Francii ovládli socialisté

Podle očekávání druhé kolo komunálních voleb ve Francii potvrdilo dominantní postavení Socialistické strany. Levice tak potvrdila své výsledky z prvního kola voleb, ve kterých Francouzi volí vedení všech 4039 kantonů. Dle předběžných výsledků získali socialisté 35 % hlasů, Unie pro lidové hnutí 19 % a krajně pravicová Národní fronta kolem 10 % hlasů. Podobně jako v prvním kole voleb, které se konalo minulý týden, projevili Francouzi rekordní nezájem o komunální politiku. Volební účast zřejmě nepřesáhla 45 %. Výsledky těchto voleb jsou přitom důležitou informací o popularitě jednotlivých politických stran. Již v příštím roce totiž proběhnou prezidentské volby, ve kterých bude svůj mandát obhajovat současný prezident Nicolas Sarkozy. Podle výsledků dnes skončených komunálních voleb a průzkumů popularity ale zřejmě půjde o souboj mezi socialisty a Národní frontou.

Německá kancléřka ztrácí klíčové země v zemských volbách

Podle prvních výsledků hlasování ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko utrpěla vládnoucí Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkel v jednom z klíčových regionů porážku. Koalice křesťanských demokratů a svobodných demokratů (FDP) získala celkem 43% hlasů, zatímco pro jejich soupeře – Stranu zelených a sociální demokraty (SPD) – hlasovalo 48,5% populace.

Kolumbie a Peru blíže k dosažení dohody o volném obchodu s EU

Zástupci Evropské unie, Kolumbie a Peru podepsali dokumenty, jejichž součástí je též kapitola o volném obchodě mezi zmíněnými subjekty. Dle komuniké vydaného Evropskou komisí tak bude zahájena nová etapa vzájemných obchodních vztahů a též investic mezi EU a těmito Andskými zeměmi. Nyní je nutná ratifikace dohody Evropským parlamentem.

Itálie a Německo chtějí navrhnout společný plán pro Libyi

Italský ministr zahraničí Franco Frattini prohlásil, že Itálie spolu s Německem hodlá navrhnout plán, který počítá s okamžitým příměřím a zastavením palby, vytvořením humanitárního koridoru pod kontrolou OSN a s exilem pro libyjského vůdce Muammara Kaddafiho. Dále budou Italové a Němci požadovat jasná stanoviska Africké unie i Arabské ligy a také, aby se arabské státy účastnily úterní schůze v Londýně, kde bude tento společný plán předložen.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky bude v příštím roce potřebovat 10,5 miliardy korun na zvýšené DPH a platy lékařů

Na vyšší DPH a na zvýšení platů zdravotníků bude ministerstvo zdravotnictví v příštím roce potřebovat 10,5 miliardy korun, v pořadu Otázky Václava Moravce se o tom zmínil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Ministr zdravotnictví Leoš Heger již špičkám koalice údajně předložil návrhy na získání peněz. Jednou z těchto variant je například zvýšení poplatků u lékařů.

Před ministerstvem zemědělství se konal protest proti zneužívání migrantů

Před budovou ministerstva zemědělství se dnes sešly desítky migrantů a aktivistů na protest, organizovaný Iniciativou za práva pracovních migrantů a migrantek a Iniciativou ne rasismu. Protestem chtěli upozornit na případ údajného vykořisťování cizinců pracovními agenturami při sázení stromků v Lesích České republiky a v Krkonošském národním parku.

Právě probíhají zemské volby v Porýní-Falcku a Bádensku-Württembersku

Volební místnosti se uzavřou v 18,00 a ihned poté budou zveřejněny první odhady. Průzkumy veřejného mínění v těchto spolkových zemích ukazují na první prohru CDU po 58 letech. Předražená stavba Stuttgatského nádraží a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě by mohly vynést kolalici SPD a Zelených křeslo zemského premiéra a nepřímo ohrozit budoucnost křesťansko-demokratické vlády Angely Merkel.

Rusko a Izrael podepsaly rámcovou smlouvu o spolupráci v kosmickém průmyslu

Jak uvedl generální ředitel ruské Federální kosmické agentury (Roskosmos), dohoda umožní vytvořit institucionální a právní rámec pro rozvoj rusko-izraelské spolupráce v konkrétních oblastech společných aktivit spojených s průzkumem a využitím vesmírného prostoru a aplikací kosmických technologií pro mírové účely. Izraelská kosmická agentura již uzavřela dohody o kosmické spolupráci s orgány USA, Francie, Německa, Kanady, Indie, Ukrajiny, Nizozemí a EU, dále probíhá příprava k podpisu dohod s Brazílií a Jižní Koreou. Izraelská vláda v loňském roce přijala pětiletý program rozvoje místního kosmického průmyslu, jehož podíl na světovém kosmickém trhu může podle odborníků v příštích letech dosáhnout až 5 procent.

Ve Velké Británii, Německu a Bulharsku proběhly protestní akce

Velká Británie, Německo a Bulharsko v sobotu zažily vlnu demonstrací. V Londýně se podle různých odhadů sešlo 250 – 400 tisíc lidí, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rozpočtovými škrty vlády. V bulharské Sofii proběhla protivládní demonstrace, svolaná opoziční Bulharskou socialistickou stranou expremiéra Sergeje Staniševa, jíž se zúčastnilo až 18 tisíc lidí nespokojených s hospodářskou situací země. Ve čtyřech německých městech protestovalo více než 200 tisíc lidí proti jaderné energii.

Francouzská ekonomika roste rychleji, než se čekalo

Tempo růstu ekonomiky Francie dosáhlo v loňském roce podle francouzských statistiků hodnoty 1,5 procenta. Po 2,5procentním poklesu v roce 2009 se tak druhá největší evropská ekonomika opět dostává do fáze růstu. Pro letošní rok předpokládá francouzská vláda až dvouprocentní růst, čímž by se ekonomika dostala na úroveň před hospodářskou krizí.

 

V Německu dnes demonstrovalo 200 000 lidí proti jaderné energii

Demonstranté chtěli dát vládě najevo, že vypnutí 7 nestarších německých reaktorů považují pouze za populistický předvolební ústupek, a žádali okamžité uzavření všech německých jaderných elektráren. Protesty podpořila opozice i odbory. Strana zelených považuje havárii ve Fukušimě za jasné varování a technologii jaderných elektráren označuje za nebezpečnou.

První zasedání rusko-americké komise pro plnění smlouvy START proběhne 28. března – 8. dubna v Ženevě

Na zasedání budou Spojené státy a Rusko projednávat a koordinovat technické otázky spojené s plněním nové smlouvy o omezení počtu strategických zbraní, která vstoupila v platnost 5. února tohoto roku. Podobné zasedání se má v souladu s podmínkami smlouvy konat dvakrát ročně. V březnu strany rovněž zahájily oficiální výměnu údajů o jaderném arzenálu a pravidelné vzájemné inspekce.

Ruský prezident projednal s ministrem zahraničí Saúdské Arábie situaci na Blízkém východě

Dmitrij Medvěděv přijal v pátek v Kremlu ministra zahraničí Království Saudské Arábie prince Saud al-Faisala, který ruskému prezidentovi předal osobní poselství svého krále. Předmětem setkání byly otázky koordinace politik Ruska a Saudské Arábie v kontextu událostí na Blízkém východě a v Severní Africe. Tento týden rovněž proběhly setkání ruského prezidenta s prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, během nichž byla mimo jiné prodiskutována otázka obnovení izraelsko-palestinských mírových jednání.

Ruská KPRF navrhuje deprivatizaci bývalého státního a obecního majetku

Poslanci Komunistické strany Ruské federace (KPRF) předložili dolní komoře parlamentu návrh zákona o navrácení privatizovaného majetku do vlastnictví státu. Strana argumentuje tím, že nebyla splněna ani jedna z myšlenek privatizace, a poukazuje na úpadek průmyslového a zemědělského sektoru, ale i dalších odvětví hospodářství. Soukromý sektor podle ní „nesplnil očekávání spojená s efektivní správou státního majetku“.

Rusko: případná pozemní vojenská operace v Libyi bude kvalifikována jako okupace

Stálý velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin v rozhovoru pro ruská média prohlásil, že případné vedení pozemní vojenské operace v Libyi bude Ruskem kvalifikováno jako okupace země, což je v přímém rozporu s rezolucí přijatou Radou bezpečnosti OSN – z tohoto důvodu nelze podle diplomata zapojení Ruska očekávat. Na 29. března je naplánováno setkání Rady NATO-Rusko (na úrovni velvyslanců) v Bruselu, při němž se bude mimo jiné řešit právě otázka Libye. Další setkání Rady NATO-Rusko, tentokrát na úrovni ministrů zahraničí, proběhne 15. dubna v Berlíně.

Ruská Státní duma ratifikovala dohodu o námořní hranici s Norskem

Dokument podepsaný ministry zahraničních věcí Norska a Ruska v září 2010 řeší otázku sporného území o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu, na jehož rozdělení se Moskva a Oslo nemohly dohodnout od roku 1970. Norsko smlouvu ratifikovalo na začátku února. Spolu s ratifikací smlouvy bude rovněž ukončeno třicetileté moratorium na rozvoj ropných a plynových polí na kontinentálním šelfu Arktidy. Nejsilnějšími oponenty ratifikace ve Státní dumě byli komunisté, podle nichž přinese smlouva Rusku každoroční ztráty minimálně ve výši půl miliardy dolarů.