Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17
Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.
Americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu o nárůstu rizika globálních konfliktů o vodu
Podle nové zprávy americké Obranné zpravodajské služby (DIA) se dá očekávat, že do roku 2040 již nezvládnou dodávky čerstvé vody pokrýt světovou poptávku, což podle odhadů DIA povede ke zvýšení politické nestability a k ohrožení globálního potravinového trhu. Podle zprávy budou největším problémů a zároveň velkým výzvám při vyrovnávání se s problémy s dodávkami vody čelit regiony jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky. Podle DIA v příštích 10 letech příliš nehrozí tzv. války o vodu, ale poté riziko konfliktu s nárůstem spotřeby bude výrazně vzrůstat. S nedostatkem vody bude také, jak vyplývá ze zprávy, výrazně ohrožena produkce potravin a energie ve zmíněných oblastech. DIA očekává, že do roku 2030 vzroste současná poptávka po vodě o 40% a svět přestane být schopen poptávku pokrývat trvale udržitelnými zdroji.
Pozastavení mírových jednání považují Spojené státy americké za taktické vyčkávání Talibanu
Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.
Čína kritizuje kroky Spojených států amerických vůči Íránu
Přední čínský vládní deník zkritizoval plánované sankce Spojených států amerických vůči zemím, které nakupují ropu z Íránu. Redaktor deníku v komentáři zdůraznil, že Čína má právo na nákup ropy z Íránu. Plánované sankce USA označil za sobecké. Čínský deník také kritizuje americkou zahraniční politiku, kterou považuje za unilaterální. Článek byl uveřejněn pod jménem Zhong Sheng, které znamená „hlas Číny“. Tímto jménem bývají ve vládním médiu podepisovány články o zahraniční politice. Odebírat ropu z Íránu přestalo 10 zemí EU a Japonsko. Ropu stále nakupují Čína a Indie, které patří k největším odběratelům íránské ropy na světě.
Americká ministryně zahraničí Clinton: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton po setkání s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusič uvedla: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy a plnohodnotným členem transatlantického společenství, s nímž budou USA spolupracovat při řešení globálních problémů“. Paní Clinton dále zmínila, že USA vítají Chorvatsko na cestě do EU a jeho vedoucí roli v regionu. Zdůraznila však, že zemi stále čeká mnoho výzev. Dle paní Pusič Chorvatsko může přispět ke stabilizaci celého regionu, což je dle její vyjádření společným zájmem obou zemí. Bilaterální jednání zahrnovalo situaci v regionu, závazky Chorvatska v NATO a mise v Afghánistánu, stejně jako další zahraničně-politické otázky.
Ruský ministr zahraničí: „izraelské hrozby vůči Íránu tlačí okolní země do špatných vztahů se Západem““
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rádiu Kommersant v souvislosti se svým varováním před „katastrofálními následky“ útoku na Írán prohlásil, že izraelské hrozby vůči Íránu v důsledku tlačí další arabské národy do špatných vztahů se Západem. Stejně tak by Izrael podle ruského ministra zahraničí měl zvážit vlastní jaderné programy. USA a Izrael podle ruského ministra zahraničí stupňují v posledních měsících „válečnické rétoriku“ vůči Íránu, a to i přesto, že Teherán popírá tvrzení o jakémkoliv vojenském účelu jaderného programu. „Írán má jako člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní právo na mírové využití jaderné energie. Izrael členem MAAE a signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní není, a to i přesto že byl v roce 1981 rezolucí č. 487 Rady bezpečnosti OSN pobídnut, aby svá jaderná zařízení umístil pod dohled MAAE.
Ruský ministr zahraničí: „USA nemají důkazy o jaderném zbrojení v Íránu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro rádio Kommersant uvedl, že útok na Írán a jeho jaderný energetický program bude mít katastrofální následky a povede k masivním závodům ve zbrojení. „CIA i další američtí činitelé přiznávají, že nyní nemají žádné informace o íránském vedení stejně jako o jakémkoliv rozhodnutí vyrábět v Íránu jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že si je jist tím, že v případě útoku takové rozhodnutí v Íránu bude přijato. Ministr Lavrov dále zdůraznil, že Rusko se nesnaží o „obranu spojence“, ale o odvrácení širšího konfliktu a jaderného zbrojení.
Na severu Pákistánu se protestuje proti USA
Na severu Pákistánu ve městě Batkhela vyšly do ulic tisíce lidí pod vedením politicko-náboženské strany Jamat-e-Islami a požadují, aby USA okamžitě ukončily nálety svých bezletových letadel, přestaly narušovat suverenitu Pákistánu a zastavily své vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Demonstranti dále chtějí, aby USA nesly odpovědnost za zabíjení civilistů a aby pákistánská vláda ukončila své vztahy s USA. Protesty vyvolalo zasedání pákistánského parlamentu, který řešil otázku další zahraniční politiky Pákistánu a vztahy s USA, přičemž poslanci požadovali „bezpodmínečnou“ omluvu USA za dosavadní útoky a okamžité ukončení všech dalších náletů amerických bezpilotních letadel.
Mezinárodní sdružení leteckých dopravců: „Kvůli napětí s Íránem hrozí ztráta až 5 miliard dolarů“
Generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) Tony Tyler uvedl, že globální letecký průmysl by mohl mít ztráty až přes 5 miliard dolarů v tomto roce pokud by se cena barelu ropy vyšplhala na 150 dolarů kvůli napětí mezi Západem a Íránem. Ředitel IATA varoval, že letecká doprava je nyní „v křehkém stavu“ a prognózy počítají s 2% růstem, pokud se ovšem dostane pod 2%, hrozí také poprvé v historii kolektivní ztráta napříč leteckými dopravci. IATA sama podpořila sankce proti Íránu zastavením svých platebních služeb pro pasažéry íránských státních aerolinek IranAir.
Společnost JP Morgan kupuje 19.9% podíl v čínské firmě Bridge Trust Co.
Hodnota investice není známá. Většinovým vlastníkem Společnosti Bridge Trust je státem kontrolovaná firma China Power Investment Financial Co. V současnosti jsou zahraniční investice do čínských svěřeneckých fondů omezeny maximální výší 20% podílu.
Republikán M. Romney dosáhl výrazného vítězství v primárkách ve státě Illinois
Přesvědčivé vítězství M. Romneyho nad jeho hlavním rivalem R. Santorumem ho přibližuje k celkovému vítězství a republikánské prezidentské nominaci pro následující volby. V projevu ke svým příznivcům po vítězství řekl, že „volby jsou otázkou výběru a dnes si statisíce lidí v Illinois vybralo přidat se k milionům dalších po celé zemi, kteří se již připojili k naší věci. Nabízím opravdovou volbu a nový začátek. Mám přesnou vizi a dostatek zkušeností na to, abych tuto zemi vyvedl z krize.“ Po přepočtu 95% hlasů M. Romney vítězil se ziskem 47% hlasů, na druhém místě byl R. Santorum s 35%, další dva kandidáti R. Paul a N. Gingrich již výrazně ztráceli. V současnosti tak v počtu volitelských hlasů republikán Romney jednoznačně vede, jeho rivalům nyní pouze zbývá naděje, že se mu do nominačního sjezdu republikánské strany nepodaří zajistit potřebných 1144 hlasů a o konečném vítězi tak rozhodne až srpnový nominační sjezd.
Jaderní inspektoři OSN oficiálně pozváni do KLDR
To potvrdil hlavní představitel pro nukleární problematiku v Severní Koreji Ri Yong-ho. Tento krok je prý součástí dohody se Spojenými státy. Její průběh by však mohlo narušit Severní Koreou plánované vyslání satelitu na oběžnou dráhu, které by mělo proběhnout mezi 12. a 16 dubnem ku příležitosti oslav narozenin velkého vůdce Kim Ir-sena. Jakékoliv odpálení, byť jen nosné rakety, však bude podle mezinárodního společenství bráno jako poručení rezoluce Rady bezpečnosti OSN a USA tento krok již předem označila za provokativní.
Barmské parlamentní volby- vláda pozvala pozorovatele z organizace ASEAN, Evropské unie i Spojených států
Organizace ASEAN již dříve požádala o možnost vyslání 23 delegátů ze všech členských zemí. Ti tak spolu s pozorovateli z EU a USA budou vůbec poprvé v historii dohlížet na průběh parlamentních voleb v Barmě. Doplňovací volby o celkem 48 parlamentních míst jsou vnímány jako klíčové pro budoucí průběh demokratických reforem v zemi. Mnozí analytici však tvrdí, že pozvání zahraničních pozorovatelů má pouze symbolický význam. Volby, ve kterých je ostře sledována především účast prodemokratické aktivistky Aung San Suu Kyi a její strany NLD, se uskuteční 1. dubna.
USA uvalily cla na čínské výrobce solárních panelů
Podle amerických vládních představitelů jsou společnosti jako Suntech či Changzhou Trina Solar Energy podporováni čínskou vládou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Cena solárních panelů na americkém trhu se vlivem přílivu čínského zboží propadla za minulý rok o 30%. V roce 2011 byly z Číny do USA dovezeny solární panely v hodnotě 3,1 miliardy USD. Čínští výrobci budou nyní čelit clům ve výši pohybující se v průměru okolo 4%. Tento krok ze strany americké vlády představuje poslední z mnoha obchodních třecích ploch mezi USA a Čínou.
Spojené státy americké se obávají íránského vlivu v Jemenu
Americký velvyslanec v Jemenu Gerald Feierstein vyjádřil obavy z pronikání Íránu do oblasti severního Jemenu. Zdůraznil, že Írán využívá politické nestability v zemi k posílení vlastního vlivu v Jemenu. Kvůli povstání a bojům v provinciích Hajjáh a Sa’ada přišlo podle údajů OSN o domov na 350 000 lidí. V těchto oblastech se nedaří uplatňovat vládní autoritu jemenské vlády v Sanaa.
Americký prezident Barack Obama poprvé navštíví korejské demilitarizované pásmo
V neděli americký prezident Barack Obama poprvé navštíví pásmo, které odděluje obě části Korejského poloostrova. Prezident se kromě návštěvy demilitarizované zóny také setká s americkými vojáky, kterých slouží v Jižní Koreji 28 500. Barack Obama navštívil Jižní Koreu již dvakrát, ale ani jednou se nedostal do demilitarizované zóny. Ben Rhodes, náměstek poradce pro bezpečnost, sdělil médiím, že tato návštěva je důkazem blízkých vztahů Spojených států amerických a Korejské republiky.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
Americký voják, který střílel do civiliních obyvatel v Afghánistánu, bude pravděpodobně obviněn z vraždy
Robert Bales, seržant americké armády, který ve vesnici Alokozai střílel do afghánských civilistů, bude pravděpodobně obviněn ze spáchání vraždy. Právní analytici ovšem upozorňují na složitost případu a na spoustu dalších faktorů, které hrají roli, jako například posttraumatická stresová porucha. Výsledek procesu s Robertem Balesem bude hrát roli v diplomatických vztazích Spojených států amerických a Afghánistánu.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.
Jižní Korea povede další kolo jednání s USA o snižování dovozu ropy z Íránu
Jižní Korea a USA budou mít další kolo oficiálních rozhovorů o jihokorejském snížení dovozu íránské ropy. V prvním kole jednání Jižní Korea s USA jednala o možném rozsahu snížení dovozu ropy z Íránu.
Společnost Apple vyplatí dividendy a nabídne zpětný výkup akcií
Jedná se o průlom ve firemní politice, protože k podobnému kroku společnost nepřikročila od roku 1995. Na účtech Applu se za tuto dobu postupně shromáždilo 98 miliard USD. Dividenda bude činit 2,65 dolaru za každé 3 měsíce, což představuje ve vztahu k současné ceně společnosti roční výnos okolo 1,7%. Před oznámením konkrétních čísel očekávali analytici výnos okolo 2,5%, obzvláště po prudkém nárůstu hodnoty akcií v tomto roce, na který má velmi dobrý vliv kromě dalších faktorů i veskrze pozitivní přijetí nového tabletu iPad. Akcie společnosti posílily od začátku tohoto roku o celých 37%. Společnost Apple také oznámila plán zpětného výkupu akcií až do výše 10 miliard dolarů, který by měl začít v průběhu roku 2013.
Společnost UPS kupuje v rámci své evropské expanze konkurenční firmu TNT
Doručovací společnost United Parcel Service (UPS) zaplatí svému obchodnímu rivalovi 6,8 miliardy dolarů. Tento obchod posílí evropskou pozici UPS, která je již v současnosti největší světovou doručovatelskou společností. Ve společném prohlášení obou společností stojí, že „dojde ke spojení předností obou firem, což bude mít za výsledek vytvoření globální platformy orientované na zákazníka, která bude lídrem jak v přepravních technologiích, tak i zákaznickém servisu.“ Evropský trh byl do současnosti ovládán společnostmi TNT a německou DHL. UPS tímto obchodem získá mimo jiné i 50 letounů, které doručují zásilky mezi 65 různými letišti a rozsáhlý vozový park fungující ve všech 38 evropských zemích.