že očekává růst HDP země tento rok o pouhé 0,3%, oproti původním odhadům 2,5%. Prognóza schodku veřejných financí země byla také revidována směrem k 3,9%, oproti původním 3%.
Šéfka MMF žádá spojení záchranných evropských fondů
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde ve středu uvedla, že kombinace dvou fondů Evropské unie určených na záchranu států sužovaných krizí by znamenala „velmi silný signál důvěry v Evropu“. Nyní je dočasným záchranným valem Evropský fond finanční stability (EFSF), který by měl být v tomto roce nahrazen trvalým fondem, jímž je Evropský stabilizační mechanismus (ESM). ESM by měl fungovat společně s EFSF celý rok.
Prognóza ekonomického růstu Irska byla snížená
Prognózu snížilo trio Evropská unie (EU), Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB). Ještě v listopadu předpovídala irská vláda růst ekonomiky o 1,3%. Trio nyní snížilo předpověď z 1% na 0,5%. Snížení prognózy růstu irské ekonomiky přichází poté, co zemi navštívili zástupci jmenovaných institucí. Zástupci také sdělili, že Irsko dosáhlo všech úsporných cílů potřebných k tomu,aby mohlo přijímat mezinárodní půjčky.
Výsledky rozhovorů mezi Řeckem a věřiteli do konce týdne
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos oznámil, že výsledky rozhovorů mezi Řeckem a věřiteli ohledně výměny dluhopisů přijdou do konce týdne. Jednání v minulém týdnu byla neúspěšná, tentokrát se však očekává shoda obou stran. Řecko požaduje odpis alespoň 50% svého dluhu. Restrukturalizace řeckého dluhu je podmínkou pro udělení další pomoci ze strany Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Pokud bude dosaženo dohody, neznamená to ještě, že odpis části dluhu podepíší všichni věřitelé. Řecko tak přes možný úspěšný výsledek jednání nemusí dosáhnout požadované částky.
V lednu proběhne setkání státníků a vysokých funkcionářů na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
Německá kancléřka Angela Merkel se tento měsíc zúčastní každoročního elitního setkání vlády a obchodních leadrů ve švýcarském Davosu. Hlavním tématem bude řešení dluhové krize, která ovládá globální trhy více jak dva roky. Předpokládaná účast představitelů vlády a privátního sektorů je 2600 osob. Setkání by se měla zúčastnit také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagard, americký ministr financí Timothy Geithner, generální tajemník OSN Ban Ki-moon a generální tajmeník Ligy arabských států Nabil Elaraby. Dalšími tématy pětidenního výročního zasedání bude diskuze o vlně demonstrací a arabském jaru, ale i komentář k nadcházejícím prezidentským volbám v Rusku a Francii.
MMF potřebuje nejméně 500 miliard dolarů pro eurozónu
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že eurozóna potřebuje zhruba 500 miliard dolarů k tomu, aby mohla čelit dluhové krizi. Z tohoto důvodu se MMF hodlá obrátit na členské země, aby zvýšily své příspěvky do MMF.
MMF vyzval ke krokům, které by zmírnily nynější krizi eurozóny
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednala v noci na dnešek o posílení finančních zdrojů fondu. Zdůraznila i nutnost kolektivních kroků zmírňujících dopad nynější krize eurozóny. Rada také přivítala evropský návrh, který počítá s tím, že Evropa poskytne fondu dalších 150 miliard eur, aby zvýšila jeho úvěrovou kapacitu. Nynější úvěrová kapacita fondu se pohybuje na asi 350 miliardách dolarů. Jednání přichází v době, kdy se skupina G20 připravuje na únorová jednání, na kterých má být projednáno i navýšení peněžních zdrojů právě pro MMF.
Egypt požádal MMF o pomoc ve výši 3,2 miliardy dolarů
Egyptský ministr pro mezinárodní spolupráci Faiza Abu el-Naga oznámil, že Egypt podal oficiální žádost o pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 3,2 miliardy dolarů. Egypt již jednou žádost podal a nakonec půjčku v červnu 2011 odmítl s tím, že není třeba, nyní se ale egyptská vláda snaží zaplnit mezeru v rozpočtu způsobenou obrovskými ekonomickými ztrátami v souvislosti s nepokoji. Půjčku zároveň předznamenalo i egyptské Muslimské bratrstvo na konci minulého týdne.
Maďarsko připraveno změnit některé části zákona o centrální bance
Premiér Viktor Orbán v pátek uvedl, že Maďarsko je připraveno čelit kritice ohledně části tohoto zákonu, poté co se zúčastnilo rozhovorů s MMF o případné finanční pomoci zemi. „Zvažujíc výtky, maďarská vláda s některými zmíněnými body kritiky souhlasí a já nevidím žádnou překážku v jejich změně.“ řekl premiér. „Existují ovšem body, ve kterých se naše názory velmi liší.“ Ve čtvrtek EK oznámila, že udělá vše proto, aby Maďarsko dodržovalo unijní právo.
Rozhovor MMF a Maďarska o finanční pomoci zemi
Představitelé Maďarska ve čtvrtek jednali v městě Washington o velmi potřebné finanční pomoci od EU a MMF, Maďarsku však bylo řečeno, že musí řešit své klíčové politické problémy, jako možné oslabení nezávislosti centrální banky, díky změnám v maďarské ústavě. Místopředseda maďarské vlády Tamas Fellegi se setkal s šéfkou MMF Christine Lagarde kvůli rozhovorům o navrhované úvěrové linií v řádu 15-20 miliard eur.