Generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot prohlásil, že Slovensko neporušilo právo Evropské unie. To v srpnu 2009 zamezilo vstupu maďarského prezidenta, kterým v tu dobu byl László Sólyom, na své území. Tento incident vyústil nakonec k ostré diplomatické roztržce. Yves Bot proto navrhl, aby maďarská žaloba byla zamítnuta. Soud se nemusí jeho návrhem řídit, avšak ve většině případů se soudci odbornými názory generálních advokátů řídí.
Archiv rubriky: Maďarsko
Maďarský premiér nařkl Evropskou komisi z nedostatku legitimity
Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil názor, že Evropská komise (EK) nemá dostatek demokratické legitimity. Právě EK v posledních měsících kritizovala Maďarsko za řadu kontroverzních reforem. „Byl jsem zvolen. Maďarská vláda je volená a Evropský parlament (EP) je volen. Ale kdo volil Evropskou komisi?“ uvedl premiér pro německý deník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Vyjádřil však také odhodlání nadále s EK vyjednávat.
Více než 20 000 občanů ze severního Srbska zažádalo o maďarské občanství
Maďarský generální konzul ve městě Subotica Tamas Korsos uvedl, že více než 20 000 srbských občanů v provincii Vojvodina požádalo generální konzulát o udělení maďarského občanství. Dále maďarský generální konzul uvedl, že již 10 000 těchto srbských občanů již na konzulátu složilo přísahu Maďarské republice a 2000 z nich již získalo i občanství. Maďarsko dokonce kvůli počtu žádostí zjednodušilo vydávání občanství a další žadatelé budou muset čekat méně než měsíc.
Kosovští ministři jednají v Bruselu o evropské integraci
Kosovští ministři zahraničních věcí a evropské integrace, Enver Hoxhaj a Vlora Citaku pokračovali v jejich setkání v Bruselu, kde měli jednání s ministrem zahraničních věcí Rakouska Michael Spindeleggerem. Během tohoto setkání požádali zástupci Kosova, aby Rakousko podpořilo snahu země o evropskou integraci. Nyní je dle kosovských ministrů čas proto, aby země získala návod k liberalizaci vízového režimu a aby se začalo se studiem Stabilizační a asociační dohody s Evropskou unii (EU). Představitelé Kosova se setkali také s maďarským ministrem zahraničních věcí, ve snaze získat zkušenosti této země s procesem evropské integrace.
Maďarsko rozšířilo seznam oficiálně uznávaných náboženství na 32
30. prosince 2011 maďarský parlament snížil počet oficiálně uznávaných náboženství z 300 na 14. Všechna hlavní světová náboženství byla uznána, ne však již jejich mnoha odnoží. Tento fakt silně kritizovala americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, dle jejího názoru došlo ke zpolitizování svobody vyznání. Nyní maďarský parlament rozšířil seznam o dalších 18 vyznání. Náboženství, která nebyla uznána, musí nyní fungovat jako asociace. Dle kritiků jsou náboženství, kterým bylo odepřeno oficiální uznání, obětmi diskriminace.
Maďaři budou usilovat o autonomii ve Vojvodině
Maďarská koalice čtyř stran pod názvem „Maďarský návrat“ zveřejnila volební program s požadavkem na autonomii své etnické menšiny ve Vojvodině (autonomní oblasti na severu Srbska). Tyto čtyři strany uvedly, že zahájily kampaň s cílem přilákat voliče z jejich komunity, kteří ještě stále hlasují pro jiné strany. Maďaři nyní ve Vojvodině představují asi 14% populace.
4 ministři Evropské unie zaručili Srbsku podporu v získání statutu kandidátské země
Ministři zahraničích věcí Bulharska, Slovenska, České republiky a Maďarska v pátek společně nabídli Srbsku podporu během rozhodování o udělení statutu kandidátské země. V dopise pro vysokou představitelku Evropské unie (EU) Catherine Ashton a evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füle ministři uvedli, že Srbsko splnilo všechna nezbytná opatření a mezinárodní povinnosti. O udělení zmíněného statutu by mohlo být rozhodnuto již na příštím sumitu EU 1.-2. března.
Maďarsko reagovalo na návrh Evropské komise o zmrazení kohezních fondů zemi
Maďarská vláda považuje návrh Evropské komise (EK) za neopodstatněný a nespravedlivý. „Je nepředstavitelné, proč EK ignoruje fakta – maďarský rozpočtový deficit za rok 2011 byl poprvé od vstupu země do Evropské unie (EU) v roce 2004 nižší než 3% a zůstane takový i v tomto roce, což znamená, že Maďarsko má 8. nejnižší rozpočtový schodek v unii,“ tvrdí prohlášení podepsané mluvčími premiéra země Viktora Orbána a zdejší vlády. Podle kabinetu je návrh EK také „kontroverzní z právního hlediska,“ neboť je to akt uložení sankcí v reakci na „předpoklady o budoucnosti.“ Nicméně, jak zní v prohlášení: „Maďarská vláda je připravení pokračovat v konzultacích s institucemi EU“.
Evropská komise zasahuje proti Maďarsku, navrhla zmrazení kohezních fondů o objemu 495 milionů eur
Dle Evropské komise (EK) Maďarsko nereaguje dostatečně na výtky ohledně sporných bodů nově schválené ústavy a snižování rozpočtového deficitu. Země by tak mohla ztratit přístup k až 495 milionů eur z kohezních fondů, kterými Brusel pomáhá financovat rozvoj v chudších evropských regionech. Rozhodnutí EK musí být schváleno ostatními 26 členskými státy unie.
Maďarsko chce znovuobnovit jednání s Evropskou komisí a MMF
„Země doufá v obnovení rozhovorů s Evropskou komisí (EK) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve věci poskytnutí finanční pomoci zemi již během března,“ uvedl šéf maďarské diplomacie Janos Martonyi. V rámci své návštěvy České republiky diplomat uvedl, že „země splnila všechny podmínky Evropské unie (EU)“. Země nyní k řešení své ekonomické situace potřebuje půjčku o objemu 15-20 miliard eur.
Maďarský parlament schválil rezoluci o fiskálním paktu EU
Maďarský parlament v pondělí bez problémů schválil rezoluci, která umožňuje Budapešti zapojit se do nového fiskálního paktu Evropské unie (EU), který odsouhlasila podepsat většina členských zemí. Smlouva od signatářů požaduje, aby zavedli tzv. „zlaté pravidlo“ vyrovnaných rozpočtů do svých národních ústav. Premiér Viktor Orbán v parlamentu uvedl, že všechny body paktu jsou pro Maďarsko přijatelné.
Evropský parlament připravuje zprávu zjišťující, zda-li se v Maďarsku dodržují právní předpisy a hodnoty EU
V návaznosti na výsledek připravované zprávy Evropský parlament (EP) rozhodne, zda-li zavede článek 7 Smlouvy o Evropské unii (EU), který se používá k vyšetření zřetelného rizika závažného porušení společných hodnot unie. Maďarská vláda zaslala v pátek Evropské komisi (EK) vyjádření o sporných maďarských zákonech, týkajících se její centrální banky, důchodového věku soudců a ochrany osobních údajů. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se souhlasem Evropské komise (EK) budou změny v ústavě okamžitě předloženy parlamentu.
„Vláda maďarského premiéra Orbána porušuje práva lidí bez domova“, tvrdí OSN
Maďarsko musí přehodnotit nedávno přijaté nařízení, kterým kriminalizuje občany bez domova a vyhrožuje jim vězením. Podle maďarské tiskové agentury MTI k tomu dnes vyzvaly dvě příslušné expertky OSN. Dle jejich názoru označuje maďarská vláda lidi žijící v chudobě za kriminálníky, čímž je diskriminuje. Podle odhadů dnes žije v Maďarsku až 35 tisíc lidí bez domova.
Maďarský premiér: „Nikdo nemá právo přehodnocovat vůli maďarských občanů“
Takto se vyjádřil premiér země Viktor Orbán v době, kdy dvoučlenná delegace Evropské rady (ER) bude v Budapešti přehodnocovat proces tvorby maďarských zákonů. Premiér dnes také zdůraznil, že do výsledků „národních konzultací o sociálních otázkách“ nebude zasahovat žádná vnější síla. Švédska liberální poslankyně Kerstin Lundgren a česká konzervativní poslankyně Jana Fischer se v zemi zaměří na zjišťování souladu zákonů o soudcích a církevního zákona s mezinárodními demokratickými normami.
Maďarsko ratifikovalo vstup Chorvatska do EU
Maďarský parlament v pondělí 334 hlasy ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii (EU), informaci potvrdilo i chorvatské ministerstvo zahraničních věcí. Země je tak 2. po Slovensku, jenž smlouvu dosud ratifikovala. Aby Chorvatsko mohlo vstoupit do EU 1. července 2013, musí zbylých 25 členských států unie učinit stejný krok do 30. června 2013.
Maďarsko může zahájit jednání s MMF a EU o finanční pomoci zemi
„Země může reálně začít vyjednávat o finanční pomoci s Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v březnu, dohoda by pak mohla být dojednána do května 2012.“ oznámil zákonodárce vládnoucí strany Fidesz v sobotu. Země byla v uběhlých měsících kritizována za kontroverzní změny ve své ústavě, Evropská komise (EK) proti ní dokonce zahájila řízení. Země se však rozhodla vyjít vstříc požadavkům komise. O sporných bodech budou obě strany vyjednávat v příštím týdnu, kdy zemi uběhne vyznačený čas pro zavedení požadovaných změn. Člen parlamentu Antal Rogan sdělil, že vláda a MMF sdílejí společné cíle, jako je dosažení udržitelného zadlužení, fiskální stability a vytváření podmínek pro hospodářský růst a že rozhovory Maďarska a EU o sporných bodech by neměly být problematické.
Nokia bude rušit na 4 000 pracovních míst
Finská Nokia oznámila zrušení až 4 000 pracovních míst ve svých továrnách v Mexiku, Maďarsku a Finsku. Mělo by se tak stát do konce roku. Společnost dále uvedla, že továrny samotné zrušeny nebudou, začnou se specializovat na přizpůsobování telefonů. Montáž bude naopak přesunuta do Jižní Korei a Číny. Jako důvod stěhování společnost uvedla menší vzdálenost mezi továrnami a dodavateli, kteří jsou taktéž z Asie. Tato zpráva přichází 2 týdny po té, co společnost oznámila ztráty, které jsou spojeny s poklesem prodejů telefonů.
Maďarské banky utrpí ztrátu 721 milionů eur
Ztráty jsou způsobené vládní legislativou zaměřenou na pomoc majitelům cizoměnových hypoték. Maďarský parlament v září schválil zákon umožňující držitelům těchto hypoték (zejména ve švýcarských francích) jejich splacení za podmínek výhodnějších než na trhu. Počátkem listopadu banky požádaly o pomoc se zrušením zákona Evropskou komisi. Opatření bylo kritizováno Evropskou centrální bankou (ECB), která upozorňovala na hrozbu pro věřitele, zatímco Rakousko, jehož banky mají silnou přítomnost na maďarském trhu, podalo stížnost právě k Evropské komisi (EK).
Největší maďarská letecká společnost Malév zastavila svůj provoz
Maďarská letecká společnost Malév zastavila v pátek provoz z důvodu neschopnosti vypořádat se se svými finančními problémy. Do potíží se společnost dostala po nedávném oznámení Evropské komise, že musí vrátit státní podporu získanou v letech 2007 až 2010. Dlužná částka činí okolo 270 milionů dolarů a podle agentury Reuters odpovídá tržbám podniku za celý rok 2010. Akcie společnosti Malév byly převedeny do vlastnictví státu v únoru 2010 po bankrotu jejich původního vlastníka, ruských aerolinek AirUnion. Nového investora se státu najít nepodařilo.
Maďarsko doufá v dohodu s MMF do konce března
Mluvčí maďarské vlády Zoltan Kovacs ve čtvrtek uvedl, že země doufá v dohodu o půjčce od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU) do konce března. Uvedl také, že „základy maďarské ekonomiky jsou pevné“ a že premiér Viktor Orbán a vláda provádějí „významné strukturální reformy, aby byla naplněná očekávání mezinárodního společenství.“
MMF vyzval Maďarsko k dalším úsporným opatřením
MMF tak žádá Maďarsko o tento krok v době, kdy se země snaží vyjednat s fondem a Evropskou unii půjčku na podporu její ekonomické situace. Fond po své pravidelné monitorovací misi v zemi uvedl, že očekává růst HDP země tento rok o pouhé 0,3%, oproti původním odhadům 2,5%. Prognóza schodku veřejných financí země byla také revidována směrem k 3,9%, oproti původním 3%.
Tisíce lidí se shromáždily na podporu vlády maďarského premiéra Orbána
Dle zdrojů BBC nejméně 100 tisíc lidí včera vyjádřilo podporu maďarskému premiérovi, jímž je Viktor Orbán a jeho vládnímu kabinetu. Účastníci pochodu vyslali Evropské unii (EU) vzkaz, aby respektovala maďarskou suverenitu. Dle EU, která vůči Maďarsku zahájila právní kroky, některé z nově přijatých maďarských zákonů ohrožují demokracii státu. Premiér Orbán tento týden přislíbil změnit některé ze zákonů, definitivní verze úprav bude rozhodnuta v úterý na zasedání s vysokými představiteli EU. Organizátoři pokojného pochodu si kladli za cíl shromáždit více lidí, než se podařilo v minulých týdnech opozici.
Maďarsko vychází vstříc požadavkům Evropské komise
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes sdělil, že země upustí od fúze mezi centrální bankou a regulátorem finančních trhů PSZAF. Je to jeden z požadavků Evropské komise, která v tomto týdnu již zahájila právní kroky proti Maďarsku, kvůli kontroverzním změnám ústavy. Hlavním cílem premiérovy vlády je získat úvěr od Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pomoc zhoršující se ekonomické situaci země.