Francie tak žádá Írán, aby upustil od svého plánu blokace Hormuzského průlivu, jenž je částí klíčové trasy, po které tankery převážejí ropu. Dle agentury AFP vyzval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí íránské představitele k respektování mezinárodního práva, zvláště pak zásady svobodné plavby v mezinárodních vodách a úžinách. Mluvčí tak reagoval na íránského vicepremiéra, jímž je Muhammad Rézá Hašímí. Ten v úterý pohrozil právě plánovanou blokací úžiny, pokud budou na jeho zemi uvaleny další sankce.
Archiv rubriky: Asie
Turecko povolilo stavbu South Stream
Ruský premiér Vladimir Putin dnes oznámil, že se Rusko a Turecko dohodly na udělení stavebního povolení pro plynovod South Stream, který má vést ruský plyn z Černého moře přes turecké teritoriální vody do Evropy a obejít tak současné tranzitní země Bělorusko a Ukrajinu. Povolení bylo poslední překážkou zahájení výstavby. První větev plynovodu by měla být spuštěna v roce 2015, roční objem přepravy má dosahovat 63 miliard metrů krychlových plynu. Náklady na projekt, který má konkurovat evropskému projektu Nabucco, se odhadují na 15,5 miliardy eur (cca 400 miliard Kč). Dalším výsledkem jednání Gazpromu s tureckou státní plynárenskou firmou Botas je prodloužení dvou současných smluv na dodávky ruského plynu do Turecka do roku 2015 a 2021. Od příštího roku Turecko rovněž zvýší objem nákupu plynu z Ruska o dvě miliardy metrů krychlových na 27,5 miliardy.
Japonský ministr obchodu a průmyslu Yukio Edano navrhl společnosti TEPCO dočasný přechod pod státní správu
Tento krok by měl společnosti údajně pomoci v současné těžké finanční situaci, kterou zapříčinila březnová nehoda jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. Podle mluvčího japonské vlády je to však jen jedna z alternativ. Celá společnost prý musí být dostatečně silná, aby utáhla jak splácení všech reparací, tak náročný proces likvidace areálu elektrárny. Reparační náklady, které bude muset Tokyo Electric Power Company zaplatit, se pohybují okolo 100 miliard amerických dolarů.
Japonsko uvolní dlouholetý zákaz týkající se exportu a výroby zbraní
Celé nařízení je v platnosti od roku 1967 a doposud zakazovalo japonským zbrojovkám vyvíjet technologie ve spolupráci se zahraničními společnostmi a zásobovat vybavením humanitární mise, což bude již brzy možné. Tento krok zároveň sníží náklady na financování zbrojního průmyslu země, které jsou v současné době při řešení otázek státního rozpočtu klíčové. Jedná se o první závažnou změnu od zavedení celého opatření a podle expertů to úzce souvisí s růstem čínské vojenské aktivity a zbrojení i s napjatou situací okolo KLDR.
Byl spuštěn systém Beidou – rival dnešní GPS
Tento čínský satelitní systém bude poskytovat lokační, časová a navigační data pro Čínu a přilehlé regiony. Čínští vědci na systému pracovali od roku 2000, přičemž i do budoucna je plánováno vypuštění dalších 25 satelitů, které by měly rozšířit celkové pokrytí. Celý projekt zároveň zmenší závislost čínské armády na zahraničních technologiích. Do roku 2020 by mělo na oběžné dráze létat 35 satelitů systému Beidou.
Dolní komorou indického parlamentu prošel dlouho očekávaný protikorupční zákon
O prosazení kontroverzního protikorupčního zákona řekl tamní premiér Manmohan Singh, že se jedná o zlomový okamžik pro celý indický národ. Ačkoliv je mnohými považován za nedostatečně důsledný, byl tento návrh zákona podle expertů nutný pro napravení reputace vlády v očích obyvatel Indie. Díky četným opatřením, mezi nimiž je hlavní zřízení úřadu nezávislého ombudsmana, by se Indie měla vyvarovat podobným skandálům, které ji za poslední rok připravily o miliardy dolarů.
Írán zahájil proces s mužem obviněným ze špionáže pro CIA
Americký občan íránského původu Amir Mirzai Hekmati podle íránských médií přiznal, že je špiónem CIA, učinil tak v rozhovoru pro íránskou televizi. Tvrdil, že kooperoval se CIA, ale neměl v úmyslu nijak poškodit tuto zemi. Americká vláda vypověděla, že došlo k falešnému obvinění a žádá tak Hekmatiho propuštění. Jeho rodina žijící v Arizoně říká, že Hekmati jel do Íránu pouze navštívit svou babičku.
Kanada může ztratit miliony dolarů kvůli sankcím proti Íránu
Kanadské provincii Québec hrozí ztráta milionů dolarů kvůli sankcím proti íránským investorům. Právě v této francouzsky mluvící části země jsou Íránci druhými největšími investory po Číňanech. Kanadské banky vlivem sankcí již nebudou poskytovat půjčky a zakládat účty íránským imigrantům. To se dotkne i rodin, jejichž členové pracují nebo studují v Kanadě a nemají žádné spojení s Teheránem.
Čína a Kuba budou společně rozvíjet ekonomiky obou zemí
To potvrdila jednání mezi viceprezidenty Kuby a Číny. Plán rozvoje byl odsouhlasen na dobu mezi lety 2012- 2016. Základem je oboustranná spolupráce a doplňování. Kubánský viceprezident Ricardo Cabrisas zdůraznil i snahu o zlepšení a posílení obchodu v sektorech, které jsou pro následující pětiletku důležité. Dodal, že tato spolupráce je velice důležitá v dnešní době, kdy ekonomická situace není nejlepší.
Přílet pozorovatelů Ligy arabských států do Sýrie vede pouze k dalšímu násilí
Zatímco do Damašku dle dohody Ligy arabských států a Sýrie dorazilo 50 zahraničních pozorovatelů, násilí ve městech po celé Sýrii pokračuje. Soukromá televizní stanice Dunya zároveň tvrdí, že vláda pokračuje v zásahu proti demonstrantům. Podle expertů může být vystupňování nepokojů záměrem syrské opozice, aby demonstrovala nutnost větší zahraniční podpory proti syrské vládě.
Írán podepsal dohodu s Afghánistánem o exportu ropných produktů
Generální ředitel Národní íránské ropné exportní společnosti Alireza Zeyghami podepsal s afghánským ministrem obchodu a průmyslu Anwarem Ul Haq Ahadi dohodu o exportu 1 milionu tun ropných produktů do Afghánistánu ročně. Podle dohody bude Írán dovážet plynového oleje, benzín a letecké palivo, uvedla to íránská Press TV. Cena ropy nemá být neměnná, měla by se totiž odvíjet od situace na mezinárodním trhu.
Šíítský klerik Moqtada al-Sadr vyzval k rozpuštění iráckého parlamentu
Politická krize v Iráku se začíná stále více prohlubovat a riziko náboženského konfliktu se stupňuje. Irácký šíítský premiér Nuri al-Maliki obviňuje iráckého sunnitské viceprezidenta Tareqa al-Hashemi ze spolupráce s teroristy a organizace atentátů a žádá jeho odsouzení, stejně jako vyzval parlament k odvolání sunnitského vicepremiéra Saleha al-Mutlaq. Nyní hlavní irácký šíítský klerik, hlava islamistického šíítského politického bloku Baha’a al-Araji, Moqtada al-Sadr, který se do Iráku již dříve vrátil z exilu v Íránu, vyzval, aby byl rozpuštěn irácký parlament a uspořádány předčasné volby. Moqtada al-Sadr, díky jehož podpoře nyní vládne premiér al-Maliki, má vedoucí vliv na celou šíítskou populaci Iráku a je vrchním velitelem Mehdiho armády známé díky vedení nejtvrdších bitev proti armádě USA v době invaze do Iráku a při americké okupaci.
Arabský člen izraelského parlamentu obviněn ze spolupráce s nepřítelem
Izraelská prokuratura obvinila izraelského arabského poslance ze setkání se zahraničními agenty v znepřátelené zemi v roce 2007. Arabsko-izraelský poslanec Said Nafaa se podle obvinění setkal s militantními palestinci v Sýrii v roce 2007. Poslanec Nafaa je členem arabsko-izraelské strany Balad, jejíž bývalý vůdce Azmi Bishara v roce 2007 uprchl z Izraele poté, co byl obviněn z poskytnutí tajných informací libanonskému hnutí Hizballah, které v roce 2006 vedlo s Izraelem měsíční válku.
Izrael se odmítl zúčastnit jakýchkoliv jednání s Palestinou, dokud budou mít oficiální funkce členové Hamas
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že Izrael odmítá jednat s palestinskou samosprávou, dokud budou mít jakékoliv funkce ve správě členové organizace Hamas, kterou Izrael považuje za teroristickou.
K bombovým útokům v Iráku se přihlásila Al-Kaida, irácký premiér mezitím požádal o odvolání vicepremiéra
K bombovým útokům z 22. prosince v hlavním městě Iráku, Bagdádu, se jen čtyři dny po stažení americké armády přihlásila síť Al-Kaida. Jednalo se o útoky v převážně šiítských oblastech města. Útoky se zároveň odehrály na pozadí prohlubující se politické krize, při které šíítský premiér Nuri al-Maliki požaduje soud se sunnitským viceprezidentem Tareqem al-Hashemi a požádal irácký parlament o odvolání iráckého vicepremiéra Saleha al-Mutlaq.
Česká republika: Nový zákon o zaměstnanosti ovlivní příliv cizinců
Pro cizince mimo Evropskou unii bude od ledna mnohem těžší najít si v České republice práci. Pracovní agentury nebudou moci nadále posílat své klienty do firem. Ty tak budou muset cizince zaměstnat buď přímo, nebo najmout na práci zaměstnance z Evropské unie. Nový zákon se dotkne převážně Ukrajinců, Rusů a Vietnamců. Agentury dále nesmějí nově zprostředkovávat práci pro zdravotně postižené. Dle majitelů personálních agentur jde o diskriminaci jejich firem.
Irácký viceprezident je ochoten podstoupit soudní proces v kurdské části země
Viceprezident prý nebude obžalobě čelit v hlavním iráckém městě Bagdádu kvůli obavám o svoji osobní bezpečnost. Viceprezident Tariq al-Hashemi byl nedávno obviněn ze spolupráce s teroristy, avšak i nadále odmítá veškerá obvinění s tím, že jsou vykonstruovaná a zpolitizovaná.
Brazílie je 6. největší ekonomikou světa
Brazílie tak předběhla ekonomiku Spojeného království a umístila se na 6. místě. To z ní činí největší ekonomiku Latinské Ameriky. Brazilská ekonomika zaznamenala nárůst o 7,5% v roce 2010. Letos vzrostla o 3%. Hlavní složkou příjmů země je zemědělská výroba a těžba železa. Žebříček sestavilo Centrum pro výzkum ekonomiky a businessu (CEBR). Podle aktuálních čísel asijské ekonomiky rostou, naopak je tomu u těch evropských. Předpovědi tvrdí, že do roku 2012 by ekonomika Spojeného království měla být větší než ekonomika Francie.
Do USA dorazili poslední vojáci z mise v Iráku
24. 12. 2011 dorazily poslední ozbrojené jednotky z Iráku na americkou vojenskou základnu Fort Hood v Texasu. Tato základna má k dispozici asi 46 500 aktivních vojáků, z nichž 565 bylo od roku 2003 zabito v Iráku a Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama se podle svého vyjádření nechystá posílat jednotky zpátky do Iráku, ani kdyby se situace zvrhla v občanskou válku.
Japonská vláda schválila rozpočet na příští rok – první úspory po šesti letech
Rozpočet Japonska pro následující finanční rok bude mít objem 1,2 trilionu dolarů. I tak však země zůstává nejzadluženější z rozvinutých ekonomik. Kritici rozpočtu namítají, že celkové státní výdaje navýší četná opatření, která nebyla do hlavního rozpočtového plánu vůbec zahrnuta. Japonská ekonomika byla letos výrazně zatížena březnovou tsunami a problémy s ní spojenými. Vládní odhady na následnou rekonstrukci země činí téměř 300 miliard dolarů, což z březnové katastrofy dělá „nejdražší“ přírodní katastrofu v historii.
Japonsko chce, aby Čína sdílela své informace o vývoji v KLDR
Japonský premiér Yoshihiko Noda při vzájemném jednání vyzval čínského prezidenta Chu Jintao, aby Čína sdílela s Japonskem všechny své informace týkající se vývoje v Severní Korei v zájmu zachování stability Korejského polostrova. Japonsko zvláště vyzdvihuje nebezpečnost toho, že svět nyní fakticky netuší, kdo v KLDR reálně převzal moc.
Irák podepsal dohodu s OSN o íránských disidentech – nechce je na svém území
Irák a OSN podepsaly novou dohodu o táboru Ashraf pro íránské disidenty, který bude leží v blízkosti Bagdádu. Důvodem je rozhodnutí iráckého premiéra Nuriho al-Malika o roční lhůtě na odstranění zhruba 3400 Íránců nepřátelských vůči současné íránské vládě z Iráku. OSN ve svém prohlášení uvádí, že vláda Iráku přistoupila na memorandum o porozumění a humanitárním a mírovém řešení obyvatel zmíněného tábora s tím, že se zavazuje držet Íránce pod ochranou a přesunout je do tranzitní stanice, ze které OSN bude zařizovat azylová řízení pro tyto uprchlíky.
Izrael uvažuje o oficiálním uznání arménské genocidy
Izraelští zákonodárci uvažují o oficiálním uznání genocidy Arménů v roce 1915 provedenou osmanskými Turky. Izraelské ministerstvo zahraničí již varovalo zákonodárce, že takový krok by mohl „dorazit“ již tak vyhrocené vztahy s Tureckem. Kvůli stejnému kroku ve Francii, kde byl vydán zákon o arménské genocidě, totiž Turecko přerušilo veškeré diplomatické vztahy.