Po útoku amerického bezpilotního letounu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků, byly po dobu pěti měsíců přerušeny bilaterální jednání mezi zeměmi. V návaznosti na tuto událost uzavřel Pákistán klíčové cesty využívané pro zásobování jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Jednou z hlavních překážek, která zněmožňuje znovuotevření zásobovacích tras, je nově stanovená výše transportních poplatků, kterou USA označily za příliš vysokou. Severoatlantická aliance tak vyjednala alternativní trasu, která vede přes území centrální Asie, Kavkazu a Ruska. Minulý týden byla uzavřena dohoda s Kazachstánem, Uzbekistánem, Kyrgyzstánem, která by měla zajistit alternativu při stažení vojsk a vojenského vybavení z Afghánistánu v roce 2014.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Francie vyzvala k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie
Výzva přichází společně s rostoucího západní kritikou ruského vývozu zbraní do této země. „Tento požadavek vznesl již minulý týden zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Koffi Annan,“ dodal mluvčí francouzského ministerstva zahraničních věcí Bernard Valero. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton v úterý obvinila Rusko z toho, že před nedávnem odeslalo do Sýrie zásilku útočných vrtulníků. Rusko však argumentuje tím, že dodává Sýrii pouze zbraně, které nemohou být použity proti civilistům. „Našimi dodávkami neporušujeme žádné mezinárodní právo,“ uvedl ruský ministr zahraničních věcí Lavrov pro agenturu Reuters. Ten také obvinil USA z dodávek zbraní pro syrské rebely.
Americká ministryně zahraničí obvinila Ruskou federaci, že posílá vojenské helikoptéry na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že Ruská federace posílá útočné vojenské helikoptéry syrskému prezidentu Basharu Al-Assadovi na pomoc v boji proti povstalcům. Sýrii by podle údajů ministryně Clinton měla dodávat helikoptéry ruská společnost Rosoboronexport, která obchoduje zároveň i s americkým Pentagonem. Pentagon svůj obchod obhajuje, jako nejvýhodnější nabídku pro Spojené státy americké. Ruské ministerstvo zahraničí na tato slova zatím nereagovalo.
V Moskvě proběhla další rozsáhlá protestní akce s názvem „Pochod milionů“
Při příležitosti Dne Ruska uspořádala ruská opozice v centru Moskvy druhou rozsáhlou protestní akci s názvem „Pochod milionů“. Podle oficiálních údajů policie se jí zúčastnilo 18 tisíc lidí, nezávislá média a organizátoři informují o výrazně vyšším počtu. Pochod skončil na Prospektu Sacharova, kde na něj navázal mítink, na němž vystoupili mluvčí opozice, politologové, opoziční poslanci Státní dumy a aktivisté z některých ruských regionů, kde se dnes také protestovalo. Na závěr akce přijali účastníci „Manifest svobodného Ruska“, který mimo jiné zahrnuje požadavek odstoupení prezidenta Vladimira Putina, vypracování nového zákona o volbách do parlamentu, konání nových parlamentních voleb a provedení demokratických reforem. Navrhuje rovněž vytvořit novou verzi ústavy, v níž by došlo k omezení pravomocí a zkrácení funkčního období prezidenta.
Ruská policie v předvečer protestní akce v Moskvě provedla domovní prohlídky u předních představitelů opozice
Ruská policie v předvečer konání druhého „Pochodu milionů“ v centru Moskvy provedla domovní prohlídky u přibližně deseti předních představitelů opozice. Dle oficiálního vysvětlení úřadů proběhly prohlídky v rámci vyšetřování nepokojů z počátku května, média i veřejnost ji však spojují s dnešní demonstrací. Opoziční vůdci, jejichž byty byly podrobeny prohlídce, byli totiž na dnešní den předvoláni k výslechu a byla jim tak prakticky znemožněna účast na dnešní akci. Ruské úřady v souvislosti s s tím posílily ochranu budovy Vyšetřovací komise RF, kde probíhá výslech Alexeje Navalného, Ksenie Sobchak, Ilyi Yashina a dalších aktivistů. Veřejnost policejní prohlídky odsoudila, někteří je dokonce přirovnali ke stalinistickým represím.
Profesionální sociální síť LinkedIn se stala obětí hackerského útoku, na internet uniklo přes 6,5 milionu hesel
Společnost se stále snaží zjistit rozsah úniku informací. LinkedIn má v současnosti přes 160 milionů uživatelů, kteří zde mají svůj profesní profil. Hesla se objevila na několika ruských stránkách spojených s hackerskou komunitou. Společnost LinkedIn nyní na řešení situace najala soukromou společnost zabývající se forenzními analýzami, která na vyšetřování spolupracuje s Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a bezpečnostními experty firmy.
Během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci došlo k setkání prezidentů Číny, Íránu a Afghánistánu
Čínský prezident Hu Jintao vyzval Írán, který je klíčovým dodavatelem ropy do Číny, k otevřenějšímu přístupu při vyjednáváních týkajících se jeho jaderného programu. Těch se kromě Íránu zúčastní dalších šest jaderných velmocí, mezi které patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Německo a Čína. Jednání se budou konat v průběhu příštího měsíce. Prezident Číny se během 10. summitu organizace setkal také s afghánským prezidentem a nabídl mu finanční pomoc o velikosti 24 milionů USD ročně a prohloubení spolupráce obou zemí po odchodu vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014.
K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států
K ekonomickým a vízovým sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.
Ruský prezident podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon, na základě kterého dojde k výraznému zpřísnění sankcí za přestupky během demonstrací. Kontroverzní zákon by měl být opublikován v nejbližších dnech, jeho účinky by se tak mohly projevit již během rozsáhlé akce opozice s názvem „Pochod milionů“, která je naplánována na 12. června.
Ruský „protidemonstrační“ zákon je v rozporu s ústavou
Uvedla to ve svém posudku ruská Prezidentská rada pro lidská práva, podle níž zásadní vada tzv. „protidemonstračního“ zákona spočívá v tom, že v podstatě zakládá kriminalizaci procesu uplatňování základního ústavního práva na pokojné shromažďování. Kontroverzní zákon, který počítá se zvýšením pokut za přestupky pro jednotlivce z dosavadních 2000 až na 300.000 rublů (cca 187.000 Kč), včera po krátké rozpravě naprostou většinou hlasů schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oproti tomu úterní projednávání v dolní komoře vzhledem k obstrukčnímu jednání opozičních stran trvalo více než 11 hodin, pro zákon nakonec hlasovalo 241 poslanců, 147 bylo proti a desítky se zdržely hlasování. Pro platnost zákona tak zbývá pouze podpis prezidenta Vladimira Putina, jenž text prosazoval. Opoziční aktivisté se obávají, že zákon znemožní protesty zaměřené proti vládě prezidenta Putina, pokud však zákon vstoupí v platnost před 12. červnem, bude uplatněn i na tzv. „Pochod milionů“, který je právě na tento den naplánován.
Ruský ropný gigant Rosněfť by do konce roku 2016 měl být kompletně zbaven přímé kontroly státu
Ruský státní koncern Rosněfť by měl být do konce roku 2016 kompletně zbaven přímé kontroly státu. Informoval o tom dnes ruský předseda vlády Dmitrij Medveděv. Kromě Rosněfti je v novém vládním plánu částečné či úplné privatizace státních podniků zahrnuta námořní společnost Sovkomflot, největší ruská banka Sběrbank, technologický konglomerát Rosnano, Ruské železniční dráhy a další společnosti.
Hnutí nezúčastněných států podpořilo íránský jaderný program a vyjádřilo znepokojení nad postupem MAAE vůči Íránu
Zástupci členských států Hnutí nezúčastněných států (NAM), které sdružuje 118 zemí, zasedající v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v sídle OSN ve Vídni vydali prohlášení, ve kterém vyjádřili znepokojení nad tím, že MAAE nebyla schopna Íránu předat dokumenty obviňující Írán z údajných prací na vojenském jaderném programu. Státy NAM také podpořily íránské právo na mírový jaderný program a zdůraznily, že jde o základní právo každé země, která podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Sýrie vypověděla některé západní diplomaty
Týden poté, co některé země vypověděly syrské diplomaty se ke stejnému kroku rozhodla Sýrie. Mezi diplomaty označenými jako „persona non grata“ byli velvyslanci USA, Velké Británie, Francie a Turecka. Prezident země Bashar al-Assad také obvinil některé mocnosti z rozvrácení země. Mezitím Rusko a Čína znovu vyzvaly mezinárodní společenství k pokračování v podpoře mírového plánu zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana. Ten však není oboustranně dodržován.
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Číny
Ruský prezident Vladimír Putin dorazil na třídenní návštěvu Číny , během které má dojít k posilnění vzájemných obchodních vztahů (dojde k podpisu téměř 20 bilaterálních dokumentů) a sjednocení pozice obou zemí vůči zahraniční intervenci v Sýrii. Tu oba státy blokují v Radě bezpečnosti OSN. Očekává se také, že dojde k podpisu spolupráce mezi výrobci dopravních letadel Iljušin a Comac. Ruský prezident bude v následujících dnech přítomen i na 12. summitu Šanghajské skupiny pro spolupráci. Během této akce je naplánována separátní schůze Vladimíra Putina s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadinejadem a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
Ukrajinští poslanci v prvním čtení schválili zákon o používání ruštiny ve veřejných institucích
Pokud dojde ke schválení tohoto zákona ve druhém čtení, status ukrajinštiny jako úředního jazyka zůstane nezměněn, v oblastech, kde více jak 90% obyvatel hovoří jinou řečí než ukrajinštinou bude však ruština a další menšinové jazyky povolená k jednání s veřejnými institucemi. Ruština by se jako regionální jazyk mohla dle návrhu uplatňovat i v televizním vysíláni. Proti zákonu se staví ukrajinská politická opozice, neboť se obává rozbití ukrajinské národní jednoty.
Ruský premiér chce do konce týdne předložit Státní dumě k projednání protokol o vstupu Ruska do WTO
Ruská vláda se bude na zasedání 7. června zabývat protokolem o přistoupení Ruska k WTO, podepsaným v Ženevě 16. prosince 2011. Následně jej musí ratifikovat Státní duma, a to do konce června tohoto roku. Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes během jednání s vicepremiéry zdůraznil, že by se s ratifikací dokumentu nemělo otálet.
Ruský prezident: „Při vstupu do WTO bude Rusko chránit slabá odvětví“
Po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) přijme Rusko na přechodnou dobu některá opatření k minimalizaci rizik pro jednotlivé hospodářské sektory, zejména pro zemědělství, zemědělské strojírenství, automobilový průmysl a některá další odvětví. Oznámil o tom ruský prezident Vladimír Putin na tiskové konferenci po summitu Rusko – EU. V přechodném období bude postupně snižována úroveň celní ochrany, která bude i po vstupu mnohem vyšší než v jiných zemích, například na Ukrajině, s níž má Rusko velký objem obchodu. Prezident Putin potvrdil, že se Rusko bude řídit již sjednanými dohodami s WTO a dodržovat je, a zdůraznil, že nespatřuje žádný rozpor mezi vstupem Ruska do WTO a účastí v Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, jejíž systém je dle jeho slov zcela v souladu s principy WTO.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
V ruském Petrohradě začal pravidelný summit Rusko – EU
Summit Rusko – EU začal již v neděli večer neformální večeří ruského prezidenta Vladimira Putina s vrchními zástupci Evropské unie. Předpokládá se, že hlavními tématy budou krize v Sýrii, dluhová krize eurozóny, kontroverzní íránský jaderný program a energetické vztahy mezi Ruskem a EU. Plánovaná liberalizace energetického trhu v EU by totiž mohla v Evropě snížit vliv ruského gigantu Gazprom, který obstarává více než 25% spotřeby plynu v unii. Summit bude zakončen společnou tiskovou konferencí.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident: „Rusko-ukrajinské plynové smlouvy nejsou v rozporu s ukrajinskými zákony“
Rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách plynu, za jejichž podepsání byla odsouzena bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenko k sedmi letům odnětí svobody, jsou plně v souladu s ruskými, ukrajinskými i mezinárodními právními předpisy. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým francouzským protějškem Francoisem Hollandem. Prezidenti obou zemí se shodli v nezákonnosti věznění ukrajinské ex-premiérky. Ruský prezident dále zdůraznil, že nepodporuje bojkot fotbalového šampionátu Euro 2012 na Ukrajině, na kterém trvá řada evropských lídrů.
Ruský prezident a německá kancléřka popřeli zvyšující se energetickou závislost Evropy na Rusku
Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.
Prezidenti Francie a Ruska se neshodli v otázce odchodu syrského prezidenta Bashara al-Assada
Francouzský prezident Francois Hollande prosazoval na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v otázce krize v Sýrii další vyvíjení tlaku a větší sankce. Hollande dále uvedl, že jediným politickým řešením situace je odchod Bashara al-Assada z funkce prezidenta. Podle ruského prezidenta však musí o sankcích nejdříve jednat Rada bezpečnosti OSN, neboť sankce nemusí být vždy účinné. Odchod al-Assada z funkce podle Putina není žádné řešení.