Kancléřka Angela Merkel a spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle se rozcházejí v názorech na politiku vůči Izraeli. Zatímco kancléřka se zásadním otázkám ohledně Izraele vyhýbá, ministr Westerwelle naléhá na větší deklaraci podpory Palestincům. Rozpor může v regionu ohrozit německou pověst důvěryhodného partnera.
Archiv rubriky: EU
Tržby polského maloobchodu rostou
V únoru meziročně vzrostly oproti očekávání analytiků o 13,7%. Mezi-měsíčně pak vzrostly o 1,2%, v samotném lednu o 14,3%. V reálném vyjádření tak maloobchodní tržby vzrostly o 9,9% v lednu a o 8,9% v únoru.
Německý ministr financí: „Plán na zavedení daně z finančních transakcí v EU je neaplikovatelný“
Dle Wolfganga Schaeuble není žádná šance na zavedení takovéto daně, jestliže má být podepsána všemi 27 členskými státy EU, dokonce ani kdyby jí podporovali všichni členové eurozóny. Pro rakouský deník Die Presse Schaeuble řekl, že se nepodaří uspět v realizaci plánu, zvláště pokud bude návrh blokován Velkou Británií a jinými státy EU.
CaixaBank a Banca Civica vytvoří největší španělskou banku
Vrcholné vedení banky Banca Cívica se v pátek dohodlo, že nad bankou převezme kontrolu CaixaBank. CaixaBank si svého rivala cenní na jednu miliardu eur. Spojením tak vznikne největší banka Španělska co se týče majetku. S hodnotou 342 miliard eur překoná banky Santander a BBVA. Comisión Nacional del Mercado de Valores (CNMV), která je zodpovědná za regulaci španělských trhů a spadá pod ministerstvo ekonomie a financí Španělska, již v pondělí pozastavila obchodování s akciemy obou bank.
Největší bankou Evropy pro rok 2012 se stala Deutsche Bank
Tato informace vyplývá z nového žebříčku agentury Blommberg, kde právě Deutsche bank přeskočila francouzskou BNP Paribas. Aktiva německé skupiny sídlící ve Frankfurtu v roce 2011 vzrostla o 14% na 2,16 bilionu eur.
Rada Evropy kritizuje maďarský zákon upravující postavení náboženských komunit
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland po své návštěvě Budapešti uvedl, že nový maďarský zákon upravující postavení náboženských komunit „omezuje svobodu náboženského vyznání.“ Dle jeho názoru parlamentu nepřísluší rozhodovat o tom, které z komunit mohou mít oficiální status. Zákon v minulosti kritizovala i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Vládní kabinet premiéra Viktora Orbána se však brání argumenty, že snižování počtu někdejších 350 oficiálně uznaných náboženství je nutné, jelikož tento status opravňuje komunity k získávání státních dotací. Postup brání i někteří představitelé maďarské katolické církve. „Omezení počtu oficiálně uznaných náboženství je překážkou pro rozvoj sekt a nemělo by být zaměňováno s nedostatkem náboženské tolerance a náboženské svobody,“ uvedl anonymní zdroj. Maďarsko nyní oficiálně uznává 32 náboženství.
Pracovníci německých letišť stávkují, požadují vyšší platy
Na letištích Tegel a Schoenefeld v Berlíně bylo prozatím zrušeno více jak 70 letů. Stávky jsou organizovány v rámci obecného protestu státních zaměstnanců a pracovníků v oblasti veřejných služeb, kteří trvají na zvýšení platů. Kolem tisíce letištních pracovníků stávkuje v Mnichově. Stejná akce se koná také v Brémách, Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Düsseldorfu a Hanovu.
BMW svolává 1,3 milionu vozů kvůli závadným bateriím
Německý výrobce automobilů BMW v pondělí oznámil, že svolává zhruba 1,3 milionu vozů, konkrétně všechny modely BMW řady 5 a 6 vyrobené v letech 2003 až 2010, kvůli závadným bateriím. Ty by v krajním případě mohly způsobit až požár. Zatím nebyly zaznamenány žádné nehody v důsledku této chyby.
Německá kancléřka: „Fondy EFSF a ESM mohou několik let fungovat souběžně“
Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí uvedla, že Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly po dobu několika let fungovat paralelně. Právě ESM měl podle původního návrhu v červenci vystřídat dočasný záchranný fond EFSF. Společně by tak ochranný val eurozóny tvořilo kromě 500 miliard eur z ESM navíc 200 miliard eur z EFSF. Dříve k navýšeni „eurovalu“ vyzval šéf EFSF. Kancléřka také znova potvrdila, že je proti odchodu Řecka z eurozóny.
Budoucí slovenský premiér: „Zvýšíme daně pro bankovní a finanční instituce“
Budoucí slovenský premiér Robert Fico potvrdil, že jeho vláda zvýší daně pro bankovní a finanční instituce. „Pokud tento krok neučiníme, je alternativou zvýšení dosavadní 20% sazby DPH na 24-25%,“ uvedl Fico. Parlament dříve stanovil sazbu bankovní daně na 0,4% z bilanční sumy peněžních ústavů snížené o vybrané položky. Tato speciální daň, kterou platí finanční instituce působící na Slovensku, patří k nejvyšším v EU. Fico však již uvedl, že daň bude zvýšená na 0,6-0,7%. Již tento pátek má politik představit členy svého budoucí vládního kabinetu. Jeho jmenování se bude konat 4.dubna na prvním zasedání nového parlamentu.
Polsko by v novém rozpočtu EU mohlo získat až 80 mld eur
V červnu loňského roku Evropská komise (EK) navrhla, aby nový sedmiletý rozpočet unie dosáhl objemu 972,2 mld eur, což je oproti 925 mld eur pro roky 2007-2013 nárůst o 5%. Polská ministryně pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska uvedla, že v tomto rozpočtu by Polsko mohlo získat od 68-80 mld eur. „Polsko by mohlo již podruhé získat podobně velký objem peněz. Doufáme však, že je to již naposledy. Znamenalo by to totiž, že je země natolik samostatná a naše hospodářství na takové úrovni, že tuto pomoc již nebudeme potřebovat.“ uvedla ministryně. Připomněla také, že nyní země z fondů unie čerpá 68 mld eur, což společně se státním dofinancováním umožňuje realizaci investic v celkové hodnotě 112 mld eur.
Míra nezaměstnanosti v Polsku v únoru dosáhla 13,5%
Oproti lednu byl tak zaznamenán nárůst o 0,3%. Uvádí to polský centrální statistický úřad (GUS). Z údajů na konci února také vyplývá, že 289 pracovišť oznámilo, že v nejbližší době propustí 22 tisíc zaměstnanců, v tom téměř 7 tisíc pracovníků veřejného sektoru.
Chorvatsko se připravuje na efektivní využívání prostředků z fondů EU
Chorvatsko zvýšilo intenzitu příprav na plné členství v Evropské unii (EU) a jakmile se připojí k bloku, bude moci čerpat mnohem více peněz z jeho strukturálních fondů, než čerpá dnes v předvstupní fázi. Uvedl to chorvatský místopředsedy vlády a ministr pro místní rozvoj a fondy Evropské unie Branko Grcic po setkání s komisařem EU pro rozšiřování Štefanem Fule. „V období před přistoupením Chorvatska jsme měli k dispozici 150 milionů eur ročně, teď se však dostáváme do fáze, kdy budeme mít přístup k více než miliardě eur ročně, což vyžaduje značné přípravy.“ uvedl Grcic.
Portugalsko podporuje Srbsko v integraci do EU
Portugalský prezident Anibal Antonio Cavaco Silva v pondělí během oficiální návštěvy srbského prezidenta Borise Tadice v Lisabonu uvedl, že Srbsko je části evropské rodiny a že doufá, že zahájení přístupových rozhovorů k EU s touto zemí začne co nejdříve. Dle jeho názoru členství Srbska v EU přispěje nejen stabilizaci situace na Balkánu, ale posílí i celý projekt unie. Silvia také potvrdil, že Portugalsko bude Srbsko na cestě k začlenění do EU podporovat, ačkoliv uvedl, že skutečný pokrok závisí na samotných Srbech.
Nigérie dala ultimátum britským leteckým společnostem British Airways a Virgin Atlantic
Nigerijský ministr pro letectví prohlásil, že britské letecké společnosti British Airways a Virgin Atlantic si účtují větší ceny, než v ostatních západoafrických státech. Vláda Nigérie proto vydala pro obě letecké společnosti třicetidenní ultimátum na snížení svých tarifů s tím, že pokud ke snížení cen nedojde, Nigérie zakáže na svém území lety oběma společnostem. Velká Británie již na ultimátum reagovala prohlášením, že pokud dojde k zákazu letů těchto soukromých společností, bude to mít „katastrofální“ následky na důvěru investorů, a že vláda Velké Británie přijme odvetná opatření proti nigerijským leteckým společnostem.
Islámský duchovní Mullah Krekar byl v Norsku odsouzen k pěti letům vězení
Klerik Mullah Krekar byl shledán vinným z ohrožování života bývalé ministryně Norska, kterou byla Erna Solberg. Ta podepsala v roce 2003 jeho vyhoštění, neboť byl považován za hrozbu pro národní bezpečnost. Dále byl shledán vinným z ohrožování tří Kurdů, kteří
spálili stránky Koránu, nebo ho jinak urazili. Krekar nakonec zůstává i přes vyhoštění v Norsku, kvůli nynější bezpečnostní situaci v Iráku.
Německá kancléřka Angela Merkel se vyjádřila proti odchodu Řecka z eurozóny
V rozhovoru pro britskou BBC se německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila, že by bylo obrovskou politickou chybou, pokud by zadlužené Řecko opustilo eurozónu. Na otázku jak vidí budoucnost Řecka, odpověděla, že země má řadů problémů, ale snaží se je překonat. Dále uvedla, že rozhodnutí států stát se členy eurozóny nebylo pouze ekonomické, ale i politické a po odchodu Řecka by zajisté nastala otázka, kdo bude další.
Řecko plánuje zřízení zadržovacích středisek pro nelegální imigranty
Dle plánu by měly být v Řecku do roku 2014 zřízeny zadržovací střediska, která pojmou až 30 tisíc nelegálních imigrantů. Ministr ochrany občana Michalis Chrysohoidis uvedl, že 30 zařízení s oficiálním názvem „uzavřená centra pohostinnosti“ budou vytvořená z nevyužitých vojenských areálů v programu financovaném EU. Řecké úřady tvrdí, že v zemi nyní žije až jeden milion nelegálních přistěhovalců. První z takovýchto center by mělo být otevřeno již příští měsíc.
Španělská konzervativní Lidová strana vyhrála volby v Andalusii
Během nedělních voleb v autonomní oblasti Španělska Andalusii získala vládní pravice 50 ze 106 křesel a poprvé od pádu režimu generála Franka tak v regionu porazila socialisty. Strana si přesto nezajistila většinu, nemůže tak na tuto oblast rozšířit svou politiku výdajových úspor. U moci by tak díky koalici se Sjednocenou levicí (IU), která získala 12 křesel, mohli zůstat socialisté (PSOE) se svými 47 křesly. Andalusie má nyní nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi – 31% ekonomicky aktivních obyvatel. Má také jeden z nejvyšších regionálních dluhů v zemi.
Irsko zveřejní datum konání referenda o fiskální smlouvě
Toto datum by měla irská vláda zveřejnit ve čtvrtek. K tomu, aby fiskální smlouva vstoupila v platnost, musí ji schválit nejméně 12 z nynějších 17 členů eurozóny. Irsko je jedinou zemí v bloku, které v této věci vyžaduje národní referendum.
Velká Británie podporuje Makedonii ve vstupu do EU a NATO
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki vedl v pondělí jednání s britským státním tajemníkem a ministrem zahraničí Williamem Haguem ohledně NATO, makedonské spolupráci na misích této organizace, zejména pak v Afghánistánu, evropské integraci a dosavadním pokroku v této věci. Po schůzi Poposki uvedl, že Velká Británie snahy Makedonie v tomto směru velmi podporuje. Potvrdil také, že přístupová jednání by měla začít co nejdříve a do té doby má země prostor ke klíčovým reformám, které budou hrát velký význam v budoucnosti. Obě země se také dohodly na zvýšení hospodářské spolupráce. Poposki následně navštíví Prahu.
Britský premiér odmítl prozradit seznam návštěv svého sídla
V reakci na skandál s Peterem Cruddasem, který otřásl britskou politikou, se
nechal premiér David Cameron slyšet, že neodhalí seznam hostů, které pozval na večeři do domu britských premiérů na slavné adrese Downing Street 10, což odůvodnil tím, že je dům po dobu jeho setrvání ve funkci také jeho domovem. Slíbil ovšem řádné prošetření celé situace.
Irský premiér: „Irsko a Čína mají překvapivě podobnou obchodní kulturu“
Na začátku své čtyřdenní obchodní cesty do Číny se nechal irský premiér Enda
Kenny slyšet, že obchodní kultury Irska a Číny jsou překvapivě podobné. Kenny, který
se při své návštěvě snaží pozvednout čínské investice do Irska, zmiňoval hlavně stejné
zaměření obou zemí na podníkání a rozvoj.