Podle Dalai Lamy staví jednání čínských vládních představitelů Tibeťany do složité situace. Čínská vláda prý nese přímou odpovědnost za vlnu demonstrativních sebevražd mladých tibetských mnichů v poslední době. Tento rok se na protest proti čínské vládě upálilo již 11 mnichů.
Archiv rubriky: Čína
JAR, Rusko, Čína, Německo a Brazílie spolu s dalšími 8 zeměmi na G20 podepsaly Úmluvu o vzájemné administrativní pomoci v daňových věcech
Jihoafrická republika v rámci setkání zemí G20 přistoupila k Úmluvě o vzájemné administrativní pomoci spolu s dalšími 12 zeměmi, mezi nimiž jsou Rusko, Čína, Austrálie, Turecko, Brazílie či Německo, která má pomoci v boji proti přeshraničním daňovým únikům. Úmluva o vzájemné administrativní pomoci umožňuje členským zemím sdílet daňové informace z ostatních zemí. Doposud mohly k dohodě přistoupit pouze členové OECD a Rady Evropy a dosavadními členy jsou Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Gruzie, Island, Irsko, Itálie, Korea, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie a USA. Pro Jihoafrickou republiku je dohoda velmi důležitou, neboť vzhledem k ekonomické recesi v roce 2009 a následnému velmi chabému oživení ekonomiky stále více roste podíl daní na HDP, který za posledních pět let vzrostl o 5 % na 30%, a jejich kontrola je tak pro stát klíčová.
USA: „Rusko a Čína jsou nejvíce aktivními zeměmi, co se týče internetových útoků na americké společnosti“
Ředitel americké zpravodajské služby Robert Bryant uvedl, že internetové útoky na americké společnosti jsou nejčastěji vedeny z Číny a Ruska a představují „tichou“ hrozbu pro ekonomiku USA. Čínská i Ruská ambasáda ve Washingtonu obvinění z příprav ekonomické kyber-špionáže odmítá.
Čína se prozatím odmítla podílet na financování EFFS kvůli obavám ze situace v Řecku
Čína měla odkoupit dluhopisy Evropského fondu finanční stability, aby tím vpustila svůj kapitál do evropských finančních trhů. Podle čínského ministerstva financí představitelé EFFS stále ještě nestanovili přesné podmínky investice, a tudíž se o potenciálním investování zatím nedá hovořit.
Čína vyslala na oběžnou dráhu druhou část vesmírné stanice Tiangong
Část vesmírné stanice byla na oběžnou dráhu vynesena raketou Dlouhý Pochod 2F v noci z pondělí na úterý. Zároveň se jedná o první operaci, při níž budou na oběžné dráze spojena dvě čínská vesmírná plavidla. Celá stanice by měla být vybudována okolo roku 2020.
Prezident Evropské centrální banky obhajuje zapojení Číny do financování EFFS
Podle prezidenta Evropské centrální banky (ECB), kterým je Jean-Claude Trichet, se tímto krokem země eurozóny neodevzdávají do rukou Číny, jak tvrdí mnozí experti na finanční problematiku. Hledání podpory u tak silné ekonomiky, jakou je ta čínská je podle prezidenta ECB zcela přirozené. Čína by měla podle očekávání vedení EFFS do fondu zainvestovat 100 miliard euro, tento krok však zatím nebyl čínskými představiteli schválen. Jean-Claude Trichet v úterý předá svoji funkci prezidenta ECB do rukou italského bankéře Maria Draghiho.
Evropská unie přesvědčuje Čínu o investici do EFFS
Ředitel Evropského fondu finanční stability Klaus Regling se setkal s vedoucími představiteli Čínské lidové republiky, aby se je pokusil přesvědčit o investování 70 miliard eur do rozšířené podoby fondu. K žádné dohodě ale jednání zatím nedospěla.
Minimální mzda v Číně vzrostla o 21%
Navzdory zpomalení růstu čínské ekonomiky vzrostla podle čínského ministerstva sociálních věcí minimální mzda tamních obyvatel o více jak pětinu na v průměru 200 dolarů za měsíc.
Čínská ekonomika za poslední čtvrtletí zpomalila
Ve třetím čtvrtletí vykazovala ekonomika Čínské lidové republiky růst 9,1%, což je o 0,4% méně než tomu bylo ve čtvrtletí předcházejícím. Důvodem zpomalení růstu druhé největší světové ekonomiky je podle expertů zavedení četných opatření proti nárůstu inflace v zemi. Ani Čína se však nevyhnula následkům finanční krize v Evropě a USA, jelikož pokles poptávky právě v těchto pro Čínu klíčových odbytištích výrazně omezil její export.
Hong Kong začíná obchodovat se zlatem v čínském jüanu
Jedná se tak o první místo na světě, kde je možný nákup a prodej zlata v čínské měně. Zároveň jde o jeden z prvních kroků k internacionalizaci jüanu, o což dlouho usilovala čínská vláda. Hong Kong je třetí největší světové obchodní centrum obchodující se zlatem.
Komunistická strana Číny zahájila poslední výroční schůzi před výměnou klíčových zástupců státu v příštím roce
Zasedání bude trvat čtyři dni a ačkoliv nebyla zveřejněna jeho přesná agenda, má se jednat o nejdůležitější mítink vládnoucí strany v tomto roce. V roce 2012 má totiž ze své funkce odejít současný prezident Hu Jintao a následující rok bude vyměněn i premiér Wen Jiabao se svým vládním kabinetem. Ačkoliv první ze jmenovaných má být nahrazen nejdříve, stále ještě není jasné, kdo bude zvolen příštím čínským prezidentem. Řešení této otázky se očekává právě na tomto zasedání.
Čínská inflace ke konci třetího čtvrtletí zeslábla
V porovnání s červencem se míra inflace v zemi za září propadla ze 6,5% na 6,1%. Vysoké ceny potravin však stále trápí většinu obyvatelstva. Pokles inflace je výsledkem procesu, při kterém čínská vláda od konce roku 2010 pětkrát zvýšila diskontní sazbu a celkem devětkrát navýšila povinné rezervy komerčních bank.
Čína a Vietnam dospěly k dohodě o současné situaci v Jihočínském moři
Dohoda, která přichází po několika měsících napětí v regionu, stanovuje například, že bude zřízena speciální „horká linka“ určená pro akutní řešení možných sporů. Zároveň se má dvakrát ročně uskutečnit zasedání obou stran, na kterém se bude postupně rozebírat vývoj situace. Podle prozatím ustanovené dohody by mělo budoucí uzavření územních sporů proběhnout v souladu s mezinárodním právem a po souhlasu obou zúčastněných stran.
Akcie čínských bank zaznamenávají nárůst ceny v průměru o 10%
Důvodem je nedávné zvýšení státního podílu na čtyřech nejvýznamnějších bankovních institucích v zemi. Díky tomu dochází v tamním finančním sektoru k výraznému zvýšení důvěry investorů. Čínské banky zaznamenával do této doby obdobný propad jako bankovní instituce na celém světě. Státní nákup akcií čínských bank se odehrál poprvé od vypuknutí krize v roce 2008.
Čínská vláda chce rozšířením daně z ropy a zemního plynu omezit spotřebu těchto surovin
Daň 5-10% na tyto přírodní zdroje bude uvalena od prvního listopadu po celé zemi. Důvodem pro toto rozhodnutí čínské vlády byla snaha omezit stále rostoucí závislost Číny na fosilních palivech. Tento typ daně byl experimentálně zaveden již minulý rok místními úřady v provincii Xinjiang a podle vládních představitelů se velice osvědčil. Rozšíření této daně zároveň přinese významné prostředky do státní kasy.
Senát USA odložil hlasování o zákoně na obranu proti zemím uměle devalvujícím měnu
Důvodem je prý rozpor mezi názory Republikánů a Demokratů, který je třeba vyřešit. Hlasování proto bylo odloženo na příští týden. Prezident Spojených států Barack Obama zároveň řekl, že jakákoliv akce ze strany USA musí být provedena v souladu s mezinárodními úmluvami. Proti tomuto zákonu se otře staví především Čína.
John Boehner: „Zasahovat proti měnové politice obchodních partnerů USA podezřelých z podhodnocování domácí měny je mimo pravomoci Kongresu“
Předseda Sněmovny reprezentantů USA John Boehner řekl, že Kongres by neměl diktovat ostatním zemí, jak mají řídit svoji měnovou politiku. Projednávaný návrh zákona sice nezmiňuje jméno konkrétní země, proti které je namířen, nicméně již vyvolal negativní reakce ze strany Číny. V případě jeho schválení by měla americká vláda právo uvalovat cla na země podezřelé z devalvace svojí domácí měny.
Ruské úřady obviňují čínského muže ze špionáže na raketovém systému později dodávaném do Číny
Číňan Tun Sheniyun byl v Rusku obviněn z toho, že se pomocí uplácení snažil zjistit detaily o ruském raketovém systému S300, který již Rusové do Číny dodávají. Případ byl uveřejněn až rok poté, co byl muž z tohoto činu obviněn. Podle ruské státní bezpečnostní agentury FSB jednal Tun Sheniyun podle pokynů čínského ministerstva obrany. Čínské úřady se ke kauze zatím nevyjádřily.
Tibetský duchovní vůdce Dalai Lama nedorazí do Jihoafrické republiky – nebylo vydáno vízum
Minulý týden podepsala Jihoafrická republika s Čínou obchodní dohody v hodnotě 2,5 miliard dolarů, které Číňané budou v JAR investovat. O plánované návštěvě tibetského duchovního vůdce nebylo mezi stranami jednáno, ovšem Čína dlouhodobě vyvíjí politický tlak na zahraničí v otázce Tibetu. Tibetský vůdce Dalai Lama nyní oznámil, že byla zrušena jeho plánovaná cesta do hlavního města JAR Praetorie, protože mu nebylo včas vydáno vízum.
Americký senát podporuje vytvoření zákona na obranu proti zemím devalvujících svoji měnu
Nová zákonná opatření by měla umožnit uvalit větší cla na výrobky importované do USA ze zemí podezřelých ze záměrného podhodnocování svojí měny. To by následně mělo vyvinout větší tlak především na Čínu, která je za vládní zásahy do vývoje ceny jüanu dlouho kritizována. Čína však namítá, že navrhované opatření je v rozporu s nařízeními Světové obchodní organizace a výrazně ovlivní vzájemné obchodní vztahy.
Čínský Minmetal kupuje společnost Anvil Mining
Čína tak díky akvizici v hodnotě 1,3 miliardy dolarů získá tři doly na měď v Africe na území Demokratické republiky Kongo. Čína je momentálně díky masivní industrializaci největším světovým spotřebitelem kovů a paliv.
Čína bude v Jihoafrické republice investovat 2,5 miliardy dolarů
Čína se JAR dohodla na investičních projektech v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Dohoda byla uzavřena mezi Rozvojovou bankou Jižní Afriky a Čínskou rozvojovou bankou. Obě země také podepsaly memorandum o vzájemném porozumění v otázkách nerostného bohatství. Republika Jižní Afrika vyveze ročně do Číny minerály v hodnotě 5,5 miliardy dolarů a zároveň se stává stále častější konečnou destinací přímých čínských zahraničních investic. Čína dokonce v loňském roce přizvala JAR do skupiny BRIC (seskupení nových globálních hráčů), což bylo vnímáno jako politický tah ve snaze získat jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu pro podporu čínské expanze na africký kontinent. V otázce plánovaného příjezdu tibetského duchovního vůdce do JAR, kterou největší africká ekonomika stále ještě nepovolila, se ani jedna ze stran nevyjádřila.
Čína vyslala do kosmu raketu nesoucí první čínskou vesmírnou stanici
Raketa s názvem „Dlouhý pochod“ odstartovala z kosmodromu Jiuquan na severu země. První čínská vesmírná stanice nese jméno „Vesmírný palác“ a bude se pohybovat ve výšce 350 kilometrů nad zemským povrchem. Její úplné dokončení má proběhnout do roku 2020 a celý kolos by měl vážit okolo 60 tun.