Makedonie očekává investice ze strany Německa

Na jednáních v německém Dusseldorfu bylo 30 zástupců největších německých firem seznámeno s podmínkami pro investování a expanzi do Makedonie. Mezi přítomnými společnostmi nechyběli ani giganti jako Siemens a BMW. Makedonští vládní představitelé očekávají vstup německých firem především do sektoru IT technologií, farmaceutického a energetického průmyslu, stavitelství a infrastruktury. Makedonská vláda je podle slov premiéra Gruevskiho připravena podpořit realizaci investic ze strany německých společností a vyjít maximálně vstříc spolupráci s dosavadními makedonskými firmami.

Automobilka Daimler končí s výrobou vozů Maybach

Německá automobilka Daimler ukončí výrobu luxusních vozů Maybach, díky slabé poptávce po této značce. Generální ředitel Daimleru Dieter Zetsche oznámil, že koncern bude v budoucnosti stavět hlavně na značce Mercedes-Benz. Výroba jedněch z nejluxusnějších vozů světa bude ukončena v následujících dvou letech.

Eurobondy staví Německo proti celé eurozóně

Německá kancléřka Angela Merkel po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy opět razantně odmítla společných evropských dluhopisů. Je přesvědčena o tom, že v takovém případě ponese Německo zodpovědnost za dluh celé eurozóny. Německo ale nesouhlasí ani s druhou variantou, která připadá v úvahu – pokud totiž nebudou vydány společné dluhopisy, Evropská centrální banka (ECB) bude nucena zahájit tištění nových peněz.

Francie hodlá apelovat na Německo v souvislosti s neúspěchem aukce německých dluhopisů

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že bude vyvíjet tlak na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby zachránil eurozonu před prohlubující se krizí, která ve středu zasáhla i Německo. To zažilo neúspěšnou aukci vlastních dluhopisů. Německo přitom stále trvá na zákazu Evropské centrální bance (ECB) být věřitelem poslední instance k nákupu dluhopisů eurozony („eurobondů“). Německý dluh ve středu nenašel kupce pro polovinu desetiletého dluhopisu v hodnotě 6 miliard euro, nabízeného za rekordně nízké úrokové procento. Situace byla dnes projednávána zástupci Francie, Německa a Itálie ve Štrasburku.

Německo nepodporuje eurobondy, krizi prý nevyřeší

Německá kancléřka Angela Merkelová zastává názor, že změna smluv o EU pomůže vyřešit krizi spíše než mnohými státy podporované eurobondy. Podle Angely Merkelové by se měly plánované eurobondy projednávat na konci krize, ne uprostřed. Kancléřka dále prohlásila, že pokud bude řešení změn smluv příliš náročné na celounijní úrovni, omezí se pouze na 17 států eurozóny. Velká Británie prý podpoří německé návrhy výměnou za dohodu o pracovní době v Evropské Unii.

Plán s evropskými dluhopisy staví Evropskou komisi proti Německu

Evropská komise čelí tuhému odporu ze strany Německa kvůli plánům na boj se spirálou krizí státních dluhů pomocí společných dluhopisů států eurozóny. Zatímco předseda Evropské komise, José Manuel Barroso, silně argumentuje pro stabilizační dluhopisy, známé jako „eurobonds“, v pozadí  na pozadí stále více rostou náklady na půjčky. Evropská komise bude muset své plány předložit francouzskému prezidentovi Nicolasu Sarkozy a německá kancléřce Angele Merkel, která již dala jasně najevo, že v tzv. eurobonds nespatřuje v této fázi řešení krize.

Velká Británie a Německo se přiblížily společné dohodě o změně smluv o EU

Německá kancléřka, Angela Merkel,  odsouhlasila „konstruktivní“ návrhy ze strany britského premiéra David Camerona z minulého týdne. Návrhy se týkají likvidace některých zákonů EU včetně zrušení vybraných pracovních zákonů, vše je součástí úmluvy o změně smluv EU. Evropská směrnice o pracovní době, která stanovuje maximální počty odpracovaných hodin, je chápána jako jedna z možných oblastí budoucího kompromisu. Velká Británie je kromě toho dlouhodobě proti zásahům EU do pracovněprávních předpisů Britů. Výměnou za tento „německý souhlas“ slíbil britský premiér podporu německých návrhů na změny smlouvy o EU, která by měla vést k posílení rozpočtové disciplíny v rámci eurozóny.

Makedonský premiér bude v Rakousku a Německu hledat možné investory

Makedonská delegace v čele s premiérem Nikolou Gruevski zahájila návštěvu Rakouska a Německa. Makedonci hodlají ve Vídni, Mnichově a Düsseldorfu prezentovat investiční příležitosti v Makedonii mimo jiné s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a vyřešit technické a průmyslové nedostatky země. Oznámilo to rádio Svobodná Evropa.

Srbsko vede seznam v žádostech o azyl v Německu

Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že Srbsko nyní vede v počtu podaných žádostí o azyl. Pouze za měsíc říjen jich bylo 620, což znamená že posledních několik měsíců dochází k trvalému nárůstu. 137 žádostí v srpnu, 286 v září a nyní 620. Hned po Srbsku je Afghánistán, Irák, Pákistán, Írán, Sýrie, Rusko, Turecko a Kosovo. Za nárůstem srbských žádostí pravděpodobně stojí uvolnění vízových pravidel s EU.

Německo přiznalo, že EU stále nezná cestu z krize

Německá kancléřka Angela Merkel ve středu po jednání s irským premiérem Enda Kennym připustila, že eurozóna stále nenašla cestu ke zotavení se z dluhové krize. Zároveň na tiskové konferenci Angela Merkel označila Irsko za „skvělý příklad“, jak se vymanit z dluhové krize díky pomoci z EU. Německá kancléřka zároveň opět prohlásila, že věří, že změna smluv EU, která by posílila pravomoci EU, by pomohla obnovit důvěru. Nová smlouva by podle Německa měla zajistit „rozpočtovou kázeň“ společnou kontrolou a sankcemi, které by měl v pravomoci například Evropský soudní dvůr. Naopak irský premiér Kenny se vyjádřil spíše pro vyčerpání všech možností současných smluv kvůli obavám z procesu schvalování jakýchkoliv nových smluv, i kvůli zkušenosti s irským referendem.

Německo vyzývá Velkou Británii k podpoře finanční reformy EU

Německá kancléřka Angela Merkelová zkritizovala přístup anglického premiéra Davida Camerona ke krizi eurozóny. Upozornila, že Velké Británii neprojde její odmítnutí podpořit návrh evropské daně z finančních transakcí. Merkelová dále apelovala na Velkou Británii, aby se zodpovědně snažila pomoci eurozóně k úspěchu a neohlížela se pouze na svůj vlastní prospěch. Návrh finanční reformy byl již podpořen jak francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, tak Evropskou komisí. K tomu, aby návrh prošel, je potřeba souhlasu všech 27 zemí Evropské Unie.

Berlín: „Musíme stanovit horní limit výnosu dluhopisů, ECB by měla být věřitelem nejvyšší úrovně“

Evropská centrální banka by měla podle poradce německé vlády Petera Bofingera změnit svoji nynější úlohu. Tato instituce by se podle Bofingera měla stát věřitelem poslední instance, aby mohla efektivně řešit krizi v případě selhání jednotlivých vlád. Z Berlína již dříve přišlo varování, že nepřestane-li ECB kupovat dluhopisy zadlužených evropských států, může ztratit svoji důvěryhodnost.

Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí zrychlila, přesto se očekává zpomalení

Růst německé ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zvedl o 0,5 %, a to zejména díky silné domácí poptávce a růstu výdajů spotřebitelů. Oznámil to německý Spolkový statistický úřad. Ve druhém čtvrtletí německé HDP rostlo 0,3 % čímž předstihlo očekávaných 0,1 %. Podle Spolkového statistického úřadu vzrostly investice do zařízení společností a stejně tak i zahraniční obchod – vývoz i dovoz vzrostly podobně. Naopak investice ve stavebnictví poklesly. Ekonomové ale přesto očekávají, že ve 4. čtvrtletí německá ekonomika zpomalí kvůli stálé krizi eurozóny a otřesům na finančních trzích.

Německá kancléřka Angela Merkel: „Evropa čelí své nejtěžší hodině od druhé světové války“

Německá kancléřka Angela Merkel na sjezdu své strany ve východoněmckém Lipsku prohlásila, že Evropa nyní prožívá svou nejtěžší chvíli od druhé světové války. V projevu k německým křesťanským demokratům Angela Merkel nepředstavila žádné zásadní nové nápady pro řešení krize, která již přiměla Řecko, Irsko a Portugalsko k sanaci a vyvolala obavu o přežití 17-ti členné eurozóny. Euro podle jejích slov nesmí selhat již jen z toho důvodu, o jak historicky významný projekt se jedná.

Německý ministr financí vyzývá k většímu vlivu evropských institucí

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že státy eurozóny musí i přes Pakt stability a růstu začít pracovat více na úrovni EU a musí předat některé ze svých pravomocí a povinností ve stanovování fiskálních rozpočtů evropským institucím, pokud chtějí najít cestu z dluhové krize. V týdeníku Focus pak německý ministr financí vyjádřil důvěru v Itálii a v její schopnost znovu získat důvěru na finančních trzích. Podle slov ministra Schäubleho aktuální ekonomická data nejsou „tak špatná“, je jen třeba začít problémy řešit.

Šéf EK Manuel Barroso vyzval Německo k vedoucí pozici v partnerství zemí EU

Předseda Evropské komise (EK), José Manuel Barroso v Berlíně u příležitosti výzev k posílení spolupráce mezi členskými zeměmi a zvýšení významu evropských institucí upozornil na to, že v EU dominuje „nezdravá rovnováha sil bez jakéhokoliv direktoria.“ V souvislosti s tím také předseda EK vyzval Německo, jako nejsilnější ekonomiku EU, aby se ujalo vedoucí pozice v rámci evropského partnerství. Německá kancléřka, Angela Merkel, mimo jiné prohlásila, že EU potřebuje nové smlouvy, a to necelé dva roky poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Podle německé kancléřky přišla krize, při které Evropa musí světu ukázat, že se umí přizpůsobit, chce-li přežít.

Kampaň Francie a Německa na přepracování eurozóny sílí

Německo spolu s Francií posiluje společnou kampaň na radikální přepracování eurozóny. The Irish times píší, že obnoveného úsilí o prohloubení hospodářské integrace v rámci eurozóny přichází v době drastické eskalace dluhové krize zatímco italské dluhopisy rostou do neuvěřitelných výšin. Podle Irish Times náklady, za které si Itálie půjčuje již dosáhly neudržitelné úrovně. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již dříve vyzval k tzv. dvourychlostní Evropě, zatímco německá kancléřka Angela Merkel vytváří tlak na změnu smluv eurozóny tak, aby EU získala možnost dohlížet na jednotlivé národní rozpočty.

Německo a Francie plánují průlom v politice eurozóny

Dohady o jejím plánovaném zeštíhlení však Berlín odmítá. Podle německé kancléřky Angely Merkel je hlavním cílem Německa stabilizovat eurozónu v celém jejím dosavadním rozsahu. Francouzský prezident Sarkozy však ve svém projevu otevřeně zmínil možnost tzv. „dvourychlostní Evropy. Nyní je jasné, že současná finanční krize podstatně přiblíží začátek jednání o budoucnosti celého bloku.

EU snížila výhled na ekonomický růst České republiky i eurozóny

Očekávaný růst ekonomiky ČR se má za letošní rok pohybovat okolo 1,8%, přičemž pro rok následující je podle Bruselu předpovídaný růst české ekonomiky jen 0,7%. Údaje českého ministerstva financí se v obou případech liší, a to nejprve o 0,3% a ve druhém případě o 1,4%. Česká ekonomika je podle expertů silně závislá na vývoji německého hospodářství. To v letošním roce vykazovalo růst 2,9%, avšak v roce 2012 ho čeká citelné zpomalení na 0,8%. Inflace v České republice by pro tento rok podle Evropské komise měla dosáhnout míry 1,8%.

V Německu byl spuštěn plynovod Nord Stream

Rusko a Německo zahájily provoz plynovodu Nord Stream, který bude dodávat zemní plyn z Ruska do Evropy. Slavnostního otevření ve městě Lubmin se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv i německá kancléřka Angela Merkel spolu s dalšími evropskými představiteli. Ruský prezident prohlásil, že plynovod zvýší energetickou bezpečnost Evropy a mimo jiné také vyzval k ukončení vízové povinnosti pro Rusy.

Německo si na USA vybojovalo daňové úlevy ve výši 8,3 miliard dolarů

Německá vláda se dohodla s USA na daňových úlevách pro Němce ve výši 8,3 miliardy dolarů. Vzájemné právní předpisy musí ještě schválit parlament. Německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že její vláda tak chce poděkovat občanům za zátěž, kterou nesou v mezinárodní finanční krizi. Snížení daní by pak mělo přijít ve dvou krocích v lednu 2013.