Bulharský premiér Bojko Borisov uvedl, že země se kvůli účasti na projektu plynovodu South Stream stane strategicky důležitým přepravcem plynu na Balkánu. Vyjádřil také naději, že vláda vyjedná nižší ceny zemního plynu, neboť v současné době platí Bulharsko za zemní plyn nejvíce v Evropě. Premiér také uvedl, že tuto otázku již projednával s ruským premiérem a budoucím prezidentem Vladimírem Putinem. Borisov také vyjádřil naději, že plynovod bude spuštěn do roku 2015 a že stejný vývoj nastane u projektu Nabucco. Dále informoval, že země upustila od plánu výstavby 2.000 megawattové jaderné elektrárny Belene na Dunaji. Tomuto projektu se totiž nepodařilo přilákat důležité zahraniční investory.
Archiv rubriky: EU
Německé firmy považují Českou republiku za „atraktivnější než Čínu“
Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) zveřejnila průzkum, ze kterého vyplývá, že německé firmy považují Českou republiku za nejatraktivnější lokalitu pro investice ve střední a východní Evropě, přičemž vlastní obchodní aktivity německé společnosti hodnotí ve většině případů optimističtěji než obecný vývoj české ekonomiky. Většina německých společností považuje podle ČNOPK Českou republiku z jejich pohledu za atraktivnější lokalitu, než je Čína a většina společností, které v České republice působí by prý svou volbu zopakovala.
Firma Rio Tinto zvažuje prodej svých diamantových dolů
Společnost Rio Tinto, která je třetí největší světovou těžební firmou, uvažuje nad prodejem diamantových dolů v Austrálii, Kanadě a Zimbabwe. Důvodem je menší poptávka po diamantech. K podobnému kroku přistoupila i konkurenční společnost BHP Billiton. Společnost Rio Tinto vlastní 100% podíl v dole Argyle v Austrálii, z něhož jsou těženy proslulé růžové diamanty, 60% podíl v dolu Daivik v Kanadě a 78% dolu Murowa v Zimbabwe. Firma zvažuje přechod k těžbě ziskovějších komodit, jako je železná ruda, měď a uran.
Francie jedná se Spojenými státy o uvolnění strategických zásob ropy
4 týdny před prezidentskými volbami oznámili představitelé Francie, že jednají se Spojenými státy americkými a Velkou Británií o uvolnění strategických zásob ropy, kvůli snížení cen. Francouzský ministr pro energetiku Eric Besson řekl, že o to Francii požádaly Spojené státy americké. Ceny nafty ve Francii dosáhly historického maxima a tvoří silné téma prezidentské kampaně. Předseda Mezinárodní energetické agentury Van der Hoeven prohlásil, že Mezinárodní energetická agentura se k podobné akci nechystá, ale nebude bránit v unilaterálním rozhodnutím.
Řecku v červnu vyprší lhůta na provedení opatření proti ilegálním přistěhovalcům
Před vypršením této lhůty varoval řecký ministr pro ochranu občanů Michalis Chrysochoidis. Jedním z následků neprokázání účinnosti boje proti ilegálním uprchlíkům by mohlo být i opuštění Schengenu. Řecká vláda se také obává, že by mohla kvůli zmíněnému problému přijít o finanční prostředky v rámci EU. Rozhodla se tedy do roku
2014 vytvořit 30 zadržovacích středisek pro ilegální imigranty.
Italský premiér: „Za začátek dluhové krize nesou zodpovědnost Německo a Francie“
Italský premiér Mario Monti během své návštěvy Japonska označil hlavní viníky začátku dluhové krize. Dle jeho názoru jsou těmito zeměmi Německo a Francie, které v roce 2003 pojaly Pakt růstu a stability zavazující země eurozóny k rozpočtovému deficitu do výše 3% HDP o něco „benevolentněji“ a tím, že nebyly potrestány, daly špatný příklad ostatním členům jednotného měnového bloku. V roce 2003 Německo vykázalo deficit 3,8% HDP, Francie 4,1% HDP. Rada ministrů financí (Ecofin), která rozhoduje o uplatňování sankcí za porušení těchto pravidel však potrestání obou zemí odložila.
Brusel udělil pokutu ve výši 2,5 milionu eur dvěma českým firmám
Pokutu 2,5 milionu eur udělila Evropská komise (EK) českým společnostem Energetický a průmyslový holding (EHP) a EP Investment Advisors. EK pokutu odůvodnila argumentem, že v roce 2009 měly firmy bránit antimonopolnímu vyšetřování.
Němečtí poslanci Evropského parlamentu vyzvali Řecko a Makedonii k nalezení řešení ohledně pojmenování Makedonie
Němečtí členové Evropského parlamentu (EP) vyzvali Řecko k nalezení kompromisního řešení ohledně pojmenování Makedonie. „Makedonie je Makedonie. Můžete říkat severní, jižní, západní nebo oblačná Makedonie, ale existuje. Spor o název země není největším řeckým problémem,“ poznamenal německý poslanec Daniel Cohn-Bendit.
Piloti španělských aerolinií Iberia budou pokračovat ve stávce
Piloti to oznámili v úterý poté, co jednání zprostředkované bývalým ministrem práce Manuel Pimentel nepřineslo řešení konfliktu. Piloti nesouhlasí se vznikem dceřiné společnosti Iberia Express, která již zahájila provoz. Zaměstnanci aerolinií Iberia tak hlasovali o držení série jednodenních stávek každé pondělí a pátek od 9. dubna do 20. července, což znamená celkem 24 dnů. Zdroje ve společnosti Iberia uvádí, že každý den stávky firmu stojí tři miliony eur. Akce pilotů by mohla ovlivnit až 2500 letů.
Francouzská ekonomika ve 4. čtvrtletí 2011 rostla o 0,2%
Francouzská ekonomika rostla ve 4. čtvrtletí roku 2011 mezi-čtvrtletně o 0,2%, meziročně o 1,3%. Takto nízký růst je v souladu s očekáváním. Informoval o tom statistický úřad INSEE.
Dolní komora nizozemského parlamentu odsoudila xenofobní webovou stránku
Dolní komora nizozemského parlamentu odsoudila webové stránky zřízené pravicovou Stranou za svobodu (PVV), která navádí nizozemské občany k ohlášení „obtěžování“ jež jím mají způsobovat občané z Polska, Rumunska, či Bulharska. Evropský parlament (EP) stránku již označil za „politováníhodnou“ a vyzval premiéra, jímž je Mark Rutte, k vyjádření se k této věci. To samé učinila i Rada Evropy. Poslanec Daan van Bonenkamp ze středo-levicové strany D66 uvedl: „Je to poprvé, kdy holandský parlament společně mluví o této webové stránce. Požádali jsme vládu o reakci.“
Španělsko čeká generální stávka, vláda představí rozpočet pro rok 2012
Španělská konzervativní vláda v pátek představí svůj rozpočet pro rok 2012. Toto oznámení premiéra Mariana Rajoye přijde den poté, co v zemi proběhne generální stávka. Tato akce bude první svého druhu od nástupu Rajoye do úřadu, neboť obyvatelé nesouhlasí s reformami, které dle premiéra povedou k vytváření nových pracovních míst a stabilizaci financí. Již v úterý premiér v Soulu varoval, že rozpočet bude velmi strohý, neboť loni Španělsko utratilo o 90 miliard eur více, než vydělalo a dle vlády země tímto způsobem nemůže nadále pokračovat. Ratingová agentura Moody’s uvedla, že Španělsko bude muset učinit rozpočtové škrty o objemu 41,5 miliardy eur, aby dosáhlo cíle rozpočtového deficitu 5,3% HDP. Dle údajů tamní centrální banky Bank of Spain španělská ekonomika v 1. čtvrtletí znova klesla a nyní se nachází v recesi.
ČEZ v Albánii žádá o pomoc Světovou banku
Distribuční společnost na albánském trhu patřící do Skupiny ČEZ čelí na tamním trhu
potížím. Regulátor totiž meziročně zvýšil ceny elektřiny u státem ovládané energetiky o 91%. CEZ Shpërndarje tak od ledna vykazuje ztrátu. ČEZ nyní vyzval Světovou banku (WB) k řešení této situace. Pokud k tomu nedojde, bude uplatňovat garance za 60 milionů eur, kterou WB k investici do albánské distribuce poskytla.
Česká republika nečerpá peníze z EU
Česká republika se v březnu dohodla s Evropskou komisí (EK) na tříměsíční přestávce v proplácení národních projektů z evropských fondů, peníze ale nečerpá již od začátku roku. Ministerstvo financí to vysvětluje rozdělením roku do tří účetních období, z nichž zatím poslední skončilo v prosinci a nynější trvá do května. Vláda pro tento rok počítá s proplacením 70 miliard korun.
V Kosovu byla zahájená konference „Transatlantická síť TN2020“
Od 27.-29. března probíhá v Prištině konference „Transatlantická síť TN2020“, které se zúčastní skupina 40 lídrů ze Severní Ameriky, Mexika, ale i ze zemí, které ještě nezávislost Kosova neuznaly. Konference se koná na téma: „Posílení Balkánu“. Kosovský náměstek ministra zahraničí Petrit Selim k této události uvedl, že země učinila několik kroků k posílení komunikace mezi státy, které její nezávislost neuznávají. Především se pak soustředí na 5 členů Evropské unie (EU) – Řecko, Slovensko, Španělsko, Kypr a Rumunsko.
Belgie ratifikovala smlouvu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem
V úterý to potvrdilo belgické velvyslanectví v Bělehradě, které také uvedlo, že ratifikace byla formálně dokončená již 20. března. Belgie se tak stala 25. členem Evropské unie (EU), jenž smlouvu ratifikoval, zbývají pouze Rumunsko a Litva. Srbsko smlouvu podepsalo a ratifikovalo již v roce 2008. Tento dokument vytváří rámec pro smluvní vztahy mezi EU a zeměmi západního Balkánu. Každá takováto smlouva je přizpůsobená situaci v konkrétní zemi, přičemž zároveň stanoví společné politické a ekonomické cíle a stimulaci regionální spolupráce.
Komisař EU pro rozšiřování představil dokument o studii proveditelnosti pro Kosovo
Komisař Evropské unie (EU) Štefan Fule v úterý předal vrcholným představitelům Kosova dokument o studii proveditelnosti pro stabilizaci a přidružení, což je vnímáno jako první krok k členství v EU. „Studie proveditelnosti bude určovat kosovskou integrační politiku,“ uvedl Fule a dodal, že bude bedlivě sledovat pokrok země a poskytovat jí případně rady. Potvrdil také, že Kosovo se může spolehnout na podporu EU při upevňování demokracie, právního státu, hospodářského rozvoje, regionální spolupráce, podpory obchodu a investic a programu reforem v této zemi. Prezidentka Atifete Jahjaga uvedla, že země udělá vše pro to, aby uspíšila evropskou integraci. Liberalizaci vízového procesu a zahájení studie proveditelnosti označila politička za významné kroky v tomto směru.
Společnost Shell má potíže s platbou za íránskou ropu
Společnosti Shell se nedaří zaplatit její současný dluh vůči Íránu, který se pohybuje okolo 1 miliardy USD, což představuje platbu za zhruba 8 miliónů barelů ropy. Situace je způsobena finančními sankcemi, které byly na Írán uvaleny Spojenými státy a Evropskou unií v souvislosti s jeho jaderným programem a díky kterým je nyní téměř nemožné využít pro platbu obvyklé bankovní cesty. Podle zdrojů ze společnosti se firma snaží udržet rovnováhu mezi dodržením sankcí a uchováním dobrých vztahů s islámskou republikou, která je druhým největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Royal Dutch Shell je v současnosti druhým největším íránským korporátním klientem – denně vyveze ze země přes sto tisíc barelů ropy.
Podle OSN se o 20 % zvýšily žádosti o azyl na Západě následkem Arabského jara
Podle zprávy Úřadu OSN pro uprchlíky byl počet žádostí o azyl do vyspělých průmyslových zemí rekordní. V minulém roce oproti roku 2010 zažádalo o azyl ze zemí Afriky o 16 700 lidí více. Jde o největší číslo od roku 2003. Nejčastěji žádosti přijaly státy jižní Evropy.
Centrální banka revidovala předpověď růstu slovenské ekonomiky
Slovenská národní banka přehodnotila ekonomickou předpověď z minulého roku a momentálně očekává o něco pomalejší hospodářský růst. Tento rok tak počítá s růstem 2,1%. Ještě koncem minulého roku předpovídala růst 2,3%. Pozitivnější výsledky slovenské ekonomiky momentálně předpovídá pouze ministerstvo financí.
Česká republika podporuje vstup Bulharska do schengenského prostoru
Podle českého prezidenta Václava Klause nebyl důvod proč nepřijmout Bulharsko do Schengenu a rozhodnutí bylo dle něj diskriminační. Klaus to prohlásil po schůzce se svým bulharským protějškem Rosenem Plevnelievem, která proběhla v Sofii. Hlavy států dále jednaly o rozšíření politického dialogu a partnerství v oblastech obchodu, kultury, vědy a vzdělání.
OECD: Dluhová krize eurozóny není zdaleka u konce
Podle nové prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je výhled dalšího hospodařského růstu v eurozóně nejistý. Blok jednotné měny dle organizace ohrožuje již druhý pokles ekonomiky za tři roky. Není také jisté, zda-li se státům podaří naplnit jejich fiskální cíle. Na tento rok předpokládá OECD zvýšení HDP regionu o 0,2%, na příští rok však předpokláda zrychlení růstu až na 1,4%.
Polsko a Rumunsko odmítly účast na slyšení EU o ilegálních věznicích CIA v Evropě
Jednání Evropského parlamentu začne v úterý v Bruselu, pořádá ho Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Výbor se snaží objasnit, zda CIA zadržovala osoby podezřelé z terorismu v tzv. „černých místech“ v Polsku, Rumunsku a Litvě v prvních letech války USA proti terorismu.