OSN má obavy o bývalého prezidenta Malediv kvůli vydanému zatykači

Vysoký komisař OSN pro Srí Lanku a Maledivy John Rankin uvedl, že OSN vzalo na vědomí vydání zatykače na bývalého prezidenta Malediv Mohameda Nasheeda, a uvedl, že existují obavy o Nasheedovu bezpečnost. Vysoký komisař Rankin také prohlásil: „Pokud by se panu Nasheedovi cokoliv stalo, byl by to vážný důvod k zabývání se otázkou Malediv pro mezinárodní společenství.“

Na bývalého prezidenta Malediv byl vydán zatykač

Na bývalého prezidenta Malediv Mohameda Nasheeda, který před dvěma dny rezignoval na svou funkci a nyní tvrdí, že se tak stalo pod výhrůžkou násilí, byl vydán zatykač, stejně jako na bývalého ministra obrany. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), kterou Mohamed Nasheed založil, ale obvinění nejsou jasná. Policie oznámila, že důvodem jsou protesty, které bývalý prezident uspořádal druhý den po své rezignace – policie je označila za „teroristický čin“. Hlava Pokrokové strany Malediv, bývalý prezident, Maumoon Abdul Gayoom odsoudil Nasheeda slovy, že je „hrozné že se necelý den po své rezignaci pokusil opět dostat k moci pokusem o převrat“. Maumoon Abdul Gayoom byl ale důvodem protestů, které vedly k rezignaci prezidenta Nasheeda, který nechal zatknout soudce, jehož obvinil z podpory zdržování protikorupčních kauz vedených proti  Maumoon Abdul Gayoomovi.

Jednání zástupců NATO, Afghánistánu a Pákistánu na hranicích

Zástupci NATO, afghánské a pákistánské armády se dnes sejdou na hranicích v rámci jednání o další koordinaci svých kroků. Jedná se o první ukázku zmírnění napětí způsobeného útokem vrtulníků NATO na pákistánskou základnu na území Pákistánu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán kvůli tomu nechal uzavřít hranice pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na nejmenovaného vysokého bezpečnostního úředníka, ale Pákistán hranice opět otevře, ovšem chystá se uvalit cla.

Vládnoucí strana na Maledivách označila poslední události za „nekrvavý převrat“

Maledivská demokratická strana, kterou založil nyní již bývalý prezident Mohamed Nasheed, jenž včera rezignoval, označila události za „nekrvavý převrat“. Ještě včera došlo k převzetí prezidentských pravomocí dosavadním viceprezidentem Mohamedem Waheed Hassan Manika, který má zemi vést po dobu jednoho roku až do dalších voleb. K rezignaci prezidenta došlo poté, co se místní policie připojila k opozičním demonstrantům v útoku na vojenské velitelství a obsadila státní televizi. Ačkoliv prezident Nasheed tvrdí, že rezignoval, aby nebyl nucen použít násilí, opozice hovoří o tom, že prezident rezignoval kvůli tomu, že mu Indie odmítla „přijít na pomoc“. Důvodem protestů byl příkaz prezidenta k zatčení soudce, jehož obvinil z blokování protikorupčních kauz vedených proti členům bývalé vlády prezidenta Maumoona Abdul Gayooma. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon pak prohlásil: „doufám, že předání moci, které bylo deklarováno jako ústavní, zabrání dalšímu násilí a povede k mírovému řešení politické krize.

Americký bezpilotní letoun zabil na území Pákistánu 10 ozbrojenců

Ve středu časně ráno 8. února zaútočil americký bezpilotní letoun v pákistánském Severním Vazíristánu (SV) na skupinu 10 ozbrojenců. Po vypálení dvou raket nedaleko hlavního města SV Miranshah nezůstal naživu ani jeden ozbrojenec. Jedná se již o čtvrtý útok NATO na území Pákistánu v tomhle roce. Počet útoků však významně poklesl od incidentu, při kterém vrtulníky NATO omylem usmrtily 24 pákistánských vojáků.

Prezident Malediv odstoupil kvůli protestům a „policejnímu převratu“

Maledivský prezident Mohamed Nasheed, který je považován za zakladatele demokracie na Maledivách a který je zároveň prvním demokraticky zvoleným prezidentem, odstoupil po týdnech protestů opozice a po policejní vzpouře, kterou prezidentův asistent označuje za převrat. Maledivy čelily nepokojům již v květnu 2011. Prezident Nasheed jako důvod odstoupení uvedl, že by byl nucen v případě pokračování v úřadu použít sílu. Lídr jedné z opozičních stran DQP Hassan Saeed ale prohlásil, že důvodem odstoupení je fakt, že prezident Nasheed žádal o pomoc Indii, která ji odmítla. Indické ministerstvo zahraničí již uvedlo, že vnitřní události jsou záležitostí pouze Malediv. V roce 1988 ale Indie vyslala na Maledivy vojenský prapor, aby zabránila pokusu o převrat. Moc v zemi nyní převezme do rukou viceprezident Mohamed Waheed Hassan Manik.

Írán dal indické ropné společnosti měsíční ultimátum pro zahájení rozvoje plynového pole Farzad-B

Agentura Fars přinesla informaci od íránských úřadů, že bylo vydáno ultimátum pro indickou státní společnost Oil and Natural Gas Corporation (ONGC), která má exkluzivní práva na průzkum pobřežních vod v oblasti Farsi, kde se nachází i ložisko zemního plynu Farzad-B se zásobou zhruba 21,7 bilionů kubických metrů. Írán totiž již říjnu 2010 oznámil, že podepíše kontrakt na rozvoj pole Farzad-B za 5 miliard dolarů, ovšem ten dodnes nebyl uzavřen. Írán se obává, že je vyvíjen zahraniční nátlak na tuto indickou společnost, aby rozvoj ložiska zemního plynu zpozdila.

Indický nejvyšší soud zrušil 122 telekomunikačních licencí udělených ve spojitosti s největším korupčním skandálem v zemi

Všech 122 oprávnění k provozování telekomunikačních služeb udělil v roce 2008 tehdejší indický ministr pro telekomunikace Andimuthu Raja, který již stanul před soudem. Tento skandál připravil indický stát údajně o více než 40 miliard dolarů. Soudce zároveň otevřel otázku možného vyšetřování ministra vnitřních záležitostí Chidambarama, jenž by mohl být do celé kauzy také zapleten. Opozice ho viní ze zanedbání svých povinností z důvodu, že nedokázal celému skandálu předejít. Bývalý ministr Raja je již souzen pro spáchání podvodu.

Pákistánský nejvyšší soud bude stíhat tamního premiéra pro zanedbání povinností

Pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani podle nejvyššího soudu zanedbal  svoje povinnosti, když odmítl znovu otevřít obvinění z korupce týkající se tamního prezidenta Asifa Ali Zardariho. Premiér Gilani se hájí tím, že byl prezident chráněn imunitou jeho úřadu náležící. První slyšení je na programu 13. února. Prezident Zardari označuje veškerá obvinění za politicky motivovaná.

Pákistán popírá podporu afghánského Talibanu

Nejmenovaný zástupce pákistánského ministerstva zahraničí pro agenturu Reuters odmítl obvinění, že Pákistán napomáhá afghánskému Talibanu, s tím, že jde o „povrchní“ tvrzení. Podle jeho slov se Pákistán zavázal nevměšovat se do událostí v Afghánistánu, a to také dodržuje. Jedná se o reakci na uniklý dokument NATO, který zveřejnily britské noviny Times. Ve zprávě o situaci v Afghánistánu se mimo jiné píše, že Taliban má rozsáhlou podporu mezi obyvateli a že se na jeho návrat lidé připravují.

Francouzská společnost Dassault Aviation vyhrála zakázku pro indické vojenské letectvo

Dassault Aviation tak získala kontrakt v hodnotě 10 miliard USD na dodání celkem 126 stíhacích letounů typu Rafale indickému vojenskému letectvu. Jedná se o jednu z největších zakázek tohoto druhu na celém světě, přičemž Dassault Aviation díky ní zasadilo tvrdou ránu konkurenčnímu projektu Eurofighter, který nedávno prohrál i v tendru vypsaném pro japonské armádní letectvo se společností Lockheed Martin. Akcie Dassault Aviation ihned na to vzrostly o 20%. Nyní bude zahájeno exklusivní jednání mezi vítězem tohoto obchodního klání a indickou vládou.

Pákistánský nejvyšší soud zrušil cestovní zákaz ex-velvyslanci v USA Husainovi Haqqani

Ten podle soudu dostatečně objasnil svoji roli v nedávném skandálu ohledně připravovaného protivládního povstání. Bývalý velvyslanec měl údajně požádat americkou stranu o pomoc při přípravě provedení protivládního puče. To ovšem Husain Haqqani popírá. Tento skandál je nyní hlavní příčinou napjatého vztahu mezi pákistánskou vládou a tamní armádou.

Vůdce pákistánských pro-vládních milicí zabit při bombovém útoku

K incidentu došlo ve městě Peshawar poblíž kmenových území nacházejících se u hranic s Afghánistánem. Haji Akhonzada, vůdce islámské skupiny Ansurul, byl zabit při bombovém atentátu spolu s dalšími třemi lidmi. Skupina Ansurul byla dříve spojencem Talibanu, ale nedávno se postavila na stranu afghánské vlády a jejích spojenců. Jejím největším nepřítelem je však jiná islámská ozbrojená skupina Lashkar-e-Islam, která je s tímto útokem také spojována.

Indie a Írán pravděpodobně přejdou na platby za ropu ve zlatě

To bylo dohodnuto minulý týden indickou delegací v Íránu s cílem přejít od obchodování s ropou v americkém dolaru a také uskutečňovat obchody v třetí nezúčastněné zemi. Indické ropné společnosti jsou totiž nuceny hledat jinou alternativu pro obchodování, než v rámci ACU (Asian Clearing Union) sídlící v Teheránu jejímiž členy jsou centrální banky Bangladéše, Bhútánu, Indie, Malediv, Nepálu, Pákistánu, Srí Lanky, Barmy a Íránu, kvůli rozhodnutí indické centrální banky způsobeném podle analytiků tlakem z USA. ACU umožňuje platby přímo v rámci centrálních bank členských států a šetřit devizové rezervy jednotlivých států a odstranit přepravní náklady. Země údajně dříve uvažovaly o použití indické rupie či japonského jenu jako měny.

Bangladéš podepsala s Indií dohodu o výstavbě elektrárny v hodnotě 1,5 miliardy USD

V budoucnu postavená uhelná elektrárna o výkonu 1300 megawatt by měla pomoci snížit neustálé výpadky elektrické energie, které jsou v Bangladéši na denním pořádku. Bangladéš v současné době spoléhá hlavně na zchátralé a zastaralé plynové elektrárny. Ekologové se však obávají negativního dopadu celého projektu na životní prostředí. Minulý rok podepsala bangladéšská vláda dohodu s Ruskem o výstavbě dvou nových jaderných elektráren, každá o výkonu 1000 megawatt, které by měly být uvedeny do provozu v roce 2018.

Teroristický útok narušil průběh voleb v indickém státě Manipur

Manipur je prvním z pěti indických států ve kterých v následujících týdnech budou probíhat volby do místní samosprávy. Tyto volby mají být klíčovou zkouškou pro Indický národní kongres- prozatímní indickou vládnoucí stranu. Ta by podle předpokladů měla v tomto státě znovu zvítězit. K útoku se přihlásily rebelové ze separatistické skupiny Národní socialistická rada Nagalandu. Stát Manipur leží u hranic s Barmou, kde se vyskytuje vyšší počet separatistických skupin.

Další střet na hranicích Íránu a Pákistánu si vyžádal šest obětí

Podle vyjádření pákistánské vlády se skupina Pákistánců pokoušela překročit íránské hranice, přičemž šest z nich bylo zastřeleno a další dva vážně zraněni. Dle íránského vyjádření se jednalo o pašeráky zvířat. Již dříve, na začátku měsíce, zadržela pákistánská policie tři příslušníky íránské pohraniční stráže, kteří při pronásledování a následném zabití podezřelého Pákistánce překročili pákistánskou státní hranici.

V Indii probíhají oslavy 63. výročí od založení republiky

Oslavy jsou doprovázeny vojenskou přehlídkou v hlavním městě Nové Dillí , na které jsou prezentovány i nejnovější zbraňové systémy indické armády. Při této příležitosti probíhá i státní návštěva thajské premiérky Yingluck Shinawatra. V zemi jsou uplatněna četná bezpečností opatření, včetně přerušení komunikačních kanálů jako jsou například internet a mobilní telefonní spojení na určitých místech, aby se tak předešlo jejich možnému zneužití. Napjatá situace je nyní především v Indií ovládané oblasti Kašmír.

OSN rozdělí 104 milionů dolarů nejvíce opomíjeným humanitárním krizím světa

OSN vyčlenila 104 milionů  dolarů pro poskytování pomoci světově nejvíce opomíjeným humanitárním krizím, kde přetrvává nedostatek finančních prostředků. Třináct zemí, mezi nimiž bude Jižní Súdán největším příjemcem, tak získá potřebné finanční prostředky. Mezi další státy jsou Džibuti, Eritrea, Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Konžská republika, Severní Korea, Nepál, Pákistán, Filipíny, Haiti a Sýrie.

Další střety v pákistánské oblasti Kurram

Poslední střety mezi vládními vojáky a tamními ozbrojenci na tomto kmenovém území si vyžádaly 23 obětí. V oblasti Kurram ležící poblíž hranice s Afghánistánem byla pákistánskou vládou v červenci minulého roku vyhlášena ofenzíva proti ozbrojeným jednotkám napojeným na hnutí Taliban a teroristickou skupinu Al-Káida. Novináři mají v současné době vstup do této oblasti zakázán, ale dle zprávy pákistánského armádního velení by měly mít vládní složky tuto oblast již pod kontrolou.

Pákistánský prezident na návštěvě Barmy

Cílem návštěvy prezidenta Asif Ali Zardariho je prodiskutovat se svým barmským protějškem potenciální ekonomické a obchodní vztahy obou zemí a zároveň se setkat s tamní opoziční představitelkou Aung San Suu Kyi. Jedním z bodů agendy tohoto setkání bude také budoucí spolupráce Barmy a Pákistánu v sektoru těžby ropy a zemního plynu.

Společnost Vodafone vyhrála spor u indického nejvyššího soudu

Tento mobilní operátor tak nebude muset platit pokutu v hodnotě 4,4 miliardy dolarů, kterou po něm požadovala indická vláda. Rozsudek by měl ovlivnit i situaci ohledně dalších zahraničních společností, které se v zemi soudí kvůli údajnému krácení daní. Vodafone byl obviněn z krácení daní při převzetí indického majetku čínské společnosti Hutchison Telecommunications za 11 miliard USD v roce 2007. Operátor se hájil tím, že daň indické vládě nemusel zaplatit, jelikož majetek, o který šlo, byl vlastněn společností registrovanou na Kajmanských ostrovech.

Vztahy mezi Norskem a Pákistánem po vystoupení šéfky norských zpravodajců v Evropském parlamentu se nezmění

Vztahy mezi Norskem a Pákistánem nebudou ovlivněny údajným únikem citlivých informací způsobeným nyní již bývalou šéfkou norské zpravodajské služby PST Janne Kristiansen, která v Evropském parlamentu řekla, že v PST má své špionážní skupiny v Pákistánu. Mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Abdul Basit prohlásil, že incident nijak nezmění vztah mezi oběma zeměmi, a pákistánský velvyslanec v Norsku Ishtiaq Andrabi již problém bagatelizoval s tím, že mezi oběma zeměmi probíhá úzká spolupráce.