Po mimořádném zasedání hlav bezpečnostních složek s nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem bylo rozhodnuto o navázání kontaktu s islámskou sektou Boko Haram, která vede na severu Nigérie povstání. Řekl to prezidentský poradce pro národní bezpečnost generál Andrew Owoye Azazi agentuře Reuters. Dále podle generála Azazi bude třeba zahájit řešení problému komplexně – zlepšit špatnou ekonomickou situaci na severu či prohloubit spolupráci s muslimy.
Archiv rubriky: západní Afrika
V Senegalu byl zatčen budoucí nejvážnější opoziční kandidát do voleb proti současnému prezidentovi
Dlouhodobý oponent senegalského prezidenta a vládnoucí strany PDS Barthelemy Dias, který je zároveň starostou předměstí v hlavním městě Dakaru, byl zadržen pro podezření z účasti na přestřelce před dakarskou radnicí. Zatčení Diase může podle komentátprů výrazně zvýšit politické napětí 2 měsíce před prezidentskými volbami, ve kterých chce prezident Senegalu Abdoulaye Wade opět potvrdit svůj post, a to i přes protesty opozice. Barthelemy Dias je ve vazbě kvůli 3 obvinění: vražda, těžké ublížení na zdraví a nedovoleného držení zbraní.
Situace v Nigérii je vážná: „bombový útok v arabské škole, vraždění mačetami a obavy z náboženské války“
Na převážně křesťanském jihu Nigérie došlo k bombovému útoku v arabské škole, bylo těžce zraněno 7 dětí. Ve federativním státě Plateau, který je etnicky i nábožensky smíšený pak došlo k vraždě čtyř křesťanů z kmene Berom mačetami. Podle médií jsou z vraždy podezřelí příslušníci muslimského pasteveckého kmene Fulani. Jedná se tak o pokračování bombových útoků v kostelech na Vánoce, při kterých zahynulo 20 křesťanů, zatímco na severu Nigérie pokračuje islámské povstání. Nigerijská křesťanská asociace (CAN) zastřešující organizace od protestantů, katolíků i místních křesťanských církví, varuje před válkou – generální tajemník CAN Saidu Dogo vyzval islámské vůdce, aby dostali pod kontrolu muslimy, neboť jinak se „křesťané budou muset začít bránit.“
Situace v Guinea Bissau je nadále napjatá, boje se ale zastavily
Na tiskové konferenci řekl náčelník generálního štábu Antonio Indjai, který měl být uvězněn na pokyn šéfa námořnictva admirála Buby Na Tchuty spolu s ministrem obrany Baciro Diem a ministrem vnitra Fernando Gomesem, že premiér země Carlos Gomes Jr. (zastupující nepřítomného prezidenta) má situaci pevně pod kontrolou, a to ačkoliv byl nucen uniknout na zahraniční velvyslanectví. Podle oficiálního vedení země se několik vojáků pokusilo obsadit vrchní velitelství armády, ovšem svědci pro agenturu Reuters informovali o střelbě po celém hlavním městě. Nyní jsou po celém hlavním městě vojáci se zátarasy, aniž by bylo jasné na čí straně stojí.
V Guinea Bissau byl zahájen boj mezi vojenskými frakcemi – premiér země unikl na zahraniční ambasádu a prezident je mimo zemi
V hlavním městě Guinea Bissau, Santa Luzia, propukl boj mezi dvěma hlavními vojenskými frakcemi – podle předběžných informací se jedná o boj mezi námořnictvem a pozemním vojskem. Důvodem je zatčení náčelníka generálního štábu armády na rozkaz šéfa námořnictva, kterým je Americo Buby Na Tchuta. Premiér Guiney Bissau Carlos Gomes byl kvůli bojům nucen uprchnout pod ochranu zahraničního velvyslanectví – informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na místní diplomatický zdroj. Situace v zemi je nyní nejistá i protože prezident Malam Bacai Sanha se nyní nachází na léčení v Paříži a podle pozorovatelů se pravděpodobně skutečně jedná o vojenský převrat.
Bývalý nigerijský vojenský vládce pochybuje o schopnosti současné vlády řešit islámské povstání
Muhammadu Buhari, bývalý vojenský vládce Nigérie, prohlásil, že zemi chybí dostatečně silné vedení, které by se bylo schopné vypořádat s nepokoji na severu země způsobenými povstáním islamistů z Boko Haram. Podle jeho názoru vláda současného prezidenta Goodlucka Jonathana nezareagovala dostatečně rychle a prozíravě. Muslim Muhammadu Buhari prohrál letošní prezidentské volby s prezidentem Jonathanem, což vedlo ke krátkodobým nepokojům na muslimském severu.
V Nigérii rostou obavy z náboženské občanské války – na severu pokračují boje s islamisty a došlo k pumovým útokům na kostely
V hlavním městě Nigérie dnes došlo k výbuchu pěti bomb u křesťanských kostelů – 27 lidí zemřelo. K útokům se přihlásili islamisté z Boko Haram, kteří již druhý den vedou povstání na severu Nigérie. Při přestřelkách mezi bezpečnostními silami a Boko Haram ve městě Damaturu zahynulo již 68 osob včetně civilistů. Náčelník nigerijského generálního štábu generálporučík Azubuike Ihejirika již varoval před nebezpečným rozdělením 160 milionové země.
V Libérii se spustily tisícové protesty, byl vyhlášen zákaz vycházení
Liberijská vláda uvalila zákaz vycházení od svítání do soumraku pro hlavní město Monrovia, kde vyšly do ulic tisíce mladých lidí. Demonstranti proti vládě, kterým se nelíbí opožděné platby ve státní správě, ničí automobily v ulicích zatímco jsou proti nim nasazeny bezpečnostní síly se slzným plynem, a vodními děly. Hlavní dopravní tepny Monrovie byly zcela ucpány, a to včetně letiště. Liberijský ministr informací Cletus Sieh dále oznámil, že zákaz vycházení bude platit dokud se situace nezlepší. Dále připustil, že vláda je touto vzpourou znepokojena a vyzval mladé lidi ke klidu, podle něj se nyní stát snaží získat peníze na platby.
„Reportéři bez hranic“ uveřejněnili seznam 10 nejnebezpečnějších států pro novináře
Žebříček zveřejnila organizace Reporteros sin fronteras (Reportéři bez hranic). Spolu s tímto mexickým státem se na předních pozicích umístil Egypt, Libye, Sýrie nebo Pobřeží slonoviny. Hlavním důvodem je fakt, že Veracruz se v posledních letech stal epicentrem mexického boje proti drogovým kartelům. Během roku 2011 zde byli zabiti 3 novináři. Po celém světě pak kvůli sve práci zemřelo na 66 osob a více jak 1000 jich bylo uvězněno.
V severní Nigérii propukly boje mezi muslimy a bezpečnostními silami
Trvalé přestřelky vypukly mezi nigerijskými bezpečnostními silami a islámskými bojovníky na severu Nigérie ve městě Damaturu. Došlo zde i k několika výbuchům bomb. Jedná se o bojovníky islámské sekty Boko Haram, která podle nigerijské policie v posledních dnech nebezpečně zvýšila svou aktivitu. Povstání je ale podle policejního šéfa federativního státu Yobe Lawana Tanko spíše sporadické, nízkého rozsahu.
U pobřeží Nigérie došlo k ropné havárii, Shell kvůli tomu uzavřel své ropné pole
Anglo-holandská společnost Royal Shell vlastnící ropné pole Bonga, které vyprodukuje 200 000 barelů ropy denně, byla nucena své vrty uzavřít. Důvodem je únik asi 40 000 barelů ropy do moře 120 km od pobřeží Nigérie, k němuž došlo při plnění tankeru. Podle Royal Shell se únik ropy již podařilo zastavit a nyní se společnost bude plně soustředit na co nejproduktivnější řešení situace. Ropné pole Bonga tvoří přibližně 10 % měsíční ropné produkce Nigérie, která je členem organizace OPEC.
MMF doporučuje rozvojovým zemím navýšení devizových rezerv kvůli blížící se evropské recesi
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde při jednání o budoucnosti Afriky v Nigérii vyzvala rozvojové země, aby zlepšily obranu svých ekonomik a navýšily své devizové rezervy, prý zejména kvůli očekávané evropské recesi. Christine Lagarde prohlásila: „Dejte si pozor na to, co se děje ve vyspělých ekonomikách v tomto okamžiku. Dejte si pozor na mraky, které se stahují nad evropské nebe.“ Podle šéfky MMF je ovšem celá globální ekonomika v „havarijním stavu“.
„Světová ekonomika je ve velmi špatném stavu,“ říká šéfka MMF.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde uvedla v úterý v nigerijském městě Lagosu své stanovisko ke stávající ekonomické situaci. Během své první návštěvy v Africe na postu šéfky fondu tak odkazovala na možný dopad pro chudší země, především pak na hospodářskou budoucnost Afriky. Generální ředitelka MMF dále mluvila o krizi důvěry, vysoké míře nezaměstnanosti a zpomalení globálního růstu.
Šéfka MMF jedná v Nigérii o budoucnosti Afriky
Hlava Mezinárodního měnové fondu (MMF) Christine Lagarde dorazila do Nigérie, kde se s ní setká nigerijský prezident Goodluck Jonathan a nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, bývalý generální ředitel Světové banky. Šéfka MMF zde má jednat o budoucnosti Afriky a poté navštívit sousední Niger.
Koalice současného prezidenta Pobřeží slonoviny ve volbách drtivě zvítězila
Již podle předběžných volebních výsledků strana prezidenta Allasane Ouattary RDR získala 127 křesel v Národním shromáždění Pobřeží slonoviny. Koaliční partnes, PDCI, pak vyhrála 77 míst. Vládní koalice tak obsadí 4/5 parlamentu. Prezident Ouattara bude muset nyní po krizové stabilizaci země soustředit své síly ke sjednocení muslimského severu s křesťanským jihem, neboť propast mezi jimi se po poslední občanské válce prohloubila. Stejně tak se bude muset vláda soustředit na rozvoj rozvrácené ekonomiky Pobřeží slonoviny.
Novým žalobcem Mezinárodního trestního tribunálu byla zvolena Fatou Bensouda
Členské státy Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) zvolily v sídle OSN v New Yorku kandidátku z Gambie, kterou je Fatou Bensouda. Pouze se tak potvrdil již oznámený fakt. Nová prokurátorka ICC nastoupí do své funkce v červnu 2012, kdy vyprší mandát současného prokurátora z Argentiny Luie Moreno-Ocampa, kterého nyní Fatou Bensouda zastupuje.
Ve volbách v Pobřeží slonoviny vede koalice současného prezidenta
Podle předběžných volebních výsledků zatím výrazně vede koalice RDR-PDCI, kterou vede prezident Pobřeží slonoviny Allassane Ouattara. Ovšem k dispozici nebyly dány údaje o volební účasti, která je dle odhadů pozorovatelů velmi malá, zatímco nejsilnější opoziční strany vyzvaly k bojkotu voleb, kvůli zadržení prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obvinění u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC).
V Pobřeží slonoviny začaly parlamentní volby
Volby přicházejí rok poté, co země upadla kvůli prezidentským volbám na pokraj občanské války a střety stály přes 3000 životů. Po zhruba týdenní volební kampani je ovšem hlášeno již 5 mrtvých. K zajištění voleb bude nasazeno 25 000 mužů bezpečnostních sil a 7000 vojáků mise OSN. Premiér Pobřeží slonoviny Guillaume Soro ve čtvrtek vydal „naléhavou výzvu“ pro všechny politické strany, aby se vyvarovaly násilí kvůli volbám, a upozornil na politickou angažovanost některých vojáků, kteří by podle něj měli být potrestáni. Jedná se tak o další volební pokus po více než 10 letech politických a vojenských krizí. Volby bude sledovat 150 mezinárodních pozorovatelů a 3000 domácích pozorovatelů. Z 21 milionů obyvatel jich k urnám půjde necelých 6 milionů, přičemž volební výsledky se očekávají v polovině týdne. Lidová fronta Pobřeží slonoviny, která podporuje zadrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obžalobě před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC), již vyzvala své stoupence k bojkotu voleb.
Volební nepokoje v Demokratické republice Kongo pokračují – opoziční kandidát se prohlásil prezidentem
Hlavní vyzývatel současného prezidenta D. R. Kongo Etienne Tshisekedi sám sebe prohlásil novým prezidentem poté, co opozice zpochybnila volební výsledky. Podle výsledků volební komise současný prezident D.R. Kongo Joseph Kabila získal 49% hlasů, zatímco druhý Etienne Tshisekedi pouze 32%. V hlavním městě propukají srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami, zatímco v ulicích dav pálí pneumatiky. Prezident Kabila již oznámil, že bude-li současný stav pokračovat, bude nucen nasadit do hlavního města Kinshasy armádu. Analytici se již shodují, že volební spor pravděpodobně povede k další občanské válce, potvrzují se tak předpovědi organizace International Crisis Group.
Mezinárodní trestní tribunál zahájil řízení s bývalou hlavou Pobřeží slonoviny
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který vedl boje o moc se současným prezidentem Ouattarou, dnes stanul před Mezinárodním trestním tribunálem ICC, kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Více informací čtěte zde.
Novým mezinárodním trestním žalobcem bude žena z Gambie
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo je v Haagu a čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který se na konci minulého roku prohlásil za vítěze voleb spolu se současným prezidentem Alassane Ouattarou a který vedl se současným prezidentem boje o moc, byl dnes v noci převezen do sídla Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC), kde bude čelit obvinění ze zločinů proti lidskosti spáchaných od 16. 12. 2010 do 12. 4. 2011, kdy byl prezident Laurent Gbagbo zadržen ve svém bunkru v Abidjanu. Okolo pádu prezidenta, kterému zachovávala dlouhou dobu věrnost armáda, se vedou pochyby, neboť právě proti armádě Pobřeží slonoviny silně zasahovaly jednotky OSN a francouzská armáda. Laurent Gbagbo je první bývalou hlavou státu, která stane před ICC od jeho založení v roce 2002. Samotné zatčení prezidenta v Abidjanu napadá dcera prezidenta Gbagba s týmem francouzských právníků, neboť tvrdí, že Francie se dopustila porušení rezoluce OSN a napomohla straně prezidenta Ouattary.
EU vyšle své bezpečnostní experty do Afriky, aby pomohli v boji proti síti al-Kajda
Evropská unie plánuje vyslat tým policejních a bezpečnostních expertů do oblasti jižní Sahary, aby pomohl místním vládám v boji proti hrozbě okraji Sahary v Africe na pomoc vládám, že v boji proti rostoucí hrozbě z al-Kajdy. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague, podle něhož hrozba stále více roste. Experti mají pomoci v boji proti severoafrické odnoži al-Kajdy, Islámského Maghrebu (AQIM), který vznikl v Alžírsku a dnes výrazně funguje i v Mali, Nigeru a Mauritánii.