Evropská unie nařídila indickým leteckým dopravcům, aby do 31. března zaslali výpisy o emisích jejich letecké flotily. Nové nařízení Evropské komise hovoří o tom, že by veškeré aerolinie operující nad evropským vzdušným územím měly dodržovat úzké limity na emise oxidu uhličitého. V případě jejich překročení by pak dopravce musel přikoupit dodatečné emisní povolenky. Proti tomuto návrhu se postavily Rusko, Čína, Spojené státy a právě i Indie. Představitelé těchto států argumentují tím, že vyhláška je v rozporu s mezinárodním právem. Indický ministr pro civilní letectví nyní rozhodl, že tamní dopravci žádné emisní povolenky platit nebudou. Stejné nařízení učinila minulý měsíc čínská vláda.
Archiv rubriky: Asie
Libyjci v Turecku vyplenili libyjský konzulát kvůli nedostatečné finanční podpoře ze strany libyjské vlády
Turecká policie byla nucena zastavit útok asi 70 Libyjců žijících v Turecku, kteří obsadili a vyrabovali libyjský konzulát v Istanbulu na protest proti nedostatečné finanční podpoře pro lékařské ošetření ze strany libyjské vlády. Turecká policie uvedla, že Libyjci mávali plakáty s portrétem Muammara Kaddafi a skandovali na něj oslavná hesla.
Spor o Paracelské ostrovy přetrvává
Vietnam požaduje propuštění 21 rybářů, kteří byli zadrženi Číňany ve vodách Parecelských ostrovů v Jihočínském moři. K incidentu došlo na začátku měsíce při rybolovu v těchto sporných vodách. Obě země deklarují suverenitu nad těmito vodami, v nichž se předpokládají naleziště ropy a zemního plynu. Požadavek je navíc doprovázen proti-čínskými demonstracemi ve Vietnamu. Obě země deklarují suverenitu nad těmito vodami, v nichž se předpokládají naleziště ropy a zemního plynu.
Taliban vzkázal, že nevěří americkému vyšetřování Roberta Balese
Hnutí Taliban vzkázalo, že nedůvěřuje, že američtí vyšetřovatelé dokáží nestranně prozkoumat případ amerického vojáka, který zabíjel civilisty v provincii Jižní Kandahár v Afghánistánu. Vrcholný představitel Talibanu řekl, že Amerika se pokouší svoji vinu svalit na jednoho vojáka. Taliban prohlásil, že není vhodná doba na mírové rozhovory.
Americký prezident Barack Obama navrhl na post prezidenta Světové banky Jim Yong Kima
Jim Yong Kim je americký občan, narozen v Jižní Koreji, který je rektorem prestižní Dartmouth College. Americký prezident Barack Obama jej navrhl jako kandidáta na post prezidenta Světové banky. Toto rozhodnutí je překvapivé a prezident Obama jej obhajuje kromě ekonomické erudice také velkým množstvím zahraničních zkušeností, kterými Jim Yong Kim disponuje. Původním oborem JimYong Kima není ekonomie, ale zdravotnictví. Jim Yong Kim vystudoval medicínu na Hardvardu a pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dalšími kandidáty jsou nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala a bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo.
Americký voják Robert Bales bude obviněn za 17 vražd
Americký voják Robert Bales bude obviněn ze 17 vražd a 6 pokusů o vraždu. Vyšetřovatelé zvýšili počet obětí na 17, zatímco afghánská vláda stále udává 16 mrtvých. „Tato diskrepance bude osvětlena, až budou obvinění hotová“, řekl mluvčí mise ISAF plukovník Gary Kolb. Obhájce seržanta Roberta Balese John Henry Browne řekl, že obžaloba bude vraždy obtížně dokazovat, protože chybí některé důkazní materiály, jako například výsledky pitev.
Jižní Korea připravuje summit o jaderné bezpečnosti
Více než 50 hlav států se sejde na summitu v Jižní Koreji. Summit v Soulu se bude týkat bezpečnostních otázek spojených s jadernými zbraněmi a jadernými technologiemi. Prezident Jižní Koreji se ještě předtím sejde k bilaterálnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Prezident Korejské republiky Lee Myung-bak prohlásil, že na summitu chce získat mezinárodní podporu pro odpor vůči Severní Koreji, která vypustila do vesmíru satelit, jež nese balistická střela, která je zakázána Radou bezpečnosti OSN.
Japonsko a USA se připravují na vypuštění družice Severní Koreou
KLDR má v úmyslu mezi 12. a 16. dubnem vypustit družici. Japonsko spolu s USA označili tento akt za provokaci, protože raketa nesoucí družici je balistického typu, což je zakázáno deklarací Rady bezpečnosti. Japonský ministr obrany Naoki Tanaka proto uvažuje o rozmístění obraných raket země – vzduch na ostrovech na jihu Japonska. Japonsko dále vyzvalo mezinárodní společenství, aby apelovalo na Severní Koreu, aby od plánu upustila. KLDR však tvrdí, že jde pouze o výzkumný projekt, navzdory tomu, že nosičem satelitu je právě raketa balistického typu. Severokorejský satelit ponese jméno Kwangmyongsong- 3.
EU uplatní další sankce vůči Sýrii
Dnes by měli ministři zahraničí Evropské unie (EU) rozhodnout o dalších sankcích proti syrskému režimu prezidenta Bashara al-Assada. Na seznam čítající 150 osob a organizací, které nesmí cestovat do EU a mají v unii zmrazeny finance by mělo přibýt zhruba dalších deset lidí a mimo jiné i manželka syrského prezidenta.
Americký vědec pracující pro NASA byl odsouzen na 13 let za pokus o špionáž
Vědec Stewart Nozette byl zatčen při pokusu o prodej přísně tajných informací o amerických obranných systémech v rámci akce FBI v říjnu 2009. Informace nabídl agentovi FBI v přestrojení, kterého považoval za pracovníka izraelské tajné služby Mossad. S. Nozette byl jedním z předních vědců pracujících pro vládu Spojených států a pro Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Mimo jiné se podílel na vytvoření radaru pro satelity, které později potvrdily přítomnost vody na měsíci, či na konceptu amerického protiraketového štítu a vývoji obranného systému včasného varování.
Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země
Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.
Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17
Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.
Americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu o nárůstu rizika globálních konfliktů o vodu
Podle nové zprávy americké Obranné zpravodajské služby (DIA) se dá očekávat, že do roku 2040 již nezvládnou dodávky čerstvé vody pokrýt světovou poptávku, což podle odhadů DIA povede ke zvýšení politické nestability a k ohrožení globálního potravinového trhu. Podle zprávy budou největším problémů a zároveň velkým výzvám při vyrovnávání se s problémy s dodávkami vody čelit regiony jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky. Podle DIA v příštích 10 letech příliš nehrozí tzv. války o vodu, ale poté riziko konfliktu s nárůstem spotřeby bude výrazně vzrůstat. S nedostatkem vody bude také, jak vyplývá ze zprávy, výrazně ohrožena produkce potravin a energie ve zmíněných oblastech. DIA očekává, že do roku 2030 vzroste současná poptávka po vodě o 40% a svět přestane být schopen poptávku pokrývat trvale udržitelnými zdroji.
Pozastavení mírových jednání považují Spojené státy americké za taktické vyčkávání Talibanu
Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.
Čína kritizuje kroky Spojených států amerických vůči Íránu
Přední čínský vládní deník zkritizoval plánované sankce Spojených států amerických vůči zemím, které nakupují ropu z Íránu. Redaktor deníku v komentáři zdůraznil, že Čína má právo na nákup ropy z Íránu. Plánované sankce USA označil za sobecké. Čínský deník také kritizuje americkou zahraniční politiku, kterou považuje za unilaterální. Článek byl uveřejněn pod jménem Zhong Sheng, které znamená „hlas Číny“. Tímto jménem bývají ve vládním médiu podepisovány články o zahraniční politice. Odebírat ropu z Íránu přestalo 10 zemí EU a Japonsko. Ropu stále nakupují Čína a Indie, které patří k největším odběratelům íránské ropy na světě.
Jihoafrická republika přerušila dovoz íránské ropy
Podle náměstka ministra zahraničí Ebrahim Ebrahima země přerušila skoro veškerý dovoz ropy z Íránu. K tomuto kroku přistoupila na základě tlaku USA, které uvalilo na Írán sankce pro jeho údajný jaderný program. Jihoafrická republika je jednou z 12 zemí, které dováží íránskou ropu. Ta pro zemi představovala necelých 29 % importu ropy. Ministryně pro energetiku nedávno připustila, že země obdržela americkou žádost o přerušení dodávky ropy z Íránu.
EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii
Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.
Irácký Kurdistán pohrozil vyhlášením nezávislosti
Prezident autonomní irácké oblasti Kurdistánu Massoud Barzani pohrozil, že Kurdistán vyhlásí nezávislost na centrální vládě v Bagdádu. Kurdský prezident Barzani prohlásil, že partnerství, na jehož základě byla vytvořena vláda národní jednoty, již dnes neexistuje a stalo se bezvýznamným. Prezident iráckého Kurdistánu také uvedl, že na ropu bohatá oblast Kirkuk musí být začleněna do budoucího nezávislého kurdského státu. Hrozba vyhlášení nezávislosti přichází v době již tak silně napjatých vztahů kurdské autonomní vlády a centrální irácké vlády kvůli iráckému viceprezidentovi Tariqu al-Hashemi, kterého Kurdistán odmítá vydat Bagdádu, kde čelí obvinění z údajné účasti na teroristických útocích. Irák stejně tak čelí i rostoucímu napětí mezi šíity a sunnity.
Ruský ministr zahraničí: „izraelské hrozby vůči Íránu tlačí okolní země do špatných vztahů se Západem““
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rádiu Kommersant v souvislosti se svým varováním před „katastrofálními následky“ útoku na Írán prohlásil, že izraelské hrozby vůči Íránu v důsledku tlačí další arabské národy do špatných vztahů se Západem. Stejně tak by Izrael podle ruského ministra zahraničí měl zvážit vlastní jaderné programy. USA a Izrael podle ruského ministra zahraničí stupňují v posledních měsících „válečnické rétoriku“ vůči Íránu, a to i přesto, že Teherán popírá tvrzení o jakémkoliv vojenském účelu jaderného programu. „Írán má jako člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní právo na mírové využití jaderné energie. Izrael členem MAAE a signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní není, a to i přesto že byl v roce 1981 rezolucí č. 487 Rady bezpečnosti OSN pobídnut, aby svá jaderná zařízení umístil pod dohled MAAE.
Ruský ministr zahraničí: „USA nemají důkazy o jaderném zbrojení v Íránu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro rádio Kommersant uvedl, že útok na Írán a jeho jaderný energetický program bude mít katastrofální následky a povede k masivním závodům ve zbrojení. „CIA i další američtí činitelé přiznávají, že nyní nemají žádné informace o íránském vedení stejně jako o jakémkoliv rozhodnutí vyrábět v Íránu jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že si je jist tím, že v případě útoku takové rozhodnutí v Íránu bude přijato. Ministr Lavrov dále zdůraznil, že Rusko se nesnaží o „obranu spojence“, ale o odvrácení širšího konfliktu a jaderného zbrojení.
Na severu Pákistánu se protestuje proti USA
Na severu Pákistánu ve městě Batkhela vyšly do ulic tisíce lidí pod vedením politicko-náboženské strany Jamat-e-Islami a požadují, aby USA okamžitě ukončily nálety svých bezletových letadel, přestaly narušovat suverenitu Pákistánu a zastavily své vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Demonstranti dále chtějí, aby USA nesly odpovědnost za zabíjení civilistů a aby pákistánská vláda ukončila své vztahy s USA. Protesty vyvolalo zasedání pákistánského parlamentu, který řešil otázku další zahraniční politiky Pákistánu a vztahy s USA, přičemž poslanci požadovali „bezpodmínečnou“ omluvu USA za dosavadní útoky a okamžité ukončení všech dalších náletů amerických bezpilotních letadel.
V Sýrii armáda bojuje s povstalci u města Hama
Syrské tanky podle zdrojů agentury Reuters ostřelují město Hama, u kterého dochází k bojům syrské armády s povstaleckou Syrskou svobodnou armádou (FSA) v posledních dvou dnech. Agentura PressTV pak uvádí, že se syrské armádě podařilo vytlačit rebely z města Dayr al-Zawr u irácké hranice.
Turecko usiluje o udělení výjimky z amerických sankcí proti Íránu
Turecký ministr energetiky Taner Yildiz informoval o tom, že se uskutečnila jednání o udělení výjimky ze sankcí USA na dovoz ropy ze sousedního Íránu. Podle tureckého ministra současná jednání probíhají na „úrovni firem“. Turečtí představitelé odmítli připojit se k nejnovějším sankcím USA a EU vůči Íránu, které zahrnují zákaz dovozu ropy, protože prosazují jednání a diplomacii před nátlakem. Turecko je ovšem také významným dovozcem a zastavení dovozu by si nyní nemohlo dovolit, neboť 1/5 zemního plynu a 1/3 ropy pochází z Íránu.