Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
Archiv rubriky: Francie
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Mauretánský prezident se vrátil do země po zotavení ze střelby
V říjnu postřelil voják mauretánského prezidenta Mohamed Ould Abdelaziz, prezident následně strávil 6 týdnů léčby ve Francii. Podle oficiální zdrojů šlo o incident, nikoliv o cílený útok. Tisíce lidí přivítaly prezidenta na letišti v hlavním městě Nouakchott. Prezident Abdelaziz stojí v čele země od roku 2008, kdy proběhl vojenský převrat, o 2 roky později v roce 2010 byl zvolen v prezidentských volbách.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let
V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 % z celkového rozpočtu.
Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope
Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Agentura Moody’s snížila Francii rating
Ratingová agentura Moody’s snížila evropské zemi nejvyšší hodnocení z AAA na AA1 důsledkem negativního výhledu ekonomiky. Agentura Moody v prohlášení uvedla, že riziko odchodu Řecka z eurozony, stagnace ekonomického rozvoje a pravděpodobnost, že Francie bude muset pomoct jiným evropským zemím z dluhové krize, přispěly ke snížení ratingu. Konkurenční agentura Standard & Poor snížila Francii rating již v lednu. „Důvodem je i nepružnost pracovního trhu a nízká úroveň inovace, která povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a následně erozi exportně orientovanému francouzskému průmyslu,“ prohlásila agentura.
Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě
Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují
V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.
V Paříži demonstrovaly tisíce obyvatel proti legalizaci stejnopohlavního manželství
Na 70 000 lidí podle BBC protestovalo v ulicích Paříže proti návrhu francouzské vlády legalizovat manželství homosexuálních a lesbických párů a umožnění stejnopohlavním párům adoptovat děti. Proti zákonu demonstrovali Francouzi i v Lyonu, Toulouse a Marseille. Navzdory odporu 1000 starostů a katolické církve vláda návrh schválila, parlament o něm bude hlasovat v lednu.
Intervence na sever Mali se neuskuteční dříve než v polovině roku 2013
Podle plánu vojenské operace, který získala agentura Reuters, nepřistoupí mezinárodní společenství k vojenské operaci na sever Mali proti islamistickým skupinám dříve než v polovině příštího roku, neboť přípravy zaberou nejméně 6 měsíců. Francouzský prezident Francois Hollande ale před pár dny uvedl, že by ke stabilizaci Mali pomocí jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) mělo dojít do konce letošního roku. Jakákoliv intervence se tedy pravděpodobně neuskuteční dříve než dubnu anebo září. Celá operaci nemá podle plánu trvat déle než 120 dní.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Francie zvažuje legalizaci stejnopohlavního manželství a adopci dětí
Francouzský prezident Francois Hollande ve své volební kampani slíbil rozšíření práva stejnopohlavních párů, nyní mohou homosexuální a lesbické páry uzavírat pouze registrované partnerství, nikoliv manželství. Vláda prezidenta Hollanda rovněž zváží možnost schválení adopce dětí pro stejnopohlavní páry. V následujících týdnech by měl vzniknout návrh zákona, který by měl parlament projednat v lednu příštího roku. Již na 1000 starostů podepsalo petici proti navrhovaným změnám, v 75 městech došlo k protestům a opoziční politici podle BBC mluví o tom, že legalizace manželství homosexuálních a lesbických párů povede k polygamii. Adoptovat si děti mohou v současné Francii pouze manželské páry, nikoliv registrované dvojice. Adopci dětí stejnopohlavnými páry umožňuje například Německo, Švédsko a Velká Británie.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
Mauritánský prezident byl propuštěn z pařížské nemocnice
Ve středu byl prezident Mohamed Ould Abdel Aziz propuštěn z nemocnice, kde se zotavoval ze střelného zranění z poloviny října. Střelbu označil prezident Abdel Aziz za nešťastnou náhodu, neboť ho postřelil vlastní voják, a vyloučil jakýkoliv pokus o vraždu. Prezident Abdel Aziz patří mezi přední spojence Západu v boji proti rebelským skupinám, které spolupracují s teroristickou skupinou Al-Kaida. Mauritánie uskutečnila několik útoků na základny islamistických militantních skupin v sousedním Mali ještě před vypuknutím vojenského převratu v západoafrické zemi z března letošního roku.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Mauritánský prezident byl postřelen, zranila ho vlastní armáda
V neděli byl mauritánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz letecky převezen na pooperační péči do Francie poté, co byl předchozí den postřelen. Střelba se odehrála v sobotu večer, když vojenská hlídka zahájila palbu na jeho konvoj asi 40 kilometrů od hlavního města Nouakchott. Celý incident označil prezident Aziz za nešťastnou náhodu a vyvrátil, že by se jednalo o pokus o vraždu. Do čela země se prezident Aziz postavil v roce 2008 po vojenském převratu, o rok později dostal prezidentský mandát od voličů. Mauritánie má dlouhodobě problém s islamistickými rebeli. Před vypuknutím vojenského převratu v Mali zahájila Mauritánie pomocnou vojenskou operaci proti islamistickým základnám na severu sousedního státu.
V Pobřeží slonoviny začne soud s generálem obžalovaným za povolební protesty
Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.