Vítěz slovenských voleb Robert Fico plánuje radikální změny v sociální oblasti

Změny by se měly týkat hlavně vyplácení sociálních dávek. Postihnout by měly zvláště občany, kteří si nehledají práci či nezaměstnané kriminálníky. Fico, předseda strany Směr, která vyhrála nedávné předčasné volby, se netají, že reformy jsou mířené proti romské
menšině a jsou součásti širšího plánu, který by měl vyřešit problematiku Romů na Slovensku. V průběhu týdne by měl budoucí premiér také jmenovat ministra hospodářství. 

Maďarský prezident Schmitt nakonec rezignoval

Maďarský prezident Pál Schmitt oznámil svou rezignaci jako reakci na kritiku, jenž se na něj snesla s aférou jeho doktorské práce.  Ještě v pátek Schmitt přitom veřejně tvrdil, že neodstoupí, neboť odebrání jeho doktorátu nemá na jeho funkci vliv. Dnes však před parlamentem oznámil, že se cítí být povinen odevzdat svůj prezidentský mandát.

Pochod proti kapitalismu ve Frankfurtu skončil násilnostmi

Povolený protestní pochod proti kapitalismu v německém Frankfurtu, který vedl k rozestavěné budově Evropské centrální banky, skončil potyčkou s policií. Podle odhadů se protestu zúčastnilo kolem 3000 demonstrantů. Při střetu bylo 465 protestujících zadrženo a německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung informoval o 15 zraněných policistech, přičemž jeden údajně skončil na jednotce intenzivní péče.

Kyjev a Berlín vedou jednání o léčbě expremiérky Julie Tymošenko v SRN

Německá vláda vede jednání s ukrajinskou stranou o možnosti léčby bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko, která se nyní nachází ve věznici v Charkově, v Berlíně. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung probíhají jednání bezprostředně mezi administrací prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče a Úřadem spolkové kancléřky Angely Merkel.

Rektor Semmelweisovy univerzity po odnětí diplomu maďarskému prezidentovi odstoupil z funkce

Zatímco maďarská média očekávala oznámení o demisi prezidenta Pála Schmitta, jenž byl univerzitou nařčen z plagiátorství a byl mu odebrán titul, prezident se rozhodl ve funkci setrvat. Ze svého postu naopak dnes odstoupil rektor Semmelweisovy univerzity Tivadar Tulassay. Dotyčný uvedl, že rezignace přichází ve spojitosti s právě zmíněnou kauzou kolem hlavy státu. 

Estonsko zavede v Tallinnu bezplatnou městskou hromadnou dopravu

Městská hromadná doprava v hlavním městě Estonska by tak měla platit již od 1. ledna 2013. „Pro“ se v referendu vyjádřilo 75,5% obyvatel. „S bezplatnou dopravou po městě omezíme využití automobilů, zvýšíme mobilitu chudých rodin a přispějeme k ochraně životního prostředí,“ uvedl starosta města Edgar Savisaar. Tallinn se tak stane 1. velkým evropským městem, které udělá tento krok. Proti novému opatření se však staví opozice. Ta tvrdí, že 20 milionu eur ročně, které bude město muset na změnu vynaložit, se má využít k opravě silnic a dotacím mateřských škol.

Velká Británie zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici

Velká Británie zdvojnásobí nevojenskou pomoc pro odpůrce režimu prezidenta Bashara al-Assada. Uvedl to britský ministr zahraničí William Hague. Dodatečných 500.000 liber má pomoci skupinám uvnitř i vně Sýrie. Pomoc bude zahrnovat další školení pro aktivisty a novináře a případně zajištění telefonů pro bezpečnější koordinaci protestů. Dle OSN bylo od vypuknutí nepokojů v Sýrii zabito již 9000 osob.

Případné uvolnění rezerv ropy Velké Británie a USA pohnulo s cenou ropy

Ceny ropy šly dolů a pokles má pravděpodobně pokračovat. Cena strategické suroviny reaguje na případné uvolnění rezerv USA a Velké Británie, které se má dostavit během několika příštích měsíců. Francouzský deník Le Monde informoval, že Francie by se také mohla zapojit. Státy se tak snaží zabránit případnému ropnému šoku.

Český prezident Václav Klaus nařkl média z manipulace s veřejným míněním kvůli zveřejnění zápisu odposlechů BIS

Český prezident Václav Klaus v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes nařkl média s manipulace s veřejným míněním tím, že v posledních dnech odhalila odposlechy Bezpečnostní informační služby (BIS). Tyto odposlechy ukazují, že na rozhodnutí orgánů Prahy a BIS měli vliv lobbisté. V kauze figuruje jméno podnikatele Romana Janouška a bývalého primátora Prahy Pavla Béma. Prezident naznačil, že média destabilizují situaci ve společnosti tím, že napadají politický systém. Uvedl také, že dostup médii k těmto odposlechům je důkazem této manipulace a že z demokracie se stává „mediokracie“.

Tisíce Poláků protestovaly proti pozdějšímu odchodu do důchodu

Návrh kabinetu premiéra Donalda Tuska přitom počítá s posunutím hranice odchodu do důchodu na 67 let. Zvýšení by mělo platit stejně pro muže, jako i pro ženy. Tento návrh byl v pátek zaslán do parlamentu. Dle průzkumu veřejného mínění se proti reformě staví většina polského obyvatelstva. 

Maďarský prezident nehodlá podat demisi

Maďarský prezident Pál Schmitt toto rozhodnutí oznámil přes opačná očekávání tamějších médii. Schmitt byl ve čtvrtek nařčen z plagiátorství a byl mu odebrán akademický titul. Dotyčný však údajný čin plagiátorství odmítá a zdůraznil, že mezi dizertační práci a jeho funkci prezidenta není žádná souvislost. Opozice stále však stále volá po jeho demisi.

Němečtí odboráři se dohodli s vládou na zvýšení mezd

Dva miliony státních zaměstnanců se tak dočkají v následujících letech zvýšení mezd až o 6,3%. Touto dohodou byly zastaveny výstražné stávky státních zaměstnanců v zemi, ke kterým se na začátku týdne připojilo již 34 tisíc lidí.  Dle dohody bude tak zaměstnancům se zpětnou platností od 1. ledna navýšená mzda o 3,5% , další navýšení pak přijde v lednu a srpnu 2013. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich jenž vedl jednání, uvedl, že dohoda bude stát vládu 550 milionů eur.

Rusko sníží Bulharsku cenu zemního plynu výměnou za uspíšení zahájení stavby plynovodu South Stream

Uvedl to bulharský ministr hospodářství, energetiky a cestovního ruchu Delian Dobrev. „Cena zemního plynu, které Bulharsko dostává z Ruska se sníží od 1. dubna do konce roku o 11,1 procenta,“ dodal ministr po jednání s vedením Gazpromu v Moskvě. Plynovod by měl být dokončen v prosinci 2015. Snahu o snížení cen plynu dříve zdůraznil premiér země Bojko Borisov. 

Britská vláda bude dopisem informovat občany na co byly použity peníze z daní

Britský ministr financí George Osbourne představil návrh na rozpočet pro letošní rok, zároveň také potvrdil, že každý daňový poplatník ve Velké Británii obdrží dopis, ve kterém bude znázorněno, jak bude s jeho daněmi naloženo. Doposud byly tyto informace graficky dostupné na internetu.

Sociální situace v Athénách se radikálně zhoršuje

V hlavním městě Řecka se vlivem krize značně zhoršuje sociální situace, když se zároveň  zvyšuje napětí mezi přistěhovalci a řeckými pravicovými extremisty. Za čtyři měsíce od října minulého roku do ledna 2012 bylo zaznamenáno minimálně 61 rasově
motivovaných útoků proti přistěhovalcům. Starosta Athén se nechal slyšet, že situace ve městě již neudržitelná. Podle průzkumů má řecká krajně pravicová strana Chrysi Avgi reálnou šanci se v blížících se volbách dostat do parlamentu. Nyní by mohla dostat 4%
hlasů a její obliba stále roste.

Čínský prezident Hu Jintao na státní návštěvě Kambodže

Prezident Hu Jintao se setkal s představiteli Kambodže s cílem posílit vzájemné vztahy a spolupráci. Návštěva se odehrává těsně před začátkem summitu zemí ASEAN a EU v Kambodži. Čína je největším zahraničním investorem v Kambodži. Vzájemná obchodní bilance byla v roce 2010 1,44 miliardy USD a v roce 2011 již 2,49 miliardy USD. Do roku 2017 by měla tato částka činit 5 miliard USD.

USA, EU a Japonsko se dohodly na spolupráci ohledně vzácných nerostů

V Tokyu se představitelé všech tří stran shodli na nutnosti diverzifikace zdrojů vzácných nerostů, hledání jejich alternativ a recyklaci. Především vzácné kovy jsou využívány v high-tech výrobcích, přičemž 90%veškeré produkce obstarává Čína. Ta v nedávné době zavedla přísné restrikce vývozu těchto surovin, kvůli čemuž jí také Spojené státy, EU a Japonsko zažalovaly u WTO.

Kosovo chce v tomto roce navázat diplomatický kontakt se zeměmi EU, které ho doposud neuznaly

První náměstek kosovského ministra zahraničí Ibrahim Gashi v exklusivním rozhovoru pro PressEXPRESS uvedl, že kosovské ministerstvo zahraničí hodlá v tomto roce navázat kontakt s pěticí zemí EU, které doposud neuznaly Kosovo, a to prostřednictvím mnohostranné diplomacie, veřejné diplomacie a občanských aktivit. Náměstek Gashi také připomněl dohody Kosova se Srbskem prostřednictvím technického dialogu a zvláště pak dohodu o regionálním zastoupení Kosova, která je prý „důkazem zodpovědnosti a dodržování závazků vůči mezinárodnímu společenství, což je údajně pozitivně vnímáno i pěti státy EU (Španělsko, Slovensko, Řecko, Rumunsko a Kypr). Jako příklad kosovské iniciativy Ibrahim Gashi uvedl velvyslanectví Kosova v České republice, které se aktivně snaží o uznání Kosova Slovenskem.

Bulharsko zastavilo projekt výstavby jaderné elektrárny v Belene

Bulharská vláda zrušila plány na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji. Projekt výstavby vznikl již v 80. letech, elektrárna v Belene se měla stát druhou jadernou elektrárnou v zemi. Místo ní zde bude postavena elektrárna na zemní plyn. Oznámil to náměstek bulharského ministra financí Vladislav Goranov. Proti výstavbě jaderné elektrárny na Dunaji se rovněž dlouhodobě stavěli ekologové kvůli obavám ze zemětřesení.

EU a Ukrajina parafovaly dohodu o přidružení

Ukrajina a EU dnes parafovaly dohodu o přidružení, která předpokládá vytvoření zóny volného obchodu a usnadnění vízového režimu. Oznámila o tom agentura UNIAN. Zástupci mise EU na Ukrajině dříve uvedli, že se jedná o „čistě technický krok“, a že od něj ke vstupu dohody v platnost je ještě daleko. Původně se očekávalo, že smlouva o přidružení bude podepsána do konce roku 2011, avšak k zastavení procesu sbližování došlo z důvodu Evropou ostře kritizovaných soudních procesů s představiteli ukrajinské opozice (zejména s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko), které jsou podle EU politicky motivované.

Palební síla záchranného fondu eurozóny se zvýší na 800 miliard eur

Ministři financí eurozóny se v Kodani dohodli na posílení tzv. palební síly záchranného fondu eurozóny na 800 miliard eur. Opatření má zabránit rozšíření dluhové krize například na Španělsko. Jak však bylo podrobně vysvětleno v přijatém dokumentu 300 z těchto 800 miliard již bylo přiděleno či přislíbeno Řecku, Portugalsku a Irsku, které kvůli dluhovým krizím musely požádat o pomoc své partnery v EU. Bylo také dohodnuto, že trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který vstoupí v platnost 1. července, bude mít dle očekávání od začátku výpůjční kapacitu 500 miliard eur. Souběžně s ESM bude i nadále fungovat dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF). Toto řešení navrhlo Německo.