Premiér Yousuf Raza Gilani by prý mohl být zbaven funkce v případě, že neobnoví vyšetřování korupčních obvinění vůči vysokým státním představitelům. Komise ústavních soudců premiéra viní z toho, že úmyslně nerespektuje zákonná nařízení. Napětí mezi vládou a justičním systémem v zemi je tak i nadále veliké. Pákistánský nejvyšší soud v roce 2009 zrušil opatření ochraňující prezidenta a stovky dalších politických představitelů před zahájením korupčního stíhání.
Archiv rubriky: Pakistán
Diplomatická konzultace mezi Kubou a Pákistánem
Havanu navštívil pákistánský ministr zahraničí Alamgir Bashar Khan Babor, který se zde setkal se svým kubánským protějškem Marcosem Rodriguezem. Hovořili hlavně o mezinárodní politice. Pákistánský ministr zdůraznil důležitost podobných setkání, díky kterým jsou vztahy mezi oběma zeměmi velice přátelské. Při setkání padla zmínka i o americkém embargu, které Pákistán odsuzuje. Země si pomáhají i vojensky. V roce 2005 poslala Kuba více jak 2000 vojáků do Pákistánu. Ten na oplátku poslal pomoc, když ostrov zasáhla série hurikánů v roce 2008.
NATO je v Afghánistánu stále odříznuto od pozemního zásobování
NATO chce co nejdříve zlepšit vztahy s Pákistánem, uvedl to mluvčí aliance pro agenturu AFP. Důvodem jsou stále uzavřené zásobovací cesty pro síly NATO v Afghánistánu, které musejí být od listopadu 2011 zásobovány pouze vzduchem. Důvodem je incident, při kterém vrtulníky NATO napadly pákistánskou vojenskou základnu. NATO již přiznalo pochybení, ovšem tvrdí, že stejnou vinu nese i pákistánská armáda, neboť selhala vzájemná komunikace – Pákistán tvrzení odmítá a stejně tak se odmítá vyjádřit k možnému otevření zásobovacích cest.
Indie a Pákistán si vyměnily seznamy s pozicemi jaderných zařízení na svém území
Podle dohody z roku 1988 obě země pravidelně sdílejí informace o lokaci svých jaderných zařízení, aby se v případě dalšího ozbrojeného konfliktu vyhnuly jejich poničení. Výše zmíněná dohoda zároveň zakazuje oběma zemím, aby útočily na tato místa. Pákistán a Indie minulý týden znovu iniciovaly rozhovory na téma konvenčních a jaderných zbraní, které by podle mluvčích obou vlád měly posílit vzájemnou důvěru a umožnit jedné jaderné velmoci pochopit doktrínu o jaderných zbraních té druhé. Jednání byla přerušena v roce 2008 po teroristických útocích v Bombaji.
Noví členové Rady bezpečnosti OSN
Od 1. 1. 2012 doplní 5 stálých členů Rady bezpečnosti dalších 5 států, které jsou voleny na dvouleté období. Mezi těmi, kteří se od 1.1. 2012 stanou členy, se objevila i Guatemala. Spolu s ní Radu bezpečnosti posílí Pakistán, Togo, Azerbajdžán a Maroko. Od minulého roku má Latinská Amerika ještě jednoho zástupce- Kolumbii. Té mandát vyprší příští rok. Novým členským států končí mandát až 31.12.2013.
USA nabízejí 10 milionů dolarů za dopadení sponzora Al-Kaidy
USA nabízejí odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení teroristy Yasin al-Suri. Al-Suri je zodpovědný za převod peněz pro Al-Kaidu a za hledání rekrutů z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se bezpečnostní složky takto zaměřily na sponzora teroristické organizace.
USA očekávají otevření zásobovacích cest do Afghánistánu
Zástupce amerického ministerstva zahraničí Mark Toner oznámil, že američtí představitelé očekávají od Pákistánu brzké otevření zásobovacích koridorů pro Afghánistán, které jsou životně důležité pro jednotky NATO. Podle Tonera je situace vážná a americké vedení jedná s pákistánskými úřady, přesto jsou ale podle něj USA schopny nalézt několik alternativních řešení. Islámábád uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu po leteckém útoku NATO na pákistánskou základnu 26. listopadu, při které zahynulo 24 pákistánských vojáků a 25 jich bylo zraněno.
Vrchní velení pákistánské armády ostře odmítá obvinění z příprav protivládního puče
V reakci na předchozí vyjádření pákistánského premiéra, ve kterém předseda vlády obvinil z příprav spiknutí i armádní činitele, dnes generál Ashfaq Pervez Kayani řekl, že tyto spekulace mají za cíl pouze odvrátit pozornost od skutečných problémů. Armáda prý nemá žádný zájem na rozpoutání vojenského převratu v zemi a i nadále bude podporovat tamní demokracii. Veškeré obavy dnes vyvrátil i pákistánský nejvyšší soud.
Světová banka vyčlenila 5,5 miliardy dolarů na podporu rozvoje Pákistánu
Tato rozvojová pomoc bude mít za cíl snížit míru chudoby v zemi a podpořit její ekonomický růst. Většina z výše zmíněné částky bude směřovat do sektoru zdravotnictví a školství, ale nemalý podíl padne i na vývoj infrastruktury a pracovních míst. Pákistánskou ekonomiku výrazně zasáhly nedávné povodně, které připravily o domov a živobytí okolo 200 tisíc obyvatel, čímž výrazně zpomalily její růst.
Velení armády USA přiznalo pochybení při zabití 24 pákistánských vojáků na hranici s Afghánistánem
Americké velení podle oficiální zprávy přiznává plnou zodpovědnost za celý incident, nicméně však tvrdí, že v dané chvíli selhala komunikace mezi oběma stranami a že američtí vojáci jednali v sebeobraně. Vlivem tohoto incidentu došlo k uzavření pákistánských hranic pro konvoje NATO cestující do Afghánistánu. Z pákistánské strany, která již dříve požadovala formální omluvu, zatím nepřišla žádná reakce.
Podle pákistánského premiéra bylo připravováno spiknutí za účelem svržení vlády v zemi
Premiér Yousuf Raza Gilani ve svém projevu obvinil z přípravy politického puče několik blíže nespecifikovaných představitelů armády a tajných služeb. Předseda pákistánské vlády zároveň připomněl incident s únikem informací, který donutil odstoupit pákistánského velvyslance v USA. Tyto informace obsahovaly výzvy k americké armádě, aby svojí aktivitou napomohla politickému převratu v zemi. I navzdory pokusům o svržení lidem zvolené vlády však prý bude pákistánský kabinet pokračovat v hájení zájmů obyvatel své země. V parlamentním projevu pak premiér zdůraznil, že nemůže existovat „stát ve státě“ a že by všechny instituce v zemi měly být odpovědné její vládě a parlamentu.
Američané zmrazili 700 milionů dolarů pro Pákistán, který tvrdí, že to nic není
Americký kongres zmrazil 700 milionů dolarů své každoroční pomoci Pákistánu, dokud se Pákistán nezaručí, že postoupí v boji proti šíření doma vyráběných bomb v regionu. Dá se ovšem předpokládat, že jde o tlak USA na Pákistán, který blokuje zásobování jednotek NATO v Afghánistánu po útoku na své jednotky. Podle Pákistánu je rozhodnutí „nemoudré“, neboť povede k ještě více napjatým vztahům. Pákistán, který je jedním z největších příjemců americké zahraniční pomoci pak prohlásil, že zmrazených 700 milionů dolarů je jen malá část z miliard, které každoročně dostává na civilní i vojenský sektor.
Pákistán bude pokračovat v blokování přístupu konvojům NATO do Afghánistánu
Blokáda by mohla trvat až několik týdnů, jak uvedl pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani. Pákistán zablokoval průchod konvojů NATO do sousedního Afghánistánu po útoku na jeho dvě pohraniční základny helikoptérami Severoatlantické aliance minulý měsíc. Při tomto incidentu zahynulo 24 pákistánských vojáků. Premiér Gilani zároveň nevylučuje možné uzavření pákistánského vzdušného prostoru pro letouny USA.
Pákistánská vláda vyjednává s Talibanem
To poprvé potvrdil i jeden z vrchních velitelů hnutí Maulvi Faqir Mohammad. Ten řekl, že se v případě úspěchu rozhovorů soustředěných na provincii Bajaur hraničící s Afghánistánem mohou jednání přenést i do ostatních oblastí. Pákistánská vláda nedávno propustila 145 uvězněných příslušníků Talibanu, údajně jako projev dobré vůle při jednání. Jednání probíhají i navzdory tomu, že v říjnu pákistánský ministr vnitra prohlásil, že bude vyjednávat pouze pokud Taliban složí zbraně.
Afghánští představitelé slibují zintenzivnění boje proti korupci na oplátku za mezinárodní podporu po stažení spojeneckých vojsk
S tímto prohlášením přišel afghánský prezident Hamid Karzáí po jednodenní konferenci v německém městě Bonn a zároveň dodal, že jeho země je mladou, stále se vyvíjející demokracií. Mezinárodní společenství slíbilo Afghánistánu podporu po dobu 10 let po stažení spojeneckých vojsk výměnou za „dobré“ vládnutí v zemi. Pákistán, jakožto klíčový hráč v afghánské otázce, se však jednání nezúčastnil kvůli nedávnému incidentu, při kterém vrtulníky NATO zabily 24 pákistánských vojáků.
Pákistán změnil pravidla pro svou armádu – nyní může střílet na NATO bez čekání
Pákistánští vojenští velitelé v příhraniční oblasti s Afghánistánem od nynějška mohou opětovat palbu, pokud na ně bude veden útok, aniž by museli čekat na svolení z vyšších míst. Oznámil to vrchní velitel pákistánských ozbrojených sil, generál Ashfaq Kayani. Generál Kayani uvedl, že nechce, aby nadále existovali pochybnosti mezi pákistánskými důstojníky o rovnosti pákistánského zapojení v misích NATO.
Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi
Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.
Pákistán vzkázal USA: „s dosavadními vztahy je konec“
Pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani pro CNN řekl, že je konec s jednáním jako obvykle („business as usual“) s USA. Pákistánská armáda také hrozí omezením spolupráce ve válce v Afghánistánu. Pákistánský premiér prohlásil, že Pákistán přistoupí na další spolupráci pouze pokud bude jednání s ním odpovídat jeho významu a důležitosti pákistánského národa, přičemž případné budoucí vztahy s USA musejí být založeny na vzájemné úctě a zájmu. Podle pákistánského premiéra kvůli USA čelí pákistánská vláda stále většímu tlaku svých vlastních lidí a lidé v Americe si prý neuvědomují, že žádnou válku nelze vyhrát bez podpory mas.
Čína k útoku NATO na pákistánské jednotky: „jsme v šoku!“
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na incident, při kterém bylo zabito 24 pákistánských vojáků, vyjádřilo svou upřímnou soustrast a plnou podporu Pákistánu, přičemž mluvčí ministerstva Hong Lei upozornil, že pro Čínu se jedná o velký šok a je velmi znepokojena. Mluvčí pákistánské armády, generálmajor Athar Abbas, již razantně odmítl tvrzení sil NATO, že se pod palbu dostaly jako první s tím, ať NATO tento fakt dokáže jakoukoliv škodou či ztrátou. Pro USA je tento vývoj asi nejhorší možnou variantou, neboť v posledních měsících, kdy vzájemné vztahy s Pákistánem utrpěly výrazné škody, Pákistán se stále více spojuje s Čínou, která tradičně považuje Pákistán za svého spojence proti Indii.
Pákistán po uzavření hranic pro NATO vydal ultimátum k vyklizení svých letišť
Pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar upozornil svého amerického protějška, Hillary Clonton, že útok, při kterém zahynuli pákistánští vojáci , je nepřijatelný. Přičemž oznámil, že tím došlo k znegování dosavadního pokroku ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. Ačkoliv americká ministryně přislíbila šetření incidentu a vyjádřila svou soustrast, Islámábád již včera uzavřel všechny hraniční přechody pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu, které jsou pro mise spojenců životně důležité. Dnes také Pákistán vydal patnáctidenní ultimátum na vyklizení letecké základny, kterou USA využívá pro své bezpilotní letouny.
NATO obviněno ze zabití 24 pákistánských vojáků
Podle pákistánských úřadů vrtulníky Severoatlantické aliance zaútočily na vojenskou základnu poblíž hranic s Afghánistánem. Dle pákistánské strany byl útok nevyprovokovaný. Pákistán v reakci na celou událost uzavřel hraniční přechody sloužící pro dopravu zásob jednotkám NATO do Afghánistánu. Vedení Severoatlantické aliance prý celý incident podrobí vyšetřování.
Pákistán jmenoval novou velvyslankyni v USA
Tou se stala bývalá pákistánská ministryně informatiky Sherry Rehman. Dnes již bývalý pákistánský velvyslanec ve Spojených státech rezignoval kvůli obviněním, že žádal od Američanů pomoc proti pákistánské armádě, která se údajně měla pokusit o vojenský převrat v zemi. To se mělo stát v době, kdy Američané zneškodnili na pákistánském území Usámu bin Ládina. Celý incident opětovně vyhrotil vztahy mezi oběma zeměmi.
Srbsko vede seznam v žádostech o azyl v Německu
Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že Srbsko nyní vede v počtu podaných žádostí o azyl. Pouze za měsíc říjen jich bylo 620, což znamená že posledních několik měsíců dochází k trvalému nárůstu. 137 žádostí v srpnu, 286 v září a nyní 620. Hned po Srbsku je Afghánistán, Irák, Pákistán, Írán, Sýrie, Rusko, Turecko a Kosovo. Za nárůstem srbských žádostí pravděpodobně stojí uvolnění vízových pravidel s EU.