Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
Archiv rubriky: Kontinenty
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Syrská opozice se setkala na klíčovém jednání v Kataru
V hlavním městě Kataru Doha se sešla syrská opozice sjednocená v Syrskou národní radu (SNC), která by se mohla změnit na vládu v exilu. Neshody ovšem mezi jednotlivými členy i nadále pokračují, rozdělení je především ideologické. Jednání potrvá čtyři dny a výsledkem by byla mít nový struktura opozice. Na úterý je naplánované setkání s další opoziční skupinou Syrská národní iniciativa (SNI). Obě skupiny by se mohly spojit a vytvořit během příštího měsíce exilovou vládu. Uznávaný disident Riad Seif uvedl, že roli v exilové vládě by mohly mít USA, sám odmítl být vůdcem opozice. V syrském konfliktu od března 2011 zemřelo na 36 000 lidí.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.
Politici v Ghaně si zvýšili plat, společnost nešetří kritikou
Ghanský parlament schválil bez veřejného projednání výrazné zvýšení platů pro prezidenta, ministry a poslance. K navýšení navíc došlo zpětně, vztahuje se k roku 2009 a později. „Máme právo to vědět, vždyť jsme plátci daní,“ rozhořčil se předseda antikorupční skupiny Vitus Azeem. Měsíční plat prezidenta se navýšil ze 4 240 USD na 6 357 USD, poslanci obdrží měsíčně 3 800 USD namísto 2 225 USD a ministři dostanou 4 770 USD a k osobnímu užití mohou například využít dva automobily. Podle BBC je minimální plat v Ghaně 75 USD a státní úředníci si nevydělají více než 500 USD. V čele západoafrické země stojí John Dramani Mahama, který v červnu nahradil zesnulého exprezidenta John Atta Mills. Nové prezidentské volby se budou konat v prosinci.
Bouře Sandy sebou vzala tisíce domovů, teploty přitom klesají k nule
Podle starosty Michaela Bloomberga přišlo jen v New Yorku důsledkem bouře o své domovy na 30 000 až 40 000 lidí, na 700 000 obyvatel v USA jsou bez elektřiny. Teploty přitom klesají na bod mrazu a předpověď na následující dny není optimističtější. V podobné situaci je na 1 milion lidí v sousedním státě New Jersey. Nedostatkovým zbožím je i nafta, přesto guvernér státu New York Andrew Cuomo ujistil, že by pohonné hmoty měly být brzo k dostání. V úterý se přitom v USA konají prezidentské volby, v nichž se proti sobě postaví současný prezident Barack Obama a jeho republikánský protikandidát Mitt Romney. Například ve státě New Jersey bude možné hlasovat pouze elektronicky, starosta Bloomberg potvrdil, že s pořádáním voleb mají „skutečný problém“. Bouře Sandy, která se přes Karibik a východní pobřeží USA přehnala 29. října, má jen v USA podle BBC na svědomí 106 lidských životů.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
Světová banka schválila Barmě poprvé za posledních 25 let finanční pomoc
Světová banka (SB) poskytne druhé nejchudší zemi v Asii půjčku ve výši 80 milionů USD, jde o první finanční pomoc za posledních 25 let. Peníze jsou určeny na výstavbu silnic, mostů, škol a zdravotních zařízení především ve venkovských oblastech. Minulý měsíc USA zrušily sankce a omezení na Barmu, která může znovu žádat o půjčky. SB plánuje Barmě poskytnout i další úvěr ve výši 165 milionů USD. Barmská vláda přistoupila k ekonomickým a politickým reformám po volbách v listopadu 2010, kdy se vojenská vláda vzdala části moci, přesto si udržuje svůj vliv na současné civilní vládě v čele s prezidentem Thein Sein. Za jeho vládnutí bylo propuštěno několik politických vězňů a byla zrušena cenzura.
Guinea jmenovala novou volební komisi
Guinejský prezident Alpha Conde v pondělí jmenoval 25člennou volební komisi, která má být kompromisem mezi vládnoucí stranou a opozicí. Přesto má opozice ke komisi výhrady a tvrdí, že jeden její člen byl bez důvodu nahrazen. Deset míst obsadila vládnoucí strana, 10 členů navrhla opozice a 5 dalších bylo jmenováno občanskou společností. Prezidentem volební komise se stal bývalý ministr zahraničních věcí v přechodné vládě Bakary Fofana. V roce 2008 proběhl v Guiney vojenský převrat, dosud armáda zcela nepředala moc, neboť se parlamentní volby od minulého roku stále odsouvají. Země navíc po vojenském převratu přišla o velkou část zahraniční pomoci ve výši stovek milionů USD. Evropská unie finanční prostředky uvolní teprve, jestliže Guinea uspořádá volby do konce tohoto roku. Již nyní diplomaté tvrdí, že volby neproběhnou dříve než v dubnu 2013.
Nezaměstnanost v eurozoně stoupla na rekordních 11,6 %
O desetinu procenta se v září zvýšila nezaměstnanost v eurozoně oproti předchozímu měsíci, o práci tak přišlo dalších 146 000 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Španělsko, kde podíl lidí bez práce dosáhl 25,8 %, následně je Řecko s 25,1 % a Portugalsko 15,7 %. Na opačném konci žebříčku je Švýcarsko s nejnižší nezaměstnaností kolem 4,4 % a Lucembursko s 5,2 %. V září stoupl počet lidí, kteří hledají práci, i v USA, kde bylo bez práce 7,8 % obyvatel. Celkové procento nezaměstnanosti Evropské unie, tedy se státy bez eura, se nezměnilo a zůstalo na 10,6 %.
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Amnesty International: Nigerijská armáda zneužívá svého postavení v boji proti Boko Haram
Mezinárodní lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) ve své zprávě obvinila nigerijskou armádu z mimosoudních poprav, násilných zmizení a mučení během bojů proti militantní islamistické skupině Boko Haram, která chce na severu Nigérie zavést islámské právo šaría. Armáda obvinění rezolutně odmítá. Podle AI armáda vypalovala kostely a školy a útočila proti médiím. „Lidí, kteří žijí v neustálém strachu a nebezpečí z útoků Boko Haram, čelí porušování lidských práv ze strany armády, která je má chránit,“ uvádí AI ve své zprávě. Boko Haram má na svědomí stovky mrtvých na severu a ve středu země od roku 2009.
Řecký novinář stane před soudem za zveřejnění 2000 lidí s účtem ve Švýcarsku
Novinář a vydavatel časopisu Hot Doc Costas Vaxevanis je stíhán za zveřejnění jmén 2000 Řeků, kteří měli či dosud mají účty ve švýcarské bance, ačkoliv není prokázané, že by spáchali daňové úniky. Ve čtvrtek bude novinář Vaxevanis souzen za porušení zákona o uveřejnění osobních údajů. Bývalá francouzská ministryně financí a v současnosti šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) měla předat seznam jmen řecké vládě již před dvěma roky, Řecko se ale seznamem nikdy řádně nezabývalo. Na seznamu figuruje řada podnikatelů, politiků i méně známých lidí. Celý proces vyvolává u řecké společnosti rozhořčení, ekonomickou krizí zdecimovaná a zadlužená země chce případ vyřešit a staví se na stranu novináře.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Prezidentská kampaň v USA se po bouři Sandy znovu pokračuje
Po bouři Sandy, která za sebou nechala nejméně 64 mrtvých v USA a 70 v Karibiku, paralyzovala dopravu na východním pobřeží, zanechala miliardové škody a miliony obyvatel bez elektřiny, se opět rozjíždí prezidentská kampaň. Republikánský kandidát Mitt Romney přerušil na dva dny svou kampaň, nyní je znovu na cestách. Prezident Barrack Obama svou kampaň rovněž přerušil, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc po bouři Sandy. Ve středu navštívil zasaženou oblast New Jersey. Ve čtvrtek se již prezident Obama vrací ke své prezidentské kampani, kterou představí v Nevadě, Colorado a Ohio. Volební den proběhne 6. listopadu a předvolební průzkumy ukazují těsné výsledky.
MMF sníží restrikce na Zimbabwe, země krok vítá
Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl, že sníží restrikce na technickou pomoc, které byly uvaleny na Zimbabwe. Podle ministra financí Tendai Biti by tento krok mohl navýšit zahraniční investice a mohl snížit zadlužení země. Zimbabwská vláda chce snížit státní dluh, který v roce 2011 dosahoval 113,5 % HDP, rozvojem těžebního průmyslu. Investoři nicméně zůstávají i nadále nejistí, neboť v příštím roce se budou konat volby, po nichž může znovu propuknout násilí, které by zemi uvrhlo do ještě hlubší ekonomické krize. Desetiletí ekonomického poklesu vyvrcholilo před čtyřmi lety, kdy se země dostala do hyperinflace. Zimbabwe měla v MMF pozastavena od roku 2003 do roku 2010 hlasovací práva důsledkem vládní politiky Roberta Mugabeho.
Rwandská opoziční politička byla odsouzena k osmi letům vězení
Victoire Ingabire byla zatčena několik měsíců poté, co se v dubnu 2010 vrátila z exilu, a nyní byla odsouzena k osmi letům vězení. Žalobce požadoval pro předsedkyni opoziční politické strany Sjednocené demokratické síly (UDF) odnětí svobody do konce života za ohrožení státní suverenity, soud jí nakonec vyměřit osm let vězení. Podle soudu měla Vitoire Ingabire navíc zlehčovat genocidu z roku 1994, během níž zemřelo na 800 000 etnických Tutsiů., když se ptala, proč se memoriálu neúčastní žádní Hutuové. Politička byla zatčena na jaře 2010, přičemž ještě ten samý rok se konaly volby, podle některých analytiků byla Ingabire zatčena právě proto, aby se voleb nemohla účastnit.
Libye má novou vládu, parlament schválil premiérův návrh
Premiér Ali Zeidan získal pro svůj návrh nové vlády, která se skládá z liberálů i islamistů, podporu Generálního národního kongresu (GNC). Nová vláda zahrnuje členy obou hlavních libyjských politických stran – Aliance národní síly (NFA), kterou vede bývalý premiér Mahmoud Jibril, a stranu Muslimského bratrstva Muslim Brotherhood’s Justice and Construction Party. Podle svých slov premiér Zeidan respektoval všechny regiony Libye, proto post ministra obrany a ministra vnitra připadne politikům z Benghazi na východě země. Ve vládě usednou i dvě ženy. Na začátku října ani na podruhé se sestavováním vlád neuspěl expremiér Mustafa Abushagur a byl odvolán.
Burundi získá 2 miliardy USD v rámci rozvojové pomoci
Donátorské země se shodly na navýšení pomoci pro středoafrickou zemi, která v rámci rozvojového programu získá mezi léty 2012-2015 2 miliardy USD. Finanční prostředky mají napomoct plně obnovit fungování země po občanské válce, která byla ukončena v roce 2009 po téměř dvou dekádách boje. Rozvojová pomoc má podpořit ekonomický růst, vznik nových pracovních míst, rozvíjet soukromý sektor, turismus a důlní průmysl. Vláda země předpovídá ekonomický růst země kolem 4 %, nicméně až 60 % státního rozpočtu ale tvoří zahraniční pomoc. „Burundi se v současnosti dostala z poválečné situace a je připravena dát se cestou rozvoje,“ řekl burundský prezident Pierre Nkurunziza.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
Bouře Sandy má na svědomí nejméně 38 mrtvých a miliardové škody
Jedna z největších bouří, která kdy zasáhla Spojené státy americké, udeřila na východní pobřeží, a nyní se přesouvá dále do vnitrozemí a na sever. Na osm milionů domácností a firem se ocitlo bez elektřiny. Metro v New Yorku bylo zatopeno a není jasné, jak dlouho potrvá, než se soupravy metra znovu rozjedou. Na 18 000 letů bylo zrušeno, provoz na letišti Johna F. Kennedyho má být znovu částečně obnoven od středečních 11:00 hodin. Prezident Obama kvůli bouři Sandy přerušil svou předvolební kampaň, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc zasaženým oblastem. „Byla to zničující bouře, možná nejhorší, kterou jsme kdy zažili,“ uvedl senátor New York Michael Blooberg. O život přišlo nejméně 38 lidí a první odhady škod se odhadují mezi 30 až 40 miliardy USD. Prezident Obama varoval další americké státy, především Massachusetts, Connecticutt, Rhode Island, New Jersy a Pennsylvanii, před postupem bouře Sandy. Dříve než bouře udeřila na americkou pevninu, zasáhla Karibik, kde si vyžádala na 70 lidských životů.