Řeckou vládu opustila strana Lidové ortodoxní výzvy (LAOS)

Čtyři ministři delegovaní touto stranou podali demisi na protest proti úsporným opatřením. Předseda strany Jorgos Karatzaferis prohlásil, že reformní program strana nepodpoří a řekl, že šéf mise MMF v Řecku Poul Thomsen by měl být prohlášen za nežádoucí osobu. Vláda tak přišla o podporu 15 poslanců v třísetčleném parlamentu, kde jí zůstala i tak pohodlná většina 250 poslanců.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond učiní konečné rozhodnutí o Řecku ve středu

Mezinárodní věřitelé ve čtvrtek odmítli definitivně potvrdit druhý záchranný balíček pro Řecko s tím, že požadují další záruky. Ministři financí eurozóny se v Bruselu setkali jen několik hodin poté, co řecký premiér Lucas Papademos oznámil, že na poslední chvíli dosáhl vnitropolitické dohody na úsporných opatřeních. „I přes významný pokrok dosažený v posledních dnech zatím nemáme na stole všechny prvky, abychom přijali rozhodnutí dnes,“ řekl šéf takzvané euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. V Aténách nakonec tři straničtí vůdci podpořili řeckou vládu a dohodli se na náročných opatřeních, včetně snížení minimální mzdy, zmražení platů ve veřejném sektoru, propouštění, daňových reformách pracovního trhu i privatizaci.

Eurozóna prozatím neschválila druhý záchranný balíček, Řecko vyhlásilo další generální stávku

V reakci na dodatečně schválená opatření řecké vlády začala v Řecku další, tentokrát dvoudenní generální stávka. Přijetí těchto opatření, zahrnujících mimo jiné propuštění 15 tisíc státních zaměstnanců nebo pokles minimální mzdy, je základním předpokladem pro získání druhé mezinárodní pomoci ve výši 130 miliard eur. Dohoda představitelů hlavních řeckých politických stran počítá také s výrazným omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. Navzdory shodě řeckých politiků na reformách i dohodě Atén se soukromými věřiteli ale ministři financí eurozóny druhý balík prozatím neschválili. Oznámil to po včerejším jednání šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, podle nějž musí Řecko splnit ještě tři podmínky – potvrdit na zasedání parlamentu 12. února akční plán sjednaný s eurozónou, jasně definovat strukturu snížení výdajů o 325 milionů eur a předložit seriózní záruky vůdců politických stran za dodržování přijatých opatření.

Makedonie hodnotí zprostředkovatelské plány OSN pozitivně, ale nepřikládá jim valný význam

Makedonský premiér Nikola Gruevski hodnotí pozitivně plány prostředníka OSN pro spor mezi Makedonií a Řeckem Matthew Nimetze, přesto ale považuje za důležitější budoucí jednání s představiteli Řecka v Athénách. Podle slov makedonského premiéra není ani jisté, s kým se setká, natož zda bude dosaženo nějaké shody.

Ministři financí eurozóny: „Dohoda o 2. záchranném balíčku pro Řecko dnes nepadne“

Při příjezdu ministrů financí na setkání v Bruselu, kde probíhá jednání o dohodě na 2. záchranném balíčku pro Řecko, které souhlasilo s požadavky EU na zavedení dalších úsporných opatření, dnes řada z evropských představitelů uvedla, že k dohodě během večera nedojde. Závazek řecké koalice musí projít hlasováním v parlamentu, k tomu by mělo dojít již v pátek. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde však označila zprávy o dokončení jednání řecké koalice za povzbudivé. 

MMF: „Další finanční pomoc Řecku je možná“

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek uvedl, že nový záchranný program pro Řecko je možný, Atény však musí udělat více, pokud jde o restrukturalizaci. Vyjádřil se tak mluvčí fondu Gerry Rice jen několik hodin poté, co se řečtí představitelé dohodli novém úsporném programu, jehož cílem je získat finanční podporu z Evropské unie. „Politická podpora pro program je velice důležitá, což je důvod proč MMF s Evropskou unii (EU) jedná v Řecku se zdejšími vládními představiteli.

Řecká vláda se dohodla na úsporných opatřeních

Představitelé koalice dnes po několikadenních jednáních oznámili, že byla uzavřená dohoda o dalších úsporných opatřeních, které požadují mezinárodní věřitelé k poskytnutí finanční pomoci zemi. Dnes se v Brusselu setkávají ministři financí eurozóny, aby zmíněnou záchrannou půjčku zemi projednali. Odbory již oznámily, že plánují další, tentokrát 48 hodinovou generální stávku proti nově dojednaným úsporným opatřením. Na tiskové konferenci ve Frankfurtu dohodu potvrdil ředitel Evropské centrální banky Mario Draghi, který jí dříve vyslechl telefonicky od řeckého premiéra Papademose.

Řecká koalice finalizuje jednání o úsporných opatřeních

Zástupci řeckých koaličních stran nyní studují předložený návrh úsporných opatření. Pokud se na podmínkách veřejných věřitelů nedohodnou, bude země již 20. března čelit platební neschopnosti. V případě možné dohody bude návrh úsporných opatření následně předán k hlasování v parlamentu. Jednání, která měla být dokončená již v neděli večer se několik dnů po sobě protahují. Včera v Řecku proběhla generální stávka, protestů se zúčastnilo asi 20 tisíc lidí. Ministři financí eurozóny by se měli setkat již ve čtvrtek, vše však prý závisí na rozhodnutí řecké koalice.

Řecko zažívá generální stávku proti úsporným opatřením

Zatímco zástupci Evropské unie (EU), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) požadují další úsporná opatření,aby poskytli zadlužené zemi finanční pomoc v hodnotě 130 miliard eur, řecké odbory svolaly na úterý stávku. V zemi kolabuje městská hromadná doprava, byl omezen provoz nemocnic a škol. Největší řecký přístav Pireus zcela zastavil provoz. Členkyně Evropské komise (EK) Neelie Kroes situaci komentovala slovy : „Pokud by Řecko opustilo eurozónu, nebyla by to katastrofa. Nepotopilo by to celý blok.“ Předseda EK José Manuel Barosso však také sdělil, že doufá v setrvání země v bloku jednotné měny.

Řecká vláda pracuje na konečném návrhu smlouvy o 2. záchranném balíčku

Dle vyjádření řeckých vládních představitelů by měla být finální verze smlouvy předložená veřejným věřitelům, tedy Evropské unii (EU) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v podvečer. O rozsahu reforem, které bude muset Řecko zavést se vedla celonoční jednání s věřiteli a řeckým premiérem Lucasem Papadimosem. Vše nyní, kdy ostatní státy eurozóny ztrácejí trpělivost, závisí na postoji řeckých politiků.

Řecko a Kypr podepíší memorandum o vzájemné spolupráci v době kyperského předsednictví v EU

Generální tajemník řeckého ministerstva zahraničních věcí Alexis Zepos je na návštěvě Kypru v rámci politických konzultací a za účelem podepsání memoranda o spolupráci mezi Řeckem a Kyprem v době kyperského předsednictví v EU. Řekové se mimo jiné zavazují sdílet s Kyprem odborné znalosti a zkušenosti spojené s předsednictvím a stejně tak mezi sebou obě země řeší otázku Turecka a jeho vztahu s EU, kyperské otázky (kvůli summitu o Kypru) a kyperské výlučné ekonomické zóny (EEZ), ve které Kypr provádí průzkumy zásob ropy a zemního plynu, proti čemuž hlasitě protestuje Turecko.

Evropská komise: „Řecko se opožďuje za časovým plánem v řešení krize.“

Evropská komise v pondělí varovala, že Řecko je již za původním časovým plánem splnění bruselských požadavků potřebných k získání finanční pomoci. Řekl to dnes komisař EU Olli, v době kdy řecký premiér Lucas Papademos pokračoval v jednáních v Aténách s věřiteli, politickými stranami a odbory. Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) požadují 20-procentní snížení minimální měsíční mzdy, která se pohybuje kolem 750 eur a 15% škrt u penzijního připojištění.

Zadlužení v EU vzrostlo na 82,2%

Informuje o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). V eurozóně zadlužení naopak kleslo o 0,3% na 87,4%. Data jsou ze 3. čtvrtletí loňského roku. Ukazují, že „dluhové kritérium“, které předpokládá, že by státy unie měly být zadluženy jen do 60% svého HDP nyní splňuje pouze 13 z 27 členských států. Nejvyšší zadlužení představuje Řecko s téměř 160%,  nejnižší naopak Estonsko s 6,1%.

Nedělní jednání o řeckém dluhu skončilo bezvýsledně

Vůdcové strany vládní koalice řešící řeckou krizi budou pokračovat v jednáních o podpoře záchranného balíčku Evropské unie. Setkání premiéra Lucase Papademose a vůdců tří koaličních stran skončilo v neděli bez dohody. Premiér hledá podporu pro tvrdé reformy, které jsou podmínkou pro uskutečnění nabízené finanční pomoci v hodnotě 130 miliard eur.
Mezitím probíhá německo-francouzské jednání v Paříži mezi kancléřkou Angelou Merkel a prezidentem Nicolasem Sarkozy. Oba představitelé spolupracují na plánu řešícím krizi státních rozpočtů v řadě evropských zemí.

Ministři eurozóny jsou nespokojení s postojem řeckého ministra financí

Ačkoliv dle odhadů probíhají jednání o odpisu části řeckého dluhu relativně dobře, ministři eurozóny jsou nespokojení s řeckým ministrem financí , jímž Evangelos Venizelos, neboť se domnívají, že věnuje více pozornosti jeho pozici uvnitř strany před dubnovými volbami, než reformním jednáním. Mezitím 53% dotazovaných Němců v průzkumu vyjádřilo názor, že eurozóně by se dařilo lépe bez Řecka, 80% si pak myslí, že bez nutných reforem není možno zemi znova finančně pomoci.

Řecký premiér jedná s vládní koalicí o podpoře 2. záchranného balíčku

Ten by zemi, za předpokladu splnění všech podmínek, měl být vyplacen Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Řecký premiér Lucas Papademos dnes jedná s koalicí, aby ta podpořila tento krok, bez kterého se v polovině března ocitne země na pokraji bankrotu. Stěžejním bodem jednání je dohoda na reformách, které veřejní věřitelé požadují. Ministři eurozóny se měli v této otázce setkat v pondělí, schůze teď byla z řecké strany odvolána. Rozhodnutí o výsledku jednání by mělo být známo do nedělního večera.

Ve světě jsou napadány syrské ambasády – velvyslanectví v Egyptě je vyrabováno, v Londýně a Kuvajtu poškozeno

Dav syrských přistěhovalců v egyptské Káhiře již podruhé vtrhl do ambasády Sýrie a tentokrát ji zcela vyraboval a několik částí budovy podpálil. Stejně tak se podařilo demonstrantům napadnout i velvyslanectví Sýrie v britském Londýně a Kuvajtu, kde byli dokonce zraněni příslušníci stráže a dav zde strhal syrskou vlajku ze stožáru. K napadání syrských ambasád došlo také v Německu, Řecku a USA v reakci na poslední ostřelování města Homs.

Další jednání o řešení řecké situace skončilo nerozhodně

Ministři financí EU hovořili telefonicky o situaci v Řecku poté, co dvanáctihodinové jednání skončilo opět nerozhodně. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos uvedl, že plánované setkání ministrů eurozóny, které se mělo uskutečnit v pondělí, se pravděpodobně přesune na středu. Uvedl také, že „kritické otázky týkající se budoucnosti země zůstávají otevřené“ po pátečním jednání s Evropskou unii (EU), Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Tyto tři organizace požadují snižování nákladů na pracovní síly, které odmítají připustit řečtí odboráři, neboť se obávají prohlubující se recese. Zástupci privátního sektoru se také tento víkend vracejí do Atén, aby znova jednali o klíčovém odpisu části řeckého dluhu.

Řecký premiér je připraven rezignovat, pokud další rozhovory o reformách selžou

Řecký premiér Lucas Papadimous, jenž velí vládní koalici, která řeší masivní zadlužení země uvedl, že pokud politici selžou v jednáních o dalších reformách potřebných k 2. záchrannému balíčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU), podá demisi.

Řecko plánuje vlastního rozpočtového komisaře

Řecko, které razantně odmítlo německý návrh na vytvoření funkce komisaře pro rozpočty EU, jenž by mohl vetovat rozhodnutí řecké vlády ohledně řešení své rozpočtové krize, nyní sugeruje zavést funkci vlastního komisaře, jenž by dohlížel na zavádění úsporných opatření v zemi. Dle plánu by měl mít daný komisař řadu pravomocí. Očekává se brzké oznámení zastánce této funkce.

Portugalsko by se mohlo brzy stát další z nejproblematičtějších zemí eurozóny

Pokles portugalské ekonomiky a dlouhodobá neschopnost splácet své dluhy je jedním z důvodů, proč by Řecko nemuselo být ve svém postavení již brzy osamělé. Dle analytiků listu Financial Times by se měla začít Evropa zabývat situací v Portugalsku během několika týdnu, bude-li se chtít vyhnout situaci, která nyní nastala v Řecku. V době, kdy se lídři EU setkali na sumitu v Bruselu, výnosy z desetiletých portugalských vládních dluhopisů se vyšplhaly na 17%, což je rekord v rámci eurozóny. Je vysoce nepravděpodobné, že by Portugalsko získalo v roce 2013 přístup ke dluhovým trhům. Balíček Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v objemu 78 miliard eur, na kterém se strany dohodly v květnu 2011, by tak nemusel k vyřešení krize stačit.