To uvedl ve svém prohlášení prezident této instituce Robert Zoellick. Ekonomika této země se podle něho nachází ve zlomovém bodě, přičemž současný růst je podle Zoellicka neudržitelný. Především je prý nutné předefinovat dosavadní roli vlády a státních společností. I přes částečné zpomalování se Čína velmi pravděpodobně do roku 2030 stane světovou ekonomikou číslo 1.
Archiv rubriky: Kontinenty
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton vyzvala obyvatele Sýrie k odmítnutí vlády prezidenta Bashara al-Assada
Na konferenci v Maroku vyzvala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová syrské obyvatele a především podnikatele a média, aby ukončili podporu vlády prezidenta Assada. Hillary Clinton odmítla klasifikaci syrských protestujících jako teroristů, jak je označuje prezident Assad, a naopak vyzvala obyvatele země k jejich podpoře.
USA nehodlají po protestech v Afghánistánu měnit svoji strategii
Americký velvyslanec v Kábulu Ryan Crocker oznámil, že USA nehodlají redefinovat své závazky vůči Afghánistánu v souvislosti s vlnami protestů a násilí. Dále prohlásil, že vláda prezidenta Hamída Karzáího není připravená na odchod amerických vojáků a bez jejich přítomnosti by se zhroutila. Velvyslanec Cocker poukázal na fakt, že americké vojenské síly neopustí Afghánistán do té doby, než bude jednoznačně prokazatelné, že nehrozí návrat teroristické sítě Al-Káida a hnutí Taliban. Kandidát na amerického prezidenta Mitt Romney se nechal slyšet, že podporuje přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu, ale požaduje změnu bezpečnostní strategie v zemi.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.
Kolumbie chce posílit své vztahy s Indií
I to je důvodem k návštěvě kolumbijské ministryně zahraničních věcí Patti Londoño. Ta navštíví indické hlavní město Nové Dillí v polovině března. Podle oficiálního prohlášení se ministryně setká s představiteli důležitých společností, se kterými prodiskutuje růst vzájemné spolupráce. Dalším bodem programu by mělo být podepsání pětiletého programu, který má posílit spolupráci zemí v oblasti kultury. Ministryně se dále setká s představiteli vlády, se kterými bude jednat o společné agendě v rámci členství obou zemí v Radě bezpečnosti OSN.
Španělský Nejvyšší soud očistil soudce Baltasara Garzona z porušení zákona o amnestii
Španělský Nejvyšší soud očistil soudce Baltasara Garzona z nařčení z porušení práva o amnestii z roku 1977 vyšetřováním zločinů spáchaných během vlády nejvyššího představitele Španělska Franciska Franka. Dvě pravicové skupiny obvinily soudce Garzóna z překročení svých pravomocí, když se snažil stíhat tyto zločiny spáchané mezi lety 1936 a 1975. Pan Garzon uvedl názor, že na zločiny proti lidskosti by se neměla vztahovat amnestie. Začátkem tohoto měsíce mu Nejvyšší soud zakázal vykonávat soudní praxi po dobu 11 let.
Repsol a Sinopec objevily zásoby ropy u brazilského pobřeží
Španělská ropná společnost Repsol- YPF a čínská Sinopec objevily výrazné zásoby ropy v Atlantickém oceánu. Podle společnosti Repsol- YPF se jedná o jedno z největších nalezišť suroviny v oblasti Brazílie. Právě Brazílie momentálně zažívá svůj vrchol v těžbě ropy. To hlavně díky tomu, že v jejích vodách se nachází jedny z největších rezerv suroviny na světě. Podle odhadů norského Statoilu se v novém nalezišti nachází přes 250 milionů barelů ropy. Podle analytiků by se tato čísla mohla ještě zvýšit.
Ministři financí eurozóny se setkají před sumitem EU
Oznámil to dnes šéf této skupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Ministři mají ve čtvrtek ověřit splnění podmínek pro získání 2. záchranného balíčku Řeky, ještě předtím, než začne další sumit Evropské unie (EU). Po sumitu představitelů celé 27 členských států se v pátek odehraje menší sumit 17 členů bloku jednotné měny. Očekává se také, že Herman Van Rompuy, dosavadní předseda Evropské rady získá na sumitu další třiceti-měsíční mandát k výkonu této funkce.
Němci demonstrovali proti ACTA
Několik států Evropské unie (EU) včetně Německa již oddálilo ratifikaci této mezinárodní smlouvy. Největší demonstrace o asi 2 tisících osobách se odehrála v Mnichově, protesty však proběhly i v jiných německých městech.
Evropská centrální banka již 2 týdny nekupuje vládní dluhopisy
Banka tímto působí dojmem, že dočasně pozastavila kontroverzní program na snížení výpůjčních nákladů zadlužených států. Cílem příležitostných nákupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) bylo snižování úrokových sazeb z úvěrů těžce zadlužených zemí jako je Itálie nebo Španělsko.
Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko
Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
Izrael se chystá dodat do Ázerbájdžánu vojenské systémy v hodnotě 1,6 miliardy dolarů
Izrael hodlá s Ázerbájdžánem uzavřít dohodu o dodávce protiletadlových systémů a systému protiraketové obrany společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Informaci uvedla agentura PressTV s odvoláním na oficiální zdroje.
V Turecku a Ázerbájdžánu proběhly desetitisícové demonstrace, protestující žádali uznání genocidy v Khojali
Přibližně 50 tisíc Ázerbájdžánců se zúčastnilo nedělního pochodu hlavním městem Baku, aby si připomněli 20. výročí jednoho z nejkrvavějších incidentů války o Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánské vlády tehdy arménská armáda pozabíjela více než 600 civilistů, což považuje za genocidu, Arménie to však rázně odmítá. V mohutném davu, ve kterém byl i prezident Ilhan Alijev, se objevily transparenty s výzvami k mezinárodnímu uznání genocidy, kterou Ázerbájdžánci kladou na stejnou úroveň s masakry ve Rwandě (1994) a srbské Srebrenici (1995). Pochod byl zakončen slavnostním položením věnců k památníku obětem. Při této příležitosti se shromáždilo rovněž okolo 20 tisíc lidí v turecké metropoli Istanbul.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Soud se společností BP byl odložen
Soudce Carl Barbier oznámil odsunutí soudního procesu se společností BP, která je odpovědná za ropnou katastrofu plošiny Deepwater Horizon. Důvodem tohoto rozhodnutí je snaha nalézt způsob odškodnění obětí katastrofy. Stání začne 5. března.
Senátor Spojených států amerických vyzývá ke snižování cen ropy
Senátor Schumer požádal ministryni zahraničí Spojených států Hillary Clinton, aby vyvinula diplomatický tlak na Saúdskou Arábii. Schumer poukazuje na nutnost kompenzovat klesající produkci Íránu a zamezit tak růstu ceny ropy. Ta se vyšplhala na 3,65 dolaru za galon a podle analytiků se může v příštích měsících dostat až na 4 dolary za galon. Schumer proto požaduje, aby Saúdská Arábie zvýšila svoji denní produkci o 2,5 miliónu barelů na 12,5 miliónu barelů.
Republikánský kandidát na prezidenta New Gingrich kritizuje amerického prezidenta Barracka Obamu
Americký prezident Barrack Obama ve svém projevu v Miami oznámil, že neexistuje žádná „stříbrná kulka“, která by srazila dolů ceny ropy. Za tento projev sklidil masivní kritiku ze strany republikánského kandidáta na prezidenta Newta Gingriche, který označil Obamovu energetickou politiku za špatnou a prohlásil, že dokáže snížit ceny ropy na 2 dolary a 50 centů za galon. Někteří akademici poukazují na to, že ceny ropy určuje globální trh a považují Gingrichův slib za nereálný.
Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum
Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.
Američtí zákonodárci požadují vyšetřování společnosti Google
Tři američtí kongresmani Edward J. Markey, Joe Barton a Cliff Stearns požádali Federální obchodní komisi o prošetření, zdali společnost Google neporušuje zákon o ochraně soukromí, když sbírá osobní data lidí, kteří používají některé její aplikace. Webový prohlížeč Chrome prý protiprávně uchovává soukromá data jeho uživatelů. Společnost Google to odmítá.
Demonstrující Afghánci zaútočili na americkou vojenskou základnu Bagram
Dav Afghánců zaútočil na americkou základnu Bagram na protest proti pálení Koránu, ke kterému na základně došlo. Americká armáda tento incident vyšetřuje. Několikatisícový dav zaútočil na americkou základnu granáty. Tímto činem vyvrcholily 6 dní trvající nepokoje, které přinesly několik desítek obětí z řad civilistů i afghánských pořádkových sil. Prezident Hamíd Karzáí vyzval demonstranty k zachování klidu a ukončení nepokojů.