Integrace Norska do EU je téměř stejná jako integrace Velké Británie

Norsko zažilo v posledních 20 letech „rozsáhlou integraci“, a to i přesto, že není součástí Evropské unie, tvrdí zpráva norské vládní komise. Z analýzy členství Norska v Evropském hospodářském prostoru (EHP) vyplývá, že je jen „iluzí“, že by Norsko stálo mimo EU. „Jsme skoro stejně integrovaní jako Velká Británie,“ tvrdí předseda výboru pověřeného zprávou, Fredrik Sejersted Prof. Členství v EHP umožňuje Norsku přístup k jednotnému trhu Evropské unie. Země také přijala tři čtvrtiny právních předpisů EU ve výši 6.000 legislativních aktů, mimo jiné o zahraniční politice, zemědělství nebo policejní spolupráci.

Norsko se obává o svůj ropný průmysl – úřady začaly jednat

Norské ropné ředitelství (NPD) se obává, že vyšší náklady a nedostatek vrtných plošin povede ke zpoždění vývoje a výzkumu nových zdrojů na norském šelfu. Ropné těžební společnosti nyní mají předložit 15 – 20 komplexních plánů na rozvoj těžby zemního plynu a ropy v příštích 2 letech. V Norsku se v roce 2012 očekává růst investic do ropného sektoru o 40% ve srovnání s rokem 2010 na 160 miliard norských korun. Šéf NPD Bente Nyland prohlásil, že byl velmi spokojen s dosavadním vývojem, ovšem Norsku podle jeho slov hrozí nedostatek vrtných plošin, což by mohlo zpomalit ekonomický růst a snížit vládní příjmy. Stejně tak je podle jeho vyjádření strategickou povinností Norska zabránit případnému vystoupání cen ropy, které by mohlo nastat při konfliktu na Blízkém východě.

Norsko ruší obchodní omezení vůči Barmě

Norský ministr zahraničí Jonas Gahr Støre oznámil zrušení obchodních omezení vůči Barmě v reakci na „dosažený pokrok“. Norská vláda podle vyjádření ministerstva zahraničí již nadále nebude naléhat na norské společnosti, aby v Barmě neinvestovaly, neboť „Barma potřebuje obchod a investice k vytváření pracovních míst, k podpoře rozvoje a ke snižování úrovně chudoby, což poté požene další demokratizaci země“. Přesto ale podle ministerstva bude Norsko nadále spolupracovat s režimem sankcí EU, které bude projednávat na jaře tohoto roku.

Norsko hodlá spolupracovat s dalšími národy při nákupu nových stíhaček F-35 za účelem snížení ceny

Norský ministr obrany Espen Barth Eide se chce pokusit o koordinaci nákupu nových stíhacích letounů F-35 s dalšími národy, které mají zájem o tato letadla – jde o Velkou Británii, Kanadu, Turecko, Dánsko a Nizozemsko. Smyslem spolupráce a koordinace nákupu má být snížení nákladů v době snižování rozpočtů na obranu. O spolupráci při nákupu i údržbě již dříve požádal i holandský ministr obrany Hans Hillen, a to Norsko a Dánsko, uvedlo to zpravodajství NRK.

Rusko poprvé otevřelo „severní námořní cestu“ pro norský tanker

Ruské úřady poprvé umožnily, aby se plavil jiný než ruský tanker se zkapalněným zemním plynem ruskými vodami z norského přístavu Hammerfest do Japonska, což vede ke zkrácení běžně používané trasy skrze Suezský průplav o zhruba 4000 mil. Rejdařská společnost Knutsen OAS, která povolení získala, zatím podle vyjádření Synnøve Seglema nemá žádnou smlouvu s norským energetickým gigantem Statoil na stálé dodávky plynu z nalezišť ve Snøhvit do Asie, ale díky novému povolení je možné, že se jednání o smlouvě spustí. Knutsen OAS hodlá za každou sezónu, kdy je ledová trasa průjezdná uskutečnit 3 zásilky. Minulý rok za celou sezónu využilo trasu pouze 27 lodí, nový vývoj by ale do budoucna mohl přinést významné navýšení využití této trasy.

Ochota Norů vstoupit do EU klesla na historické minimum

Neochota stát se 28. státem Evropské unie se v Norsku prolíná 80% společnosti, bez rozdílu mezi městem a vesnicí, či napříč generacemi. Političtí představitelé státu nyní nepovažují vstup do bloku evropských států za důležitý krok, naopak se díky krizi eurozóny otázce spíše vyhýbají. Norsko se však stalo členem tzv. schengenského prostoru a s EU ekonomicky úzce spolupracuje.

Atentátník Breivik nebyl během činu příčetný

Tak usoudila dvojce psychiatrů, u které norský atentátník, jenž způsobil před 4 měsíci smrt 77 lidí, prošel řadou testů. V době kdy vraždil, trpěl prý psychózou a paranoidní schizofrenií. Zprávu dále posoudí rada pro forenzní medicínu, která závěr může přijmout, či zamítnout. Státní zástupce Svein Holden však zdůraznil, že závěr tohoto vyšetřování nebude mít na připravovaný soud s norským vrahem vliv.

Norsko uzavřelo svou ambasádu v Íránu

Mluvčí norského ministerstva zahraničí, Hilde Steinfeldu, informoval o tom, že Norské království se rozhodlo z bezpečnostních důvodů uzavřít své velvyslanectví v Teheránu v souvislosti se včerejším útokem íránských demonstrantů na ambasádu Velké Británie. Norský diplomatický personál bude tak z Íránu v nejbližší době evakuován.

Anders Breivik měl v plánu útok na královský palác a sídlo Norské dělnické strany

Dle norských novin se masový vrah A.Brevik během výslechu přiznal, že plánoval bombový útok na královský palác jako symbol moci, nikoli však na královskou rodinu. Sídlo Norské dělnické strany mělo být terčem útoku kvůli svému údajnému podílu na tvorbě multikulturní společnosti. Svým zraněním dnes podlehla další Brevikova oběť, čímž stoupl počet obětí masakru na 77.

Norská policie snížila odhadovaný počet obětí pátečního masakru z 93 na 68

Masový vrah Anders Behring Brevik, jenž se přiznal k bombovým útokům v Oslu i ke střelbě na ostrově Utöya je nyní v osmitýdenní vyšetřovací vazbě. Útočník svého činu nelituje a necítí se vinen. Pondělní soudní líčení se odehrálo za zavřenými dveřmi, aby tak nedošlo k šíření Brevikových názorů. Na vzpomínkovém shromáždění k uctění obětí pátečního masakru se v Oslu sešlo 100 000 lidí.

Útoky v Norsku směřují k norskému pravicovému extremismu, mají již 91 obětí

Podle norských médií je zatčen muž, který střílel na mládež a provedl tak druhý z útoků, Norem. Policie již také potvrdila, že má vazby na norskou radikální pravici, přičemž prý souhlasí s bombovým útokem v Oslu a možná o něm i věděl. Podle odborníků se může jednat o cílenou akci právě proti norským sociálním demokratům, kteří jsou v zemi dominující politickou stranou od druhé světové války, a vzhledem k tomu, že se zatím nepotvrdilo, že by za útoky stáli zahraniční islamisté, pravděpodobnost vnitřního politicky motivovaného útoku roste.

V Norsku došlo ke dvěma teroristickým útokům

Zatímco v hlavním městě Oslo vybuchla nálož, která poškodila sídlo předsedy vlády a stejně tak i ministerstvo financí a ropného průmyslu, došlo vzápětí k útoku střelce převlečeného za policistu na letní kemp mladých norských sociálních demokratů, kde již zahynulo na 30 osob. Norská policie oba případy spojuje. K útoku v hlavním městě se přihlásili islámští radikálové. Norský premiér  Jens Stoltenberg dokonce uvažuje o evakuaci centrálního Osla kvůli dalším možným pumovým útokům a policie doporučuje obyvatelům města opustit centrum.

Lukoil zahájí těžbu ropy v Iráku v roce 2013

Největší ruská soukromá ropná společnost Lukoil plánuje v roce 2013 zahájit těžbu ropy z iráckého naleziště West Qurna-2. Výběrové řízení na rozvoj naleziště, jehož zásoby se odhadují na 12,9 miliard barelů ropy, vyhrála kromě konsorcia Lukoil také norská státní ropná společnost Statoil. Prezident Lukoilu Vagit Alekperov uvedl, že celková výše investic do rozvoje West Qurna-2 překročí 30 miliard dolarů, objem těžby bude činit 95 milionů tun ročně.

Ruská Státní duma ratifikovala dohodu o námořní hranici s Norskem

Dokument podepsaný ministry zahraničních věcí Norska a Ruska v září 2010 řeší otázku sporného území o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu, na jehož rozdělení se Moskva a Oslo nemohly dohodnout od roku 1970. Norsko smlouvu ratifikovalo na začátku února. Spolu s ratifikací smlouvy bude rovněž ukončeno třicetileté moratorium na rozvoj ropných a plynových polí na kontinentálním šelfu Arktidy. Nejsilnějšími oponenty ratifikace ve Státní dumě byli komunisté, podle nichž přinese smlouva Rusku každoroční ztráty minimálně ve výši půl miliardy dolarů.