Volby, u kterých se předpokládalo, že ukážou preference voličů před nadcházejícími prezidentskými volbami v březnu, však pravděpodobně lídra strany zklamaly. Z 64% podpory, které se straně Jednotné Rusko dostalo v roce 2007, preference spadly na cca 50%. Strana tak nezajistila 2/3 většinu, kterou potřebuje pro změnu ústavy.
Archiv rubriky: Evropa
Chorvatská HDZ dle očekávání prohrála volby
Koalice KUKURIKU vyhrála parlamentní volby v Chorvatsku, jedná se o neúplné ale oficiální výsledky Státní volební komise. Koalice vedená socialisty má již jistých 78 křesel, zatímco dosavadní vládnoucí HDZ obdržela 42 mandátů spolu s dalšími třemi křesly od chorvatské diaspory. Tyto výsledky, jak uvádí zprávu chorvatská média, vycházejí z výsledků zpracovaných z 10% volebních místností. Chorvatský parlament (Sabor) čítá 151 členů, přičemž subjekty musí mít nejméně 71 hlasů k sestavení vlády.
60% Němců je proti měně euro, 75% pak chce zpět marku
Šedesát procent Němců je po téměř 10 letech přesvědčeno, že euro není dobrý nápad. Průzkum TNS Emnid prováděný časopisem Focus dále zjistil, že 85% Němců přisuzuje zvyšování cen právě euru a 75% Němců je pro návrat staré německé měny – marky, která je podle nich stabilnější a silnější. Časopis Focus ale neuvádí, v jakém rozmezí byl průzkum proveden.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.
V Chorvatsku začaly parlamentní volby
Očekává se, že chorvatští voliči „zúčtují“ s vládnoucími konzervativci, kteří mají za sebou několik korupčních afér uprostřed hospodářské krize. Podle průzkumů by konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ) měla být nahrazena středo-levou koalicí vedenou sociálními demokraty (SDP) ve spolupráci s dalšími třemi stranami. Podle průzkumů získá koalice s přehledem absolutní většinu ve 151-členném parlamentu. Pravděpodobný nový premiér Zoran Milanovic, šéf socialistů, ovšem bude muset čelit obtížné ekonomické situaci EU, která ovlivňuje i chorvatské hospodářství. Ekonomika Chorvatska je už tak poslední 3 roky většinou v recesi průměrný hospodářský růst činí 0,5% podle odhadu chorvatské centrální banky.
V Rusku probíhají parlamentární volby
Ve volbách se rozhodne o podobě dolní komory parlamentu Ruské federace pro příštích pět let. Nezávislá monitorovací skupina Golos zaznamenala kolem pěti tisíc stížností na porušování zdejšího volebního práva. ruský premiér Vladimír Putin obvinil zahraniční síly z vměšování se do příprav voleb. Skupina Golos, která nepodporuje žádnou stranu, je primárně financována Spojenými státy americkými a Evropskou unii.
Slovinsko volí novou vládu
Dle slovinských průzkumu veřejného mínění se přitom předpokládá, že bude sesazená dosavadní vláda premiéra Boruta Pahora. Středo-pravá opozice bývalého slovinského ministra Janeze Jansa slíbila voličům omezení výdajů, které by mohly vést k další recesi. Dalším volebním bodem opozice je zvýšit věk odchodu do důchodu, který je dnes jedním z nejnižších v Evropě. Vláda stávajícího premiéra Pahora ztratila důvěru v září důsledkem penzijní reformy, která vyvolala předčasné volby v zemi.
Česká vláda vyslala vojenské lékaře na pomoc Slovensku s kritikou opozice
Česká vláda v reakci na žádost Slovenska o pomoc kvůli stávkám slovenských lékařů vyslala na Slovensko 29 vojenských lékařů, kteří mají pomoci v oblastech s vyhlášeným nouzovým stavem, neboť hrozí, že by zde nebyl dostatek lékařů. Opoziční socialisté kabinet českého premiéra Petra Nečase kritizují za protiústavní krok s tím, že ústava nehovoří o vysílání armády do zahraničí kvůli problémům s platy. Premiér Nečas naopak prohlásil, že ústava vládě umožňuje vyslat vojáky do zahraničí na 60 dní bez souhlasu parlamentu a odmítá další vysvětlování. V době české lékařské krize totiž Slovensko vyslalo své vojáky na pomoc Čechům.
WTO: „evropská krize začíná brzdit i Afriku“
Šéf Světové obchodní organizace (WTO), Pascal Lamy, na konferenci Africké unie v Ghaně oznámil, že eurozóna omezuje obchod afrických zemí a jejich ekonomický růst, protože africký kontinent je téměř závislí na exportu na evropské trhy. Dále generální ředitel WTO prohlásil, že africké ekonomiky čeká významný pokles růstu, pokud bude současný stav eurozóny pokračovat: „-1% v EU znamená -0,5% v Africe“. Podle statistik EU obchod mezi EU a africkými zeměmi s koloniální historií např. v roce 2008 dosáhl 278 miliard Euro.
Rakouská armáda chystá nácvik intervence do severního Kosova
Rakouská média informovala o vojenských manévrech, které se uskuteční v polovině prosince v regionu Kärntni. Cvičení se zúčastní 2500 vojáků s novými bojovými vrtulníky určenými k provádění vzdušných i vojenských operací. Velitel VII. brigády rakouské armády, Starlinger Thomas, oznámil, že cvičení je zaměřeno na přípravu intervence v severním Kosovu v případě potřeby, kvůli tomu byla dle jeho slov i vybrána oblast Kärntni, která se terénem podobá severnímu Kosovu.
Srbsko a Kosovo se dohodly na vzájemné hraniční integritě
Dohody, kterou zprostředkovala EU, bylo dosaženo v 8. kole jednání zástupců Prištiny a Bělehradu. Samotná dohoda o společné kontrole hranic byla dosažena již dříve v listopadu, ovšem nyní byla uzavřena konečná dohoda o integrované správě hranic a především o právní působnosti – Kosovo i Srbsko se budou na šesti společných hraničních přechodech řídit vlastní jurisdikcí a obě země budou spravovat vlastní celnice. V praxi tedy hranice mezi Srbskem a Kosovem získají podobu evropského hraničního modelu založeného na bázi vzájemné spolupráce. Stejně tak Srbsko prakticky dle kritérií evropských právních předpisů uznalo kosovské hranice. Podle slov představitelů EU tak padl další blok, který bránil Srbsku v eventuálním členství v EU. Problematika na hranicích mezi oběma zeměmi si vyžádala i desítky zraněných vojáků mírové mise, kteří se snažili odstranit z hraničních přechodů betonové zátarasy.
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
Německá kancléřka Merkelová: Potřebujeme fiskální unii
Na dnešním proslovu k Bundestagu, německému spolkovému sněmu, kancléřka zdůraznila potřebu sjednotit země eurozóny s ostatními státy Evropské unie v jednotnou, silnou fiskální unii. Merkelová dále popsala stávající situaci jako krizi důvěry, v níž selhali především politici. Změnou smlouvy o Evropské unii chce zabránit unáhleným opatřením, jakými je například návrh unijních dluhopisů, tzv. „eurobondů“. Proti změně smlouvy se ostře vymezil britský premiér David Cameron.
V České republice se stávkuje – stávkují české aerolinie a chystají se i školy
Piloti Českých aerolinií (ČSA) od čtvrtka stávkují kvůli nesouhlasu se špatným hospodářským vedením společnosti, podle odborové organizace pilotů (CZALPA) totiž dochází k vyvádění peněz z ČSA. Vedení aerolinií se naopak brání, že piloti hájí pouze své finanční pozice bez ohledu na klienty. Několik stovek klientů bylo již stávkou ovlivněno, ovšem ČSA zajistilo náhradní letadla a získalo pomoc i od cizích leteckých společností v podobě letů s větší kapacitou. Do stávky pak hodlají vstoupit i čeští učitelé, kteří nesouhlasí s platovou reformou rušící ohodnocení dle délky výkonu povolání. Český ministr školství, Josef Dobeš, ale prohlašuje, že reforma je v zájmu učitelů.
Vedení MMF bude příští týden diskutovat o vyplacení 2,2 miliardy eur pro Řecko
Tato částka má být uvolněna v rámci osmimiliardové části záchranného balíčku v celkové hodnotě 110 miliard euro. Oněch 8 miliard by mělo Řecko mělo dostat za rozsáhlé strukturální reformy. Tiskový mluvčí MMF dále uvedl, že Mezinárodní měnový fond zatím neuvažuje o vydání druhého záchranného balíčku, a že se vedení fondu bude nyní primárně soustředit na výše zmíněných 110 miliard, které byly na pomoc Řecku vyčleněny minulý rok.
Britský premiér David Cameron hrozí blokováním francouzsko-německých snah
Francie a Německo se přitom budou příští týden snažit o změnu smlouvy o Evropské unii, která dle britského premiéra není nutná. Cameron naopak předpokládá, že k posílení společné měny a stability eurozóny je nutné, aby se za něj zaručila Evropská centrální banka. Tím by narostla konkurenceschopnost unijních států. Pokud bude smlouva změněná, Velká Británie ujišťuje své občany, že bude i nadále chránit britské zájmy.
JAR ostře kritizuje eurozónu: „potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa ke dnu“
Jihoafrický ministr financí Pravin Gordhan prohlásil, že světová ekonomika se nepříjemně rozhoupala v důsledku problémů eurozóny. Podle slov ministra Gorghana selhání evropských vůdců dělat správná rozhodnutí při řešení krize bude mít obrovské důsledky pro výhled globální ekonomiky. Dále jihoafrický ministr prohlásil: „To, co se dnes děje, je, že potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa dolů, spíše než by zvládal situaci. A v důsledku toho hrozí problémy i našim ekonomikám bez viny – JAR, Číny, Brazílie či Indie. Ministr financí JAR pak vyzval Evropu k ustoupení od vzájemných zájmů a zahájení zodpovědných kroků pro celosvětovou ekonomiku.
Ruská Renaissance Asset Managers: „zapomeňte na Asii, investujte v Africe“
Jeden z šéfů ruské Renaissance Capital, Plamen Monovski, v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Afrika dnes připomíná Čínu v roce 1999. „Je to poslední místo na světě, které čekají rychlé změny a pokrok,“ řekl Monovski. Podle jeho názoru by se měli investoři obrátit do Afriky, kde se akcie obchodují za „mimořádně levné“ ceny a ekonomiky místních zemí začínají těžit z obrovské čínské poptávky po přírodních zdrojích a z masivních asijských investic. Jako příklad uvedla hlava Renaissance Asset Managers (jedné z dceřiných společností Renaissance Capital), která spravuje 2,5 miliardy dolarů poslední singapurskou komoditní společnost Olam International Ltd, která oznámila investici 100 milionů dolarů do Nigérie či soukromou banku Standard Chartered, která plánuje vstoupit na trh Keni. Samotná Renaissance Capital dnes vlastní části jihoafrické Telecom MTN Group Ltd a nigerijské Zenith Bank plc. Plamen Monovski se domnívá, že největší zisky se budou týkat africké infrastruktury spojené se spotřebiteli a finančním sektorem, který se nyní začne rozvíjet spolu s rostoucí prosperitou.
USA volají po odblokování integrace Makedonie
Americký velvyslanec v Makedonii, Paul Vlores, se setkal s vůdcem Demokratické strany Albánců v Makedonii, Menduhem Thacim, a vůdcem Národní demokratické renesance, Rufim Osmani. Hlavním tématem jednání byla integrace Makedonie a Makedonců, přičemž na konci jednání došlo ke společné výzvě k odblokování integračního procesu Makedonie, které způsobuje Řecko.
Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby
Rakousko požádalo Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.
Bulharsko se připravilo na pád Eura – chce, aby se s ním počítalo i ve fiskální unii Němců
Bulharský ministr financí Simeon Dyankov oznámil, že Bulharsko připravilo alternativní plán pro případ, kdyby zanikla společná měna EU – Euro. Bulharský ministr dále citoval eurokomisaře Olli Rehna, který prohlásil, že příštích deset dní bude mít klíčový význam pro budoucnost Eura. Bulharsko by pak bylo jednou z mála zemí, která by ihned mohla vstoupit do „fiskální unie“, kterou v případě pádu Eura plánují Německo, Rakousko, Lucembursko, Nizozemí, Finsko, Estonsko a Švédsko.
USA a EU vidí budoucnost Balkánu stejně
Náměstek amerického ministerstva zahraničí, Philip Reeker, který dříve působil jako velvyslanec USA v Makedonii, zdůraznil, že USA a EU sdílejí společnou vizi, pokud jde o země západního Balkánu a jejich budoucnost v EU. Podle jeho slov je i zájmem spojených států, aby země jako Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina a další byly co nejdříve členy EU. Dále se USA jeho slovy vyjádřily k poslednímu incidentu na severu Kosova, které označily za násilí spáchané na jednotkách KFOR a odsoudily ho, stejně tak ale ocenily prohlášení srbského prezidenta Borise Tadice, který vyzval k kosovské Srby k opuštění barikád a odsouhlasil společnou kontrolu hranic mezi Kosovem a Srbskem.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.