Plyne to z oficiální analýzy ruského Federálního statistického úřadu (Rosstat). V analýze není zahrnuta nelegální činnost. Podíl stínové ekonomiky zaznamenal nárůst především ve třetím čtvrtletí roku 2009 v souvislosti s dopady světové hospodářské krize na ruský trh práce.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Předseda ruské Rady federace navrhuje zrušit platnost presumpce neviny pro veřejné činitele
Předseda Rady federace RF Sergej Mironov během setkání s ruským premiérem Vladimírem Putinem prohlásil, že v rámci boje proti korupci považuje za smysluplné zrušení presumpce neviny pro úřední osoby, ačkoliv se jedná o radikální krok, který se nevyhne sporům. Konkrétně navrhl, aby v případě přistižení veřejného činitele při braní úplatku byl přistiženému či jeho rodinným příslušníkům ihned zabaven majetek, jež by byl navrácen po prokázání jeho legálního nabytí.
Rusko zvažuje prodloužení zákazu exportu obilí do konce roku
Jak potvrdil první vicepremiér ruské vlády Viktor Zubkov, vláda RF jedná o prodloužení embarga na vývoz obilí až do konce roku 2011. Konečné rozhodnutí bude přijato po analýze situace na domácím trhu. Platnost zákazu, zavedeného v srpnu 2010 v souvislosti s ničivým suchem provázeným katastrofálními požáry, měla původně končit 31. prosince 2010, byla však prodloužena do června 2011.
Vůdce čečenských teroristů může být mezi zabitými povstalci
Během protiteroristické operace v severokavkazském Ingušsku zlikvidovaly ruské bezpečnostní síly hlavní teroristickou základnu a zabily nejméně 17 ozbrojenců. Některé informace naznačují, že by mezi mrtvými, jejichž identifikace právě probíhá, mohl být i samotný vůdce muslimských povstalců ze severního Kavkazu Doku Umarov, který se přiznal k odpovědnosti za řadu teroristických atentátů v Rusku – naposledy za útok na moskevském letišti Domodědovo.
Bělorusko uzavřelo kancelář OBSE v Minsku
Bělorusko neprodloužilo mandát mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Minsku. Informovalo o tom běloruské ministerstvo zahraničí, podle nějž není práce této mise v Bělorusku nezbytná. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co mezinárodní organizace sledující dodržování lidských práv a demokracie kritizovala průběh prezidentských voleb v Bělorusku a jejich nedostatečnou transparentnost. OBSE při hodnocení voleb uvedla, že nemůže hlasování hodnotit pozitivně, a odsoudila pronásledování a zatýkaní opozice, k němuž došlo v Minsku během nepokojů po vyhlášení volebních výsledků.
Inflace v Rusku v roce 2011 může dosáhnout 8-9%
Ruská vláda se pravděpodobně nebude schopna vejít do úrovně inflace plánované pro příští dva roky: jak se domnívají experti Světové banky, v roce 2011 by růst cen mohl dosáhnout 8-9% a v roce 2012 klesnout pouze na 7%. Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a ruská centrální banka i přes pokračující výrazný růst cen potravin prozatím nemění oficiální prognózu inflace pro rok 2011, která činí okolo 6%.
Shell se chce podílet na ruských projektech v Arktidě
Mezinárodní ropná společnost Royal Dutch Shell jedná s ruským producentem plynu Novatek a státní ropnou společností Rosněfť o účasti na projektech v Arktidě. Jak informoval viceprezident Shell pro Rusko a oblasti Kaspického moře Charles Watson, v případě společnosti Novatek se jedná o spolupráci na projektu Jamal LNG, jednání s Rosněftí se týkají vyhlídek na společný průzkum a těžbu z nalezišť v ruském arktickém šelfu. Podle místopředsedy ruské vlády Igora Sečina projevila v letošním roce zájem o projekty energeticky bohatého Rusko řada zahraničních společností.
Ruský prezident: Zahraniční investoři Rusku nedůvěřují
Prezident Ruské federace Dmitrij Medvěděv na zasedání komise pro modernizaci v Magnitorsku prohlásil, že investiční klima země je nepříznivé, a že Rusko postrádá důvěru a zájem zahraničních investorů. Podle jeho názoru je to způsobené růstem daňové zátěže, a také korupcí, která „stále neklesá a drží pod krkem celou ekonomiku“. Prezident nařídil generální prokuratuře zavést od května letošního roku zvláštní mechanismus pro vyřizování žalob kvůli korupci úředníků.
USA uvalily sankce na společnost Bělorusněfť za spolupráci s Íránem
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že Spojené státy uvalily v souladu se Zákonem o sankcích proti Íránu sankce na běloruskou státní ropnou společnost Bělorusněfť, která s íránskou energetickou společností Naftiran Intertrade podepsala smlouvu v hodnotě 500 milionů dolarů na průzkum a těžbu ropných nalezišť Jofeir. V prohlášení ministerstva se dále píše, že strategie USA spočívá v zaměření se na schopnost Íránu vyrábět ropu a zemní plyn, pomocí které íránská vláda údajně financuje své jaderné aktivity.
Agentura Moody’s snížila rating Běloruska
Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service snížila hlavní devizový rating Běloruska o jeden stupeň na B2, výhled ratingu označila za negativní. Ve svém komentáři k aktuálnímu řešení specialistů agentura poznamenala, že pokles ratingu je „odrazem značných problémů, které Minsk čekají při získávání krátkodobých zahraničních půjček“.
Ruský ministr zahraničí: Země zapojené do operace v Libyi se musí zodpovídat RB OSN
Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov v reakci na zahájení konference o Libyi v Londýně opět zdůraznil, že podmínky rezoluce přijaté Radou bezpečnosti OSN (1973) povolují použití síly výlučně za účelem ochrany civilního obyvatelstva, a dodal, že země, které se ujaly provedení této rezoluce, se musí zodpovídat výhradně Radě bezpečnosti OSN, ne jakýmkoliv jiným strukturám.
Velvyslanec Ruska při NATO: V otázce protiraketové obrany stále nebylo dosaženo významného pokroku
Mezirezortní pracovní skupina, která byla zřízena při administraci ruského prezidenta za účelem koordinace spolupráce se Severoatlantickou aliancí v oblasti protiraketové obrany, je aktivní, avšak dosud nebylo v této otázce dosaženo významného pokroku. Takto se vyjádřil stálý velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin po zasedání Rady NATO-Rusko v Bruselu. Především zdůraznil, že Rusko od Severoatlantické aliance stále neobdrželo právní záruku toho, že její systém protiraketové obrany nebude namířen proti ruskému strategickému potenciálu.
Navýšení kapacity a privatizace moskevských letišť
Kapacita tří hlavních moskevských letišť Šeremeťjevo, Domodědovo a Vnukovo by podle slov ruského premiéra Vladimíra Putina měla být do roku 2020 zdvojnásobena, letiště tak budou obsluhovat na 100 milionů cestujících ročně. Letiště Vnukovo a Šeremeťjevo, jejichž vlastníkem je v současné době stát, budou sjednocena v synergický komplex. Konečným cílem je jeho privatizace.
Rusko a Evropská unie projednají perspektivy rozvoje jaderné energetiky
V nejbližších dnech se ruští představitelé setkají se svými evropskými kolegy, mimo jiné s eurokomisařem pro energetiku Güntrem Oettingerem, aby projednali otázky související s dalším vývojem v oblasti jaderné energetiky. Informoval o tom ruský ministr energetiky Sergej Šmatko. Moskva rovněž navrhla zavést jednotná mezinárodní kritéria pro bezpečnost atomových elektráren a přestat stavět v regionech s vysokou seismicitou.
Rusko kritizuje koaliční letecké útoky- „je porušován mandát OSN a straní se rebelům“
Ruská federace oficiálně napadla jednání spojenců v Libyi s tím, že zasahují do občanské války v Libyi na straně povstalců a zásadně tak změnili vývoj konfliktu. Podle Rusů také dochází k jasnému porušování podmínek rezoluce 1973 Rady bezpečnosti OSN. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že Rada bezpečnosti nikdy nevydala rezoluci, ve které by opravňovala útoky na libyjskou armádu a jednotky loajální k Muammaru Kaddafimu. Dále Rusko zpochybnilo význam zásahu koalice ve prospěch civilistů s obavami, že vojenský zásah Západu má za následek jen další civilní oběti.
Rusko a Izrael podepsaly rámcovou smlouvu o spolupráci v kosmickém průmyslu
Jak uvedl generální ředitel ruské Federální kosmické agentury (Roskosmos), dohoda umožní vytvořit institucionální a právní rámec pro rozvoj rusko-izraelské spolupráce v konkrétních oblastech společných aktivit spojených s průzkumem a využitím vesmírného prostoru a aplikací kosmických technologií pro mírové účely. Izraelská kosmická agentura již uzavřela dohody o kosmické spolupráci s orgány USA, Francie, Německa, Kanady, Indie, Ukrajiny, Nizozemí a EU, dále probíhá příprava k podpisu dohod s Brazílií a Jižní Koreou. Izraelská vláda v loňském roce přijala pětiletý program rozvoje místního kosmického průmyslu, jehož podíl na světovém kosmickém trhu může podle odborníků v příštích letech dosáhnout až 5 procent.
První zasedání rusko-americké komise pro plnění smlouvy START proběhne 28. března – 8. dubna v Ženevě
Na zasedání budou Spojené státy a Rusko projednávat a koordinovat technické otázky spojené s plněním nové smlouvy o omezení počtu strategických zbraní, která vstoupila v platnost 5. února tohoto roku. Podobné zasedání se má v souladu s podmínkami smlouvy konat dvakrát ročně. V březnu strany rovněž zahájily oficiální výměnu údajů o jaderném arzenálu a pravidelné vzájemné inspekce.
Ruský prezident projednal s ministrem zahraničí Saúdské Arábie situaci na Blízkém východě
Dmitrij Medvěděv přijal v pátek v Kremlu ministra zahraničí Království Saudské Arábie prince Saud al-Faisala, který ruskému prezidentovi předal osobní poselství svého krále. Předmětem setkání byly otázky koordinace politik Ruska a Saudské Arábie v kontextu událostí na Blízkém východě a v Severní Africe. Tento týden rovněž proběhly setkání ruského prezidenta s prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, během nichž byla mimo jiné prodiskutována otázka obnovení izraelsko-palestinských mírových jednání.
Ruská KPRF navrhuje deprivatizaci bývalého státního a obecního majetku
Poslanci Komunistické strany Ruské federace (KPRF) předložili dolní komoře parlamentu návrh zákona o navrácení privatizovaného majetku do vlastnictví státu. Strana argumentuje tím, že nebyla splněna ani jedna z myšlenek privatizace, a poukazuje na úpadek průmyslového a zemědělského sektoru, ale i dalších odvětví hospodářství. Soukromý sektor podle ní „nesplnil očekávání spojená s efektivní správou státního majetku“.
Rusko: případná pozemní vojenská operace v Libyi bude kvalifikována jako okupace
Stálý velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin v rozhovoru pro ruská média prohlásil, že případné vedení pozemní vojenské operace v Libyi bude Ruskem kvalifikováno jako okupace země, což je v přímém rozporu s rezolucí přijatou Radou bezpečnosti OSN – z tohoto důvodu nelze podle diplomata zapojení Ruska očekávat. Na 29. března je naplánováno setkání Rady NATO-Rusko (na úrovni velvyslanců) v Bruselu, při němž se bude mimo jiné řešit právě otázka Libye. Další setkání Rady NATO-Rusko, tentokrát na úrovni ministrů zahraničí, proběhne 15. dubna v Berlíně.
Ruská Státní duma ratifikovala dohodu o námořní hranici s Norskem
Dokument podepsaný ministry zahraničních věcí Norska a Ruska v září 2010 řeší otázku sporného území o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu, na jehož rozdělení se Moskva a Oslo nemohly dohodnout od roku 1970. Norsko smlouvu ratifikovalo na začátku února. Spolu s ratifikací smlouvy bude rovněž ukončeno třicetileté moratorium na rozvoj ropných a plynových polí na kontinentálním šelfu Arktidy. Nejsilnějšími oponenty ratifikace ve Státní dumě byli komunisté, podle nichž přinese smlouva Rusku každoroční ztráty minimálně ve výši půl miliardy dolarů.
Dohoda mezi Rosněftí a BP má stále zelenou
Proti smlouvě mezi oběma společnostmi o využití ložisek ropy a zemního plynu v arktickém šelfu se postavil ruský partner British Petrolea TNK-BP, který tvrdí, že podobná dohoda mezi BP a TNK-BP již existuje. Soud ale stížnost TNK-BP zatím nevyhodnotil a odložil vydání nařízení až na 7. dubna. Termín pro dovršení dohody je 14. dubna, poté platnost smlouvy projde.
Bělorusko doufá v získání půjčky od Ruska
Představitelé Běloruska pozitivně hodnotí jednání o možné finanční půjčce ve výši jedné miliardy dolarů od Ruska. Důvodem žádosti je snaha odvrátit výraznou devalvaci národní měny. Během prvních dvou měsíců tohoto roku klesly zásoby zlata a měnových rezerv o 20%.