Srbsko se rozhodlo uspořádat volby 6. května, do lokálních voleb chce zahrnout obce v Kosovu

Srbsko se rozhodlo uspořádat parlamentní a lokální volby 6. května 2012. S výjimkou obcí v Srbsku předpokládá země dle mluvčí srbského parlamentu Slavicy Djukic Dejanovic také uspořádaní voleb v některých obcích v Kosovu. Mluvčí uvedla, že srbská vláda ve spolupráci s UNMIK přijme správné kroky, aby k volbám v Kosovu došlo. Část mezinárodního společenství se proti tomuto kroku ostře ohradila. Například britský velvyslanec v Kosovu Ian Cliff uvedl, že tyto volby na teritoriu Kosova nebudou povoleny. Dle jeho výpovědi plán Ahtisaari nepočítá s žádným zvláštním statusem pro sever této země.

Evropský parlament podporuje proces kosovské integrace do EU

Kosovský ministr zahraničních věcí Enver Hoxhaj byl ujištěn největšími parlamentními frakcemi Evropského parlamentu (EP), Evropskou lidovou stranou (EPP) a Progresivní alianci socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D), že budou od Srbska žádat, aby se ke Kosovu chovalo „evropským způsobem“. Představitel EPP také řekl, že parlamentní skupina bude vytvářet tlak na příslušné mechanismy Evropské unie (EU) pro novou dynamiku v procesu evropské integrace Kosova, počínaje liberalizací vízového režimu a začátkem studie proveditelnosti.

Etnické incidenty v Makedonii pokračují

Členové „Křesťanské organizace“ (Hristianska Organizacija) Makedonie spálili albánskou vlajku, což doprovázeli proti-albánskými rasistickými zvoláními. Dva muži ve videu ukazujícím tento čin vyzvali ke křesťanské jednotě proti Albáncům. Záznam je doprovázen anglickými titulky. Mezi jinými členové zmínili, že přichází konec islámského náboženství, boha a mešit. Albánská Červeno-černá aliance tento čin odsoudila a vyzvala USA a EU k zastavení těchto nepokojů „než bude příliš pozdě“. Evropská komise (EK) narůstající etnické napětí v Makedonii odsoudila, mluvčí komisaře Štefana Fulleho pro rozšiřování vyzval k uklidnění situace. Tato situace a provádění Ohridské rámcové dohody (ORD) z roku 2001 by měly být hlavními body komisařovy agendy v rámci jednání s makedonským prezidentem Nikolou Gruevskim, jenž začne 15. března.

Německo slíbilo přidělit 27,7 milionů eur pro rozvoj Kosova

Dle tiskové zprávy německého velvyslanectví v Prištině: „Během německo-kosovské mezivládní konzultace o hospodářské rozvojové spolupráci, která se konala dne 12. března 2012 v Prištině, vláda Německa slíbila další podporu pro nejnovější evropskou zemi, za účelem zlepšení zdejších životních podmínek“. Obě delegace se tak dohodly na spolupráci v oblasti ekonomiky, zaměstnání, vzdělání a energetické a vodní infrastruktury. Pro tuto spolupráci německé vláda plánuje- podmínkou konečného schválení příslušnými státními institucemi – přidělit Kosovu 27,7 milionů eur pro rok 2012.

Chorvatský prezident na oficiální návštěvě Ázerbájdžánu

Chorvatský prezident Ivo Josipovic společně s ministrem hospodářství Radimirem Čačićem dnes navštívil Ázerbájdžán. Po uvítací ceremonii má proběhnout další bilaterální jednání mezi prezidentem a jeho protějškem Ilham Alijevem. Na programu dne je také podepsání několika dvoustranných dohod včetně těch o zamezení dvojího zdanění a spolupráci v oblasti humanitárního odminování. Chorvatský prezident se také zúčastní otevření chorvatského konzulátu.

Chorvatsko obměnilo některé velvyslance

Chorvatská ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí Vesna Pusic v neděli potvrdila, že novým chorvatským velvyslancem v Washingtonu bude Josko Paro, bývalý poradce prezidenta pro zahraniční politiku. Byl také potvrzen nový velvyslanec v Bruselu, jímž se stal Vladimir Drobnjak, hlavní vyjednavač pro přístupová jednání s Evropskou unií (EU) a zástupce vedoucího státní delegace.

Makedonský premiér odsoudil etnické incidenty v několika městech

Makedonský premiér Nikola Gruevski odsoudil incidenty v Skopji a jiných městech a vyzval občany k „pokojnému soužití“. Dle premiéra by lidé měli přesměrovat svou energii k pozitivním činům. Vyzval také osobnosti politického života, aby nezneužily nynější situace a  vyhnuly se „jazyku nenávisti“.

Srbský prezident: „Nový premiér bude z řad Demokratické strany“

Předseda Demokratické strany (DSS) a prezident Srbska Boris Tadic uvedl v sobotu, že nový premiér země bude z řad DS a že jeho strana neutvoří vládní koalici se Srbskou pokrokovou stranou (SNS), Srbskou radikální stranou (SRS) nebo Demokratickou stranou Srbska (SDPS). Naopak uvedl, že strana vstoupí do koalice se Sociálně demokratickou stranou Srbska (SDPS), Ligou sociálních demokratů Vojvodiny (LSV), Křesťansko-demokratickou stranou Srbska (DHSS) či Zelenými Srbska (ZS). „Chceme vést politiku usmíření a spolupráce se světem, ale především se chceme stát členem Evropské unie (EU), která střeží identitu všech komunit.“ uvedl také prezident.

Bakir Izetbegovic se stal předsedajícím ve tříčlenném Předsednictví Bosny a Hercegoviny

Zástupce Bosňáků v tříčlenném vedení státu Bakir Izetbegovic převzal rotující předsednictví v sobotu. Politik se ujme funkce předsedajícího poprvé od vzniku nového složení předsednictví v říjnu 2010. Funkci převzal od zástupce Chorvatů Željko Komšiće. Rotující předsednictví je založeno na ústavě Bosny a Hercegoviny a umožňuje každému členovi ujmout se vedení po dobu 8 měsíců. Pana Izetbegovice poté vystřídá představitel Srbů Nebojša Radmanović.

V Makedonii pokračují etnické incidenty

Policie ohlásila útok spáchán na tři nezletilé osoby, z nichž dvě skončily v nemocnici. Útočníci použili železné tyče a jiné pevné předměty. Prozatím probíhá vyšetřování a policie oznámila zatčení dalších tří osob, které spáchaly útok po půlnoci v městském autobusu s cestujícími v okolí Cair, které obývají Albánci. Mezitím, v sousedství Gorce Petrov, bylo zničeno několik albánských obchodů a byl spálen dřevěný most v Albánci obývané vesnici Lloke. Těmto incidentům předcházel brutální útok na 15 albánských studentů mladými Makedonci, které policie již identifikovala. Ve Skopji byli naopak napadeni 3 Makedonci 4 etnickými Albánci. Katalyzátorem nepokojů byl fakt, že vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani.

Kosovská prezidentka se setkala s americkou ministryní zahraničních věcí

Kosovská prezidentka Atifete Jahjaga se v sobotu setkala s americkou ministryní zahraničních věcí Hillary Clinton v New Yorku. Dle paní Clinton „byly splněny důležité cíle- Srbsku byl nabídnut kandidátský status na členství v Evropské unii (EU), čímž se otevřela i evropská perspektiva pro Kosovo.“ Stejně jako u jiných setkání s vysokými představiteli USA tato schůze zahrnovala diskusi o problematice komplexních opatření pro boj proti korupci a větší zapojení do evropské mise na podporu právního státu.

Ázerbájdžán a Chorvatsko diskutují o rozvoji spolupráce v politické a ekonomické sféře

Ministr zahraničích věcí Ázerbájdžánu Elmar Mammadyarov se v pátek setkal s chorvatským náměstkem ministra zahraničních věcí Josko Klisovićem. Chorvatsko má dle náměstka zájem na rozvoji spolupráce s Ázerbájdžánem v různých oblastech. Dosavadní spolupráci pochválili zástupci obou stran. Hovořili také o nadcházející návštěvě chorvatského prezidenta v Ázerbájdžánu.

Brunej přislíbila uznat nezávislost Kosova

Brunejský sultán Hassan al Bolkiah Mu’izzadin Waddaulah během návštěvy albánského ministra zahraničí Edmonda Haxhinasto řekl, že nevidí žádnou překážku nebo problém s uznáním nezávislosti Kosova. Albánský ministr zdůraznil, že poslední dohoda mezi Srbskem a Kosovem vytváří výhodnou situaci nejen pro zapojení Kosova do regionálních iniciativ, ale další mezinárodní uznání.

Kosovský ministr zahraničí: „O severu Kosova chceme s občany hovořit bez účasti Srbska“

Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj uvedl, že vláda Kosova je připravená kdykoliv mluvit se srbskými občany na severu Kosova. Nicméně podle něj tento dialog musí probíhat uvnitř státu a bez účasti Srbska. S odvoláním na prohlášení Philipa Gordona, amerického zástupce náměstka ministryně zahraničí, který řekl, že Priština a Bělehrad by měli hovořit o situaci na severu Kosova, ministr Hoxhaj řekl, že USA a EU prostřednictvím svých zástupců v Prištině mohou pomoci Kosovu integrovat tři a půl obcí na severu do Kosova.

Chorvatský parlament jednomyslně ratifikoval přístupovou smlouvu s EU

Chorvatský parlament v pátek jednohlasně ratifikoval smlouvu o přistoupení mezi Chorvatskem a Evropskou unií (EU) a po ratifikaci dokumentu ve všech členských zemích unie může Chorvatsko vstoupit do bloku již 1. července 2013. Smlouva byla podepsána v Bruselu dne 9. prosince 2011 a prozatím jí ratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Itálie a Malta.

Předseda Evropské rady: „S reformami může Bosna a Hercegovina dosáhnout skutečného pokroku“

Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy po schůzce s premiérem Bosny a Hercegoviny, panem Vjekoslav Bevandou, uvedl: „Velmi vítám vznik vlády pod jeho vedením. To dokazuje, že političtí představitelé Bosny a Hercegoviny jsou schopni překonat vzájemné rozdíly a vytvořit společnou vizi pro stabilní, prosperující a demokratickou budoucnost své země,“ k čemuž předseda ER dodal, že „S novou vládou Bosny a Hercegoviny nyní mohou pokročit reformy a může být dosaženo skutečného pokroku v integraci do EU. Žádám, aby byl urychlen proces vstupu v platnost dohody o stabilizaci a přidružení.“

Šéf OBSE v Albánii: Volební reforma je klíčovou pro integraci země

Šéf zastoupení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Albánii Eugen Wollfarth uvedl, že organizace podporuje zemi na cestě v integraci do Evropské unie (EU). Pan Wollfarth zmínil, že volební reforma má zásadní význam právě pro demokracii a integraci. „Je to složitý proces, který vyžaduje komplexní diskusi o politickém a technickém aspektu věci. Právě o této reformě se nyní jedná v albánském parlamentu.“

Makedonský ministr obrany: „Makedonie bude pokračovat v reformách bez ohledu na výsledek summitu NATO“

„Makedonie nezmění proces svých reforem, bez ohledu na výsledek summitu NATO v Chicagu“, řekl ministr obrany Fatmir Besimi pro zdejší média. „Země má otevřenou pozvánku do členství v NATO a až bude problém pojmenování země vyřešen, stane se pozvání oficiálním,“ poznamenal také ministr.

Začne výstavba propojovacího plynovodu Rumunska a Bulharska

Propojovací plynovod, který povede přes řeku Dunaj v Ruse/Giurgiu, bude vystavěn bulharskou společnosti Bulgartransgaz ve spolupráci s její rumunským protějškem, jímž je Transgaz. Bulharsko se rozhodlo pro propojení své sítě dodávek zemního plynu s Rumunskem po sporu Ruska s Ukrajinou v roce 2009, který vedl k zastavení dodávek zemního plynu do Bulharska po dobu 3 týdnu v průběhu zimy. Tato „plynová krize“ ukázala téměř 100% závislost Bulharska na ruských dodávkách. V únoru 2011 Evropská komise (EK) rozhodla, že každý člen EU by měl mít alespoň 2 zdroje dodávek plynu a elektřiny do roku 2014, aby se předešlo podobné krizi.

Komisař EU pro rozšiřování se setká s makedonským premiérem Gruevskim

Nové kolo jednání na vysoké úrovni je dle komisaře Evropské unie (EU) Štefana Fuleho stejně důležité pro Makedonii, region, jakožto pro celou EU. Příští týden by se zástupci těchto dvou stran měli setkat ve Skopji. Klíčovými body agendy budou: reforma veřejné správy, svoboda tisku, zlepšení volebního procesu a rozvoj tržního hospodářství.