Americký prezident Barrack Obama ve svém projevu v Miami oznámil, že neexistuje žádná „stříbrná kulka“, která by srazila dolů ceny ropy. Za tento projev sklidil masivní kritiku ze strany republikánského kandidáta na prezidenta Newta Gingriche, který označil Obamovu energetickou politiku za špatnou a prohlásil, že dokáže snížit ceny ropy na 2 dolary a 50 centů za galon. Někteří akademici poukazují na to, že ceny ropy určuje globální trh a považují Gingrichův slib za nereálný.
Archiv rubriky: Amerika
Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum
Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.
Američtí zákonodárci požadují vyšetřování společnosti Google
Tři američtí kongresmani Edward J. Markey, Joe Barton a Cliff Stearns požádali Federální obchodní komisi o prošetření, zdali společnost Google neporušuje zákon o ochraně soukromí, když sbírá osobní data lidí, kteří používají některé její aplikace. Webový prohlížeč Chrome prý protiprávně uchovává soukromá data jeho uživatelů. Společnost Google to odmítá.
Demonstrující Afghánci zaútočili na americkou vojenskou základnu Bagram
Dav Afghánců zaútočil na americkou základnu Bagram na protest proti pálení Koránu, ke kterému na základně došlo. Americká armáda tento incident vyšetřuje. Několikatisícový dav zaútočil na americkou základnu granáty. Tímto činem vyvrcholily 6 dní trvající nepokoje, které přinesly několik desítek obětí z řad civilistů i afghánských pořádkových sil. Prezident Hamíd Karzáí vyzval demonstranty k zachování klidu a ukončení nepokojů.
Soud s aktivisty včetně 16 Američanů v Egyptě byl odročen
Egyptský soud odročil proces s 40 členy nevládních pro-demokratických organizací včetně 16 občanů USA do dubna, což dle analytiků zvyšuje naděje, že by mohlo dojít k vyřešení napětí mezi USA a Egyptem smířlivější cestou. Zmínění aktivisté jsou obviněni z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence. Státní zástupce Khaled Sulejman u soudu v Egyptě uvedl, že organizace, jejichž jsou obvinění součástí, „jsou obviněné ze špionáže přičemž většina z nich je v kontaktu s americkou tajnou službou CIA, pro kterou tyto organizace shromažďují informace o Egyptu.
HSBC uveřejnilo zisky za rok 2011 sahající ke hranici 22 miliard USD
To znamená 15% nárůst oproti zisku za rok předešlý. HSBC je největší evropskou bankou a i přes to, že má své sídlo ve Velké Británii, 90% jejích příjmů nepochází z transakcí provedených na Britských ostrovech. Vedení HSBC označilo rok 2011 za období významného a progresivního růstu především díky rychle rostoucím trhům v Asii, Latinské Americe, ale i na Blízkém Východě a v severní Africe. Tyto regiony v současné době představují 49% příjmů této bankovní společnosti.
I přes varování ze strany KLDR začala další společná vojenská cvičení USA a Jižní Korey
Tyto každoroční společné pevninské bojové nácviky známé jako „Key Resolve“ (klíčové řešení) přinesly na Korejský poloostrov další americké jednotky. To se ovšem nelíbí severokorejské vládě, která prohlásila, že naruší-li toto cvičení jakkoliv severokorejské území, dojde k tvrdé odpovědi. Později v tomto týdnu se odehrají i další vojenská cvičení nazývaná Foal Eagle. Jihokorejská vláda říká, že všechna tato cvičení mají obranný charakter. Cvičení se zúčastní více než 2000 amerických vojáků.
Čína se ostře kriticky vyjádřila proti postoji USA vůči Sýrii
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí označil postoj USA za „super arogantní“. Důvodem bylo vyjádření americké ministryně zahraničí Hillary Clinton týkající se ruského a čínského veta pátečního usnesení OSN o Sýrii. Hillary Clinton toto veto označila za „ohavné“, což je podle Komunistické strany Číny nepřijatelné.
Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu
Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu. Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.
Americký kongresman Chris Smith: „Makedonie by měla vstoupit do NATO bez ohledu na název“
Kongresman USA Chris Smith se domnívá, že Makedonie by měla být pozvána na nadcházející schůzi NATO v Chicagu, kvůli její mimořádnému přínosu v aliančních misích a bez ohledu na spor o pojmenování země. „Makedonie je Makedonie a zůstane jí. Je vynikajícím spojencem v Afghánistánu a Iráku. Podle našich velitelů makedonští vojáci plní svou misi velmi dobře a země by byla velkým přínosem pro bezpečnostní aparát NATO.“ řekl kongresman.
Brazílie nabídla pomoc eurozóně
Na setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí G20 brazilský ministr financí Guido Mantega oznámil, že rozvojové země a Brazílie by rády pomohly eurozóně při řešení její krize. Na oplátku by si přály větší moc v rámci Mezinárodního měnového fondu ( MMF). Setkání proběhlo o víkendu v Mexico city a jeho hlavním tématem bylo schválení pomoci MMF. Již včera mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci.
Kolumbijská FARC oznámila propuštění několika rukojmí
Tato nejznámější levicová guerrila Kolumbie oznámila propuštění svých rukojmí z řad vojáků a policistů. Jedná se o 10 osob. K osudu civilních rukojmí se nevyjádřila. Podle BBC skupina dále oznámila, že již nebude podnikat únosy osob, za které následně bude žádat výkupné. V prosinci loňského roku FARC oznámila jména 6 držených, které hodlala propustit. V lednu ale termín propuštění odložila, v důsledku údajné militarizace oblasti kolumbijskou armádou. Kolumbijská vláda nedávno odhalila svou novou strategii pro boj s levicovými skupinami. Ta spočívá hlavně v destrukturalizaci levicové skupiny.
Prezident Chávez podstoupí zítra operaci
Pro venezuelského prezidenta to bude již 3. chirurgická operace během 8 měsíců. Stejně jako v předchozích případech odcestovat prezident Chávez na Kubu, kde mu bude provedeno odstranění léze. Ta se zatím jeví jako maligní. Prezident podstoupí operaci v době, kdy do prezidentských voleb ve Venezuele bývá 7 měsíců. Proti dosavadnímu prezidentovi Chávezovi se postaví opoziční kandidát Henrique Capriles.
Paraguay by mohla v roce 2013 třikrát zvýšit export sóji
Paraguay se drží na 4. místě mezi největšími exportéry této plodiny. Země plodinu exportuje hlavně v podobě nezpracovaných fazolí. Minulý rok bylo sklizeno 1,2 milionu tun suroviny. To je o 2 miliony tun méně, než v roce 2010. Důvodem jsou klimatické změny, které nastaly kvůli působení klimatického fenoménu La Niña. Zvýšení exportu by měly pomoct hlavně 2 velké plantáže, které mají být letos otevřeny. Podle předpokladů by mělo být v sezóně 2012/2013 sklizeno přes 4 miliony tun sójových fazolí. Díky tomu by se mělo ze země vyvézt okolo 760 000 tun sójového oleje. Sójový olej pak putuje hlavně do Indie, Egypta nebo Maroka.
V USA byl zatčen Maročan obviněný z pokusu o útok na Kongres
Americký soud nařídil zatčení Maročana Amina El Khalifi na základě obvinění z plánování sebevražedného útoku na budovu amerického Kongresu za použití zbraně hromadného ničení a plánování střelby do amerických občanů. Amine El Khalifi je ilegální přistěhovalec a byl zadržen FBI nedaleko Kongresu ve Washingtonu a byl podroben dlouhému tajnému vyšetřování.
V Egyptě začal soud s členy nevládních organizací
Desítky pro-demokratických aktivistů včetně 16 Američanů stanulo před soudem, kde čelí obvinění z nelegálního přijímání finanční podpory ze zahraničí a snahy destabilizovat politickou situaci v Egyptě. Tento proces již významně narušil vztahy Egypta s USA, které hrozily Egyptu zmrazením své finanční pomoci, ačkoliv později prezident USA Barack Obama později oznámil, že pomoc Egyptu chce zachovat. V současnosti podle zdrojů agentury Reuters probíhá „intenzivní diskuse“ v zájmu vyřešení krize vzájemných vztahů mezi představiteli obou zemí. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v posledních 3 dnech sešla již dvakrát s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amrem. Podle aktivistů za lidská práva je ale soud „odplatou“ egyptských vládnoucích generálů za přílišnou kritiku jejich vlády.
Paraguay žádá Brazílii o nové nastavení tarifu na Itaipú
Paraguayský ministr zahraničí Jorge Lara se setkal s brazilským ambasadorem v Asunciónu, aby spolu prodiskutovali záležitosti, které se týkají obou zemí. Hlavním tématem by ale měla být právě žádost Paraguaye o nové nastavení tarifu za používání nádrže Itaipú. Vodní elektrárna Itaipú leží na hranici mezi Paraguayí a Brazílií a za její využívání je vyžadováno zaplacení tarifních poplatků. Minulý rok Brazílie trojnásobně zvýšila cenu energie, kterou postoupila Paraguayi. To ze 120 miliard na 360 miliard dolarů.
Schůze ekonomických zástupců zemí G20 v Mexico city
Hlavním tématem dvoudenní schůze zástupců všech členských států G20 a zástupců centrálních bank je schválení pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pomoc MMF by automaticky znamenala i pomoc řešení krize v eurozóně. Tento týden agentura Reuters oznámila, že by do MMF mělo přispět Japonsko 50 miliardami dolarů. Mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci. S ním souhlasil i šéf Německé centrální banky Jens Weidmann.
Zemřel Wilson Correa- logistická a ekonomická hlava FARC
Stalo se tak při boji mezi FARC a kolumbijskou armádou na severovýchodě země. Pan Correa se staral nejen o logistiku a ekonomiku FARC. Nejspíše byl také zodpovědný za bombový útok v roce 2001, který si vyžádal přes 20 obětí. Těmi byli příslušníci kolumbijské armády. Tento měsíc kolumbijská vláda uvedla do praxe nový způsob boje proti levicovým guerrilám. Ten se snaží o destrukturalizaci skupin. Strategie by měla levicové skupiny poškodit i ekonomicky.
Změna ve firemní politice společnosti Apple
Podle nových pravidel budou mít nyní akcionáři větší slovo při volbě ředitelů a předsedů představenstva než dříve. Nyní bude muset kandidát získat nadpoloviční podporu akcionářů, zatímco dříve se hledělo pouze na velikost akciového podílu hlasujícího investora.
Haitský prezident přijal rezignaci premiéra
Premiér Garry Conille tak končí v úřadu pouhých 5 měsíců po svém zvolení. Důvodem jeho rezignace jsou údajně mocenské boje ve vládě. Podle vládních zdrojů měl sám premiér několikrát rozepře s prezidentem Michelem Martellym. Prezident Martelly zatím neoznámil, koho bude na post premiéra nominovat.
Hillary Clinton: „Opozice v Sýrii je důvěryhodná“
Ministryně zahraničních věcí USA prohlásila, že Syrská národní rada je vnímána Ligou arabských států i dalšími národy jako důvěryhodná alternativa k současnému režimu prezidenta Assada. Administrativa prezidenta Obamy byla dosud ve vnímání syrské opozice poměrně nejednotná – v minulém týdnu se několik vysokých představitelů armády i zpravodajské služby vyjádřilo ve smyslu nejistoty ve struktuře a motivacích opozice. Nyní se však zdá, že se Spojené státy začínají postupně přiklánět i přes určité výhrady a nejasnosti k podpoře opozičního hnutí. Jak vyplývá z vyjádření ředitele Národní zpravodajské služby Jamese Clappera, hlavní obavou amerických představitelů je infiltrace opozice příslušníky islamistických extrémistických hnutí.
Prezident Obama se omluvil za pálení koránu v Afghánistánu
Bílý dům tak reaguje na incident, při kterém bylo spáleno několik výtisků svaté knihy na americké vojenské základně nedaleko Kábulu. Událost rozdmýchala silnou vlnu protestů po celé zemi spojenou s mnohočetnými násilnostmi. Hnutí Taliban vyzvalo v rámci odplaty Afghánce k útokům na zahraniční vojenské základny a k zabíjení cizinců. Obama adresoval omluvu prezidentu Karzaimu v dopise, ve kterém vyjadřuje lítost nad nevhodným zacházením s náboženskými materiály. Afghánská vláda požaduje pro jednotky, které jsou za tento incident odpovědné konání veřejného soudu. Prezident Obama čelí v předvolebním období na domácí půdě kritice z řad republikánů, kteří ho opakovaně obviňovali ze zbytečných omluv za akce Spojených států v zahraničí.