Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci vyzval vládu k ratifikaci stabilizační a asociační dohody se Srbskem

Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci Titus Corlatean bude apelovat na podporu ratifikace Stabilizační a asociační dohody (SAA) se Srbskem. Pan Corlatean řekl, že proto navrhne výboru, aby vyzval rumunskou vládu, aby se ta ujala aktivní role při jednáních o různých kapitolách dohody, týkajících se udělení kandidátského statusu zemi tak, aby vláda v Bukurešti mohla zaručit, že Srbsko splnilo všechna příslušná kritéria, než se stane členem EU. Rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu dále uvedl, že Rumunsko zavede kontrolní mechanismus, který bude sledovat stav Rumunů, kteří žijí mimo svou rodnou zemi.

EU summit: Rozhodnutí o vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru odsunuto na září

Informoval o tom předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy po včerejším jednání s představiteli Bulharska, Rumunska a Nizozemska, které se prozatím nevyjádřilo pro vstup zmíněných států do tohoto prostoru. Není však jasné, že na zasedání ministrů vnitra v září Nizozemsko od svých výtek proti tomuto kroku upustí, neboť nadále zastává názor že obě země neučinily dost v boji proti trestné činnosti a korupci. Bulharský premiér Bojko Borisov silně kritizoval nizozemský postoj a uvedl, že je pod důstojnost jeho země pokračovat v jednáních o této záležitosti.

Nizozemsko dále proti vstupu Rumunů a Bulharů do schengenského prostoru, premiér nechce komentovat xenofobní portál

Uvedl to nizozemský premiér Mark Rutte po setkání s šéfem Evropského parlamentu (EP) Martinem Schulzem. Uvedl také, že se nehodlá vyjadřovat ke xenofobnímu internetovému portálu strany PPV, neboť to dle jeho názoru není vládní záležitost. Právě pan Schulz tento portál silně kritizoval. Evropská komise (EK) uvedla, že by mohla formálně reagovat pouze, kdyby došlo k porušení unijního práva. K distancování od tohoto portálu vládu vyzvala i Rada Evropy.

Získaní kandidátského statusu EU pro Srbsko ohrozily požadavky Rumunska

Rumunsko dnes při jednáních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu, kde mělo být vyneseno formální rozhodnutí o udělení Srbsku statusu kandidátské země EU, vyjádřilo své požadavky pro tento krok. Dle Rumunů se v Srbsku nachází skupina asi 30 tisíc Vlachů žijících v údolí řeky Timok, pro které Bukurešť žádá uznání jazykových a dalších práv. Tato národnostní menšina má být pozůstatkem dávného rumunského osídlení. Ministři nyní „doporučili schválení“ udělení statusu Evropské radě. O kroku nakonec rozhodnou hlavní představitelé 27 členských států unie na sumitu 1.-2. března.

Polský a rumunský europoslanec vyzvali k bojkotu nizozemských firem kvůli „anti-imigračnímu“ portálu strany PVV

Dva poslanci Evropského parlamentu (EP) z Rumunska a Polska v pátek v otevřeném dopise pro obyvatelé střední a východní Evropy vyzvali občany, aby začali bojkotovat produkty vyrobené v Nizozemsku. Důvodem je kontroverzní „anti-imigrační“ portál nizozemské politické Strany za svobodu (PVV). Tito poslanci tak vyzvali k bojkotu výrobků firem Hell, Heineken, Dove, TNT, Amstel, Lipton, Rexona, Knorr, Axe, Wolters Kluwer, a Tom Tom, dokud strana PVV nebude politicky izolována. Na adresu internetového portálu se již vyjádřilo několik představitelů Evropské unie (EU) a bude se jí zabývat EP.

Evropská komise vyzvala všechny státy EU, aby na trh práce pustily bulharské a rumunské pracovníky

Evropská komise (EK) vyzvala zbývajících 9 států unie, aby umožnily Bulharům a Rumunům vstup na jejich trhy práce. Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko a Velká Británie se rozhodly ponechat Bulhary a Rumuny mimo jejich trhy práce do posledního možného data – 31. prosince 2013. 16 ze zbývajících 25 členských zemí unie již svá pracovní omezení vůči zmíněným státům zrušilo. Samotná EK přes své naléhání na zbývajících 9 členských států nemá právní možnost změnit jejich dosavadní stanovisko.

Nová rumunská vláda získala důvěru parlamentu

Rumunská nová středopravá vláda ve čtvrtek získala důvěru v parlamentu. Mezi její cíle patří usilovat o vstup do eurozóny v roce 2015 a bojovat proti korupci. „Doufám, že vás nikdy nezklamu, i když vím, že mám těžký úkol,“ řekl zákonodárcům nový premiér Ungureanu. Rumunsko se v roce 2011 dostalo z dvouleté ekonomické recese a očekává se, že by zdejší ekonomika mohla letos růst mezi 1,5 a 2,0%.

V Nizozemsku byl spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany“

V době, kdy Evropská komise (EK) vydala zprávu, že Bulharsko a Rumunsko v podstatě splnily kritéria pro vstup do schengenského prostoru, v Nizozemsku byl ve středu spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany“, jenž vybízí Holanďany, aby popsali špatné chování imigrantů v zemi. Politici Geert Wilders a Ino van de Besselaar ze Strany svobody (PVV) na stránce uvádějí názor, že masová imigrace vedla k nárůstu kriminality, prostituce, drogové závislosti a problémů s bezdomovci. „Ztratil jsi práci kvůli Polákovi, Rumunovi, či Bulharovi? Chceme o tom slyšet!“ vybízí portál. Polsko komentovalo stránku jako nekonstruktivní, politicky nekorektní způsob diskuse. Pan Wilders je v zemi svými kontroverzními anti-imigračními výroky znám.

Evropská komise vydala zprávu o pokroku Rumunska a Bulharska v boji proti korupci

Evropská komise (EK) dnes vydala zprávu, ve které potvrzuje, že Rumunsko a Bulharsko učinily pokrok v boji proti zločinu a korupci, je však nadále třeba aby zavedly“silnější opatření“ k zajištění transparentnosti a učinily jisté změny v soudnictví. Mluvčí EK Mark Gray dnes uvedl, že „komise se domnívá, že posuzování vstupu obou zemí do schengenského prostoru by mělo být objektivní, z pohledu komise obě země splňují podmínky pro tento krok. “ Dočasný rumunský premiér Catalin Predoiu okomentoval zprávu slovy, že „v zemi je tento signál brán pozitivně.“ Dokument však také vyzval obě země k dalším protikorupčním opatřením, zejména v oblasti pohraničí. Nizozemsko, které brání vstupu obou zemí do schengenského prostoru uvedlo, že počká na druhou zprávu o pokroku obou zemí, kterou EK zveřejní v červnu 2012.

Nový rumunský premiér sestavil vládu, ta o důvěru požádá již ve čtvrtek

Poté, co dosavadní premiér Emil Boc rezignoval a v pondělí padla rumunská vláda, prezident Traian Băsescu jmenoval nového premiéra, jenž dnes představil novou vládu. Ta požádá o důvěru parlamentu již ve čtvrtek. Na klíčový post ministra financí navrhl pan Ungureanu politika Bogdana Dragoiho, funkci ministra hospodářství by měl zastávat Lucian Bode. Vláda ex-premiéra Boca padla kvůli několikatýdenním demonstracím proti dalším úsporným opatřením.

Rumunský prezident jmenoval bývalého šéfa Zahraniční zpravodajské služby novým premiérem

Mihai Razvan Ungureanu, bývalý šéf Zahraniční zpravodajské služby (SIE) spadající pod Nejvyšší radu národní obrany (CSAT), by se tak měl stát novým předsedou vlády. Prezident Traian Băsescu jmenovanému nařídil vytvoření nového kabinetu do deseti dnů poté, co vláda dosavadního premiéra Emila Boca dnes ráno rezignovala. Opozice stále žádá o rezignaci samotného prezidenta a předčasné volby. Prezident dnes dříve jmenoval jako dočasného premiéra právníka Catalina Predoiua, koalice se následně shodla na panu Ungureanu.

Norská vláda předložila návrh zákona na zrušení omezení pracovního trhu pro bulharské a rumunské státní příslušníky

Pokud bude návrh schválen Parlamentem, měl by být zákon zakazující Bulharům a Rumunům volný přístup na norský trh práce zrušen a platily by pro ně stejná pravidla jako pro občany jiných členských států EU. Argumenty aby byla omezení zrušená jsou, že míra nezaměstnanosti v Norsku je nízká a Bulhaři s Rumuny jen zřídka emigrují právě do Norska, které není součástí Evropské unie.

Rumunský prezident přiznal chyby, odstoupit nehodlá

Rumunský prezident Traian Băsescu přiznal chyby, které způsobily masové protesty. Oznámil však také, že bude pokračovat v reformách, jakkoli by byly nepopulární. Prezident také reagoval na požadavky demonstrantů, aby odstoupil z funkce. Uvedl, že v době krize tento krok učinit nemůže. Úsporná opatření vlády zasáhla veřejný sektor, kde se mzdy snížily o 25%. Vláda také zmrazila důchody a daň z přidané hodnoty vzrostla z 19 na 24%. Demonstrace proti vládě a prezidentovi pokračují již druhým týdnem.

Rumunské protivládní protesty pokračují již druhý týden

Demonstrantům nestačilo odvolání ministra zahraničí, na jehož post byl nyní jmenován Cristian Diaconescu. Do ulic tak znova vyšli v úterý, kdy v Rumunsku probíhá státní svátek Den jednoty. Hlavním důvodem protestů je nesouhlas s úspornými opatřeními a požadavek odstoupení vlády a prezidenta. Pro opoziční levicovou koalici by nyní dle průzkumů hlasovalo asi 50% voličů.

Rumunský premiér odvolal ministra zahraničních věcí

Rumunský premiér Emil Boc odvolal ministra zahraničí Teodora Baconschi po jeho pohrdavé poznámce o demonstrantech, že se jedná o „nešikovné násilníky ze slumů“. V Bukurešti zatím probíhají již 10 dní nepokoje a demonstrace vyvolané snížením platů státních zaměstnanců o čtvrtinu a zvýšením daní z obratu. Podle analytiků je odvolání ministra zahraničí politickou obětí ve snaze zabránit dalším protestům, ovšem panují obecné pochyby o tom, že to skutečně pomůže.

V Rumunsku pokračují protivládní demonstrace

Sobota 21. ledna byla 9. dnem protestů. Stovky lidí obsadily náměstí Universtate v Bukurešti a vyslovily nesouhlas s prezidentem Traianem Basescu a premiérem Emilem Bocem. Demonstranti požadují odchod státníka i vládního kabinetu,  ty viní za špatnou ekonomickou situaci země. Podobných protestů se zúčastnili i Rumuni žijící v zahraničí jako projev solidarity s vládní opozicí.

Rumunská opozice vyzvala premiéra k odstoupení a požaduje předčasné volby

Rumunská opozice požaduje, aby odstoupil premiér Emil Boc kvůli vládním návrhům, které vyvolaly násilné protesty. Oznámil to vůdce levicové politcké aliance USL Crin Antonescu s tím, že vznesl požadavek na uspořádání předčasných voleb nejpozději do konce března. USL se již zavázala dodržet požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale uvedla, že některá úsporná opatření by zrušila, mezi nimi snižování platů a navyšování daní z přidané hodnoty.

Rumunské protivládní protesty pokračují

Ačkoliv rumunský premiér Emil Boc vyzval demonstranty k dialogu, přislíbil stažení nově zavedených reforem a oznámil nový směr reformy zdravotnictví s tím, že k privatizaci záchranné služby nedojde, demonstranti zůstávají nespokojení a hodlají v protestech pokračovat. Demonstrace podporují především opoziční sociálně-liberální politici. Ti požadují rezignaci prezidenta, jímž je Traian Basescu, společně s celou vládou, neboť dle jejich názoru vláda není schopná efektivně řešit nastalou situaci.