O úspěšném ukončení léčby bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko v pátek informovala ukrajinská ministryně zdravotnictví Rajsa Bohatyrjov, která údajně vychází ze závěrů mezinárodní komise složené z německých a ukrajinských lékařů, kteří se podíleli na léčbě Tymošenko. Politička by se tak měla vrátit zpět do vězení.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Rusko dnes vypustilo do vesmíru čtyři družice včetně vojenské
Z kosmodromu Pleseck byla dnes vypuštěná nosná raketa lehké třídy „Rokot“. Ta vynese na oběžnou dráhu dva kosmické telekomunikační přístroje „Gonets-M“, vědeckou mikro družici „MiR“ a kosmický přístroj vojenského určení z řady „Kosmos“. Dle ruského ministerstva obrany bylo dosud z tohoto kosmodromu od roku 2000 vypuštěno 16 nosných raket tohoto typu.
Rusko popřelo, že by rokovalo o otevření nových vojenských základen v zahraničí
Rusko přitom mělo údajně uvažovat o tom, že otevře své nové vojenské základny na Kubě, Seychelských ostrovech nebo ve Vietnamě. O této záležitosti se v médiích vyjádřil vrchní velitel ruského vojenského námořnictva Viktor Čirkov, jenž však dle ruského ministerstva obrany nemá kompetenci vyjadřovat se o vztazích Ruska s dalšími státy. Kromě vojenských základen v bývalých státech Sovětského svazu má Rusko v nynější době jedinou základnu v syrském přístavu Tartus, kam nedávno poslalo dvě válečné lodě.
Ministr zahraničí Běloruska se zúčastní jednání tzv. Východního partnerství
Běloruský ministr zahraničí Sergei Martynov se společně s pěti dalšími ministry zahraničí zemí bývalého Sovětského svazu zúčastní jednání projektu tzv. Východního partnerství, která proběhnou příští týden. Tento projekt, jenž byl zahájen v roce 2009 pod patronací Polska a Švédska, podporuje nezbytné reformy v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině „s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci“ do EU. Vztahy mezi Běloruskem a EU v poslední době doznaly zhoršení. Na přelomu února a března všichni velvyslanci členských států EU opustili zemi poté, co EU přijala nové sankce vůči některým běloruským představitelům.
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila zákon o vojenském rozpočtu na příští rok
Rozpočet na příští rok by podle něj měl činit 607 miliard amerických dolarů. Součástí zákona je dodatek, který zakazuje Ministerstvu obrany Spojených států spolupracovat s ruským vývozcem zbraní Rosoboronexport, který byl součástí dodávek vojenského materiálu do Sýrie. Zákon ještě před svým schválením musí projít Senátem a musí být podepsán prezidentem B. Obamou.
Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci k Sýrii
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN zahrnovala mimo jiné také článek VII Charty OSN, který umožňuje uvalení sankcí, případně užití síly. Proti bylo především Rusko. Pro nově navrženou rezoluci bylo 11 členů z 15, Rusko a Čína tuto rezoluci vetovaly a Pákistán s Jihoafrickou republikou se zdržely hlasování. Velká Británie ihned po nechválení textu vypracovala nový návrh na 30denní prodloužení pozorovatelské mise OSN v Sýrii (UNSMIS). Mise má totiž skončit tuto sobotu, a pakliže se nový návrh do té doby neschválí, pozorovatelé budou muset být urychleně odvoláni.
Mise OSN v Sýrii končí, její velitel odjíží ze země
Pozorovatelská mise OSN v Sýrii končí. Důvodem je nemožnost mírovými prostředky zajistit mír v zemi a zabránit eskalaci násilí. Mise OSN již v červnu pozastavila část své činnosti a nyní její mandát končí úplně. Velitel mise generál Robert Mood již dnes opustil Damašek a zamířil do Ženevy. Podle jeho slov udělala mise OSN vše, co bylo v jejích silách, aby ukončila konflikt, ale vzhledem k neochotě obou válčících stran uzavřít příměří nebylo možné rezoluci OSN prosadit. Rada bezpečnosti OSN zasedne, aby rozhodla, zdali prodloužit misi o 45 dnů. Stálý člen Rady bezpečnosti Rusko ovšem zatím prodloužení odmítá.
Prezidenti USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Z iniciativy americké strany se ve středu uskutečnil telefonický rozhovor mezi prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a prezidentem Spojených států Barackem Obamou. Podle tiskové služby Kremlu vyjádřil prezident Obama Rusku soustrast v souvislosti s ničivými povodněmi v Kubáni, které měly na svědomí řadu lidských životů. Hlavy obou států dále v kontextu s diskusí probíhající v Radě bezpečnosti OSN projednali předložené návrhy rezoluce o Sýrii a mimo jiné se shodli na tom, že tamější situace „má tendenci ke zhoršení“.
Tádžikistán odsouhlasil bezplatný pronájem vojenské základny Rusku na dalších 49 let
Po dlouhém vyjednávání označil Tádžikistán za přijatelnou ruskou variantu návrhu smlouvy o pronájmu 201. vojenské základny v Dušanbe. Oznámil o tom dnes vrchní velitel Ruských pozemních vojsk Vladimir Chirkin. 201. pozemní základna v Tádžikistánu je největší základnou Ruska na cizím území; byla založena před osmi lety a její pronájem vyprší v roce 2014. Místo placení nájemného poskytuje Rusko této asijské republice vojenskou techniku a zbraně. O možném prodloužení nájemní smlouvy na dalších 49 oznámil v loňském roce bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv; původně se předpokládalo, že nová dohoda bude podepsána již na začátku letošního roku.
Gen. Castro na návštěvě Ruska
Po návštěvě Číny hlava kubánské republiky navštíví Rusko. Zde by se měl gen. Castro setkat s prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dimitri Medveděvem. Zatím není známo o čem budou představitelé států jednat. Podle kubánských zdrojů je účel cesty pracovní.
Čína i Rusko odmítly kritiku americké ministryně zahraničí
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton během pátečního setkání skupiny „Přátelé Sýrie“ v Paříži uvedla, že Čína a Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě a vytváření komplikací při řešení situace v zemi. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí označil výrok Hillary Clinton za „naprosto nepřijatelný“ a uvedl, že kroky Číny byly provedeny v naprostém souladu s Chartou OSN a normami upravujícími mezinárodní vztahy.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Rusko doplatilo na podporu syrského prezidenta
V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.
Západní země požadují, aby Rusko poskytlo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl
Ruský deník Kommersant ve středu uvedl, že západní země v čele s USA požadují, aby Rusko udělilo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl a napomohlo tak ukončit syrskou krizi. Kreml však tento krok údajně neplánuje. Velmoci společně jednaly o situaci v Sýrii naposledy v sobotu v Ženevě, kde se shodly na tom, že země potřebuje přechodnou vládu.
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině
Ukrajinský parlament v úterý ve druhém čtení schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině, který podstatně rozšiřuje celkovou sféru užití ruského jazyka v zemi. Dokument podpořilo 248 členů Nejvyšší rady, minimální počet hlasů nutný k přijetí zákona byl 226. Pokud ukrajinský prezident zákon podepíše, získá ruský jazyk status regionálního jazyka tam, kde je rodným jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva, tedy ve 13 z 27 administrativně-územních jednotek Ukrajiny. Ukrajinská opozice vystupuje proti přijetí tohoto zákona, povede podle ní jen ke zhoršení konfliktu mezi ukrajinsky a rusky mluvícími občany. Podle různých průzkumů považuje jedna třetina až jedna polovina Ukrajinců ruštinu za svůj rodný jazyk.
Čína povede jednání týkající se specifikace podmínek kontroly jaderného zbrojení
Jednání pěti zemí, mezi které patří USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína, by se měla konat v průběhu léta. Dle mnohých analytiků je to právě Čína, která poskytuje nejméně informací ohledně vlastního jaderného programu. Podle informací amerického nezávislého Sdružení pro kontrolu zbraní (Arms Control Association) disponuje největším množstvím jaderných hlavic Rusko, USA drží 5 000 jaderných hlavic a zásoby Velká Británie, Číny a Francie se pohybují v rozmezí 200 až 300 jaderných hlavic. Stejný zdroj také označil USA za zemi s nejlepší dostupností informací o vlastním jaderném programu.
Rusko v roce 2012 zvýšilo export zbraní o 14% a zaujalo druhé místo ve světovém vývozu
Vývoz ruské vojenské produkce přesáhl za první pololetí roku 2012 6,5 miliardy dolarů, oproti minulému roku tak došlo ke zvýšení o 14%. Podle údajů Stockholmského institutu pro výzkum míru se Rusko nachází na druhém místě s 24% podílem na globálním vývozu zbraní. Na prvním místě jsou Spojené státy s 30%, následuje Německo (9%) a Francie (8%).
Plynovod Nord Stream bude možná prodloužen do Velké Británie
Šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller sdělil novinářům, že o prodloužení plynovodu do Velké Británie projevila zájem britská BP. Dále dodal, že žádná dohoda uzavřena nebyla, a že diskuse jsou pouze předběžné. Experti Gazpromu již analyzují možnost prodloužení plynovodu o další dva prameny, z nichž jeden by vedl právě do Velké Británie.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštívila Rusko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je nyní na oficiální návštěvě v ruském Petrohradě, v pátek má v plánu se zde setkat s mluvčí Rady federace Valentinou Matvienko a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Hlavním tématem jejich jednání bude situace v Sýrii.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Amnesty International: Čína, Ukrajina a Súdán poslaly zbraně do Jižního Súdánu
Podle zprávy Amnesty International (AI) získal Jižní Súdán súdánské zbraně, čínské nášlapné miny a ukrajinské tanky. Dodávka zbraní se konala v roce 2007 navzdory mírové dohodě mezi Súdánem a Súdánským lidovým hnutím (SPLM), které bojovalo za nezávislost jihu země, v roce 2005. Zbraně jsou podle zprávy AI využívány v konfliktu v regionu Mayom Country v jihosúdánském státě Unity, který leží na severu země při hranici se Súdánem.
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky
Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.
Rusko chce, aby se jednání o Sýrii v Ženevě zúčastnil Írán
Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s jordánským králem Abdullahem II. při návštěvě Jordánska zdůraznil potřebu přítomnosti Íránu na jednání o Sýrii, které se má uskutečnit v sobotu ve švýcarské Ženevě. 22. června přitom zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan v Ženevě na tiskové konferenci uvedl, že Írán by měl hrát roli při řešení syrské krize.