Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že po své inauguraci 7. května opustí post předsedy vládnoucí strany Jednotné Rusko, a navrhl tuto funkci současnému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi. Podle slov premiéra se jedná o celosvětovou praxi, kdy se „vláda opírá o parlamentní většinu.“ Předseda Nejvyšší rady vládnoucí strany Boris Gryzlov již sdělil, že strana kandidaturu D. Medveděva podpoří. Politická strana Pravá věc mezitím na svých stránkách zveřejnila dopis předsedy strany Andreje Dunayeva adresovaný Dmitriji Medveděvovi, v němž mu také nabízí čestný post předsedy.
Archiv rubriky: Evropa
V ruské Státní dumě prošel druhým čtením zákon o přímé volbě gubernátorů
Obyvatelé některých ruských regionů tak zvolí již na podzim své gubernátory přímo. Kandidovat v těchto volbách však nebude moct kdokoliv – Kreml prosadil normu, na základě které musí potenciální uchazeč o funkci získat 5 – 10% podporu obcí. Tím se volby podle kritiků stávají ovladatelnějšími. Mimo jiné došlo rovněž ke změně normy o tzv. „prezidentském filtru“, která stanoví, že prezident osobně určuje nutnost a postup při provedení konzultace s kandidátem na post gubernátora. Další změny spočívají v tom, že gubernátor nebude moct setrvat ve funkci hlavy subjektu Ruské federace po více než dvě po sobě následující období, nezávislí kandidáti musí na svou podporu nashromáždit od 0,5 do 2 procent podpisů voličů a kandidátem se nemůže stát osoba dříve odsouzená za závažné trestné činy. Volba gubernátorů může proběhnout ve dvou kolech.
Opozice blokuje budovu Nejvyšší rady Ukrajiny, požaduje vysvětlení v souvislosti s údajným fyzickým napadením ex-premiérky J. Tymošenko
Bývalá ukrajinská premiérka na „protest proti všemu, co se děje v zemi, a proti tomu, co se děje s ní osobně“, konkrétně proti údajnému použití fyzického násilí při převozu z vězení do nemocnice v Charkově vyhlásila od 20. dubna hladovku. O tom dnes informoval její právní zástupce Sergej Vlasenko, který tvrdí, že při návštěvě obžalované viděl modřiny na jejím těle. Státní vězeňská služba Ukrajiny toto obvinění popřela a ve svém prohlášení zdůraznila, že „i přes řádný výkon svých povinností ze strany zaměstnanců věznice a systematickou kontrolu činnosti administrativy zařízení kontrolními orgány některé osoby a sdělovací prostředky soustavně zkreslují skutečné informace, dávají neobjektivní komentáře a neobjektivní hodnocení činnosti vězeňského personálu.“
Španělský Repsol vyhrožuje legálními akcemi společnostem, které budou investovat do YPF
Mluvčí španělské ropné společnosti Repsol oznámil, že si společnost vyhrazuje právo na legální akce, které může podniknout proti společnostem, které budou investovat do zestátněné argentinské YPF. To by se mohlo týkat brazilského Petrobrasu, dále pak společností ConocoPhilips, Exxon nebo Chevron. Jednání s těmito společnostmi potvrdil argentinský ministr federálního plánování, veřejných investic a služeb Julio de Vido.
Francouzský prezident Sarkozy hledá podporu krajně pravicových voličů
Po prvním kole prezidentských voleb se stávající prezident ocitl na druhém místě po socialistovi Francoisovi Hollandovi a před krajně-pravicovou Marine Le Pen. Právě její voliče se Sarkozy nyní snaží získat například návrhy, aby byly uzavření hranic a hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru v případě nutnosti jednodušší než jsou nyní. Sarkozy s tímto návrhem přišel již v minulosti, nedávno jej v tomto bodě podpořilo i Německo.
Novináři v Kosovu protestovali před parlamentem
Kosovský parlament v pátek 20. dubna 2012 schválil články 37 a 38 trestního zákoníku, které se zabývají svobodou sdělovacích prostředků a mezi jinými nutí novináře k prozrazování svých zdrojů informací. Proti tomuto rozhodnutí Národního shromáždění v pondělí protestovala řada kosovských novinářů.
Komisař EU pro rozšíření zhodnotil situaci v Černé Hoře
Komisař EU pro rozšíření Štefal Fule vyjádřil naději, že Černá Hora vyhoví požadavkům Evropské komise do června tak, aby mohla začít nová přístupová jednání. Opět však varoval Podgoricu, že další práce v boji proti organizovanému zločinu a korupci je nutná. Měla by se zaměřit na efektivní aplikaci práva, zejména ve sledovaných případech. Fule dále řekl, že se nedávno setkal s předsedou vlády Igorem Luksicem a byl povzbuzen jeho odhodláním k reformám a jeho povědomím o otázkách, které potřebují zvláštní pozornost. Během summitu Rady Evropy v červnu by mělo být rozhodnuto o zahájení vstupních rozhovorů Černé Hory do EU.
Bulharský tisk: Preventivní rozdělení Makedonie by mohlo napomoci stabilizaci regionu
Bulharský deník Novinite uvedl, že preventivní rozdělení Makedonie by bylo nejlepší volbou pro budoucnost země tak, aby se předešlo „děsivým scénářům“. Podle deníku hraje Makedonie klíčovou roli ve stabilitě celého regionu, pokud by tak došlo k její destabilizaci, mohlo by brzy dojít k nové mezinárodní válce – dle Novinite by trvalo jen jednu hodinu, než by se konflikt přesunul do Albánie, Kosova, Srbska, Bulharska, Řecka, Rumunska a Turecka. Deník upozornil, že i přes ohridskou dohodu z roku 2001 napětí v zemi přetrvává.
Makedonský ministr zahraničí se sejde s generálním tajemníkem OSN
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki se v New Yorku sejde s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, aby společně projednali rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve vztahu k integraci Makedonie do NATO a EU. Poposki požádá Ban Ki Moona aby ten podpořil respektování rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který pracuje pod záštitou OSN. Ten rozhodl, že blokování členství Makedonie v NATO je nelegální. Setkání s generálním tajemníkem OSN je považováno za jeden z posledních pokusů o dosažení cíle uvedení Makedonie na programu Aliance na příštím summitu v Chicagu. Poposki se v New Yorku také setká s prostředníkem OSN při jednáních mezi Makedonii a Řeckem Matthew Nimetzem.
Generální tajemník NATO vyzval členské státy EU k větší aktivitě na poli bezpečnosti
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ve své řeči v Evropském parlamentu vyzval státy Evropské unie, aby kladly větší důraz na bezpečnostní politiku. Apeloval na EU, aby se více zabývala záležitostmi mimo své hranice. Podle Anderse Fogha Rasmussena by měla Evropská unie mít takové vojenské kapacity, aby byla schopna zasáhnout kdekoli na světě a převzít větší díl odpovědnosti za úkoly NATO.
Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.
Rusko: Skupina občanů drží hladovku na protest proti zmanipulovaným volbám
Už více než měsíc drží hladovku skupina 33 ruských občanů z města Astrachaň a 7 obyvatel dalších měst v čele s opozičním politikem Olegem Sheinem, který však dnes oznámil o ukončení hladovky a hodlá čekat na rozhodnutí soudu. Hladovkou tito občané protestují proti výsledkům místních, podle jejich názoru zmanipulovaných komunálních voleb ve městě Astrachaň, které proběhly 4. března. Funkci starosty v nich s 60% hlasů získal kandidát za stranu Jednotné Rusko Michail Stoljarov. Opozice však tvrdí, že volby provázely podvody a manipulace, a za skutečného vítěze považuje právě kandidáta opoziční strany Spravedlivé Rusko Olega Sheina.
EU podle očekávání zmrazila většinu sankcí uvalených vůči Barmě
Všechny restrikce vyjma zbrojního embarga byly na rok pozastaveny v reakci na demokratické reformy, které v Barmě proběhly v poslední době. Podle ministra zahraničí České republiky by mohly být tyto sankce úplně zrušeny v případě, že by následující parlamentní volby proběhly plně v souladu s demokratickými principy. Dnes byl také znovuotevřen barmský parlament i navzdory bojkotu opoziční strany NLD.
Bývalý islandský premiér nebude potrestán za přispění k finanční krizi v roce 2008
V březnu začal soudní proces u speciálního soudního tribunálu Landsdómur v islandské metropoli Reykjavík s bývalým premiérem Islandu Geirem Haardem. Tento tribunál byl založen v roce 1905 a má se zabývat trestními činy bývalých či současných členů islandské vlády. Proces s Haardem byl však prvním v historii tribunálu. Ačkoliv soudci uznali, že bývalý premiér přispěl ke zhroucení jedné z islandských bank, neudělili mu žádný trest. Náklady za proces uhradí stát. Haarde již dříve popřel, že by za krizi nesl jakoukoliv zodpovědnost.
Světová banka přidělí 100 milionů USD na podporu rozvojové politiky Makedonie
Světová banka (WB) uvedla, že je připravená podpořit makedonskou rozvojovou politiku částkou 100 milionů USD tak, aby v zemi došlo k posílení konkurenceschopnosti a byly podpořeny reformy v ekonomice, zdravotnictví, školství a sociálních věcech. Během setkání v Washingtonu představitelé WB a MMF také zdůraznili význam kroku Deutsche Bank, která pro Makedonii schválila úvěr ve výší 250 milionů eur. Ty prý představují ujištění o dobrém profilu této země na mezinárodním kapitálovém trhu.
Dvě největší ukrajinské opoziční strany uvedly, že budou během podzimních voleb spolupracovat
Strany tak prý chtějí „omezit neomezenou moc prezidenta Viktora Janukovyče.“ Ten je opozicí kritizován za odklon od demokratických reforem. Zástupci bloku Naše Ukrajina — Národní sebeobrana bývalého předsedy parlamentu Arsenija Jaceňjuka by tak měli být na kandidátní listině Bloku Julie Tymošenko.
Nizozemská královna dnes přijala demisi vlády
Vládní koalice skončila kvůli neúspěšným jednáním o rozpočtu státu. Dosavadní premiér Mark Rutte by měl dle agentury AP v úterý vystoupit v parlamentu, kde se bude konat diskuse ohledně rozpočtových škrtů a mělo by zde dojít také k určení data předčasných parlamentních voleb.
EU přijala nové sankce vůči Sýrii
Dle dřívějšího oznámení se v pondělí velvyslanci členských států EU dohodli na zavedení dalších sankcí vůči Sýrii. Ty se týkají zákazu vývozu luxusního zboží a výrobků, které by mohly být použity k represím. EU se k tomuto kroku rozhodla, neboť násilí v zemi pokračuje přes vyhlášené příměří, za přítomnosti pozorovatelů OSN.
Dluh EU dosáhl 82,5% HDP a dluh eurozóny 87,2%
Dluh Evropské unie, ale i eurozóny stále narůstá, informoval o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). EU se tak nedaří plnit její dlouhodobý cíl, kterým je, aby členské země dostaly své dluhy pod 60% HDP. Největší dluh sužuje Irsko, Řecko a Španělsko. Naopak státy Maďarsko, Estonsko a Švédsko vykázaly přebytek.
Evropská komise radí Řecku, jak postupovat dále z krize
Evropská komise (EK) sepsala čtyřicetistránkový dokument, v němž radí jihoevropskému státu kroky pro zvládnutí krize. EK například doporučuje snížit náklady na pracovní sílu v podnikatelském sektoru o 15% do tří let, zásadně zlepšit výběr daní, dát přednost výdajovým škrtům před zvyšováním daní a celkově dostat veřejné finance pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá u Řecka ekonomický růst až v roce 2014.
Španělská ekonomika se opět propadla do recese
Jak se již dříve předpokládalo, v prvním trimestru letošního roku se španělská ekonomika opět propadla do recese. HDP země spadlo o 0,4% v porovnání s prvními třemi měsíci minulého roku. Banka Banco de España dále oznámila meziroční navýšení nezaměstnanosti. Ta se zvedla o téměř 4%, celkově je pak ve Španělsku nezaměstnáno na 24% aktivní populace.
Britská společnost Borders and Southern oznámila nález zásob zemního plynu ve vodách Falkland
Tento fakt potvrzuje domněnku mnoha expertů, že by se toto souostroví, které je zaoceánským územím Velké Británie, mohlo změnit v další oblast produkující uhlovodíky. Právě průzkum falklandských vod britskými společnostmi výrazně odsuzuje Argentina, která vede vleklé spory s Velkou Británii o nadvládu nad souostrovím. Argentina plánuje legální kroky proti britským firmám, které se angažují ve výzkumu falklandských vod. Britská vláda ovšem těmto společnostem vyjádřila podporu. To proto, že ,,je skeptická ohledně faktu, že by Argentina ve své nynější ne příliš příznivé diplomatické situaci mohla tyto britské společnosti penalizovat“. Informaci přinesl deník mercopress.com.
Kolumbie nabídla zprostředkování dialogů mezi Argentinou a Španělskej ve sporu o YPF
To potvrdil kolumbijský vice- prezident Kolumbie Angelino Garzón. Dodal, že přáním Kolumbie je plynulý dialog mezi vládami Argentiny a Španělska, ve kterém by se měly řešit problémy spojené se znárodněním argentinské ropné společnosti YPF, která byla z většiny kontrolována španělským Repsolem. Podle slov vice- prezidenta Garzóna má Kolumbie ,,výborné vztahy jak s argentinskou, tak i se španělskou vládou, což by mohlo usnadnit celý proces dialogů“.