Střety mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23 znovu propukly na východě Demokratické republiky Kongo u města Goma. Podle analytiků se jedná o největší boje od dubna, kdy střety začaly. Důsledkem nepokojů opustilo své domovy na 500 000 obyvatel. V úterý uzavřela Uganda své hranice s Demokratickou republikou Kongo v oblasti Bunagana na žádost konžské vlády, podle níž jsou rebelové v hnutí M23 financováni ze zahraničí.
Archiv rubriky: východní Afrika
V Keni začaly fungovat moderní příměstské vlaky
Nové příměstské vlaky, které propojí centrum hlavního keňského města Nairobi s předměstím Syokimau, jsou první svého druhu od získání nezávislosti země v roce 1963. Nairobi patří mezi nejrychleji se rozvíjející africká města, současnosti v něm žijí 3 miliony obyvatel. Cestující ujedou 16,5 kilometrů dlouhou cestu z předměstí do centra za 15 minut, v dopravní špičce přitom cesta autem trvá až dvě hodiny. Příměstské vlaky jsou navíc nejlevnější variantou cestování do centra Nairobi. Výstavba je součástí vládního plánu Vision 2030, na základě něhož chce Keňa zlepšit stávající infrastrukturu.
Uganda plánuje nový zákon proti homosexualitě do konce roku
V úterý uvedla předsedkyně ugandského parlamentu Rebecca Kadaga, že vláda by mohla do konce roku schválit zákon, který zakazuje homosexualitu. Uganda musí podle předsedkyně parlamentu reagovat na „požadavek obyvatelstva“. „Lidé chtějí zákon jako vánoční dárek. Žádají o zákon a my jim ho jako dárek dáme,“ řekla předsedkyně Kadaga. Projevy homosexuality na veřejnosti jsou v Ugandě trestným činem, za něž hrozí až doživotní odnětí svobody. Mezinárodní společenství pohrozilo africké zemi, že pozastaví rozvojovou pomoci, jestliže nebudou práva homosexuálů a leseb tolerována.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
Keňská vláda plánuje legalizovat polygamii a zrušit placení věna za nevěstu
Kontroverzní návrh schválila keňská vláda, nyní ho bude projednávat parlament. Podle vládního návrhu zákona má být legalizovaná polygamie, páry, které spolu žijí déle než šest měsíců, budou automaticky považované za manžele. Rovněž má být zakázáno placení věna za nevěstu, které dodržuje na 40 etnik žijících v Keni. Současné tradiční právo neuznává manželství, v němž snoubenec za nevěstu nesložil věno. Zákon má podle vlády poskytnout legální ochranu všem formám svateb a dává práva ženám a dětem. Homosexuální a lesbické páry ani nadále nebudou moct uzavírat sňatek, ten zakazuje keňská ústava. Vládní návrh vyvolal nespočet diskuzí na sociálních sítích, mnozí tvrdí, že zákon jde proti tradičním hodnotám. Není jasné, zda parlament návrh potvrdí.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Tanzanie rozšiřuje síť městské hromadné dopravy v hlavním městě Dar es Salaam
Hlavní město Tanzanie Dar es Salaam je jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě, v současnosti v něm žije na 2,5 milionů lidí. Vláda Tanzanie, aby odlehčila často zacpaným silnicím, posílí městskou hromadnou dopravu dvěma trasami vlaků, tzv. daladas. První o délce 25 kilometrů bude spojovat vlakové nádraží Mwakanga a Tazara, druhá linka, která měří 20 kilometrů, propojí nádraží Ubungo-Maziwa a City. Vlaky vyjedou vždy ráno a večer, prozatím nejsou vlaky plánované na odpoledne a pozdní večer. Jízdenka přijde cestující na 0,25 USD, což je až o třetinu méně než u komerčních železničních dopravců. Obyvatelé posílení městské hromadné dopravy přivítali a doufají, že vláda bude i nadále síť rozšiřovat.
Somálský generál byl zabit militantní skupinou Al-Shabaab
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přepadla somálského generála Mohamed Ibrahim Faraha spolu se čtyřmi vojáky nedaleko strategického města Merca, somálský generál útok nepřežil. Jedná se o první generála, který byl v zemi islamistickou skupinou zabit. Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) v posledních měsících podnikla rozsáhlou ofenzivu proti Al-Shabaab, skupina nicméně i nadále ovládá střední a jižní oblast země, včetně hlavního města Mogadishu. Militantní skupina zaútočila den po jmenování nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud na hotel, v němž pobýval, při útoku zemřelo osm lidí. Al-Shabaab má na svědomí i smrt 17 novinářů za tento rok.
Rebelové v Darfúru ostřelovali vládní základnu
Rebelové na východě Súdánu v oblasti Darfúru ostřelovali vládní základnu El Fasher‘s, kde působí i mezinárodní mírové mise, jako odvetu za vládní ofenzívu. Rebelové deklarovali zničení základny, to ale vláda ani mezinárodní organizace nepotvrdily. Násilí v Darfúru začalo v roce 2003, když obyvatelé kritizovali centrální vládu z opomíjení zájmu regionu. Spojené státy americké a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu obvinily Súdán z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě v oblasti Darfúru, na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir je dokonce vypsán ICC zatykač. Podle OSN zemřelo v konfliktu v oblasti Darfúru stovky tisíc obyvatel, súdánská vláda mluví jen o 10 000. V současnosti se Katar snaží vyjednat s rebelskými skupinami a súdánskou vládou.
Súdánský prezident navštíví Jižní Súdán poprvé od vyhlášení nezávislosti
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir potvrdil návštěvu Jižného Súdánu, bude se jednat o první státní návštěvu súdánské hlavy státy od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdán v červenci 2011. Cílem setkání je vytvoření nových vztahů mezi oběma státy, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Původně se prezidenti měli setkat na jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Juba v dubnu, súdánský prezident setkání z důvodu sporů mezi státy zrušil. Súdán a Jižní Súdán se minulý měsíc dohodly na ukončení sporů ohledně ropy a tranzitních poplatků a oživení příhraničního obchodu. Hraniční neshody nicméně zůstávají stále nevyřešeny. Africká unie (AU) dala obou zemím šestitýdenní čas na vyřešení sporného území Abyei.
Súdán obviňuje Izrael z leteckého útoku na zbrojní továrnu
V úterý byla v hlavním městě Súdánu Khartoum zničena zbrojní továrna Yarmouk, při výbuchu zemřeli dva lidé. Vláda Súdánu následně obvinila Izrael, že na továrnu zaútočila čtyři izraelská letadla. Ministr informací Ahmed Belal Osman uvedl, že Súdán na Izrael nezaútočí, přestože k tomu má dostatečné prostředky. Izrael jako již několikrát v historii nařčení nepotvrdil, ani nevyvrátil. Súdán bývá dlouhodobě obviňován z toho, že vyrábí a pašuje zbraně přes Egypt do pásma Gazy. Naopak Izrael vnímá africkou zemi jako bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Mezinárodní měnový fond schválil Keni půjčku ve výši 110 milionů USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň varoval východoafrickou zemi před přílišným utrácením před parlamentními volbami, které jsou naplánované na 4. března příštího roku. V povolebním násilí v roce 2007 zemřelo důsledkem nepokojů na 1200 lidí. V minulém roce se MMF s Keňou dohodl na úvěru v hodnotě 750 milionů USD. Keňa musí podle MMF udržet svou inflaci navzdory světovému zvyšování cen, které ale stále zůstávají nižší než v roce 2008. Inflace se v září snížila z 6,09 % předchozího měsíce na 5,32 %. Největší ekonomika východní Afriky je stimulována zahraničními investicemi do průzkumu ropných ložisek a zemního plynu. MMF předpovídá Keni ekonomický růst nad 5 %.
K vyřešení sporů mezi Etiopií a Eritrejí má přispět Jižní Súdán
Na dlouholetý hraniční spor začnou země hledat řešení od listopadu za přítomnosti Jižního Súdánu. „Máme úzce vztahy s oběma státy, proto se staneme zprostředkovateli jednání a budeme společně s nimi hledat ze současné situace východisko,“ řekl jihosúdánský ministr pro zahraniční věci Deng Alor. Neshody se týkají především hraničního města Badme, které mezinárodní komise přiřkla Eritreji v roce 2002. Spor o hranice mezi Etiopií a Eritrejí je pozůstatkem války mezi léty 1998 až 2000. Samotný Jižní Súdán má nevyřešené spory se svým severním sousedem Súdánem.
Stavba uranového dolu v Tanzanii by měla začít v příštím roce
V červenci schválil Výbor pro světové dědictví UNESCO územní změny v tanzanské rezervaci Selous Game, kde na vyčleněném území vybuduje společnost Mantra Resources uranový důl Mkuju River. Jeho stavba by podle generálního ředitele firmy Asa Mwaipopo měla začít v příštím roce. Celá výstavba by měla trvat dva roky. Jakmile bude důl postaven, měla by se Tanzanie podle společnosti dostat mezi deset největších světových producentů uranu. V podzemí by se mělo ukrývat až 53 tisíc tun uranu. Náměstek ministra pro energetiku a nerostné minerály George Simbachawene uvedl, že vláda chce navýšit produkci důlního průmyslu na 10 % HDP do roku 2025, minulý rok přitom podíl průmyslu na celkovém HDP byl 3,3 %. Tanzanie je čtvrtým největším africkým producentem zlata a na jejím území se nacházejí i zásoby uhlí, niklu, železné rudy, diamantů a drahých kamenů.
Už druhá rebelská skupina v Darfúru souhlasila s mírovým jednáním
Nabídku mírového jednání se súdánskou vládou, kterou zprostředkoval Katar, přijala již druhá rebelská skupina Justice and Equality Movement (JEM), před časem k jednání přistoupila i Liberation and Justice Movement (LJM). Cílem Súdánu za pomoci Kataru je obnovit mírový proces, který by ukončil skoro dekádu pokračující konflikt na východě země, během něhož zemřelo podle OSN na 300 000 lidí, a který by ujednal vyslání humanitární pomoci do zasažených oblastí. Na rozdíl od předchozích jednání jsou setkání otevřena nejenom skupinám, které jednání přislíbily, ale i všem ostatním. Mírová jednání by měla začít v průběhu příštího měsíce. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu již před časem vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a další vysoké představitele za válečné zločiny v oblasti Darfúru. Všichni obvinění to odmítají.