Společnost Arik Air, která jako jediná zprostředkovávala lety z nigerijského Abuja do londýnského Heathrow, oznámila jejich zrušení. Arik Air podle svých slov čelí restrikcím ze strany Velké Británie, která údajně změnila pravidelné časy příletů a odletů. Zrušení nigerijských letů do Velké Británie je vyvrcholením sporu ohledně přistávacích časů a cen letenek, který začal už v listopadu minulého roku.
Archiv rubriky: EU
Při bezpečnostních testech byly objeveny praskliny na křídlech téměř u všech letadel Airbus
Minulý měsíc byla proto evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu nařízena kontrola pro všechny letouny typu A380. Výkonný vice-prezident společnosti Tom Williams očekává, že se firma bude řešením problému zabývat minimálně několik dalších let. Do konce tohoto roku Airbus plánuje instalaci nových dílů do poškozených letadel. Největším světovým provozovatelem letounů A380 je v současnosti společnost Emirate Airlines, která oznámila úmysl vymáhat kompenzaci v souvislosti s touto kauzou.
Šéf fondu Pimco : „Portugalsko bude dalším Řeckem“
Dle ředitele investičního fondu Pimco Mohameda El-Eriana Portugalsko letos zasáhne stejná dluhová krize, jaká zasáhla Řecko. El-Erian dále v rozhovoru pro německý Der Spiegel pokračoval výrokem, že ačkoliv je rozpad eurozóny málo pravděpodobný, nelze jej vyloučit. Tento rok by měl být dle jeho názoru ve věci dalšího vývoje bloku jednotné měny klíčový. Portugalsko nyní čerpá finanční pomoc od veřejných věřitelů -Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve na možnost „řecké cesty“ upozornil deník Handelsblatt a analytici Financial Times. Dle předsedy Evropské komise (EK) platební neschopnost Portugalska nehrozí. Podobný postoj zaujali i místní analytici či komisař EU Rehn.
Evangelos Venizelos se stal předsedou řecké strany PASOK
Řecký ministr financí post předsedy strany PASOK získal dle očekávání. Zmíněný tak přejal vedení strany od George Papandreoua, který v listopadu odstoupil z funkce premiéra. Dle analytiků má strana nyní malou šanci na vítězství v nadcházejících všeobecných volbách kvůli prosazování úsporných opatření, ke kterým většina Řeků zaujímá negativní postoj. Strana by tak mohla případně vstoupit do koalice s konzervativní Novou Demokracii (ND).
25 tisíc německých alevitů protestovalo proti tureckému premiérovi
Až 25 tisíc lidí se shromáždilo v Bochumi v západním Německu na protest proti plánovanému udělení ceny za toleranci tureckému premiérovi Recep Erdogan Tayippovi. Demonstraci pořádala komunita alevitů žijících v Německu. Jeden z demonstrantů se vyjádřil slovy: „Tady v Německu jsme cizinci, jsme cizinci v naší vlastní zemi. Nevíme, kam jít jako Kurdové a alevité“.
Die Zeit: Ve francouzských předvolebních kampaních sílí antievropská rétorika
Podle německého deníku Zeit oba největší favorité na vítězství, socialista Francois Hollande a nynější prezident Nicolas Sarkozy, hovoří v poslední fázi svých předvolebních kampaní poněkud antievropsky. Hollande se nechal slyšet, že v případě svého zvolení do funkce prezidenta nechá znovu projednat pak o rozpočtové kázni. Sarkozy zase mluvil o případném vystoupení z Schengenu či snižování počtu přistěhovalců. Dle deníku se oba představitelé takto snaží oslovit voliče ve středu politického spektra, kteří prozatím nejsou rozhodnutí, komu svůj hlas odevzdají.
Tajemník Rady Evropy: „Běloruské úřady se čím dál více izolují od demokratické Evropy“
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland takto reagoval po sdělení běloruské televize o vykonání rozsudku smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem. Odsouzení byli obviněni z loňského útoku v minském metru, při kterém zemřelo 15 lidí. Proces vyvolal kritickou reakci západních představitelů, neboť Bělorusko je poslední evropskou zemí, jež trest smrti ještě nezrušila. Evropská unie (EU) jí k tomuto kroku vyzvala.
Britský ministr zahraničí komentoval blokování britské webové stránky v Íránu
Britský stínový ministr zahraničních věcí William Hague vyjádřil obavy ohledně cenzury v Íránu, neboť britská internetová stránka Velká Británie pro Íránce („UK for Iranians“) je nyní blokována. Stránka byla spuštěna se záměrem oslovit Íránce, vysvětlovat, diskutovat a jednat s nimi o politice ve Velké Británii. Dle ministra však íránská vláda cenzuruje i přístup k e-mailovým službám, mezinárodním televizním kanálům a jiným zdrojům informací.
Joachim Gauck zvolen německým prezidentem
Spolkové shromáždění dnes volilo nového německého prezidenta. O úřad usilovali tři kandidáti, z nichž hned v prvním kole zvítězil Joachim Gauck. Ten se tak stal druhým vysoce postaveným politikem po boku kancléřky Angely Merkel, který pochází z východního Německa. Bývalý aktivista za občanská práva byl jedním z hlavních představitelů pokojné revoluce vedoucí k pádu Berlínské zdi v roce 1989. Na post prezidenta kandidoval již v roce 2010, kdy byl poražen Christianem Wulffem, jenž minulý měsíc rezignoval.
V Litvě proběhlo shromáždění, které vyzývá k obraně vzdělávání národnostních menšin
5-7 tisíc osob (dle různých zdrojů) se zúčastnilo shromáždění ve Vilniusu, které vyzývalo k obraně vzdělávání národnostních menšin. Slogany demonstrujících říkaly: „Mateřský jazyk – garance kvality vzdělání“. Sobotní protest se konal v den prvního výročí přijetí zákona o vzdělávání, který je kritizován především litevskými Poláky. Dle jejich názoru je tento zákon začátkem konce výuky v menšinových jazycích: polštině, ruštině či běloruštině. Od 1. září 2011 je ve školách národnostních menšin vykládán dějepis a zeměpis týkající se Litvy v litevštině. Ve stejném jazyce je i výuka předmětu „Základy vlastenecké výchovy“. Nově by také národností menšiny měly složit maturitní zkoušku právě v litevštině, oproti dosavadnímu mateřskému jazyku.
V Itálii proběhla demonstrace proti organizovanému zločinu
V italském městě Janově dnes vešly desítky tisíc Italů do ulic, aby demonstrovaly proti praktikám mafie a připomněly si oběti organizovaného zločinu. Tuto demonstraci organizovalo seskupení Liberia duchovního Luigiho Ciottiho.
Německá kancléřka je stále proti navyšování kapacity záchranného fondu eurozóny
Německá kancléřka Angela Merkel v pátek potvrdila, že je stále proti trvalému navyšování kapacity Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Nynější kapacita fondu, jenž začne fungovat od července 2012 je 500 miliard eur. Kancléřka přesto uvedla, že Evropská unie (EU) zváží dočasné paralelní fungování prozatímního záchranného Evropského fondu finanční stability (EFSF) se zmíněným ESM. Rozhodnutí v této věci by mohlo přijít do konce března. Navýšení kapacit fondu požaduje několik zemí eurozóny, Mezinárodní měnový fond (MMF) i členové skupiny G20.
Předseda Evropské komise: „Krize v EU přetrvává“
V projevu během návštěvy Itálie předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso zdůraznil, že krize v Evropské unii (EU) ještě neskončila. Situaci v EU přirovnal k lodi na rozbouřeném moři. „Ještě jsme nedopluli do přístavu, ale našli jsme směr a prostředky, jak kýženého cíle dosáhnout.“ Zopakoval nutnost koncentrace na hospodářském růstu a boji s nezaměstnanosti. O těchto bodech již jednala Evropská rada na summitu 1.-2. března. Předseda EK také sdělil názor, že zavedení společných dluhopisů eurozóny, tzv. „eurobondů“ bude v budoucnosti nezbytné z hlediska společné fiskální politiky. Tyto eurobondy by se dle jeho názoru měly stát důležitým signálem o závazku členských států. Poukázal také na nutnost získání důvěry investorů, bez které hospodářský růst není možný. K výběru následníka Jeana Claude Junckera ve funkci předsedy tzv. euroskupiny se pan Barosso nechtěl vyjadřovat.
Prezidentka Argentiny poděkovala Chile za přízeň ve věci Falklandských ostrovů
Prezidentka Argentiny Cristina Fernández během své návštěvy Santiaga de Chile poděkovala Chile i jeho občanům za podporu, kterou vyjadřují Argentině ve sporu o Falklandské ostrovy. Ty byly do roku 1833 územím Argentiny. Po té je ale začala okupovat Velká Británie, jejíž zaoceánským územím jsou Falklandy dodnes. Argentina si na území nepřestala dělat nároky. I kvůli 30. výročí války o Falklandy se spor mezi zeměmi vyostřuje. Britský premiér David Cameron označil postoj Argentiny za ,,koloniální“. Argentina v únoru podala oficiální stížnost k OSN kvůli údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Ve čtvrtek argentinský ministr zahraničí Hector Timerman oznámil, že Argentina hodlá podniknout právní kroky, kvůli průzkumu ropných ložisek ve falklandských vodách britskými společnostmi. Britské ministerstvo zahraničí se k této věci vyjádřilo se slovy ,, ilegální zastrašování“.
Pokračuje výměna názorů mezi maďarskou vládou a EU
V den státního svátku maďarský premiér Vktor Orbán uvedl, že „Maďarsko je silné, má bránit svou nezávislost a jako národ s tisíciletou tradicí a kořeny v Evropě si zaslouží rovné zacházení ze strany EU“, k čemuž dodal, že Maďarsko nebude kolonii cizích zemí. Dále premiér uvedl, že Národní banka Maďarska bude nezávislá pouze za předpokladu, že bude hájit zájmy maďarské ekonomiky před těmi zahraničními. Ve svém projevu také přirovnal úředníky Evropské unie k Sovětskému svazu. Na tento výrok reagovala mluvčí předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barossy, která uvedla, že „Srovnávání EU se Sovětským svazem svědčí o naprostém nepochopení toho, čím je demokracie.“ V den oslav státního svátku v zemi proběhla demonstrace na podporu i proti zmíněnému premiérovi.
Brusel nemá alternativu k fiskálnímu paktu
Pokud nedojde k ratifikaci fiskálního paktu, podepsaného na summitu EU 1.-2. března, Brusel nemá náhradní plán. Mezitím roste procento odpůrců této smlouvy a obavy z nadcházejících francouzských voleb. Zdejší socialistický kandidát Francois Hollande například uvedl, že pokud zvítězí a bude sestaven nový parlament, smlouva nebude ratifikována beze změn. Problém by se mohl naskytnout i v Polsku, kde vládní Centrum pro legislativu uvádí, že k ratifikaci je potřeba 2/3 hlasů Sejmu (dolní komory parlamentu). Strany PiS a Solidarna Polska se však vyjádřily proti podpisu. Ke vstoupení smlouvy v platnost je přesto potřeba, aby smlouvu ratifikovalo pouze 12 ze 17 členů eurozóny.
Polští představitelé církví nesouhlasí s návrhem vlády
Návrh vládního kabinetu Donalda Tuska, který chce zreformovat dosavadní financování církví, je řadou polských církevních představitelů zamítán. Vláda chce zrušit fond, jenž církve dotuje a místo toho zavést „asignační daň“, u které by si Poláci sami určili, jestli 0,3% daně z příjmu chtějí poskytnou státu, nebo církvi. Církevní představitelé nesouhlasí z rušením fondu a již na podzim navrhli , aby část daně z příjmu dosáhla místo 0,3% jedno procento.
Mohlo by dojít k navýšení „palební síly“ fondů eurozóny na 700 miliard
Nynější dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) a trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly dosáhnout navýšení svých „palebných sil“ z 500 na 700 miliard eur. Informovala o tom agentura Reuters. Nyní je kapacita fondů 440 a 500 miliard eur, souhrnně však nemohou půjčit více jak půl bilionu eur. Jednání o tomto kroku by mělo proběhnout na konci května v Kodani, kdy se setkají ministři financí eurozóny s šéfy centrálních bank. Proti navyšování kapacit fondů nadále zůstává Německo.
Bulharsko chce dosáhnout dohody o propojení plynárenských sítí s Tureckem
Bulharsko se dle diplomatického zdroje snaží o dohodu s Tureckem, která by vedla k propojení jejich plynárenských sítí, což by pro zemi představovalo alternativu k plynu z Ruska, na kterém země nyní závisí. Jednání o této věci by mělo být hlavním důvodem návštěvy bulharského premiéra Bojko Borisova v Ankaře 20. března. Projekt, jenž by částečně mohla financovat Evropská unie (EU) v rámci úsilí o diverzifikaci dodávek energie, by vedl, v naléhavých případech, k přepravě ázerbájdžánského plynu do Bulharska. Dle diplomatického zdroje Sofia již dosáhla předběžné dohody s Baku o koupi alespoň 1 miliardy krychlových metrů plynu ročně. K propojení potrubí z Tureckem by došlo mezi severozápadním regionem Turecka Thrace a bulharským jižním městem Haskovo.
Řecká strana Pasok volí nového předsedu, chce zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách
Novým předsedou strany by se měl stát Evangelos Venizelos. Strana se tak snaží zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách, po dvou letech zavádění úsporných opatření, které vedly k řadě masových demonstrací. Právě pan Venizelos, bývalý ministr financí, který se podílel na rekordním odpisu části státního dluhu, doufá, že své zemi poskytl dostatek času k zavádění potřebných reforem. Mezinárodní měnový fond (MMF) přesto varuje před možným opožděním.
MMF: „Řecko nemá téměř žádný prostor k opoždění se s reformami“
Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) nemá Řecko v novém záchranném programu téměř žádný prostor k opoždění se s potřebnými reformami. MMF to uvádí ve svém dokumentu zaslaném do Atén v pátek. Ve čtvrtek se fond také oficiálně zavázal k finanční pomoci zemi v rámci 2. záchranného plánu o objemu 28 miliard eur. Dle zprávy může Řecko dosáhnout svých cílů snížení dluhu, pokud bude i nadále pokračovat v tvrdých úsporných opatřeních – včetně snížení minimálních mezd, důchodů atd. Fond dále varoval, že pokud se realizace reforem bude pohybovat příliš pomalu nebo pokud ekonomika nebude reagovat na reformy tak rychle, jak se očekávalo, „pravděpodobným výsledkem by byla hlubší recese a vyšší trajektorie dluhu“.
Evropská komise : „Konečné rozhodnutí o vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu padne v září“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso po setkání s rumunským premiérem Mihai-Razvan Ungureanum v Bruselu uvedl, že rozhodnutí komise padne v září, jak již bylo uvedeno na summitu 1.-2. března. „Je spravedlivé přidělit Rumunsku status člena schengenského prostoru.“ Předseda také mluvil o Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) s tím, že si cení rumunské vlády za závazek k této reformě, „která se velmi dobře odráží v poslední zprávě EK.“
Slovinská nezaměstnanost v lednu dosáhla 12,5%
Slovinská nezaměstnanost v lednu 2012 vzrostla na 12,5% z 12,1% v prosinci loňského roku. Uvádí to slovinský Národní statistický úřad. Na začátku měsíce se slovinská ekonomika propadla do recese. Ve čtvrtek vláda zrevidovala prognózu svého ekonomického růstu pro letošní rok, nyní předvídá 0,9% pokles produkce, oproti původním odhadům růstu o 0,2%. Premiér Janez Janša, který se ujal úřadu minulý měsíc, uvedl, že nynějším hlavním cílem je podpořit růst a přitom konsolidovat veřejné finance úspornými opatřeními a strukturálními reformami.