Americký prezident B. Obama a izraelský ministerský předseda B. Netanyahu zatím nebyli schopni nalézt společnou řeč ohledně možnosti a případného časového horizontu vojenské akce související s íránským jaderným programem. Ačkoliv prezident Obama zostřil před společnou schůzkou rétoriku týkající se íránské problematiky, oba spojenci se stále silně rozcházejí v určení konkrétních hranic a omezení, jejichž překročení Iránem by vyvolalo vojenskou intervenci. Přestože prezident Obama při svém projevu v rámci summitu nejvlivnějších amerických židovských organizací tento víkend prohlásil, že „je připraven vojensky reagovat s použitím všech dostupných sil, aby zabránil islámské republice sestrojit atomovou bombu“, poselství směrem k izraelským politikům je jednoznačné – „stále je ještě dostatek času na diplomatické řešení a využití nátlaku v podobě sankcí.“ Izrael, který považuje íránský jaderný program za přímé ohrožení své existence, již dal několikrát jasně najevo, že čas na diplomacii pomalu vypršel. Izraelská vláda se obává především toho, že Írán využije získaného času k přesunutí svých zařízení hlouběji pod zem, kde již na ně nebude možné efektivně zaútočit.
Archiv rubriky: Severní Amerika
American International Group (AIG) prodává podíl v AIA Group v hodnotě 6 miliard dolarů
AIG chce tímto krokem získat prostředky na vyplacení části podílu federální vlády. Americká vláda v současnosti vlastní v AIG 77% podíl, který je výsledkem masivní 182 miliardové pomoci k záchraně společnosti, která proběhla v roce 2008 v důsledku celosvětové ekonomické krize. AIG drží ve společnosti AIA Group (American International Assurance) zhruba třetinový podíl, jehož odhadovaná hodnota je přibližně 14,9 miliardy amerických dolarů. AIA Group, zaměstnávající několik set tisíc pojišťovacích agentů, je nyní 3. největší pojišťovnou v rámci Asie.
Americký velvyslanec varoval Bělehrad před organizací voleb v Kosovu
Velvyslanec USA v Kosovu Christopher Dell varoval Bělehrad před organizování srbských voleb v Kosovu, protože by to bylo v rozporu s rezolucí č. 1244 a tento krok by způsobil dlouhodobé poškození zájmů Srbska. „Kdyby k těmto volbám došlo, nebudeme akceptovat jejích výsledky. Ale myslím, že k takové situaci nedojde.“ uvedl velvyslanec.
Společnost British Petroleum (BP) oznámila dohodu se zástupci soukromého sektoru ohledně vyrovnání za ropnou katastrofu
Odškodnění v odhadované výši 7.8 milard dolarů bude vypláceno jednotlivcům a společnostem, které byly poškozeny únikem ropy v Mexickém zálivu v roce 2010, který byl následkem exploze na ropné plošině Deepwater Horizon. Tato dohoda však nemá žádný vliv na obvinění vznesená vládou Spojených států ani na žaloby, které na společnost podalo pět amerických států, jejichž pobřeží byla zasažena ekologickou katastrofou. Kromě BP jsou dalšími žalovanými i společnosti Transocean Ltd. A Halliburton Co.
Čína snižuje objem nákupu amerických dluhopisů
Podle Wall Street Journal tento trend vyplývá z údajů amerického ministerstva financí. Devizové portfolio Číny v současnosti představuje 3,2 bilionu amerických dolarů. V posledním roce byla Čína i přes tyto zprávy velkým kupcem dluhopisů Spojených států, když nákupy vzrostly meziročně o 7%, což představuje 115 miliard dolarů.
Republikán Romney jasně zvítězil v primárkách ve státě Washington
Republikánský prezidentský kandidát M. Romney dosáhl přesvědčivého vítězství, když se mu podařilo získat 36% z celkového počtu hlasů. Větší drama se odehrávalo v boji o druhé místo, na kterém kandidáty R. Paula s 25% a R. Santoruma se ziskem 24.4% dělilo pouhých 250 hlasů. Na posledním čtvrtém místě skončil N. Gingrich se ziskem 11%. Tento výsledek je pro Romneyho dobrým příslibem pro mimořádně důležité „superúterý“, kdy se bude tento týden hlasovat v deseti státech najednou. Podle Romneyho vyjádření „jde od voličů ve Washingtonu o jasný signál, že v Bílém domě nechtějí washingtonského politika, ale konzervativního obchodníka který rozumí soukromému sektoru.“
Prezident Obama zostřuje rétoriku v souvislosti s iránským jaderným programem
Americký prezident B. Obama jasně deklaroval, že Spojené státy nedopustí, aby Irán vlastnil jaderné zbraně. Toto silné vyjádření přichází v předvečer jednání s izraelským ministerským předsedou B. Netanyahuem, při kterém se oba politici pokusí překlenout vzájemné rozdíly a názorové neshody posledních měsíců a vytvořit jednotnou strategii vůči Iránu. Dle zástupců Bílého domu mají tato vyjádření zvýšit tlak na Irán vyzdvihnutím možnosti vojenské intervence a zároveň snížit šanci, že by k útoku přistoupil sám Izrael bez ohledu na mezinárodní dohodu. Vzájemné vztahy Izraele a USA byly v posledních měsících narušovány právě nejednotou v možném postupu proti Iránu. Izraelští zástupci si opakovaně stěžovali na přílišnou opatrnost a nejednoznačné poselství směrem k Iránu ze strany Spojených států. Pro prezidenta Obamu jde v předvolebním období o boj na více frontách – zatímco neklid okolo íránského jaderného programu a možnost války přispívají k politicky tolik nepopulárnímu nárůstu cen pohonných hmot v USA, nejednoznačný postoj k možnému vojenskému zásahu znamená ztrátu podpory mezi židovským obyvatelstvem.
Hnutí Taliban je pravděpodobně rozsáhle infiltrováno do bezpečnostních složek blízkovýchodních států
Minulý čtvrtek byli zabiti dva vojáci americké armády příslušníky iráckých vojenských sil. Necelý týden předtím došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Generál Abdul Hameed řekl, že k incidentům došlo kvůli rozsáhlé infiltraci hnutí Taliban do ozbrojených sil afghánské armády. Problém vidí v nedostatečné kontrole nových rekrutů. Generál Abdul Hameed také oznámil, že několik infiltrovaných členů hnutí Taliban bylo již v afghánské armádě odhaleno. Tyto incidenty problematizují ukončení americké přítomnosti v zemi koncem roku 2014.
Účastníky incidentu s pálením Koránu na americké základně v Afghánistánu čeká disciplinární řízení
Afghánský náboženský vůdce Maulvi Khaliq Dad, který byl pověřen afghánským prezidentem Hamídem Karzáím vyšetřováním kauzy s pálením Koránu, potvrdil, že američtí vojáci nechali spálit afghánské náboženské knihy. Incident vyvolal vlnu nepokojů po celé zemi a vedl k zabití 6 amerických vojáků a 30 Afghánců. Protesty a protiamerické nálady se po této události rozšířily do celé země. Prezident Barack Obama se za incident omluvil a nařídil vyšetřování. Pět údajných viníků bylo posláno před disciplinární řízení.
Americká ministryně zahraničí pogratulovala Srbsku k získání kandidátského statusu EU
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvítala rozhodnutí Evropské rady (ER) o udělení Srbsku statusu kandidátské země na členství v Evropské unii (EU).
„Evropská integrace je to nejlepší pro Srbsko, Kosovo a region. Cením si představitelů Kosova a Srbska za jejich odvahu a odhodlání dělat obtížná politická rozhodnutí nezbytná k dosažení těchto cílů, „řekla ministryně. Dále vyzvala lídry obou zemí, aby i nadále pokračovali v dialogu pod vedením EU. Vyjádřila také odhodlání Spojených států úzce spolupracovat s těmito dvěma zeměmi na podporu prosperující budoucnosti Evropy.
Brazílie žádá USA, aby odstranilo tržní bariéry na některé brazilské výrobky
O tom diskutoval brazilský ministr zahraničí Ruy Nogueira s americkým státním tajemníkem Williamem Burnsem. Ministr Noguera dále požádal státního tajemníka o přezkoumání Smlouvy o ekonomické a komerční spolupráci. Ta nastavuje regulace výměn a investic mezi zeměmi. Během setkání státní tajemník projevil zájem Spojených států o brazilské investice. Ty by měly být hlavně z oblasti biopaliva a energií.
Pentagon potvrdil přítomnost speciálních jednotek v pěti jihoasijských státech
Jednotky se podle amerického ministerstva obrany účastní tréninkových misí, a pomáhají tak například ve výcviku indických vojáků v boji proti terorismu. Armády USA a Indie prý spolupracují ve snaze o zlikvidování pákistánské militantní skupiny Lashkar-e-Taiba, která je údajně odpovědná za teroristické útoky v Bombaji z roku 2008. Americké ministerstvo zahraničí však dlouhou dobu prostřednictvím tamní ambasády popíralo jakoukoliv přítomnost amerických vojáků na indickém území. Tzv. pacifické podpůrné týmy jsou dále přítomny v Bangladéši, Maledivách, Nepálu a na Srí Lance.
Indie- vrchní soud v Dillí zamítl trestní řízení proti společnosti Yahoo!
Stránky Yahoo India měly údajně obsahovat nelegální obsah, který by mohl zapříčinit vypuknutí nepokojů mezi obyvateli této země. Obviněno bylo celkem 21 internetových společností včetně amerických Google a Facebook. Mluvčí Yahoo! rozhodnutí komentoval tím, že nebyly žádné přímé důkazy pro to, že by stránky nějak porušovaly zákon. Ostatní soudní spory však i nadále běží. Potírání stránek se závadným obsahem je v Indii v současnosti velkým tématem.
Americký prezident Barack Obama varuje Izrael před útokem na Írán
V pondělí navštíví předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu Spojené státy Americké, kde se sejde s prezidentem Barackem Obamou. Barack Obama oznámil, že hodlá požádat izraelského premiéra, aby odložil jakýkoli útok na Írán. Americký prezident věří, že se projeví účinky ekonomických sankcí vůči Íránu. Upozornil ovšem také, že Írán poskytuje sponzoring některým teroristickým organizacím a tolerance jeho jaderného programu by znamenala značné riziko proliferace jaderných zbraní.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických varuje před situací v Súdánu
Americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že Súdán přestává dodržovat mírové dohody z roku 2005. Mluvčí Ministerstva zahraničí Spojených států amerických Victoria Nuland upozornila, že súdánské vládní jednotky dříve bombardovaly území Jižního Súdánu. Pokračování současné situace by prý mohlo v zemi obnovit občanskou válku.
General Motors odškodní obyvatele Jihoafrické republiky za apartheid
Americký automobilový gigant General Motors souhlasil se symbolickým odškodněním ve výši 1,5 milionů dolarů. Společnost spolu s dalšími čtyřmi firmami byla dříve žalována za podporu apartheidu v Jihoafrické republice. Mezi obviněné vedle General Motors patří i Ford, Daimler, německá společnost Rheinmetall a IBM. „General Motors chce přenést své podnikání i do Jihoafrické republiky, proto bylo nutné narovnat vztahy, které byly během apartheidu poškozeny.“
Finsko schválilo nákup amerických raket vzduch-země za 178,5 milionů eur
Finské ministerstvo obrany oznámilo schválení nákupu blíže nespecifikovaného množství raket dlouhého doletu ASSM AGM-158 pro letouny Hornet F-18 finského letectva od společnosti Lockheed Martin.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Američané čelící v Egyptě obvinění mimo jiné ze špionáže zemi letecky opustili
16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)
Pákistánská vláda brání projekt na vybudování plynovodu z Íránu
Pákistán bude usilovat o vybudování plynovodu mezi ním a Íránem i přes tlak mezinárodního společenství, uvedl ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. To řekl v reakci na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která varovala, že by dohoda mohla vyvolat uvalení sankcí ze strany USA. Pákistánská vláda však tvrdí, že by tento mnohamiliardový projekt pomohl vyvést zemi z energetické krize. Írán by měl zásobovat Pákistán zemním plynem od roku 2014. Mezi oběma státy je přitom v jednání několik dalších obchodních i energetických kontraktů.
Dva příslušníci americké armády zabiti pravděpodobně afghánským vojákem a jeho komplicem
Dva vojáci byli dnes zastřeleni dvěma Afghánci, z nichž jeden byl pravděpodobně voják a druhý civilista. Událost, ke které došlo na jihu země, vyvolává další otázky v souvislosti se spolehlivostí nově vycvičených afghánských ozbrojených složek. Ke střelbě došlo pouhý týden po usmrcení dvou amerických důstojníků v budově jednoho z afghánských ministerstev. NATO, Velká Británie, SRN i Kanada v reakci stáhly své poradce ze všech ministerstev. Podle Pentagonu bylo od roku 2007 doposud zabito v rámci podobných vnitřních útoků více než 70 příslušníků ozbrojených sil, které operují v zemi v rámci NATO. Anonymní zástupce afghánské vlády uvedl, že „v rámci afghánské armády je mnoho sympatizantů Talibanu a i přes důkladnější prověrky se budou podobné incidenty pravděpodobně opakovat. Vláda na jejich řešení potřebuje více času, prostředků a lidských zdrojů.“.
Prezident Obama vystoupí v New Hampshire
Americký prezident B. Obama dnes vystoupí v domácím státě svého největšího rivala na prezidentský post Mitta Romneyho s projevem věnovaným energetické problematice. Právě téma energie se stalo jedním z ústředních bodů předvolebního období především kvůli zdražování paliv. Republikánští kandidáti opakovaně kritizovali administrativu Bílého domu i samotného prezidenta mj. za negativní postoj ke stavbě nového ropovodu do Kanady „Keystone XL“ a dávají mu zodpovědnost za neustálé zvyšování cen pohonných hmot. Prezidentská kancelář se vyjádřila, že „prezident v projevu objasní, že zatímco za jeho působení v úřadu došlo k nárůstu domácí produkce ropy, nebude toto zvýšení samotné stačit k zastavení celkového růstu cen pohonných hmot v USA.“
Američtí poradci pro Severoatlantickou alianci opouští Afghánistán
Někteří poradci pro NATO v Afghánistánu se po nedávných nepokojích vrací zpět do USA. Po incidentu s pálením Koránu na americké základně, se vzedmula vlna nepokojů po celém Afghánistánu a došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Někteří poradci pro NATO jsou v reakci na tyto události stahováni zpět do Spojených států.