Hlavním tématem jednání afghánského prezidenta Hamída Karzáího s tajemníkem ruské RB Nikolajem Patrušovem byla situace v Libyi a na Blízkém Východě. Projednávaly se rovněž otázky bilaterální spolupráce Ruska a Afghánistánu, včetně vojensko-technické spolupráce a interakce bezpečnostních služeb.
Archiv rubriky: Blízký východ
Pákistánské milice bojující proti Talibanu ukončili spolupráci s vládou
Podle velení ozbrojených milic na severozápadě země je důvodem ke zrušení spolupráce s vládou nedostatečná a zanedbávaná podpora z vládní strany.
Na jihu Saúdské Arábie šííté spustili protesty
I přes absolutní zákaz demonstrací se lidé ze šíitského města Qatif na pobřeží Perského zálivu shromáždili a požadují propuštění vězňů, kteří byli uvězněni bez soudního procesu. Město se nachází v jižní na ropu bohaté provincii a leží velmi blízko Bahrajnských hranic, kde šííté velmi tvrdě protestují proti sunnitské královské rodině- saúdská královská rodina je také sunnitská. Policie začala přesouvat své síly k městu, ale zatím nezasáhla. Zemi pravděpodobně čekají další a tvrdší protesty, neboť více než 17 000 lidí podpořilo výzvu na Facebooku uspořádat dvě demonstrace v tomto měsíci, první je naplánována na 11. březen.
Jemenský prezident slíbil vypracovat novou ústavu
Ve svém projevu před tisíci demonstranty slíbil prezident Ali Abdullah Saleh zahájit práci na nové ústavě Jemenu. Dále vyzval všechny opoziční aktéry, aby se k němu připojili v této snaze. Prezident, který je u moci již 32 let, se tímto krokem snaží ukončit protesty, které ochromily zemi na několik týdnů.
Pákistán se ocitl v krizi vzdělávacího systému
Tamní vláda přišla s tímto tvrzením poté, co proběhl průzkum odhalující, že více než 25 milionům dětí se nedostane základního vzdělání garantovaného ústavou. Téměř 3 miliony z nich prý nenavštíví školu ani jednou za život. Tahle alarmující skutečnost může mít katastrofální dopad i na ekonomiku země.
USA varuje Zimbabwe před tvrdými mezinárodními sankcemi, jestliže Zimbabwe bude podporovat íránský jaderný program
Poté, co zimbabwský ministr zahraničí Simbarashe Mumbengegw nazval rozsáhlé sankce proti Íránu za nespravedlivé a pokrytecké, reagovaly Spojené státy oznámením, že ministr zahraničí Zimbabwe má právo na svůj názor, ale vláda Zimbabwe je stále vázána svými závazky k nukleární smlouvě o nešíření a příslušné rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Dále USA obvinily Írán ze snahy uniknout z mezinárodní izolace k politicky vnímavým vládám jako je vláda Zimbabwe- ta ovšem odmítla obvinění, že by podepsala s Íránem dohodu o jeho čerpání svých nevyužitých uranových zásob.
Protesty v centrální věznici hlavního města Jemenu tvrdě potlačeny
Protesty v centrální věznici v Sanaa vypukly v pondělí večer, jak dnes informoval jeden z vězňů, kterému se při nepokoji podařilo dostat k telefonu a informovat CNN. Podle něj se vězni shromáždili v hlavním sále za zpěvu protivládních písní. Stráže vězně rozhánějí slzným plynem a střílejí projektily, dva vězni měli být zabiti. Ministerstvo vnitra pouze sdělilo, že vězni způsobovali chaos, který musí být potlačen. Protesty proti prezidentu Salehovi, vládnoucímu od roku 1978, v Jemenu nadále trvají.
OPEC jedná o možném zvýšení produkce ropy- žádná dohoda ale nevznikla, státy v OPEC zvyšovat produkci nechtějí
Kuvajtský ministr ropného průmyslu šejk Ahmad al-Abdullah al-Sabah oznámil, že OPEC zahájil jednání, avšak odmítl stanovit termín do kdy by jednání mělo být uzavřeno. Podle ministra al-Sabaha ropné státy nevidí potřebu zvyšovat produkci, neboť jsou podle nich zásoby ropy po celém světě dostačující. Dále uvedl, že Kuvajt taktéž neuvažuje o zvyšování produkce a hodlá naplnit stávající kvóty beze změn. Jediný, kdo údajně zvýšil produkci je Saudská Arábie, aby pokryla výpadky dodávek z Libye.
Bývalý íránský prezident Rafsanjani ztratil pozici šéfa shromáždění pro určování vůdce islámské revoluce
Akbar Hashemi Rafsanjani byl jeden z nejhlasitějších vládních kritiků a velmi vlivným duchovním, v posledním roce ovšem poněkud zmírnil útoky a učinil prohlášení o podpoře vlády i nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, přesto nebyl znovu zvolen předsedou shromáždění odborníků a ani nekandidoval. Jeho pozici předsedy rady obsadí ajatolláh Mohammad Reza Mahdavi Kani.
Amnesty International vyzývá Saudskou Arábii k povolení protestů
Organizaci Amnesty International se nelíbí, že Sauddká Arábie zakázala jakoukoliv možnost projevit nespokojenost, neboť jsou přísně zakázány všechny druhy protestů a shromažďování. Jedná se prý o porušování základních občanských práv. AI také kritizuje zadržení šíitského klerika šejka Tawfiq Jaber Ibrahim al-‚Amra, který vyzýval k reformám země, ten byl po protestech šíítů v neděli propuštěn bez udání důvodů zatčení.
V Izraeli demonstrovali arabští studenti za podporu arabským revolucím
Zhruba 150 Arabů s palestinskými vlajkami demonstrovalo na univerzitě v Haifě. Proti nim vystoupilo okolo 50 Židů, kteří naopak mávali izraelskými vlajkami. Demonstrace byla povolená a nedošlo k žádnému násilí.
Nový egyptský ministr zahraničí chce zrušit blokádu Gazy- jedná se dle něj o porušení mezinárodního práva
Egyptský premiér Essam Sharaf oznámil, že novým ministrem zahraničí bude právník Nabil Elaraby, který tak vystřídá ministra Ahmeda Aboul Gheita stojícího v čele egyptské diplomacie od roku 2004. Nový ministr Elaraby již minulý měsíc uvedl, že by Egypt po pádu prezidenta Mubaraka měl zrušit blokádu pásma Gazy, neboť mezinárodní právo podle něj zakazuje blokádu civilistů, a to i v případě války.
Ekonomické propojení mezi Afghánistánem a Íránem
Afghánská vláda zdůraznila důležitost ekonomického a obchodního propojení s Íránem. Írán má podle ní technické a inženýrské schopnosti, které by mohl s Afghánistánem sdílet především na poli energetiky, zemědělství a těžby. V investicích do těchto sektorů by mohl hrát Írán významnou roli i díky speciálně upraveným obchodním podmínkám.
Schůze ministra obrany USA s afgánským prezidentem
Ministr obrany USA Robert Gates se setkal na neohlášené cestě do Afganistánu s afgánským prezidentem Hamidem Karzaim. Hlavním bodem diskuze mělo být zhodnocení vývoje bezpečnosti v zemi, avšak s ohledem na uplynulé události byl projednáván z nejvyšší části nedávný vojenský incident, který zapříčinil smrt devíti afgánských chlapců. Ministr obrany sám uvedl, že takovéto nešťastné činy jsou a vždy budou „velkou překážkou“ v americko-afgánských vztazích.
V Pákistánu vybuchly bomby u mešity, ve které jednali členové parlamentu
Poslanci pákistánského parlamentu se sešli v mešitě Eidga v Jalabadu, kde prodiskutovávali svůj záměr odvolat guvernéra této provincie Nanagarhara Gulagha Sherzaiho, kterého zákonodárci obvinili z korupce. Kancelář guvernéra se k výbuchům odmítla vyjádřit.
Afganistán nepřijal omluvu USA za smrt 9 afgánských chlapců při vojenské akci
Omluva zazněla z úst generála Davida Petraeuse, vrchního velitele vojenských sil USA a NATO v Afganistánu. Afgánský prezident Hamid Karzai označil omluvu jako nedostatečnou a přiznal, že neustálé oběti na civilistech způsobené špatnou koordinací amerických vojenských sil jsou jednou z hlavních příčin stále se zvyšující nepopularity a odporu k přítomnosti vojáků NATO a Spojených států v zemi.
Spojené státy vyzvaly své občany k opuštění Jemenu
V oficiálním prohlášení vyzvaly Spojené státy americké své občany ke zvažování rychlého a vynuceného návratu z Jemenu zpět do USA. Desetitisíce demonstrantů se shromáždily ve velkých jemenských městech a stále hlasitěji a rázněji usilují o odstoupení současného prezidenta Ali Abdullaha Saleha.
Saudská Arábie vyhlásila totální zákaz shromážďování
Saudskoarabská státní televize odvysílala nařízení ministerstva vnitra, které zakazuje jakékoliv demonstrace, protesty a narušování porádku s tím, že bezpečnostní složky zakročí proti jakémukoliv protestu všemi prostředky. Podle ministerstva vnitra by se také jednaloo porušení islámského práva Sharia. Jedná se o reakci na protesty v jihovýchodní na ropu bohaté provincii, kde šíítští muslimové protestovali proti uvěznění svého duchovního.
Prezident Jemenu chce zůstat u moci do roku 2013
Prezident Ali Abdullah Saleh nechce podle prohlášení odstoupit dříve než po žádném ukončení svého prezidentského období v roce 2013. Až v tu chvíli prý nastane podle prezidenta ta správná chvíle, aby lid skrz regulérní volby vyjádřil svůj názor na případnou změnu. Prezident však přijal návrh náboženských duchovních, kteří žádají nezbytné změny v soudním a parlamentním systému země.
Saudská Arábie: “ Žádné demonstrace nebudeme tolerovat.“
Ministr vnitra Saudské Arábie prohlásil, že jakékoli protesty na způsob demonstrací v jiných státech Blízkého východu či severní Afriky nebudou za žádnou cenu tolerovány. Toto stanovisko bylo vyhlášeno jako reakce na drobné protesty šíjitů na východě země. Umírnění islamisté, liberálové a šíjité již podali petici saudskému králi Abdullahovi, ve které krále žádají o uspořádání řádných parlamentních voleb. Volený parlament totiž v současné chvíli v Saudské Arábii neexistuje.
Pákistánská vláda pod tlakem kvůli cenám pohonných hmot
Vládnoucí koalice musela pod nátlakem lidu a strany MQM zredukovat plánované zvýšení cen pohonných hmot z 9,9% na pouhých 5%. Tento bod byl klíčový v nedávném sporu o setrvání strany MQM ve vládní koalici. Plánovaný krok se ale nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu, který propagoval zvýšení o 9,9% z důvodu omezení deficitu státního rozpočtu. Bez MQM by ale vládnoucí koalice neudržela potřebnou většinu.
Hamas si vynutil 350 000 dolarů v bankách pásma Gazy
Na protest byly zavřeny všechny banky, kromě Národní islámské banky, která je dle Izraelců napojena na Hamas. Důvodem je pravděpodobně financování Hamasu, neboť již od minulého roku je Palestinskou samosprávou zmrazeno financování Gazy. Hamás se hájí tím, že lidé si nemohli vybrat své peníze a tak musel zakročit.
Krize v Bahrajnu vyústila v boje mezi sunnity a šííty
V Bahrajnu se stále častěji střetávají zástupci obou islámských směrů. Dnes bylo zabito sedm lidí. Policie střety převážně kontroluje, v dnešním nejhoším musela zasáhnout střelbou do vzduchu a slzným plynem. Někteří jedinci používají k bojům i šavle. Bahrajnští šííté v zemi protestují proti sunnitské královské dynastii a požadují novou vládu i ústavu, dalším problémem jsou i přistěhovalci, kteří tvoří polovinu 1,7 milionové popupace státu.