16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)
Archiv rubriky: USA
Pákistánská vláda brání projekt na vybudování plynovodu z Íránu
Pákistán bude usilovat o vybudování plynovodu mezi ním a Íránem i přes tlak mezinárodního společenství, uvedl ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. To řekl v reakci na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která varovala, že by dohoda mohla vyvolat uvalení sankcí ze strany USA. Pákistánská vláda však tvrdí, že by tento mnohamiliardový projekt pomohl vyvést zemi z energetické krize. Írán by měl zásobovat Pákistán zemním plynem od roku 2014. Mezi oběma státy je přitom v jednání několik dalších obchodních i energetických kontraktů.
Dva příslušníci americké armády zabiti pravděpodobně afghánským vojákem a jeho komplicem
Dva vojáci byli dnes zastřeleni dvěma Afghánci, z nichž jeden byl pravděpodobně voják a druhý civilista. Událost, ke které došlo na jihu země, vyvolává další otázky v souvislosti se spolehlivostí nově vycvičených afghánských ozbrojených složek. Ke střelbě došlo pouhý týden po usmrcení dvou amerických důstojníků v budově jednoho z afghánských ministerstev. NATO, Velká Británie, SRN i Kanada v reakci stáhly své poradce ze všech ministerstev. Podle Pentagonu bylo od roku 2007 doposud zabito v rámci podobných vnitřních útoků více než 70 příslušníků ozbrojených sil, které operují v zemi v rámci NATO. Anonymní zástupce afghánské vlády uvedl, že „v rámci afghánské armády je mnoho sympatizantů Talibanu a i přes důkladnější prověrky se budou podobné incidenty pravděpodobně opakovat. Vláda na jejich řešení potřebuje více času, prostředků a lidských zdrojů.“.
Prezident Obama vystoupí v New Hampshire
Americký prezident B. Obama dnes vystoupí v domácím státě svého největšího rivala na prezidentský post Mitta Romneyho s projevem věnovaným energetické problematice. Právě téma energie se stalo jedním z ústředních bodů předvolebního období především kvůli zdražování paliv. Republikánští kandidáti opakovaně kritizovali administrativu Bílého domu i samotného prezidenta mj. za negativní postoj ke stavbě nového ropovodu do Kanady „Keystone XL“ a dávají mu zodpovědnost za neustálé zvyšování cen pohonných hmot. Prezidentská kancelář se vyjádřila, že „prezident v projevu objasní, že zatímco za jeho působení v úřadu došlo k nárůstu domácí produkce ropy, nebude toto zvýšení samotné stačit k zastavení celkového růstu cen pohonných hmot v USA.“
Američtí poradci pro Severoatlantickou alianci opouští Afghánistán
Někteří poradci pro NATO v Afghánistánu se po nedávných nepokojích vrací zpět do USA. Po incidentu s pálením Koránu na americké základně, se vzedmula vlna nepokojů po celém Afghánistánu a došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Někteří poradci pro NATO jsou v reakci na tyto události stahováni zpět do Spojených států.
Americká diplomacie považuje situace v Severní Koreji za mírně optimistickou
Poté co představitelé Severní Koreje požádali Spojené státy americké o potravinovou pomoc, přislíbila Severní Korea ukončení prohlubování svého jaderného programu a návrat k multilaterálnímu jednacímu stolu ohledně nukleární problematiky. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton označila tento krok za mírně optimistický.
Izrael jedná se Spojenými státy o Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví Spojené státy Americké, aby jednal s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně událostí v Íránu. Předmětem jednání bude především íránský jaderný program a potenciální nukleární hrozba. Izraelští představitelé citují komisi OSN, podle které se výzkum Teheránu přiblížil k výrobě jaderné bomby. USA varují Izrael před jednostranným vojenským útokem. USA zdůrazňují, že bude chvíli trvat, než se projeví účinky sankcí uvalených na Íránskou centrální banku. Americký ministr obrany Leon Panetta také upozornil, že případný vojenský úder na Írán nemusí přinést žádoucí efekt.
Peugeot Citroën a General Motors se dohodly na alianci
Největší americký výrobce automobilů, společnost General Motors (GM), a 2. největší evropský výrobce automobilů, společnost PSA Peugeot Citroën, se dohodly na vytvoření strategické aliance, čímž GM získá 7% podíl v PSA. Pro PSA znamená aliance přístup k novým trhům v době, kdy díky dluhové krizi v Evropě klesá poptávka. GM by této dohody mohla využít ke snížení provozních nákladů divize Opel, která je nyní ztrátová.
Rusko modernizovalo radary v Sýrii za účelem varování před útokem ze strany USA nebo Izraele
Izraelská média v pondělí informovala o tom, že Rusko provedlo modernizaci své radiolokační stanice, nacházející se na jih od Damašku, s cílem účinnějšího varování před možnými útoky na Sýrii a Írán. Pokrytí radaru tak bylo rozšířeno na celé území Izraele a Jordánska, perský záliv Aqaba a sever Saúdské Arábie. Rusko vybavilo dodatečným zařízením také syrský radar na libanonském území a zavedlo výměnu údajů mezi oběma radarovými stanicemi. Podle izraelského portálu DEBKAfile je Rusko nyní schopné kontrolovat pohyby izraelských a amerických lodí a letadel ve východním Středomoří až po Kypr a Řecko. Ruský premiér Vladimir Putin v pondělí vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán, který je stále častěji ohlašován jako možnost zvažovaná izraelskými a americkými vojenskými plány, a zároveň varoval před „libyjským scénářem“ vývoje v Sýrii.
KLDR souhlasila se zastavením procesu obohacování uranu
Dalším výsledkem jednání s USA bylo také pozastavení testů raket dlouhého doletu, které jsou potenciálními nosiči jaderných hlavic. Severokorejská vláda prý dále souhlasila se vstupem inspektorů Organizace spojených národů, potažmo MAAE, aby kontrolovali dodržování dohody v reaktoru v Yongbyonu. Na oplátku dostane KLDR 240 000 tun potravin ve formě humanitární pomoci od USA.
Severní Korea souhlasí s americkými podmínkami a zahájí vícestranná vyjednávání o svém jaderném programu
Severní Korea splnila americké podmínky pro obnovení vícestranného vyjednávání o svém jaderném programu, které opustila v roce 2009. Přistoupení na rozhovory o jaderném programu je podmínkou k získání potravinové pomoci, o kterou Severní Korea požádala. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton to označila za první skromný vstřícný krok Severní Koreje, ačkoliv ve změnu dosavadního postoje věří jen málo představitelů americké vlády a armády.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila plánování dalších sankcí vůči Íránu
Ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států amerických oznámila americká ministryně zahraničí, že administrativa prezidenta Baracka Obamy plánuje uvalení dalších sankcí vůči Íránu. Především se hodlá zaměřit na penalizaci nestátních amerických firem a institucí, které provádí finanční transakce s Íránskou centrální bankou. Hillary Clinton také oznámila, že Kongres Spojených států amerických i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy jsou v otázce sankcí názorově sjednoceny.
Republikán Mitt Romney vyhrál primárky ve státech Michigan a Arizona
Těmito vítězstvími se tak ještě více přiblížil k zisku nominace do prezidentských voleb v USA, které se uskuteční v listopadu tohoto roku. Republikánský protikandidát R. Santorum zaostal v Michiganu pouze o 3%, v Arizoně však již šlo o výrazné Romneyho vítězství v podobě 20% náskoku. V současnosti tak Romney jednoznačně vede s počtem 156 získaných volitelů, druhý je N. Gingrich s 38, třetí Santorum s 37 a poslední prozatím Ron Paul s 27 voliteli. Rozhodující výsledky se očekávají příští týden, kdy bude během tzv. „superúterý“ rozděleno v rámci deseti států téměř 500 dalších volitelských hlasů.
Hillary Clinton: Syrský prezident Assad může být označen za válečného zločince
Ministryně zahraničí USA tak reagovala na zprávu Spojených národů, podle které bylo od počátku povstání proti vládnímu režimu zabito v Sýrii více než 7500 civilistů. V posledních dnech násilí stále eskaluje a podle vyjádření místních aktivistů bylo od neděle zabito či raněno přes sto lidí. Dle zpráv od opozice i zahraničních novinářů přežívají civilisté v postižených regionech ve velice špatných podmínkách. Nedostává se jim pitné vody, jídla ani potřebného ošetření. Francouzský ministr zahraničí A. Juppe řekl, že je načase pohnat syrský režim před Mezinárodní trestní soud a varoval prezidenta Assada, že se bude zpovídat spravedlnosti.
Demonstranti v Jemenu požadují vyhoštění amerického velvyslance
V jemenském hlavním městě Sanaa se před americkou ambasádou shromáždili demonstranti, kteří požadují vyhoštění amerického velvyslance Geralda Michaela Feiersteina. Protestující ho obviňují ze zásahů do vnitřních záležitostí země a dále se jim nelíbí i znesvěcení Koránu na americké vojenské základně v Afghánistánu, za které se již oficiálně afghánskému prezidentovi Hamidu Karzai omluvil prezident USA Barack Obama. Před americkou ambasádou dav spálil americkou vlajku a portrét amerického velvyslance.
Rick Santorum: „Z Kennedyho slibu je mi špatně“
Konzervativní republikánský kandidát se takto vyjádřil v narážce na Kennedyho myšlenku naprostého odloučení církve a státu. Dle jeho slov „nevěří v takovou Ameriku, ve které by bylo naprosté oddělení církve a státu.“ Silné výroky jsou dávány do souvislosti se snahou o přilákání křesťanských voličů před primárkami v Arizoně a Michiganu, kde je zatím favorizován Santorův rival Mitt Romney.
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
USA bude nadále pomáhat státům Latinské Ameriky v boji proti drogovému průmyslu
To potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano. Dodala, že USA bude i nadále spolupracovat s Mexikem v dopadení nejhledanějšího drogového dealera Mexika. Tím je Joaquin „Shorty“ Guzman, hlava kartelu Sinaloa. Ten je Spojenými státy uznáván jako nejnebezpečnější drogový kartel na světě. Pan Joaquin Guzman byl zatčen roku 1993. V roce 2001 ale z věznice utekl. USA následně vypsalo 5 milionovou odměnu za každou informaci o hledaném. I přes to ministryně oznámila, že zvláště americko- mexický boj proti drogovým kartelům nebere jako selhání bezpečnostních sil, ale jako trvající úsilí, které by mělo postupně vést k větší bezpečnosti.
Filipínská výzkumná loď se dostala do konfliktu s čínskými plavidly- další eskalace sporů v Jihočínském moři
Dvě čínská plavidla hrozila výzkumné lodi filipínské ropné společnosti potopením, když okamžitě neukončí svoji činnost v Jihočínském moři. Výzkumné plavidlo poslalo ihned volání o pomoc filipínské armádě, která během několika hodin přijela a čínské lodě zahnala. Kvůli zvyšování napětí hodlá šéf společnosti Forum Energy pozastavit výzkumnou činnost v oblasti Reed Bank, kam se ovšem plánuje vrátit již za dva měsíce a začít už s vrty do mořského dna. Filipínská vláda uskuteční během následujících dnů krizový mítink, na kterém sepíše oficiální stížnost proti Číně. Podobnou stížnost již podalo i Japonsko. Podle filipínského armádního velení mohlo snadno dojít k ozbrojenému konfliktu, který by pravděpodobně vyústil v otevřené střety, kdyby čínské lodě reagovaly více agresivně. Širší přítomnost v regionu vzhledem k situaci signalizovala i armáda USA, která taktéž vidí čínské chování jako provokaci. Oblast Reed Bank je první z téměř jistých budoucích nalezišť ropy v regionu za posledních několik desetiletí.
Bolívie bude diskutovat s USA o vydání bývalého prezidenta
Bolívie žádá USA o vydání bývalého prezidenta Bolívie Gonzála Sáncheze de Lozada. Ten by mohl po návratu do vlasti čelit obvinění ze zabití. Vydání bývalého prezidenta je tématem diskuze, která se odehraje v souladu se smlouvou podepsanou v listopadu 2011. Ta se zabývá vzájemným respektem a spoluprací obou zemí. Bývalý prezident Sánchez de Lozada rezignoval v roce 2003. Do USA odletěl po té, co byl obviněn ze zabití, která se stala během tzv. války o plyn. Stála život 67 lidí a více, jak 400 osob bylo zraněno. Již v roce 2008 Bolívie poprvé požádala USA o jeho vydání. Odpovědi se jí nedostalo, hlavně kvůli špatným vztahům mezi oběma zeměmi.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton vyzvala obyvatele Sýrie k odmítnutí vlády prezidenta Bashara al-Assada
Na konferenci v Maroku vyzvala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová syrské obyvatele a především podnikatele a média, aby ukončili podporu vlády prezidenta Assada. Hillary Clinton odmítla klasifikaci syrských protestujících jako teroristů, jak je označuje prezident Assad, a naopak vyzvala obyvatele země k jejich podpoře.
USA nehodlají po protestech v Afghánistánu měnit svoji strategii
Americký velvyslanec v Kábulu Ryan Crocker oznámil, že USA nehodlají redefinovat své závazky vůči Afghánistánu v souvislosti s vlnami protestů a násilí. Dále prohlásil, že vláda prezidenta Hamída Karzáího není připravená na odchod amerických vojáků a bez jejich přítomnosti by se zhroutila. Velvyslanec Cocker poukázal na fakt, že americké vojenské síly neopustí Afghánistán do té doby, než bude jednoznačně prokazatelné, že nehrozí návrat teroristické sítě Al-Káida a hnutí Taliban. Kandidát na amerického prezidenta Mitt Romney se nechal slyšet, že podporuje přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu, ale požaduje změnu bezpečnostní strategie v zemi.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.