Prezident Gambie Yahya Jammeh vyhrál prezidentské volby se ziskem 75 % hlasů, ovšem hlasování je podrobeno tvrdé kritice. V Gambii údajně docházelo ve velkém k manipulacím s hlasy a k zastrašování voličů. Sám prezident Yahya Jammeh se do čela země dostal před 17 lety při vojenském puči a dnes je považován za jednoho z nejkontroverznějších politiků v Africe.
Archiv rubriky: západní Afrika
Papež Benedikt XVI. podepsal v Beninu dokument o Africe
Papež v hlavní beninské katedrále podepsal papežský dokument (tzv. apoštolské napomenutí) určený Africe, který vychází ze synodu afrických biskupů z roku 2009, který se konal ve Vatikánu. Dokument je převážně náboženského charakteru, ale týká se i problematiky AIDS – papež se vyhýbá přímému řešení otázky používání kondomů v boji proti šíření viru HIV, ale označuje AIDS především za etický problém lidstva. Papěž fále Afričany vyzývá k zodpovědnému vládnutí a klade důraz na rodinu stejně jako na usmíření.
Syn Muammara Kaddafiho získal azyl v Nigeru
Prezident Nigeru, Mahamadou Issoufou, potvrdil udělení azylu synovi Muammara Kaddafiho, Saadimu Kaddafi. Azyl je podle Nigeru udělen z humanitárních důvodů, ovšem odborníci se domnívají, že důvodem je i velká část berberského obyvatelstva, která dlouhodobě podporuje Kaddafiho rodinu. Saadi Kaddafi do Nigeru uprchl již při obsazování Tripolisu povstalci.
Nejvyšší představitel Africké unie dorazil do Demokratické republiky Kongo kvůli obavám z prezidentských voleb
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
V Nigérii jsou zpožděny dodávky benzínu, řeší se citlivé dotace pro dovozce
Ačkoliv je Nigérie největším vývozcem ropy v Africe, nemá dostatek rafinérií, takže dováží 85% z celkové spotřeby paliv, přičemž většina dovozu se děje pomocí swapových výměn, které vede dceřiná společnost státní ropné společnosti National Petroleum Corporation (NNPC). Dodávky pro 4. čtvrtletí jsou ovšem nyní pozastaveny, neboť nigerijský parlament stále jedná o odstranění dotací na dovoz benzínu, neboť plovoucí skladiště, které Nigérie má ve svých vodách jsou plné zásob. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již podpořil návrh na zastavení dotací a stejně tak i Světová banka je přesvědčena o jejich nesmyslnosti, neboť neovlivňují ceny pro spotřebitele, ale pouze jdou do kapes dovozcům.
Prezidentské volby v Libérii chce bojkotovat opozice, dochází k násilí
Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.
USA ruší dovozní cla pro Pobřeží slonoviny, Niger a Guineu
Americký prezident Barack Obama oznámil, že Spojené státy se vzdají dovozních cel na zboží vyrobené v západoafrických státech Nigeru, Pobřeží slonoviny a Guinee, neboť všechny tyto země mají za sebou svobodné a demokratické volby. Prezident Obama vydal rozhodnutí v rámci amerického zákona African Growth and Opportunity Act (AGOA), který vstoupil v platnost v roce 2000 a má vést k rozšíření amerického obchodu a investic v subsaharské Africe a stimulaci hospodářského růstu regionu.
Pobřeží slonoviny požaduje po Ghaně vydání obviněných z válečných zločinů
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara vyzval Ghanu, aby zatkla a předala občany Pobřeží slonoviny, kteří jsou obvinění z válečných zločinů, kterých se měli dopustit při bojích po volbách na v listopadu 2010. Podle vyjádření prezidenta Pobřeží slonoviny by Ghana měla podniknout všechny požadované kroky, které vyplývají i ze závazků v západoafrickém společenství ECOWAS.
V Sierra Leone došlo k prvnímu předvolebnímu násilí
Střety mezi politickými stranami, které vedly k několika zraněným, zvyšují napětí před prezidentskými volbami, které mají proběhnout příští rok. Vláda Sierry Leone již dříve vyhlásila nulovou toleranci k vyzývání k násilí a požádalo o případnou budoucí pomoc Mezinárodní trestní tribunál. Prezidentský kandidát, bývalého vůdce vojenské junty, Maada Bio byl zraněn kamenem na hlavě a policie zadržela 40 lidí, kteří budou vedeni k odpovědnosti za násilí v druhém největším městě země Bo, kde bylo zapáleno i několik vládních budov. Násilí v západoafrické zemi zvýšil napětí před prezidentskými volbami bude konat příští rok. Nadcházející volby v této západoafrické zemi jsou chápány jako možné úplné zotavení se z občanských válek a násilí, které skončilo teprve dohodou z Abuji v roce 2001. Ministr informací Alhaji Ibrahim Ben Kargbo již ve státním rádiu deklaroval vůli vlády k udržení míru za každou cenu.
Sierra Leone chce, aby Mezinárodní trestní tribunál vyšetřoval veškeré případné násilí, ke kterému dojde ve volbách příští rok
Prezident Sierry Leone Ernest Bai Koroma prohlásil, že nikdo z podněcovatelů a viníků případného násilí nenajde úkryt před spravedlností poté, co požádal Mezinárodní trestní tribunál (ICC), aby stíhal každého, kdo bude podněcovat k násilí v souvislosti s prezidentskými volbami v příštím roce. Sierra Leone tak chce zabránit násilí, ke kterému došlo v roce 2007 v Keni, kde bylo zabito více než 1200 lidí – ICC dnes v souvislosti s tím šetří i několik členů keňské vlády.
Mezinárodní trestní tribunál zahájil vyšetřování v Pobřeží slonoviny
Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo dostal povolení zahájit vyšetřování povolebního násilí v Pobřeží slonoviny, ke kterému došlo při bojích mezi silami prezidenta Laurenta Gbagba a Alassane Ouattary. Ministr Pobřeží slonoviny pro lidská práva Gnenema Coulibaly spolu s představiteli ICC prohlásil, že věří že budou potrestáni viníci obou stran konfliktu.
V Mauritánii vypukly protesty černochů proti arabské vládě
V hlavním městě Nouakchott demonstranti zapalovali automobily a kameny napadali vládní budovy. Vzpoury poté následovaly také na jihu země, přičemž byl zabit jeden člověk poté, co policie zahájila palbu slzných a plynových granátů do davu. Demonstranti tvrdí, že mnoho černých lidí bylo vyloučeno ze sčítání lidu kvůli jejich původu, což podle nich vyvolává riziko, že nebudou mít nárok na nové biometrické průkazy totožnosti a tím by mohli přijít o státní příslušnost.
Kmeny Tuaregů bojují proti silám libyjské prozatímní vlády
Kmeny kočovných Tuaregů vedou ozbrojené potyčky s rebely. K bojům došlo na jihozápadě Libye při hranicích s Alžírskem asi 600 km od hlavního města Tripolis. Tuaregové jsou podporovateli Muammara Kaddafiho, protože podporoval jejich povstání v Mali a Nigeru v roce 1970 a poté jim umožnil příchod do Libye. Ke střetům došlo především v okolí města Ghadames, které dle povstaleckých úřadů již v předchozích dnech čelilo útokům sil Muammara Kaddafiho. Velitel brigády Zintan v Triolisu al-Mukhtar Akhdar prohlásil, že cílem je Tuaregy z města vytlačit. Vůdce tuaregských kmenů sídlící v Alžírsku Ahmed Najem potvrdil telefonicky, že k bojům došlo, dále se ale odmítl vyjadřovat. Kritické pohledy na povstalecké vedení zatím poukazují na neschopnost nové libyjské vlády kontrolovat celé území, jak předpovídají.
Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii
Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.
Guinea-Bissau je připravena přijmout Muammara Kaddafiho
Premiér Guiney-Bissau Carlos Gomes Junior prohlásil, že jeho země je připravena přijmout Muammara Kaddafiho a udělit mu exil. Podle premiéra si libyjský vůdce zaslouží i nyní úctu a pomoc, a to především kvůli obrovské rozvojové pomoci, kterou Libye Guinei-Bissau poskytovala na rozvoj. Někteří analytici si nejsou zcela jisti, nakolik premiér reprezentuje skutečné stanovisko státu, faktem ale zůstává, že tato země doposud zachovává velmi kladný postoj k libyjskému vůdci Kaddafimu. Mezinárodní organizace v posledních letech varují před trendem, kdy se tento chudý západoafrický stát stává překladištěm kokainu z latinské Ameriky pro Evropu.
Armáda Pobřeží slonoviny mění svůj název – chce se zbavit své minulosti
Současná armáda Pobřeží slonoviny, která je složená z různých povstaleckých frakcí a dobrovolných bojovníků, se snaží od skončení konfliktu a sesazení prezidenta Laurenta Gbagba o restrukturalizaci a zavedení pořádku. V rámci toho bylo již demobilizováno 10 000 mužů. Stávající název Republikánská armáda Pobřeží slonoviny (FRCI) bude změněn na Národní ozbrojené síly Pobřeží slonoviny (FANCI). Důvodem má být zapomenutí na válku z konce roku 2010, kdy FRCI bojovala se stálou armádou prezidenta Gbagba FDS. Důvodem je ale ovšem i to, že armáda pod názvem FRCI je dle hlášení, která obdrželo OSN, odpovědná za rozsáhlé popravy i po skončení bojů a podle obyvatel Abidjanu také za rabování a vydírání. Armáda se tak změnou názvu snaží zbavit své „temné nedávné minulosti“, jak uvádějí někteří kritici.
Burkina Faso nabídla exil libyjskému vůdci Muammaru Kaddafimu
Ačkoliv Burkina Faso již oficiálně uznala povstaleckou Libyjskou národní radu za vládu Libye, nabídl ministr zahraničí Yipene Djibril Bassolet exil Muammaru Kaddafimu. Burkina Faso byla dlouhou dobu spojencem Libye pod vedením Kaddafiho a stejně tak příjemcem rozsáhlé finanční pomoci proudící z Libye. Burkina Faso nabízí exil i přes skutečnost, že je signatářem smlouvy o Mezinárodním trestním tribunálu a měla by tedy Kaddafiho vydat k trestnímu řízení.
V Pobřeží slonoviny byl poprvé obviněn bývalý prezident Laurent Gbagbo
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo, který přišel o moc v bojích se současným prezidentem Allasane Ouattarou, byl nyní poprvé od svého zadržení obviněn státním zastupitelstvím. Laurent Gbagbo, o kterém se nyní poprvé od ukončení bojů zásadně zmínila současná vláda, čelí obvinění z hospodářských trestných činů, ozbrojených loupeží, plenění a zpronevěry. Obvinění čelí také 57 vojenských důstojníků a tehdejší šéf Gbagbovi politické strany Pascal Affi N’Guessan spolu s 11 svými spolupracovníky. Většinou se obvinění týká tzv. napadení státní bezpečnosti.
Pobřeží slonoviny bude demobilizovat 10 000 ozbrojenců
Vláda Pobřeží slonoviny oznámila, že hodlá odzbrojit 10 000 mužů, kteří se účastnili bojů mezi silami prezidenta Ouattary a Gbagby. Oživení ekonomiky této země do značné míry závisí na schopnosti vlády vytvořit disciplinovanou a jednotnou sílu z bývalých vládních a povstaleckých jednotek, ale i z nepřeberného množství ozbrojenců, které nyní hodlá v zájmu bezpečnosti a centralizace moci odzbrojit.
Senegal čelí povstání, žádá o pomoc Gambii
Senegalský prezident Wade Abdulaye požádal o pomoc svého gambijského protějška v řešení povstání v senegalské provincii Casamance. Podle Senegalu povstalci mají některé své základny na území Gambie, jejíž území je zcela obklopeno Senegalem. Provincie Casamance leží mezi Gambií a Guineí-Bissau a dříve byla vyhledávanou turistickou oblastí, ovšem již několik let zde trvají nepokoje, které nyní podle senegalského prezidenta přerůstají a je je třeba uklidnit.
Mezinárodní komise červeného kříže navštívila bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny
Mezinárodní výbor Červeného kříže uskutečnil prostřednictvím svých zástupců kontrolní návštěvu uvězněného bývalého prezidenta Laurenta Gbagba a jeho ženy spolu s dalšími asi 60 vězni. Podle zprávy Červeného kříže je s vězni nakládáno standardním způsobem. Návštěva tak vyvrátila obavy o život rivala současného prezidenta Ouattary, který prohrál boj o moc, k němuž došlo v Pobřeží slonoviny na začátku roku.
Důvěra investorů v Guineu se otřásá – 2 atentáty na prezidenta
Včera byly spáchány hned dva pokusy v hlavním městě Konakry o zabití prezidenta západoafrické Guinee Alphi Condé, který oběma atentátům unikl. Prezident Conde se však dnes snažil investory přesvědčit, že má zemi pod kontrolou. V zemi roste nespokojenost a prezident již několikrát od začátku roku vystřídal šéfy armády i prezidentské gardy. Guinea je světovým vývozcem hliníkové rudy bauxitu a pro zahraniční společnosti byla doposud ziskovým regionem.
Pobřeží slonoviny žádá o pomoc na hranicích kvůli žoldákům bývalého prezidenta
Prezident Pobřeží slonoviny Allasane Ouattara na jednání Guinei, Libérie a Sierra Leone (zemí tzv. Unie Mano, dle řeky Mano) požádal západoafrickou organizaci ECOWAS a OSN o pomoc při zabzpečování 700 km dlouhé hranice s Libérií. Důvodem je zvýšená aktivita žoldáků v této oblasti, kteří jsou věrní bývalému prezidentu Laurentu Gbagbo. Všechny státy Unie Mano se shodli na tom, že situace je závažným problémem pro budoucí bezpečnost a je nutné ji vyřešit i v rámci ukončení kapitoly boje o moc s bývalým prezidentem Gbagbou.