Cena afghánského opia vzrostla o 133%

Důvodem tak razantního nárůstu ceny opia za rok 2011 je podle zprávy OSN zasažení úrody z roku 2010 houbovými chorobami. Afghánští zemědělci na výrobě opia v loňském roce vydělali okolo 1,4 miliardy dolarů, což tvoří zhruba 9% HDP celé země. Odhadem až 90% světové produkce opia pochází právě z Afghánistánu a jeho prodejem je podle OSN financována i činnost hnutí Taliban. V minulém roce bylo zaznamenáno i výrazné rozšíření pěstování této suroviny pro výrobu heroinu.

Taliban hodlá otevřít politickou kancelář v Kataru

Afghánský Taliban otevře svoji politickou kancelář v Doha v Kataru, která by měla vést jednání se spojenci v Afghánistánu. Podle oznámení Talibanu by mělo kromě Kataru v budoucnu být více prostředníků.  Krok Talibanu vnímá pozitivně afghánská vláda chystající zvláštní výbor určený k jednání. USA pak byly vyzvány, aby propustily vězně ze základny Guantanamo na Kubě, což experti vnímají jako velmi riskantní krok vzhledem k nepředvídatelnosti Talibanu.

Spojené státy zvažují propuštění jednoho z velitelů Talibanu

Jako součást mírového jednání s tímto hnutím zvažují USA návrh na propuštění jednoho z jeho předních velitelů, Mullaha Mohammeda Faziho, vězněného od roku 2002 v Guantanamu. Fazi byl obviněn ze sériových vražd šíitských muslimů, které spáchal ještě před americkou invazí, která v roce 2001 svrhla vládu Talibanu.

Centrální afghánské vězení se ocitne bez proudu

Podle vedení afghánské národní energetické společnosti Breshna Sherkat dluží tamní centrální věznice na poplatcích za elektřinu přibližně 40 milionů amerických dolarů. Několika miliónový dluh má u této společnosti i afghánské ministerstvo spravedlnosti. Společnost Breshna Sherkat zajišťuje výrobu a distribuci elektrické energie pro celý Afghánistán. Její vedení tvrdí, že zastaví centrální věznici denní dodávky elektřiny, avšak pro noční provoz bude instituci energie dále dodávána.

NATO je v Afghánistánu stále odříznuto od pozemního zásobování

NATO chce co nejdříve zlepšit vztahy s Pákistánem, uvedl to mluvčí aliance pro agenturu AFP. Důvodem jsou stále uzavřené zásobovací cesty pro síly NATO v Afghánistánu, které musejí být od listopadu 2011 zásobovány pouze vzduchem. Důvodem je incident, při kterém vrtulníky NATO napadly pákistánskou vojenskou základnu. NATO již přiznalo pochybení, ovšem tvrdí, že stejnou vinu nese i pákistánská armáda, neboť selhala vzájemná komunikace – Pákistán tvrzení odmítá a stejně tak se odmítá vyjádřit k možnému otevření zásobovacích cest.

Afghánský prezident poprvé oficiálně vyjádřil podporu plánu na vytvoření „kanceláře“ hnutí Taliban

Tuto ideu již dříve plánovaly uskutečnit západní státy v čele s USA a Německem, které jsou již déle zapojeny do boje proti tomuto hnutí na afghánském území a přilehlých oblastech. Podle nich by se mělo vytvořit speciální místo mimo styčné plochy konfliktu, kde by bylo možné oficiálně vyjednávat s představiteli tohoto hnutí. Pravděpodobným místem založení tohoto stanoviště je Katar. Afghánský prezident Hamid Karzai dříve odmítal s návrhem souhlasit, jelikož západní mocnosti diskutovaly o tomto plánu bez něho.

Írán podepsal dohodu s Afghánistánem o exportu ropných produktů

Generální ředitel Národní íránské ropné exportní společnosti Alireza Zeyghami podepsal s afghánským ministrem obchodu a průmyslu Anwarem Ul Haq Ahadi dohodu o exportu 1 milionu tun ropných produktů do Afghánistánu ročně. Podle dohody bude Írán dovážet plynového oleje, benzín a letecké palivo, uvedla to íránská Press TV. Cena ropy nemá být neměnná, měla by se totiž odvíjet od situace na mezinárodním trhu.

USA nabízejí 10 milionů dolarů za dopadení sponzora Al-Kaidy

USA nabízejí odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení teroristy Yasin al-Suri. Al-Suri je zodpovědný za převod peněz pro Al-Kaidu a za hledání rekrutů z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se bezpečnostní složky takto zaměřily na sponzora teroristické organizace.

Velení armády USA přiznalo pochybení při zabití 24 pákistánských vojáků na hranici s Afghánistánem

Americké velení podle oficiální zprávy přiznává plnou zodpovědnost za celý incident, nicméně však tvrdí, že v dané chvíli selhala komunikace mezi oběma stranami a že američtí vojáci jednali v sebeobraně. Vlivem tohoto incidentu došlo k uzavření pákistánských hranic pro konvoje NATO cestující do Afghánistánu. Z pákistánské strany, která již dříve požadovala formální omluvu, zatím nepřišla žádná reakce.

Britský premiér David Cameron na návštěvě vojáků v Afghánistánu

V současnosti se v zemi nachází 9 500 příslušníků britských armádních jednotek. Návštěva premiéra Camerona probíhá v souvislosti s plánovaným vytvořením speciální britské vládní komise starající se o průběh armádních operací v Afghánistánu, jejímuž prvnímu zasedání bude britský premiér předsedat na začátku příštího roku.

Pákistán bude pokračovat v blokování přístupu konvojům NATO do Afghánistánu

Blokáda by mohla trvat až několik týdnů, jak uvedl pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani. Pákistán zablokoval průchod konvojů NATO do sousedního Afghánistánu po útoku na jeho dvě pohraniční základny helikoptérami Severoatlantické aliance minulý měsíc. Při tomto incidentu zahynulo 24 pákistánských vojáků. Premiér Gilani zároveň nevylučuje možné uzavření pákistánského vzdušného prostoru pro letouny USA.

Pákistánská vláda vyjednává s Talibanem

To poprvé potvrdil i jeden z vrchních velitelů hnutí Maulvi Faqir Mohammad. Ten řekl, že se v případě úspěchu rozhovorů soustředěných na provincii Bajaur hraničící s Afghánistánem mohou jednání přenést i do ostatních oblastí. Pákistánská vláda nedávno propustila 145 uvězněných příslušníků Talibanu, údajně jako projev dobré vůle při jednání. Jednání probíhají i navzdory tomu, že v říjnu pákistánský ministr vnitra prohlásil, že bude vyjednávat pouze pokud Taliban složí zbraně.

Afghánští představitelé slibují zintenzivnění boje proti korupci na oplátku za mezinárodní podporu po stažení spojeneckých vojsk

S tímto prohlášením přišel afghánský prezident Hamid Karzáí po jednodenní konferenci v německém městě Bonn a zároveň dodal, že jeho země je mladou, stále se vyvíjející demokracií. Mezinárodní společenství slíbilo Afghánistánu podporu po dobu 10 let po stažení spojeneckých vojsk výměnou za „dobré“ vládnutí v zemi. Pákistán, jakožto klíčový hráč v afghánské otázce, se však jednání nezúčastnil kvůli nedávnému incidentu, při kterém vrtulníky NATO zabily 24 pákistánských vojáků.

Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi

Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.

 

Konsorcium indických společností získalo právo na rozvoj afghánské těžby železné rudy

Sedm indických společností vedených státem vlastněnou firmou Steel Authority of India získalo možnost investice 10,3 miliardy dolarů do rozvoje těžby železné rudy ve třech hlavních afghánských lokalitách. Povolení k těžbě ve čtvrté klíčové oblasti dostala kanadská společnost Kilo Goldmines. Afghánistán podepsal dohodu o strategickém partnerství s Indií minulý měsíc. Hlavní průzkum ložisek železné rudy by se měl rozběhnout v roce 2015. Afghánští představitelé hovoří o celé dohodě jako o největší jednorázové zahraniční investici v historii země. Na afghánském území by se podle odhadů mělo nalézat železo v hodnotě 421 miliard dolarů, měď v hodnotě 274 miliard dolarů a ostatní vzácné kovy zhruba za 157 miliard amerických dolarů.

NATO obviněno ze zabití 24 pákistánských vojáků

Podle pákistánských úřadů vrtulníky Severoatlantické aliance zaútočily na vojenskou základnu poblíž hranic s Afghánistánem. Dle pákistánské strany byl útok nevyprovokovaný. Pákistán v reakci na celou událost uzavřel hraniční přechody sloužící pro dopravu zásob jednotkám NATO do Afghánistánu. Vedení Severoatlantické aliance prý celý incident podrobí vyšetřování.

Afghánští kmenový vůdci podpoří strategickou dohodu s USA

To potvrdil prezident Hamid Karzáí, který řekl, že vůdci afghánských kmenů se na zasedání loya jirga dohodli na podpoře jednání o desetiletém strategickém partnerství Afghánistánu a USA. Kmenoví delegáti na tomto zasedání však ustanovili svoje podmínky pro nastávající dohodu. Rozhodnutí tzv. afghánského valného shromáždění není právně závazné, poslední slovo má tamní parlament, ovšem je bráno jako významné doporučení vzhledem ke vlivu kmenových vůdců.

Afghánský prezident vyzývá k zastavení nájezdů NATO a USA

Afghánský prezident Hamid Karzai vyzývá USA a NATO k zastavení nočních nájezdů na Afghánistán jestliže má být podepsána jakákoliv strategická smlouva o partnerství. Afghánský prezident prohlásil, že podporuje vzájemnou spolupráci, ale pouze pokud budou dodržována určitá pravidla – tedy národní integrita bez nočních náletů a nájezdů a bez domovních prohlídek. Noční nájezdy jsou podle zahraničních vojáků nejúčinnější zbraní, ovšem často při nich umírají civilisté. Partnerství, které prezident Karzai zmiňuje se týká plánovaných dohod mezi Kábulem a Washingtonem po roce 2014, kdy zahraniční jednotky odejdou ze země. Podobná jednání vede Afghánistán i s Velkou Británií, Francií, Austrálií a EU.

Generál armády USA Peter Fuller byl suspendován po pohrdavém vyjádření o afghánské vládě

Zástupce velitele výcvikové mise NATO v Afghánistánu generál Peter Fuller byl propuštěn poté, co se v jednom interview pohrdavě vyjádřil o prezidentu Hamidu Karzáím a jeho vládě. Generál Fuller novinářům řekl, že afgánské velení je izolováno od reality, což podle velení amerických jednotek v Afghánistánu nevyjadřuje americko-afghánské vztahy. Zatím není jasné, zda bude generál Fuller převelen nebo půjde do důchodu.

Hamid Karzáí vyzývá k regionální spolupráci v boji proti teroristickým skupinám

Afghánský prezident vyzval okolní státy k zintenzivnění spolupráce při potlačování činnosti teroristických skupin za afghánskými hranicemi. Bez tohoto společného úsilí prý nebude možné nastolit v zemi mír po odchodu spojeneckých vojsk. Na strategickém summitu v Istanbulu prezident Karzáí dále apeloval na Pákistán, aby více pracoval na omezení aktivity ozbrojenců na svém území. Islámábád i nadále popírá, že by ozbrojence jakkoliv podporoval.

Afghánistán obvinil pákistánskou vládu z podpory Talibanu

Pákistán byl obviněn ze hraní dvojí hry, při níž se údajně tváří jako spojenec USA a západních demokracií, přičemž se prý tajně podílí na vyzbrojování Talibanu- úhlavního nepřítele afghánské vlády. Toto tvrzení vyplývá ze záznamů afghánské zpravodajské služby, která vyslýchala jednoho z příslušníků hnutí Taliban ve věznici na okraji Kábulu. Zadržený muž při výslechu údajně přiznal, že byl najat pákistánskou tajnou službou ISI, aby pomohl zintenzivnit útoky ozbrojenců proti koaličním silám na území Afghánistánu.