B. Obama a V. Putin se sešli na více než 2 hodiny v rámci summitu G20 v Mexiku. Došlo ke společné shodě ohledně nutnosti vytvoření politického procesu, který zabrání občanské válce v zemi. Zároveň se obě strany shodly na nutnosti pokračovat v dalších rozhovorech. Představitelé USA a dalších západních států se snaží dlouhodobě přesvědčit Moskvu o nutnosti zásahu v Sýrii, kde již 15 měsíců probíhají boje mezi vládnoucím režimem prezidenta Bashara Al-Assada a opozicí. Podle odhadu OSN si tyto boje vyžádaly do března tohoto roku přes 7500 obětí, včetně mnoha civilistů.
Archiv rubriky: Evropa
Europoslanec Nigel Farage: „Dnešní předseda Evropské komise má větší pravomoci než Ludvík XIV.“
Nigel Farage, poslanec Evropského parlamentu za obvod Jihovýchodní Anglie a dnešní vůdce frakce Evropa svobody a demokracie, se na oficiální návštěvě České republiky setkal s prezidentem Václavem Klausem. Na setkání s účastníky akce DOST pak při tiskové konferenci prohlásil, že si již v 90 letech uvědomil vznik nové politické třídy, která se dohodne na čemkoliv dostatečně velkém, což je podle jeho slov proti jeho vlastnímu politickému přesvědčení. Europoslanec Nigel Farage dále řekl: „Čelíme nedobrým lidem, kteří nerespektují názory lidu. Příkladem je Evropská ústava, která byla lidem Evropy odmítnuta, a evropští představitelé místo toho přivedli na svět Lisabonskou smlouvu. Ta ovšem nepodléhala schválení referendem, neboť se nejednalo o ústavu“. Nigel Farage poté dodal: „Evropská unie je nedemokratická instituce, vedou nás špatní lidé“. V zemích jižní Evropy jsou dle jeho názoru lidé, kteří již nemají žádnou naději, přičemž se tam objevují skutečné neofašistické strany. Projekt EU, který měl původně zabránit válce, „může nyní vyvolat nepokoje“, uvedl europoslanec Farage. „Lidí Evropské unie se nikdo neptal, zda chtějí novou vlajku, hymnu, ústavu a centralizaci na základě několikaletých plánů“, řekl Farage. V EU se prý mění veřejné mínění a volá po nových politicích, kteří nasměrují Evropu ke spolku spolupracujících států. Dle Nigela Farage je dnes lidí, kteří nechtějí EU v současné podobě, většina, a proto nás pravděpodobně čeká demokratická revoluce.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Německá centrální banka očekává v 2. polovině roku hospodářský růst
Německá centrální banka Bundesbank předpokládá, že slabnoucí vývoz zboží do zemí eurozóny bude kompenzován poptávkou z domova a ze zemí mimo blok jednotné měny. Hlavním odběratelem zboží by se měla stát Asie, vývoz zboží do těchto zemí vzrostl totiž v dubnu meziročně o více než 10%.
Rusko vysílá k Sýrii dvě válečné lodě, zakotví v přístavu Tartus
Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska.
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
Egypt je blízko k získání půjčky od Arabského měnového fondu
Arabský měnový fond (AMF) by mohl severoafrické zemi půjčit 65 milionů USD ke zlepšení platební bilance, kterou ohrožuje vnitropolitická situace. Egyptský deficit se za prvních 9 měsíců fiskálního roku 2011/2012 zvýšil na 11 miliard USD, což je dvojnásobek roku předcházejícího. Zahraniční finanční pomoc po egyptské revoluci a kvůli současné politické nestabilitě se zastavila. Egypt žádá řadu mezinárodních organizací o půjčky, na 500 milionů USD žádá od AMF i Africké rozvojové banky (ADB), 1 miliardu USD od Světové banky (SB) a 660 milionů USD od Evropské unie. Zdali země všechny výše uvedené půjčky získá, zatím není jisté.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov: „Rusko a USA vytvořily podmínky pro průlom ve vzájemných hospodářských vztazích“
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
Tisíce Portugalců protestovaly proti vládním úsporným opatřením
V sobotu se v Lisabonu shromáždily tisíce lidí, kteří nesouhlasí s úspornými opatřeními přijatými středo-pravicovou vládou jako součást plánu EU a MMF, za účelem snížení portugalského státního zadlužení. Největší portugalský odborový svaz CGTP dále projevil nesouhlas se změnami zákoníku práce, které vláda učinila v květnu a se zrušením 4 státních svátků.
Proevropské strany by v řeckých parlamentních volbách mohly získat většinu
Z dosavadních výsledků dnešních parlamentních voleb v Řecku vyplývá, že na 1. místě se umístila strana Nová demokracie se ziskem 30,45% hlasů, která by společně s 3. nejsilnější stranou PASOK, která obdržela 12,85% hlasů, dle agentury Reuters mohla získat potřebnou většinu v 300- členném parlamentu. Na 2. místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), která 2. záchranný plán navržen EU a MMF odmítá. Obdobně jako v květnovém hlasování se umístila neonacistická strana Zlatý úsvit, která získala dle odhadů 6-7,5% a znova se tak dostane do parlamentu.
Francouzští socialisté získali většinu v obou komorách parlamentu
Ve druhém kole parlamentních voleb získala dle institutů CSA a Sofres Socialistická strana (PS) francouzského prezidenta Francoise Hollandea v Národním shromáždění (dolní komora parlamentu) 308-320 mandátů, což je více než absolutní většina 289 mandátů. Konzervativní strana bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho bude zastoupená 213-221 poslanci a přechází tedy do opozice. Jelikož Senát (horní komora parlamentu) je socialisty a jejich spojenci většinově zastoupen již od loňského roku, bude mít prezident Hollande výrazně usnadněnou situaci při prosazování své politiky.
Aung San Suu Kyi převzala v norském Oslu po 21 letech Nobelovu cenu míru
Hlavní představitelka barmského opozičního hnutí získala toto ocenění na návrh tehdejšího československého prezidenta V. Havla již v roce 1991. Aung San Suu Kyi čelila dlouhodobě perzekucím ze strany vládního režimu, mimo jiné strávila 15 let v domácím vězení, ze kterého byla propuštěna 13. listopadu 2010. V dubnu tohoto roku byla zvolena do barmského parlamentu a je generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii. Ve svém projevu zdůraznila, že „plný přerod Barmy k demokratickému zřízení je stále vzdálen a ačkoliv několik známých disidentů bylo propuštěno, v zemi je stále mnoho anonymních politických vězňů, na které nesmí být zapomenuto.“
Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Portugalský premiér navštíví Peru
Důvodem této návštěvy, na které bude premiéra Pedra Passos Coelhu doprovázet i ministr zahraničí Paulo Portas, je podepsání mnoha dohod týkajících se spolupráce v oblasti turistického ruchu a kultury. Jednání na nejvyšší mezistátní úrovni má mít za následek posílení a prohloubení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Podle oficiální zprávy odcestuje s oběma státníky i pětičlenná delegace z obchodního sektoru, která se setká se svými peruánskými protějšky za účelem sjednání investičních a obchodních dohod.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
Příští týden proběhne v Praze jednání představitelů Visegrádské skupiny
Setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a Česka proběhne příští pátek, týden před summitem všech členských států EU. Během jednání v Praze má dojít ke koordinaci postojů členů Visegrádské skupiny ohledně dalšího směřování eurozóny, jejímž členem je z V4 prozatím pouze Slovensko. Mělo by také dojít k vyhodnocení ročního českého předsednictví skupiny a projednání programu nastupujícího polského předsednictví.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Italská vláda chce prodat 3 státní podniky ve snaze zmírnit zadlužení země
Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.
Prezidenti Makedonie a Srbska jednali o významu regionální spolupráce
Dalšími tématy jednání makedonského prezidenta Gjorge Ivanova s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem bylo posílení spolupráce ve všech oblastech společných zájmů a vyvíjení dalšího úsilí v rozvoji regionu. Během prvního setkání prezidentů od inaugurace Nikoliče Ivanov vyjádřil ochotu pokračovat v úzké spolupráci na politické, ekonomické a kulturní úrovni s ohledem na integraci do EU a také ochotu pokračovat v praxi úzkých vztahů a osobních kontaktů navázaných předchůdcem Nikoliče Borisem Tadićem.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.