Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy se ve čtvrtek setkal s rumunským premiérem Victorem Pontou a uvedl, že je nynějším děním v Rumunsku hluboce znepokojen. Ponta měl během návštěvy Bruselu vysvětlil snahu své vlády o sesazení prezidenta Traiana Basescu. Politik uvedl, že se bude řídit doporučeními Evropské komise (EK), která se obává především ohrožení nezávislosti rumunského soudnictví. Uvedl však také, že při zahájení procesu sesazení prezidenta dle jeho názoru nedošlo k porušení zákona. Na situaci reagovala také německá kancléřka Angela Merkel, která jednala s rumunským velvyslancem v Berlíně, přičemž vyjádřila stejné obavy.
Archiv rubriky: Rumunsko
Rumunský parlament rozhodl o zahájení procesu odvolání prezidenta Traiana Băsescua
O tom, zda-li prezident Traian Băsescu setrvá ve své funkci rozhodnu voliči v referendu 29. července. Důvodem je argument, že prezident údajně porušuje ústavu a překračuje své pravomoci. Hlasování proběhlo v parlamentu tento pátek, kdy pro zbavení Băsescua jeho funkce hlasovalo 256 z 432 zákonodárců. Za prozatímního prezidenta byl označen Crin Antonescu, jenž teprve v úterý získal post předsedy senátu. Dle některých zahraničních komentátorů se země nyní ocitla v největší politické krizi posledních dvaceti let. Došlo již k výměně předsedů obou komor parlamentu a ombudsmana a k omezení pravomocí ústavního soudu. Ten nyní nesmí přezkoumávat rozhodnutí parlamentu a ztratil i možnost vetování, kterým mohl zasáhnout do procesu zbavení prezidenta jeho funcke. Došlo také ke změně zákona o referendu – zatímco dosud bylo potřeba, aby se pro odvolání prezidenta vyjádřila většina všech oprávněných voličů, nyní postačí většina odevzdaných hlasů. Znepokojení nad děním v zemi vyjádřila Evropská komise (EK), Rada Evropy, USA a další státy.
Rumunští koaliční poslanci jednají o možném odchodu prezidenta Traiana Basescu
Uvedl to nový předseda poslanecké sněmovny Valeriu Zgonea, jenž byl citován agenturou AFP. Poslanci z vládnoucí středo-levé koalice údajně pořádají mimořádné zasedání ve čtvrtek a pátek, aby diskutovali o tom, jak zbavit středo-pravicového prezidenta Traiana Băsescu jeho politické moci. Tento týden již došlo k odvolání předsedy rumunského senátu. Minulý týden byl rumunský premiér Victor Ponta usvědčen z plagiátorství, své funkce se však nevzdal.
Předseda rumunského senátu byl odvolán, opozice hovoří o převratu
Rumunští koaliční senátoři se Sociálně-liberálního svazu (USL) v úterý na mimořádném zasedání, které svolali, odvolali dosavadního předsedu senátu Vasileho Blagu z opoziční Liberálně-demokratické strany (PDL). Neboť jen předseda senátu může svolat mimořádné zasedání senátu, označil Blaga jeho odvolání za převrat. USL následně vybral nového předsedu, jímž se stal Crin Atonescu z koaliční Národní liberální strany. Tímto krokem pokračují spory mezi nynějším rumunským premiérem Victorem Pontou a prezidentem Traianem Băsescuem. Ústavní soud na konci června rozhodl, že zemi bude na summitu EU zastupovat prezident, nikoliv premiér. Některá rumunská média nyní zveřejnila informaci, že USL by se mohl kvůli tomuto sporu údajně pokusit o zbavení funkcí některých ústavních soudců. Aktuální dění v Rumunsku odsoudily USA i EU.
Rumunský premiér Victor Ponta byl usvědčen z plagiátorství, z funkce odstoupit nechce
Akademická komise v pátek uvedla, že část (konkrétně 85 z 432 stran) doktorandské práce rumunského premiéra Victora Ponty vykazuje znaky plagiátorství, dle premiéra je však toto rozhodnutí „politicky motivované“ a stojí za ním Pontův politický soupeř, prezident Traian Băsescu. Premiér se proto rozhodl neodstoupit. Na plagiátorství jako první upozornil britský vědecký časopis Nature. Premiér Ponta však argumentuje tím, že tehdejší pravidla nevyžadovala citování, pokud byly zdroje uvedeny v literatuře.
Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrdila rating Rumunska se stabilním výhledem
Dlouhodobý emisní rating země v cizí a domácí měně tak zůstal na úrovni BB+, krátkodobé emisní ratingy na úrovni B. S&P mimo jiné uvedla, že očekává růst rumunské ekonomiky v střednědobém horizontu průměrným ročním tempem 3,5%. Dále oznámila, že na úvěrový profil země má negativní vliv zejména dominantní pozice rakouských a řeckých bank na domácím trhu.
Novy rumunský ministr školství rezignoval kvůli obviněním z plagiátorství
Poté co byl jmenován nový vládní kabinet, který má zemi dovést k řádným parlamentním volbám, odstoupil ministr školství Ioan Mang kvůli obviněním z plagiátorství. Z toho jej nařkli někteří zahraniční vědci, Mang však popírá jakákoliv provinění. Premiér Victor Ponta požádal nejvyšší vědeckou instituci v zemi, Rumunskou akademii, aby tvrzení zahraničních vědců prozkoumala.
Nový kabinet rumunského premiéra Victora Ponty získal důvěru v parlamentu
Victor Ponta se tak stal již 3. letošním rumunským premiérem a bude vládnout koalici Sociálnědemokratické strany (PSD) a Národní liberální strany (PNL). Jeho středo-levicový kabinet bude pokračovat v sérii ekonomických reforem, měl by však částečně obnovit mzdy ve veřejném sektoru a důchody, které minulá vláda snížila v rámci úsporných opatření. Nový kabinet zůstane ve funkci pouze do listopadu, kdy v zemi proběhnou řádné parlamentní volby.
Budoucí rumunský premiér Victor Ponta představil složení nové vlády
Poté, co byla středo-pravicové vládě Mihaie Razvana Ungureanua minulý pátek parlamentem vyslovená nedůvěra, pověřil rumunský prezident Traian Basescu sestavením nové vlády Victora Pontu. Ten v rámci představení nových členů kabinetu uvedl: „Jednou z priorit nové vlády bude napravit sociální nespravedlnost a nerovnováhu, která se vytvořila úspornými opatřeními přijatými odstupujícím kabinetem“. Uvedl také, že je nezbytné, aby Rumunsko dodržovalo své závazky jak k mezinárodním partnerům, tak k vlastním občanům. Počet členů nové vlády stoupne z 16 na 21. Už nyní je jasné, že například ministr pro evropské záležitosti odstupující vlády, nestraník Leonard Orban, bude zastávat stejnou funkci i v novém kabinetu. Nová vláda požádá o důvěru v pondělí.
Rumunský parlament vyslovil nedůvěru vládě
Kabinet Mihaia Razvana Ungureana kvůli snahám o stabilizaci veřejných financí zvýšil daně a snížil platy, to se však nelíbilo vládní opozici. Zemí nyní čekají diskuse o úsporném programu. Nové složení vlády bylo přitom v chodu pouze od února, poté, co tehdejší premiér Emil Boc rezignoval kvůli celostátním protestům proti úsporným opatřením. Rumunský prezident Traian Basescu nyní pověřil hlavního představitele středo-levicové opozice Victora Ponta sestavením nové vlády.
Evropská komise trvá na otevření pracovních trhů pro Bulhary a Rumuny
Evropská komise (EK) kvůli obavám z narůstající nezaměstnanosti v Evropě navrhla balíček opatření zaměřených právě na podporu zaměstnanosti. Tato opatření počítají s tím, že Německo a osm dalších evropských zemí otevře své trhy práce pro pracovníky z Bulharska a Rumunska. EK dále žáda vnitrostátní trhy práce, aby zavedly rovný přístup ke všem lidem, kteří práci hledají. O věci informoval komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor. Bulharsko a Rumunsko jsou v dnešní době nejmladšími členy Evropské unie.
Rumunský prezident požádal opozici o přijetí změn Ústavy, výměnou prý podá demisi
V dopise zaslaném opozičních vůdcům prezident Traian Basescu vyzval k účasti na debatách týkajících se změny Ústavy, které se mimo jiné týkají zkrácení funkčního období prezidenta na 4 roky. Státník uvedl, že odstoupí tak, aby se nové prezidentské volby mohly konat v listopadu tohoto roku. Podle nynější rumunské ústavy má prezidentovo funkční období trvat do roku 2014.
Rumunsko ratifikovalo smlouvu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem
V průběhu příslušného plenárního zasedání uvedl rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu, že Rumunsko usiluje o politiku stálé podpory evropské integrace Srbska. Pro ratifikaci se vyjádřilo 78 senátorů.
Evropská komise obnovila financování programů rozvoje lidských zdrojů v Rumunsku
Tato finanční pomoc v celkové hodnotě 3,5 miliard eur byla zastavena od 20. února 2012, kvůli znepokojení nad nesrovnalostmi ohledně řízení tohoto programu. Rumunská vláda se nechala toto úterý slyšet, že rozhodnutí o obnovení financování bylo učiněno na základě pokroku, který byl v této oblasti učiněn a zároveň kvůli nynější ekonomické situaci v zemi. Nicméně v očekávání výsledků kontroly Evropské komise (EK) budou některé dotace nižší, než se původně očekávalo.
Polsko a Rumunsko odmítly účast na slyšení EU o ilegálních věznicích CIA v Evropě
Jednání Evropského parlamentu začne v úterý v Bruselu, pořádá ho Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Výbor se snaží objasnit, zda CIA zadržovala osoby podezřelé z terorismu v tzv. „černých místech“ v Polsku, Rumunsku a Litvě v prvních letech války USA proti terorismu.
V Kišiněvě se konal pochod za sjednocení Rumunska a Moldavska
Stoupenci připojení Moldavské republiky k Rumunsku dnes při příležitosti 94. výročí sjednocení obou zemí (27. března 1918) uspořádali pochod v moldavské metropoli Kišiněv. Mezi přibližně tisícovkou účastníků byli mimo jiné zástupci Národní liberální strany, jejíž program je zaměřen na sjednocení obou zemí do jednoho státu, a studenti. Konání pochodu se snažili zabránit představitelé strany „Patriotů Moldavska“, došlo k několika potyčkám.
Bulharský premiér označil jednání o územních nárocích za absurdní
Bulharský premiér Bojko Borisov uvedl: „Ve XXI. století je absurdní mluvit o územních požadavcích členských států EU“. Vyjádřil se tak k nedávnému vyjádření rumunského ministra zahraničí.
MMF schválil 4. přezkoumání předběžné dohody s Rumunskem, uvolní dalších 505 milionů eur
Výkonný sbor Mezinárodního měnového fondu (MMF), jenž má na starost hodnocení vývoje hospodářství zemí a prosazování politiky doporučené MMF, schválil čtvrtou revizi předběžné dohody s Rumunskem a uvolní tak další tranši o objemu 505 milionů eur. Zprávu zveřejnil rumunský zástupce u MMF Mihai Tanasescu. Včetně této tranše tak fond pro Rumunsko uvolnil již téměř 2 miliardy eur.
Rumunský ministr zahraničí: „Rumunsko a Bulharsko by měly specifikovat své námořní hranice“
Rumunsko oznámilo, že si činí územní nároky na část šelfu Černého moře, který nyní připadá Bulharsku. Ministr zahraničí Cristian Diaconescu řekl, že je nutné specifikovat námořní hranici mezi oběma zeměmi. Podle jeho názoru by Rumunsko a Bulharsko měly vést politickou diskusi o problematice vymezení kontinentální plošiny a námořního území. Řečník dále uvedl, že je to otázka asi 17 metrů čtverečních a že by neměl být problém vyřešit tuto věc velmi rychle.
Rumunsko poskytne Moldavsku rady ohledně evropské integrace
Rumunsko se s Moldavskem podělí o své zkušenosti v procesu jednání s Evropskou unii (EU) a politicky podpoří přistoupení země k EU. Uvádí to usnesení, které podepsali členové společné moldavsko-rumunské parlamentní komise pro evropskou integraci. První setkání komise se uskutečnilo právě v Moldavsku. Předsedkyně komise Ana Gutu jménem Moldavska uvedla, že země spoléhá na přínos této pomoci v integračním procesu a doufá, že se tak vyhne zbytečným chybám.
Evropská komise : „Konečné rozhodnutí o vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu padne v září“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso po setkání s rumunským premiérem Mihai-Razvan Ungureanum v Bruselu uvedl, že rozhodnutí komise padne v září, jak již bylo uvedeno na summitu 1.-2. března. „Je spravedlivé přidělit Rumunsku status člena schengenského prostoru.“ Předseda také mluvil o Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) s tím, že si cení rumunské vlády za závazek k této reformě, „která se velmi dobře odráží v poslední zprávě EK.“
Rumunská ekonomika se může v 1. čtvrtletí 2012 propadnout do recese
Tvrdí to rumunský ministr financí Bogdan Dragoi. Hospodářský pokles byl dle jeho názoru podnícen pozastavením přepravy zboží, poptávka po tomto zboží by však v průběhu roku měla znova růst. Dle ministra má na příjmy do státního rozpočtu vliv také špatné počasí. Celkově by rumunská ekonomika v roce 2012 měla růst o 1,5%.
Začne výstavba propojovacího plynovodu Rumunska a Bulharska
Propojovací plynovod, který povede přes řeku Dunaj v Ruse/Giurgiu, bude vystavěn bulharskou společnosti Bulgartransgaz ve spolupráci s její rumunským protějškem, jímž je Transgaz. Bulharsko se rozhodlo pro propojení své sítě dodávek zemního plynu s Rumunskem po sporu Ruska s Ukrajinou v roce 2009, který vedl k zastavení dodávek zemního plynu do Bulharska po dobu 3 týdnu v průběhu zimy. Tato „plynová krize“ ukázala téměř 100% závislost Bulharska na ruských dodávkách. V únoru 2011 Evropská komise (EK) rozhodla, že každý člen EU by měl mít alespoň 2 zdroje dodávek plynu a elektřiny do roku 2014, aby se předešlo podobné krizi.