V neděli americký prezident Barack Obama poprvé navštíví pásmo, které odděluje obě části Korejského poloostrova. Prezident se kromě návštěvy demilitarizované zóny také setká s americkými vojáky, kterých slouží v Jižní Koreji 28 500. Barack Obama navštívil Jižní Koreu již dvakrát, ale ani jednou se nedostal do demilitarizované zóny. Ben Rhodes, náměstek poradce pro bezpečnost, sdělil médiím, že tato návštěva je důkazem blízkých vztahů Spojených států amerických a Korejské republiky.
Archiv rubriky: USA
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
Americký voják, který střílel do civiliních obyvatel v Afghánistánu, bude pravděpodobně obviněn z vraždy
Robert Bales, seržant americké armády, který ve vesnici Alokozai střílel do afghánských civilistů, bude pravděpodobně obviněn ze spáchání vraždy. Právní analytici ovšem upozorňují na složitost případu a na spoustu dalších faktorů, které hrají roli, jako například posttraumatická stresová porucha. Výsledek procesu s Robertem Balesem bude hrát roli v diplomatických vztazích Spojených států amerických a Afghánistánu.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.
Jižní Korea povede další kolo jednání s USA o snižování dovozu ropy z Íránu
Jižní Korea a USA budou mít další kolo oficiálních rozhovorů o jihokorejském snížení dovozu íránské ropy. V prvním kole jednání Jižní Korea s USA jednala o možném rozsahu snížení dovozu ropy z Íránu.
Společnost Apple vyplatí dividendy a nabídne zpětný výkup akcií
Jedná se o průlom ve firemní politice, protože k podobnému kroku společnost nepřikročila od roku 1995. Na účtech Applu se za tuto dobu postupně shromáždilo 98 miliard USD. Dividenda bude činit 2,65 dolaru za každé 3 měsíce, což představuje ve vztahu k současné ceně společnosti roční výnos okolo 1,7%. Před oznámením konkrétních čísel očekávali analytici výnos okolo 2,5%, obzvláště po prudkém nárůstu hodnoty akcií v tomto roce, na který má velmi dobrý vliv kromě dalších faktorů i veskrze pozitivní přijetí nového tabletu iPad. Akcie společnosti posílily od začátku tohoto roku o celých 37%. Společnost Apple také oznámila plán zpětného výkupu akcií až do výše 10 miliard dolarů, který by měl začít v průběhu roku 2013.
Společnost UPS kupuje v rámci své evropské expanze konkurenční firmu TNT
Doručovací společnost United Parcel Service (UPS) zaplatí svému obchodnímu rivalovi 6,8 miliardy dolarů. Tento obchod posílí evropskou pozici UPS, která je již v současnosti největší světovou doručovatelskou společností. Ve společném prohlášení obou společností stojí, že „dojde ke spojení předností obou firem, což bude mít za výsledek vytvoření globální platformy orientované na zákazníka, která bude lídrem jak v přepravních technologiích, tak i zákaznickém servisu.“ Evropský trh byl do současnosti ovládán společnostmi TNT a německou DHL. UPS tímto obchodem získá mimo jiné i 50 letounů, které doručují zásilky mezi 65 různými letišti a rozsáhlý vozový park fungující ve všech 38 evropských zemích.
Írán pokračuje v nákupu americké pšenice
120 000 tun pšenice již směřuje z USA do Íránu a byl schválen nákup dalších 60 000 tun. Írán se připravuje na ekonomické dopady uvalených sankcí a nakupuje obilí ve velkém množství. Obchodní analytici předpokládají, že Írán nakoupí až 400 000 tun pšenice. Důvodem nákupu není pouze obava z ekonomických sankcí, ale také předpokládaná sucha, která sníží objem zemědělského výnosu. Írán také nakupuje tisíce tun rýže z Pákistánu.
Velitel americké mise v Afghánistánu generál John R. Allen: USA by se měly držet plánu
Generál John R. Allen, který je velitelem amerických sil v Afghánistánu (USFOR-A) prohlásil, že USA by měly dodržet plán, který počítá se stažením 23 000 vojáků v září tohoto roku a s kompletním odchodem z Afghánistánu v roce 2014. Věří, že tento plán nenaruší nedávné incidenty, ani požadavky afghánského prezidenta Hamida Karzai, který požádal o odchod amerických vojáků z afghánských vesnic a o kompletní stažení vojenských jednotek z Afghánistánu již v roce 2013. John R. Allen se obává, že v případě dřívějšího opuštění Afghánistánu se země může opět stát centrem terorismu.
Bolivijský prezident vyhrožuje zavřením americké ambasády v La Paz
,,To by se mohlo stát v případě, kdy by se USA nepřestala vměšovat do interních záležitostí Bolívie“ – to oznámil bolivijský prezident Evo Moráles. Tato zpráva přichází po sérii protivládních protestů, které byly v poslední době v Bolívii organizovány. Prezident Moráles to označil za vměšování USA do domácí bolivijské politiky za účelem oslabení prezidentovy vlády. Prezident Moráles již několikrát veřejně zkritizoval americkou politiku vůči své zemi. V roce 2008 dokonce vyloučil amerického ambasadora v La Paz Philipa S. Goldberga z důvodu údajného pokusu o podkopání bolivijské vlády.
Zaměstnancům firem Chevron a Transocean bylo soudem zabráněno opustit Brazílii
Sedmnáct pracovníků obou společností bylo nuceno zůstat v zemi v souvislosti s obviněním za únik ropy v listopadu loňského roku. Všichni musejí ve lhůtě 24 hodin po rozhodnutí soudu vydat své pasy policii. Podle vyjádření žalobce budou obvinění oficiálně podána v tomto týdnu. Rozhodnutí soudu přišlo poté, co brazilské námořnictvo zpozorovalo ropnou skvrnu necelý kilometr od místa původního úniku, kterým bylo ropné pole Frade. Loňský únik 3000 barelů ropy vyústil v soudní při, ve které byla společnost žalována za škody ve výši 11 miliard dolarů, což je v dějinách Brazílie historicky nejvyšší částka v podobném případu. Poslední potíže firmy by mohly mít za následek přehodnocení strategie v rámci Latinské Ameriky. Kromě nedostatku kvalitního vybavení má společnost Chevron i potíže se sháněním kvalifikovaných pracovníků a zároveň čelí další žalobě v Ekvádoru v rozsahu 18 miliard dolarů.
Izrael souhlasí se Spojenými státy americkými v otázce íránského jaderného programu
Izraelští představitelé vyjádřili souhlas s tezí Spojených států amerických, že Írán se stále ještě nerozhodl zhotovit jadernou bombu. Přesto zdůrazňují, že pokud je Írán schopen kdykoli tuto bombu vyrobit, tak je pro Izrael stále nebezpečný. Ačkoli se představitelé Izraele a izraelských tajných služeb přiklání k americké verzi, že Írán se stále ještě nerozhodl pro výrobu nukleární zbraně, tak přetrvávají pochyby ohledně otázky, proč Írán svá jaderná střediska pečlivě tají. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu prohlásil, že íránský režim podporuje terorismus a násilí a vyzývá ke zničení Izraele, a proto nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Írán přiznal, že vlastní 100 kilogramů obohaceného uranu na 20%, což by stačilo na 4 jaderné hlavice, pokud by pokračoval v obohacování. Pro vojenské účely je nezbytný uran obohacený na 90%.
Federální obchodní komise (FTC) vyšetřuje společnost Google
FTC pracuje s podezřením, že společnost Google podvedla své klienty tím, že bez jejich vědomí poskytla získané informace o jejich internetové aktivitě firmě Apple, která je využila k cílené reklamě v rámci svého prohlížeče Safari. Zástupce společnosti Google vyjádřil ochotu firmy plně spolupracovat se státními orgány vyšetřujícími tuto záležitost a ujistil její zákazníky o tom, že veškeré osobní informace jsou již odstraňovány.
Američtí zákonodárci tlačí na prezidenta Obamu, aby začal řešit situaci ohledně automobilových součástek dovážených z Číny
Skupina 188 zákonodárců se v pátek obrátila v rámci dopisu na prezidenta B. Obamu. Agresivní cenová politika Číny podle nich významně ohrožuje celý americký automobilový průmysl, ve kterém je 75% pracovních míst tvořeno právě zaměstnanci vyrábějícími automobilové díly a součástky. V dopise upozorňují, že Čína využívá rozsáhlou škálu prostředků, pomocí kterých poskytuje svým producentům automobilových dílů nespravedlivou obchodní výhodu. Tato taktika podle nich funguje, což dokazuje nárůst vývozu čínských součástek o téměř 900% od roku 2000. Zákonodárci vyzývají prezidenta Obamu k využití všech dostupných prostředků k ochraně amerického automobilového sektoru, ale konkrétní kroky sami nezmiňují.
Společnost United Health získala od amerického ministerstva obrany zakázku v hodnotě 20 miliard dolarů
Jedná se o šestiletý kontrakt na poskytování vojenského zdravotního pojištění. Od roku 2009 byla tato služba zajišťována pojišťovnou TriWest Alliance, která nad rozhodnutím ministerstva obrany USA vyjádřila „extrémní zklamání“. Zástupci firmy se dle vyjádření ještě nerozhodli, zda podají proti tomuto rozhodnutí oficiální protest. Společnost United Health je podle současné tržní hodnoty největší zdravotní pojišťovnou ve Spojených státech. Po oznámení o získání vládního kontraktu se během dne zvedla hodnota akcií firmy o 2%.
Prezident USA Obama čelí kritice za nadměrný čas strávený získáváním prostředků pro svoji kampaň
V průběhu jediného dne se B. Obamovi podařilo během pěti akcí uspořádaných k jeho podpoře vybrat v rozmezí třinácti hodin více než 5 milionů dolarů. Prezidentův program se tak čím dál tím častěji stává terčem kritiky za přílišný čas věnovaný akcím, které v prvé řadě slouží k podpoře jeho znovuzvolení. V rámci setkání v Atlantě např. příznivci prezidenta Obamy zaplatili každý za svoji účast na akci 35 800 USD. Od oznámení své kandidatury na další volební období v dubnu 2011 se B. Obama zúčastnil 108 benefičních akcí sloužících k výběru financí pro svoji kampaň, což představuje dvojnásobek v porovnání se stejným obdobím předvolební kampaně bývalého prezidenta G. W. Bushe. Bílý dům ve svém vyjádření trvá na tom, že prezident Obama věnuje většinu svého času oficiálním povinnostem spojeným s úřadem.
Afghánský velvyslanec ujistil Spojené státy americké, že důvěřuje americkému vyšetřování případu zabitých civilistů
Afghánský velvyslanec ve Spojených státech amerických Eklil Hakimi ujistil vládu USA, že Afghánistán důvěřuje americkému vyšetřování kauzy zabití 16 afghánských civilistů americkým vojákem Robertem Balesem. Zdůraznil, že navzdory tomu, že afghánský prezident Hamid Karzai hovoří o zhoršení vzájemných vztahů, Afghánistán považuje vazbu na Spojené státy za důležitou a USA stále důvěřuje.
Demokratická republika Kongo udělila významné koncese na těžbu deštného pralesa společnosti, kterou USA podezírají z podpory hnutí Hizballah
Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.
Příští týden americká ministryně zahraničí pravděpodobně rozhodne o pokračování vojenské pomoci Egyptu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton by příští týden mohla definitivně rozhodnout o tom, zda budou USA pokračovat v posílání vojenské pomoci do Egypta ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na neshody mezi USA a Egyptem v otázce „demokratických svobod“. Ačkoliv prezident Obama dříve uvedl, že chce nadále pokračovat v pomoci Egyptu, americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že rozhodnutí se teprve připravuje. Americký Kongres již schválil vojenskou pomoc 1,3 miliardy dolarů pro Egypt na fiskální rok 2012, kteýr končí 30. září a stejně tak do Egypta poslal dalších 250 milionů dolarů hospodářské pomoci a dalších 60 milionů dolarů do rozvojového fondu. Americký zákon nově ovšem pro pokračování podpory Egypta vyžaduje, aby egyptská vláda podporovala přechod k civilní vládě, uspořádala svobodné a spravedlivé volby a garantovala svobodu projevu, shromažďování, náboženského vyznání a nárok na řádný soudní proces. Zákon ale také počítá s udělením výjimky, kterou může vydat americký ministr zahraničí, shledá-li pokračování ve vojenské pomoci za národní zájem USA.
Indie je pod stále větším tlakem ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
„Pokud se Indii nepodaří dostatečně omezit dovoz íránské ropy, mohly by USA být nuceny blokovat všem indickým bankovním platbám přístup do svého bankovního systému,“ uvedlo zpravodajství Bloomberg s odvoláním na amerického veřejného činitele, který si nepřál být jmenován. Indie ovšem již opakovaně uvedla, že bude nadále pokračovat v importu ropy z Íránu, která tvoří 12% indické spotřeby, přičemž Indie je dnes 2. největším dovozcem ropy z Íránu po Číně v hodnotě 12 miliard dolarů ročně. Írán a Indie již kvůli americkým sankcím zahájily jednání i o možném přechodu na platby za ropu ve zlatě.
Ropná společnost Chevron pozastavuje své práce v brazilských vodách
Operace společnosti jsou, podle jejího vyjádření, zastaveny jen dočasně. Stává se tak v důsledku loňské havárie, kdy do brazilských vod vyteklo, podle brazilského ministerstva téměř 417 000 litrů ropy. Za nehodu, způsobenou podceněným tlakem ropy v jejím ložisku, společnost zaplatila sankce za znečištění vod.
Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Severní Koreou je v ohrožení
Představitelé Severní Korey oznámili připravované vypuštění družice na oběžnou dráhu pomocí raketového zařízení. Spojené státy americké označily tuto akci za vysoce provokativní. Tyto kroky ohrožují dohodu mezi USA a Severní Koreou, ve které se Pchjongjang zavázal k pozastavení jaderného programu, a USA za to přislíbily Severní Korey potravinovou pomoc. Tento krok Severní Korey porušuje požadavky Rady bezpečnosti OSN. Představitelé Jižní Korey vyzvali svého severního souseda k respektování mezinárodních úmluv.
Americký senátor McCain zdůraznil svůj požadavek americké vojenské intervence v Sýrii
Americký senátor John McCain prohlásil, že situace v Sýrii došla do momentu, že existuje reálná možnost setrvání syrského prezidenta Bashara Al-Assada u moci. Zdůraznil, že prezident Assad je diplomatický spojenec Íránu a sponzoruje teroristické organizace v Iráku. John McCain požaduje zahájení americké pomoci syrským povstalcům ve vojenské i humanitární podobě.