Afghánistán bude potřebovat finanční pomoc nejméně do roku 2025

Britský velvyslanec v Kábulu, William Patey, se domnívá, že Afghánistán bude potřebovat finanční a vojenskou podporu i po roce 2014, na který je stanovený odsun posledních zahraničních jednotek. Stejně tak podle britského velvyslance země pravděpodobně nebude schopná vyrovnat svůj rozpočet, a to nejméně do roku 2025. Přesto je přesvědčen, že dnes je afghánská armáda již silnější než Taliban, ovšem je potřeba dlouhodobá pomoc při školení a finanční podpoře. Britové by tak měli spolu s jinými nadále podporovat afghánskou vládu, aby opět nedošlo k navrácení Talibanu k moci. Britské velvyslanectví dále upozornilo, že se Britové z Afghánistánu nestahují, pouze se prý bude měnit charakter jejich pomoci.

Rusko vyzývá syrského prezidenta k reformám, nebo odstoupení

Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k provedení slibovaných reforem. Pokud je prezident Sýrie nezačne zavádět, měl by podle ruského prezidenta odstoupit. Rusko ovšem ústy prezidenta Medveděva zdůraznilo, že rozhodovat o odstoupení al-Assada by v žádném případě nemělo NATO ani tlak evropských zemí. Jediným, kdo může podle Rusů přijmout dané rozhodnutí je syrský lid a syrská vláda. Syrská vláda uvedla, že na již zahájila kroky k podniknutí reforem a že navázala kontakt s opozicí, analytici ale varují, že ve skutečnosti v Sýrii hrozí krvavý konflikt, neboť syrská vláda tlačí demonstranty k užívání síly na svou obranu.

Pákistán varuje USA: „urychlujete růst antiamerikanismu a tlak obyvatel Pákistánu na vládu“

Předseda Senátu pákistánského Výboru pro zahraniční věci, Salim Saifullah, upozornil, že americké obviňování pákistánské vlády nepomáhá USA, Pákistánu ani Afghánistánu. Pákistán je považován za rozhodujícího aktéra pro nastolení míru v sousedním Afghánistánu, ale Spojené státy nyní přišly spolu s afghánským prezidentem s podezřením, že pákistánská zpravodajská služba ISI stála za útoky na americké velvyslanectví v Kábulu a za atentátem na bývalého afghánského prezidenta. Podle Salima Saifullaha americký tlak pouze zvyšuje antipatie pákistánského obyvatelstva k USA a ke spolupráci pákistánské vlády s Američany.

 

Hamid Karzáí: „Musíme zajistit lepší bezpečnost pro afghánské obyvatele“

Afghánský prezident Karzáí poprvé přiznal, že jeho vláda společně se silami NATO selhala při zajišťování míru. Ke svržení vlády Talibanu došlo před deseti lety, avšak s blížícím se stažením zahraničních jednotek ze země stoupá i tlak v podobě stupňujících se útoků ozbrojenců tohoto hnutí.

Samsung Electronics předpovídá větší zisky než se očekávalo

Vedení jihokorejské společnosti Samsung tvrdí, že nárůst prodejů jejích mobilních technologií by měl pokrýt slábnoucí poptávku po televizorech a počítačových komponentech, což by mělo mít za následek zisk ve třetím čtvrtletí okolo 3,5 miliardy dolarů, což je sice méně než v porovnání s minulým rokem o takřka 14%, ale ve srovnání s letošními prodeji se jedná o dobrou zprávu. V současnosti je tato zpráva důležitá především pro vývoj ceny akcií společnosti.

Senát USA odložil hlasování o zákoně na obranu proti zemím uměle devalvujícím měnu

Důvodem je prý rozpor mezi názory Republikánů a Demokratů, který je třeba vyřešit. Hlasování proto bylo odloženo na příští týden. Prezident Spojených států Barack Obama zároveň řekl, že jakákoliv akce ze strany USA musí být provedena v souladu s mezinárodními úmluvami. Proti tomuto zákonu se otře staví především Čína.

Válka v Afghánistánu je nejdelším vojenským střetem v americké historii- trvá již 10 let

Podle bývalého velitele spojeneckých vojsk v Afghánistánu generála  Stanleyho McChrystala šlo USA do tohoto konfliktu s děsivě zjednodušeným pohledem na věc. Ani po deseti letech jeho trvání prý nemá velení jednotek USA a NATO dostatečné znalosti potřebné k dosažení úspěšného konce. Za posledních 5 let konfliktu zahynulo již 10 tisíc civilistů.

Doktoři bez hranic opouštějí Thajsko

Důvodem je podle mluvčího organizace fakt, že se ani po měsících jednání nepodařilo dohodnout s tamní vládou na poskytování lékařské péče uprchlíkům především z Myanmaru, kteří jsou v zemi bez potřebných dokladů. Vedení Doktorů bez hranic prý takovýto závěr jednání očekávalo, nicméně tvrdí, že pro daný cíl udělalo maximum.

Řecko vyzývá Turecko, aby nemilitarizovalo problematiku východního středomoří

Řecké ministerstvo zahraničí vyzývá Turecko, aby se vyvarovalo porušování mezinárodního práva a aby dalo přednost cestě vzájemného porozumění před „militarizací“ diskuse. Dále mluvčí řeckého ministerstva Gregory Delavekouras informoval o řeckém plánu na vytvoření řecko-turecké Rady pro spolupráci.

 

UNESCO doporučuje přijetí Palestiny do OSN, USA se ohradily a hrozí snížením příspěvků

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton označila rozhodnutí organizace UNESCO o schválení doporučení, aby Palestina vstoupila do OSN za „nevysvětlitelné“. Americká ministryně v Dominikánské republice opět naléhala, aby se Palestinci vrátili ke jednacímu stolu, a také oznámila, že nemůže vyloučit možnost snížení amerických příspěvků na fungování organizace UNESCO. Stejně tak ministryně zahraničí USA prohlásila, že by OSN mělo skutečně řádně zvážit své nadcházející hlasování o přijetí Palestiny, a upozornila, že hlas UNESCO by neměl brán být v potaz, neboť se jedná pouze o pomocnou skupinu Organizace spojených národů. Pro Palestinu je výsledek hlasování UNESCO prvním velkým diplomatickým vítězstvím ve svém tažení za uznání nezávislosti a suverenity.

Nepokoje na východě Saúdské Arábie

V provincii Quatif na východě Saúdské Arábie, kde žije převážná část šíítské menšiny, vypukly střety mezi místními a bezpečnostními složkami. Celkem došlo ke zranění 14 osob, přičemž bylo zraněno i osm policistů. Ministerstvo vnitra Saúdské Arábie prohlásilo, že se jednalo pouze o „skupinu psanců a výtržníků, kteří budou nyní hnáni k zodpovědnosti za činy vedoucí k nejistotě.“ Ministerstvo vnitra dále uvedlo, že za nepokoji stojí cizí země, která podněcuje místní s cílem podkopat národní bezpečnost Saúdské Arábie. s podněcováním z cizí země, jejímž cílem je podkopat národní bezpečnosti a stability. Saúdská Arábie tradičně označuje za viníka vnitřních nepokojů Írán, ve kterém dominují šííté.

Afghánistán žádá o finanční pomoc na zmírnění následků sucha sužujícího celou zemi

Úřady hlásí, že zemi postihlo největší sucho za posledních deset let, následkem čehož došlo ke ztrátě výrazné části zemědělské úrody. Je zde proto reálná obava, že s příchodem zimy zůstane 2,6 milionu obyvatel bez potravin. Afghánská vláda přiznává, že ještě nemá dostatečně vyvinuté struktury, aby byla schopná čelit takovýmto problémům. Proto žádá o finanční pomoc v hodnotě 142 milionů dolarů. Na řešení situace se již podílí tzv. Světový potravinový program.

John Boehner: „Zasahovat proti měnové politice obchodních partnerů USA podezřelých z podhodnocování domácí měny je mimo pravomoci Kongresu“

Předseda Sněmovny reprezentantů USA John Boehner řekl, že Kongres by neměl diktovat ostatním zemí, jak mají řídit svoji měnovou politiku. Projednávaný návrh zákona sice nezmiňuje jméno konkrétní země, proti které je namířen, nicméně již vyvolal negativní reakce ze strany Číny. V případě jeho schválení by měla americká vláda právo uvalovat cla na země podezřelé z devalvace svojí domácí měny.

Turecko považuje Izrael za regionální jadernou hrozbu

Turecký premiér Recep Tayyip Rdogan oznámil, že jeho země považuje Izrael ua jadernou hrozbu pro blízkovýchodní region. Premiér Turecka prohlásil, že zatímco Západ považuje za jadernou hrozbu Írán, ve skutečnosti je jadernou hrozbou Izrael, který jaderné zbraně vlastní. uvedl do turecký premiér Recep Tayyip Erdogan jako regionální jaderná hrozba.
Zatímco se Západ může předpokládat, že Izrael a jeho okolní národy budou pod hrozbou Írán s jadernými zbraněmi je Izrael, který na rozdíl od Íránu jaderné zbraně vlastní, uvedl to Jerusalem Post. Premiér Erdogan také zopakoval, že diplomatické vztahy Turecka s Izraelem můžou být obnoveny pouze tehdy, když se Izrael oficiálně omluví ua smrt tureckých aktivistů v roce 2010 u Gazy.

V Afghánistánu bylo obviněno šest lidí z přípravy atentátu na prezidenta Hamida Karzáího

Podle mluvčího indického Národního bezpečnostního úřadu se jednalo o skupinu šesti vysoce nebezpečných a velmi vzdělaných lidí, která zahrnovala učitele i studenty a byla napojena na síť ozbrojenců zvanou Haqqani údajně podporovanou Pákistánem. Ta nedávno přišla o jednoho ze svých vůdců, kvůli čemuž se v nejbližší době očekávaly odvetné útoky. Právě kvůli údajnému propojení ozbrojenců s Pákistánem jsou nyní afghánsko-pákistánské vztahy velmi napjaté. Prezident Karzáí je v současnosti na oficiální návštěvě Indie.

Ruské úřady obviňují čínského muže ze špionáže na raketovém systému později dodávaném do Číny

Číňan Tun Sheniyun byl v Rusku obviněn z toho, že se pomocí uplácení snažil zjistit detaily o ruském raketovém systému S300, který již Rusové do Číny dodávají. Případ byl uveřejněn až rok poté, co byl muž z tohoto činu obviněn. Podle ruské státní bezpečnostní agentury FSB jednal Tun Sheniyun podle pokynů čínského ministerstva obrany. Čínské úřady se ke kauze zatím nevyjádřily.

Nový Zéland ostře vystoupil proti rozhodnutí japonské vlády o lovu velryb ve vodách u břehů Antarktidy

Novozélandské vládě se především nelíbí nařízení, podle kterého by měla japonskou velrybářskou flotilu doprovázet speciální ochranná plavidla, pro které se japonská vláda rozhodla kvůli předchozím útokům ochránců zvířat. Vláda ve Wellingtonu považuje vody ve kterých probíhá lov velryb za „sousední“, a tudíž označila japonské rozhodnutí za neuctivé.

Thajsko sužují enormní záplavy

Monzunové deště trvající od poloviny července způsobují záplavy v 58 ze 77 thajských provincií. Vodou byla zasažena velká část zemědělské půdy, což výrazně ohrožuje letošní úrodu. V ohrožení jsou vlivem sesuvů půdy i starodávné chrámy a další thajské památky. Povodně si již vyžádaly okolo 200 lidských životů. Meteorologové předpovídají přívalové deště i do budoucna.

Boje v Jemenu neustále pokračují, jemenská armáda zahájila ostřelování jednoho z center odporu

Jemenská armáda loajální prezidentu Salehovi zahájila dělostřelecké ostřelování města Taiz, kde se nachází jendo z center opozičních bojovníků. Vládní televize tvrdí, že důvodem je rozpoutání bojů ze strany opozičních sil, které údajně zabili 4 vládní vojáky. Při ostřelování byla již zraněna nejméně desítka lidí. V hlavním městě Jemenu, Sanaa zatím pokračují boje mezi vládními jednotkami a vojáky, kteří jsou na straně protivládních demonstrantů, přičemž město ochromuje minometná palba.

Rusko a Čína vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN proti Sýrii

Rezoluce navrhovaná Francií a Velkou Británií, která počítá s uvalením sankcí na syrskou vládu, byla zastavena Ruskem a Čínou, které použily své právo veta. Francouzský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Gerard Araud, prohlásil, že žádné veto nemůže zastavit francouzské úsilí a že Francie bude pokračovat ve svém tlaku dál. Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti, Susan Rice, dokonce ve Washingtonu tlumočila americké pobouření z nepřijetí rezoluce a prohlásila, že je nejvyšší čas přijmout proti Sýrii konkrétní opatření na půdě OSN, a to tvrdou a cílenou rezolucí. Naopak velký tlak na Sýrii je patrný ze jejího souseda, Turecka, které poskytlo azyl syrskému plukovníkovi vedoucímu povstalecké jednotky podporující opozici. To nyní velmi zvyšuje napětí mezi Ankarou a Damaškem.

 

Ruský premiér Vladimir Putin prosazuje vytvoření Eurasijské unie ze zemí bývalého SSSR

Hlavním cílem tohoto sdružení by měla být restrukturalizace ekonomických vztahů zemí bývalého SSSR. Euroasijská unie by měla vzniknout na základě dnes již fungujícího obchodního bloku nazývaného Celní unie, jehož členy jsou Kazachstán a Bělorusko. Tento krok se ovšem nelíbí WTO, s níž by letos Rusko mělo vyřešit otázku svého přijetí. Ruský premiér Putin tvrdí, že se nejedná o znovuvytvoření SSSR, ale o sjednocení finanční a měnové politiky členských zemí. Zahájení postupu k vytvoření tohoto společenství má proběhnout 1. ledna, kdy se k Celní unii přidá Kyrgyzstán a Tádžikistán a dojde k vytvoření tzv. Jednotného ekonomického prostoru.

Tibetský duchovní vůdce Dalai Lama nedorazí do Jihoafrické republiky – nebylo vydáno vízum

Minulý týden podepsala Jihoafrická republika s Čínou obchodní dohody v hodnotě 2,5 miliard dolarů, které Číňané budou v JAR investovat. O plánované návštěvě tibetského duchovního vůdce nebylo mezi stranami jednáno, ovšem Čína dlouhodobě vyvíjí politický tlak na zahraničí v otázce Tibetu. Tibetský vůdce Dalai Lama nyní oznámil, že byla zrušena jeho plánovaná cesta do hlavního města JAR Praetorie, protože mu nebylo včas vydáno vízum.

Turecký premiér na návštěvě Jihoafrické republiky

Turecký premiér Tayyip Erdogan navštívil Jihoafrickou republiku, kde se sešel s viceprezidentem JAR Kgalema Motlanthem. Turecký premiér prohlásil, že v rámci své pro-africké politiky hodlá Turecko sdílet své odborné zkušenosti a znalosti s Jihoafrickou republikou, největší ekonomikou Afriky. Turecko v posledním roce s Afrikou usilovně rozvíjí své diplomatické i obchodní vztahy, což dokazuje i 23 velvyslanectví na africkém kontinentě, přičemž plánuje otevřít dalších 20 zastupitelských úřadů – Turecko má tak v současnosti v Africe spolu se Španělskem nejvíce ambasád hned po Velké Británii, bývalé koloniální mocnosti č. 1. V posledním desetiletí se více než ztrojnásobil turecko-africký obchod a dosáhl obratu 15,7 miliard dolarů, přičemž stále zůstává daleko za Čínou, která ročně zobchoduje 125 miliard dolarů. Turecko se ani netají svou inspirací v Brazílii, která vyhlásila v roce 2005 tzv. rok Afriky a zahájila svou expanzi na tento kontinent.