Na prvním místě žebříčku, který každoročně vypracovává magazín Forbes, se po třetí v řadě umístil mexický magnát Carlos Slim, jehož předmětem zájmu jsou zejména telekomunikace. Jeho majetek se odhaduje na 69 miliard dolarů. Pan Slim je následován zakladatelem společnosti Microsoft Billem Gatesem a americkým investorem Warrenem Buffettem. Největší pád od minulého roku zaznamenal indický ocelový magnát Lakshmi Mittal, který se nyní umístil na 21. místě, což znamená propad o 10 míst.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Na Summit Amerik nebude pozvána Kuba
I přes výhružky některých latinskoamerických, především levicových, států oznámil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, že delegace Kuby nebude na summit pozvána. Po svém setkání s gen. Raúlem Castrem prezident Santos uvedl, ,,že bez souhlasu všech účastněných zemí nemůže být kubánská delegace pozvána na Summit Amerik v Cartageně. Proti její přítomnosti se stavěly hlavně Spojené státy, podle nichž by se summitu měly účastnit pouze demokratické země. Podle Kuby je,,nepozvání její delegace nepřijatelné“. Z tohoto závěru obvinila především Spojené státy. Summitu Amerik, který se letos koná v kolumbijské Cartagena de las Indias, se účastní členské země Organizace amerických států ( OAS). Právě z této organizace byla Kuba roku 1962 vyloučena z důvodu nedemokratického politického systému.
Vatikán poprvé označen americkým ministerstvem zahraničí za „stát s důvody k obavám“ ohledně praní špinavých peněz
Americké ministerstvo zahraničí poprvé označilo Vatikán jako potenciálně náchylný k praní špinavých peněz, společně s 67 dalšími zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Výroční zpráva Mezinárodní strategie pro kontrolu drog tohoto oddělení označila Vatikán za stát „s důvody k obavám“. Stejné označení získala i Česká republika, Albánie, Egypt, Severní Korea, Malajsie, Vietnam, či Jemen. Vatikán poprvé zahájil program proti praní špinavých peněz v loňském roce a dle informací AFP potrvá rok, než bude možno posoudit, zda-li byl program úspěšný.
Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
Americký senát podpořil možnost uvalení cla na dotované zboží z Číny a Vietnamu
Předpokládá se, že návrh zákona projde sněmovnou reprezentantů a poté se dostane k prezidentu B. Obamovi. Kritici tohoto opatření poukazují na to, že vede k eskalaci napětí mezi zeměmi. Jeho obhájci naproti tomu argumentují záchranou tisíců amerických pracovních míst. Předseda senátní finanční komise M. Baucus prohlásil, že „přijetím tohoto zákona se postavíme za americké pracovníky i firmy v boji proti čínským neférovým obchodním praktikám.“ V současnosti je clo uplatňováno na dovoz oceli, hliníku, papíru a chemických výrobků z Číny a na dovoz plastových tašek z Vietnamu, což podle odhadů chrání okolo 80 tisíc pracovních míst na americkém trhu.
Ministr obrany USA Panetta: „Pokud diplomacie selže, přistoupíme k vojenské akci“
V rámci svého projevu na konferenci lobbistické skupiny Výboru pro americko-izraelské veřejné záležitosti (AIPAC) se tak bývalý ředitel CIA L. Panetta jasně vyjádřil k současné situaci s íránským jaderným programem. Podle jeho slov by „vojenská akce měla být až poslední možnou alternativou, když vše ostatní selže. Nikdo by však neměl pochybovat o tom, že pokud všechny diplomatické pokusy nevyjdou, USA budou jednat.“ V současnosti se po roce opět rozbíhají rozhovory na mezinárodní úrovni mezi Íránem a světovými mocnostmi, které Izrael přijímá s určitou zdrženlivostí.
Republikánský kandidát Mitt Romney ovládl volební „super úterý“
Romney porazil svého hlavního rivala na republikánskou prezidentskou nominaci R. Santoruma v poměru 6:3. Podařilo se mu získat výhru v Massachusetts, Virginii, Idaho, Aljašce, Vermontu a také mimořádně ceněném Ohiu. Santorum se umístil první v Severní Dakotě, Tennesse a Oklahomě. V Georgii se podařilo zvítězit N. Gingrichovi. Ačkoliv poslední série vítězství upevnila Romneyho pozici v čele kandidátů, stále ještě není nic rozhodnuto. Podílí se na tom i fakt, že se republikáni ve většině států tento rok rozhodli využít systému poměrného hlasování. Kandidáti tak nezískávají hlasy všech volitelů ve vítězném státě, jako tomu bylo ve většinovém systému doposud, ale rozdělují si mezi sebe poměrné části získaných hlasů. Tato situace vede k vyrovnanějším výsledkům a stále větší kritice republikánů za „bratrovražedný“ souboj. Tvrdý boj bude zřejmě veden až do konce voleb. Podle mnohých komentátorů by mohl mít za výsledek vyčerpání finančních prostředků republikánskch kandidátů před samotným rozhodujícím bojem o prezidentský úřad se současným prezidentem B. Obamou.
Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku
To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.
Prezident USA Barack Obama: „nové rozhovory jsou šancí na zklidnění válečných bubnů“
Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Vláda Spojených států obhajuje právo na zabití Američanů, kteří se v zahraničí přidají k hnutí Al Quaeda
Administrativa prezidenta Obamy se tak vůbec poprvé oficiálně vyjádřila ke kontroverzní politice, kterou dle kritiků porušuje americké i mezinárodní právo. Nejvyšší státní zástupce Spojených států E. Holder ve své přednášce ke studentům Northwestern University School of Law prohlásil, že Američané, kteří se přidají k hnutí Al Quada či jejím spolupracovníkům mohou být terčem smrtících útoků. Dodal, že „jakékoliv rozhodnutí, které má za následek užití smrtící síly proti americkému občanu – a to i takovému, který zamýšlí zabíjet Američany a který se stal vůdcem operací hnutí Al Quaeda v cizí zemi – je jedno z nejsmutnějších, které musí vládní činitel udělat.“ Jako příklad může být uveden Anwar al-Awlaki – muslim narozený v USA, který vedl jemenskou odnož organizace Al Queda a byl zabit při náletu bezpilotního letounu v loňském roce.
Více než polovina Američanů stojí za omluvou prezidenta Obamy za zničení náboženských materiálů v Afghánistánu
Dle průzkumu podporuje prezidenta v jeho rozhodnutí 56% dotázaných. Obamova oficiální omluva, kterou adresoval afghánskému prezidentu Karzáímu, se stala terčem silné kritiky ze strany republikánských kandidátů na prezidentský post v letošních volbách. Z příznivců republikánů omluvu podporuje pouze 37 % respondentů. 66 % procent respondentů by podle průzkumu také podpořilo okamžité stažení amerických vojenských sil ze země.
Republikánští kandidáti N. Gingrich a R. Santorum vyřazeni z voleb ve Virginii
Ani jeden z republikánských kandidátů na post prezidenta nesplnil všechny náležitosti kandidatury a v boji tedy v tomto státě zůstává pouze M. Romney a R. Paul. Virginie je tradičně státem nakloněným republikánům, zvrat znamenaly až poslední volby, při kterých zde jako první demokrat po 44 letech zvítězil B. Obama.
Romney a Santorum se střetávají v rámci „super úterý“ v politické bitvě o Ohio
Republikánský prezidentský kandidát M. Romney může udělat rozhodující krok v boji o prezidentský post v rámci tzv. volebního „super úterý“, při kterém volby probíhají v deseti státech najednou. V sázce je nyní 419 volitelských hlasů, přičemž k získání oficiální republikánské kandidatury musí uchazeč získat minimálně 1144 hlasů. Za nejdůležitější výhru dne je považován úspěch v průmyslovém Ohiu – od roku 1964 vyhrál prezidentské volby vždy ten, kdo uspěl v primárkách v tomto státě, který je jako jeden z nejprůmyslovějších států USA v poslední době tvrdě zasažen ekonomickou krizí dopadající především na tamní automobilky. Předvolební průzkumy dávají tušit vyrovnaný boj mezi Santorumem a Romneym, přičemž pro Santoruma by mohlo jít vzhledem k Romneyho sérii vítězství z posledního týdne o poslední šanci ke zvrácení pro něj nepříznivého vývoje.
Goldman Sachs zaznamenává první ztráty na asijské půdě od roku 2008
Následkem této skutečnosti zaznamenala tato americká investiční banka pokles i na čínském akciovém trhu. Asijská divize Goldman Sachs oznámila za rok 2011 ztrátu 103 milionů USD, což je zásadní pokles oproti výdělku za rok 2010 v podobě 2,1 miliardy USD. Společnost byla zasažena především poklesem hodnoty svého podílu v Industrial & Commercial Bank of China (ICBC), což samo o sobě znamenalo ztrátu 517 milionů USD.
Představitelé Spojených států i nadále váhají s vojenským řešením Íránské otázky
Izraelští představitelé se obávají, že Írán v případě, že získá jadernou bombu, umožní proliferaci nukleárních zbraní radikálním organizacím jako je Hizballáh či Hamás. Nejvyšší představitelé americké armády ovšem zmiňují rizika, která sebou nese vojenské řešení konfliktu. Zdůrazňují, že konflikt může vyvolat rozsáhlou válku, která zasáhne větší část Blízkého východu, což není v zájmu Spojených států. Problémem jsou také již dnes stoupající ceny ropy.
Americký prezident Barack Obama se sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu
V Bílém domě se v pondělí sešli americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tématem schůzky byla bezpečnostní hrozba ze strany íránského jaderného programu. Prezident Obama řekl, že přímo neodmítá žádné řešení, ale sám preferuje diplomatickou cestu. Izraelský předseda vlády zdůraznil, že Izrael má právo se bránit a rozhodnutí o jeho obraně patří pouze Izraeli. Barack Obama upozornil, že si nepřeje závody v nukleárním zbrojení v tak nestabilním regionu jako je Blízký východ.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Americký vice- prezident Joe Biden na návštěvě Mexika a Hondurasu
Návštěva se odehrává u příležitosti debaty států střední Ameriky na téma boje proti drogovému průmyslu a případné legalizaci drog. V případě legalizace užívání drog je USA tvrdě proti. Podle prezidentky Kostariky ale legalizace drog zasluhuje závažnou debatu. Již minulý týden Organizace amerických států ( OAS) informovala o nebezpečí, kterým jsou drogové kartely. Ty, podle OAS, narušují demokracii Latinské Ameriky. Během své návštěvy Mexika se pan Biden setká jak s prezidentem země Felipe Calderónem, tak i s kandidáty na post prezidenta, kteří se o křeslo utkají ve volbách 1. července. Po té bude pokračovat do Hondurasu, kde se setká s prezidentem Porfirio Lobo a hlavami dalších středoamerických států.
Po odchodu USA z Iráku dochází k návratu Al Qaedy do země
Poté, co odešli američtí vojáci z Iráku v druhé polovině roku 2011, se zvýšila aktivita teroristické sítě Al Qaeda, upozornil ředitel CIA David Petraeus. Al Qaeda prý nachází příznivce v zemi mezi sunnity, kteří nesouhlasí se šíitským předsedou vlády Nourim al-Malikim.
Íránský soud zrušil trest smrti pro amerického občana obviněného ze špionáže pro CIA
Amir Mirzai Hekmati je americký občan a bývalý člen amerických ozbrojených sil, který byl v lednu v Íránu zadržen a obviněn ze špionáže pro CIA a ze snahy vytvářet dojem o íránském terorismu. Amir Mirzai Hekmati tato obvinění popřel. Íránský soud jej poté odsoudil k smrti. Dnes íránský soudce Gholamhossein Mohseni-Ejei svůj verdikt zrušil. Amir Mirzai hekmati nadále zůstává ve vězení.
Židovská komunita ve Spojených státech tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby zaujal nesmlouvavé stanovisko vůči Íránu
Na 14 000 amerických židů a podporovatelů Izraele se sešlo o víkendu, aby vyjádřili souhlasné stanovisko s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tvrdší postoj vůči Íránu požadují i někteří republikánští senátoři, kteří požadují, aby prezident Barack Obama jasně definoval, za jakých podmínek bude zahájena vojenská operace proti Íránu. Prezident Obama i izraelský premiér budou také hovořit se třemi nejvýznamnějšími prezidentskými kandidáty z republikánské strany.
Americký politolog Fareed Zakaria vyzývá Spojené státy k akceptování afghánské reality
Podle amerického politologa Fareeda Zakarii ukázaly nedávné protesty proti americké přítomnosti v Afghánistánu, že většina afghánské populace nepodporuje snahu Spojených států vybudovat v zemi demokracii a stabilní instituce. Vláda v Kábulu, která spolupracuje se Spojenými státy americkými má podporu Tádžiků, Hazarů a Uzbeků, ale nikoli významného kmene Paštunů. Zakaria upozorňuje, že roční rozpočet afghánské armády je 12 miliard dolarů a je hrazen USA. Dále varuje, že Spojeným státům se pravděpodobně nepodaří vybudovat vládu, kterou b y uznávala celá populace Afghánistánu.