Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
Archiv rubriky: východní Afrika
Somálská vláda by se ráda přesunula z fotbalového stadionu, Africká unie souhlasí
Po dvou dekádách nestability v Somálsku přichází další progres ke konsolidaci země. Somálská fotbalová federace (SFF) požádala, zdali by fotbalový stadion v hlavním městě Mogadishu mohl být znovu využíván pro sportovní účely. Od roku 1991, kdy začala občanská válka, byl stadion v držení vojáků a stal se militantní základnou, v posledních týdnech zde byl zvolen nový somálský parlament i prezident. Africká unie (AU) s přesunem vlády a znovu využíváním stadionu pro sport souhlasí a přesun považuje za zkoušku bezpečnosti Somálska. Na stadion se somálská vláda a jednotky AU přesunuly v srpnu 2011 poté, co islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která veřejně deklarovala spojení s teroristickou Al-Kaidou, obsadila hlavní město. AU užívá v Mogadishu několik budov, které by se mohly stát základem nového sídla vlády. Sport, především fotbal, byl na území ovládaném Al-Shabaab zakázán. Doposud militantní skupina drží velké oblasti na jihu a ve středu Somálska.
OSN: Na 900 000 lidí muselo na hranicích Súdánu a Jižního Súdánu opustit své domovy
Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
V Tanzanii bylo zatčeno 126 lidí, sílí obavy z náboženských nepokojů
Policie zadržela 126 lidí po sérii útoků na křesťanské kostely v hlavním městě Dar es Salaam. Důvodem zdemolování a zapálení pěti kostelů Muslimy stojí neshoda mezi dospívající chlapci, z nichž jeden měl znesvětit Korán. Prezident Jakaya Kikwete vyzval společnost k náboženské toleranci. Muslimský duchovní Sheikh Alhadi Musa, který je předsedou místního Mezináboženského výboru, odsoudil útoky a apeloval občany, že za nerozvážnost jednoho člověka nemohou všichni Křesťané. Místní představitelé obou náboženství chtějí nyní vést dialog, aby se předešlo dalším konfliktům.
Nové boje na hranicích Súdánu, země obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů
Mezi súdánskou armádou a rebely propukly v neděli střety v příhraničním státě Jižní Kordofán, na jehož území se nacházejí ropné zásoby. Vláda Súdánu obvinila svého jižního souseda z napomáhání rebelům, sjednocených do Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-N), Jižní Súdán nařčení popřel. Podle mluvčího súdánské armády Al-Sawarmi Khalid armáda zabila při střetu 15 rebelů u hlavního města Kadugli v Jižním Kordofánu, další násilí se mělo v pátek odehrát nedaleko měst Annagarko a Hgerjawad. Útoky mezi oběma státy se zintenzivnily v dubnu letošního roku, kdy se Súdán a Jižní Súdán nedohodly na transferu ropy a hrozila nová občanská válka. Mír byl přitom podepsán v roce 2005. Minulý měsíce se obě země dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél společné hranice. Skupina SPLM-N obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu a usiluje o svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira.
Súdán předpokládá zdvojnásobení ropné produkce
Súdánský ministr pro ropný průmysl Awad Ahmed El-Jazz oznámil, že země očekává zdvojnásobení ropné produkce během dvou let na 300 000 barelů za den. Súdán vydal devět komplexních průzkumných licencí společnostem z Kanady, Brazílie a Blízkého východu. Některé společnosti podle ministra El-Jazz již na ropná ložiska narazily, neuvedl avšak které. V současnosti Súdán produkuje 120 000 barelů ropy a do konce roku 2012 by se podle ministra El-Jazza měla zvýšit na 150 000 barelů.
Keňský prezident odmítl bonus pro poslance
Poslanci v Keni, kteří již nyní patří k nejlépe placeným zákonodárcům v Africe, se pokusili zavést jednorázový bonus vyplacený na konci volebního období v březnu 2013 ve výši 105 000 USD pro každého. Prezident Mwai Kibaki odmítl bonus s tím, že je neústavní a neakceptovatelný vzhledem k finanční situaci země. Každý keňský zákonodárce pobírá měsíčně plat o 10 000 USD, přičemž minimální mzda ve východoafrické zemi je 1 500 USD ročně. Snaha poslanců zavést bonusy vyvolala společenské protesty, které provázely slogany o „chamtivých hyenách“ na adresu politiků. Zákonodárci získávají i příplatek za účast v parlamentu v hodnotě 25 USD. Podle agentury AFP by občan Keni, který vydělává minimální mzdu, musel pracovat 61 let, aby si vydělal na jednorázový bonus poslanců. Návrh přišel krátce poté, co ve východoafrické země skončila třítýdenní stávka učitelů a doktorů za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky.
Somálská armáda spolu s Africkou unií obsadila další město
Jednotky Africké unie (AU) a somálské armády převzaly kontrolu nad městem Wanla Weyn, které bylo sídlem islamistické militantní skupiny Al-Shabaab asi 90 kilometrů od hlavního města Mogadishu. Nedaleko města obsadily jednotky i bývalou leteckou výcvikovou základnu Balli Dougle. „Zajištění města Wanla Wey umožní volný pohyb obyvatel a jejich podnikání, které bylo omezeno Al-Shabaab. Do oblasti bude moct proudit i humanitární pomoc, “ uvedl generál Andrew Gutti, velitele mírové mise AU pod názvem AMISOM. Začátkem minulého týdne obsadila somálská armáda spolu s AU přístavní město Kismayo, které bylo poslední velkou pevností militantní skupiny Al-Shabaab. Ta ovšem i nadále ovládá velká území středního a jižního Somálska.
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.
Al-Shabaab přerušila humanitární pomoc pro 1,3 milionů Somálců na svém ovládaném území
Islamic Relief byla jedinou humanitární organizací, která měla povoleno pracovat a poskytovat pomoc na území ovládaném militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, která v únoru letošního roku veřejně deklarovala své vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, v Somálsku. Bez humanitární pomoci v podobě potravin, čisté vody a zdravotní péče se ocitne na 1,3 milionů Somálců v regionech Bay, Bakool, Gedo a Juba. Skupina Al-Shabaab přístup organizace do oblastí zakázala a pohrozila trestem, pokud organizace bude poskytovat humanitární činnost i na území, které ovládá somálská vláda. Podle Al-Shababb měla „Islamic reliéf spolupracovat a rozšiřovat činnost zakázaných organizací, především Světového potravinového programu OSN (WFP)“. Již v lednu zakázala skupina Al-Shabaab činnost Červeného kříže, WFP nemá na území pod kontrolou Al-Shabaab přístup od ledna 2010. Mnohé humanitární organizace obviňují Al-Shabaab z blokády potravinové pomoci při hladomoru na jihu Somálska v roce 2011. Militantní skupina i přes rozsáhlou ofenzivu somálské armády, jednotek sousedních států a Africké unie (AU) v posledních měsících stále ovládá velkou část středního a jižního Somálska.
V Súdánu se zřítilo vojenské letadlo, havárii nepřežilo 13 lidí
Armádní letadlo ruské výroby Antonov, které vezlo vybavení a vojenské pracovníky do nepokoji zmítaného Darfúru, ztroskotalo v neděli nedaleko hlavního města Khartoumu. Třináct lidí havárii nepřežilo, dalších 9 osob bylo zraněno. Podle státní tiskové agentury SUNA přestal letadlu, které patřilo společnosti Azza Air, fungovat motor. Již v roce 2009 se súdánské letadlo patřící téže společnosti zřítilo na území Spojených arabských emirátů. V srpnu zemřelo při další letecké havárii 32 lidí, včetně ministra pro náboženské záležitosti Ghazi al-Sadeq.
Malawi přerušilo jednání o sporném jezeře s Tanzanií, jádrem sporu jsou pravděpodobně zásoby ropy
Dlouhodobý spor mezi Malawi a Tanzanii se týká třetího největšího jezera Afriky Lake Malawi. Zatímco Malawi deklarovala svrchovanost nad celým jezerem, Tanzanie tvrdí, že 50 % jezera je součástí jeho území. Spor mezi oběma státy se může zhoršit, jestliže se potvrdí, že pod jezerem se nacházejí významné zásoby ropy a zemního plynu. Prezidentka Malawi Joyce Banda zrušila plánované setkání v Tanzanii, kde se o sporné hranici mělo jednat. Minulý rok Malawi udělalo licenci britské společnosti Surestream Petroleum k ropnému průzkumu. V červenci ale tanzanská vláda požádala společnost, aby odložila plánované vrty na dně jezera, které Tanzanie nazývá Lake Nyasa. Surestream Petroleum zatím k vrtům nepřistoupila. V Lake Malawi žije přes 2000 různých druhů ryb, ekologové se obávají, že ropný průzkum by mohl ohrozit sladkovodní systém jezera. Tanzanie, která je druhou největší ekonomikou východní Afrika, v letošním roce na svém území nalezla několik oblastí se zásobami zemního plynu. Francouzská firma Total je blízko k podpisu dohody k ropnému průzkumu na dně tanzanského jezera Tanganyika.
Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož
Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.
MMF: Tanzanie musí posílit elektrickou síť, pokud si chce udržet ekonomický růst
Mezinárodní měnový fond (MMF) naléhá na tanzanskou vládu, aby vypracovala plán na zlepšení elektrické sítě v zemi a zamezila tak častým výpadkům elektřiny, které mohou ohrozit hospodářský růst. Ekonomika v letošním roce má podle MMF růst mezi 6,5 až 7 %, v příštím roce by růst Tanzanie neměl klesat. Země ovšem podobně jako sousední Uganda a Keňa trpí častými výpadky energie. Nejenom reforma energetického odvětví zajistí Tanzanii trvalý růst, podle MMF je nutné, aby země zajistila fiskální konsolidaci, nesnižovala sociální výdaje a více investovala do infrastruktury.
Lékaři bez hranic přerušili svou činnost v některých oblastech Jižního Súdánu
Důsledkem stoupajícího násilí ve městech Plekwongole a Gumuruk zastavila organizace Lékaři bez hranic (MSF) svou činnost. O lékařskou pomoc tak přišlo na 90 000 lidí. Dalším městem, v němž se zvedla vlna násilí, je Pibor, kde prozatím Lékaři bez hranic zůstávají, ovšem nevylučují, že i zde budou muset svou činnost přerušit. Na 80 vojáků OSN se v současnosti nachází nedaleko měst. V oblasti operují rebelové pod vedením Yau Yau, kteří měli na konci srpna zabít 24 jihosúdánských vojáků, následně napadnout konvoj 200 vojáků nedaleko etiopské hranice. Jižní Súdán obviňuje sousední Súdán z letecké podpory a poskytování zbraní rebelům.
Militantní skupina Al-Shabaab ztratila základnu na jihu Somálska
V noci z pátku na sobotu ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab svou základnu na jihu Somálska, v přístavu Kismayu, kterou měla v držení přes pět let. Somálská armáda spolu s keňskými jednotkami na povstalce letecky zaútočila v pátek večer. Druhý den mluvčí Al-Shabaab Sheikh Ali Mohamud Rage potvrdil, že se rebelové z města stáhli a slíbil, že Kismayu dobijí zpět. Somálská a keňská armáda uvedla, že dva regionální velitelé povstalců Sheikh Hassan Yakub a Sheikh Abdikarim Adow byli zabiti. Al-Shabaab to odmítla. Militantní skupina formálně v únoru deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaidou. V posledních měsících jsou povstalci pod tlakem útoků jednotek Africké unie (AU). Analytici ale varují před předčasnými oslavami, očekává se, že Al-Shabaab se svých klíčových pozic jen tak nevzdá.
Náměstek ministra v Keni byl obviněn z podněcování násilí, jde již o druhý případ
Ferdinand Waititu, náměstek ministra pro vodní zdroje, byl ve čtvrtek obviněn z podněcování etnického násilí na okraji hlavního města Nairobi. Podle obžaloby měl podněcovat k vyhnání etnické skupiny Maasai z oblasti Kayole. Dva lidé byli v následných bojích zabiti, policie nyní vyšetřuje, zdali projev Waititu měl na rozdmýchání násilí vliv. Náměstek ministra se za svůj výrok později omluvil. Přitom na začátku září odvolal prezident Mwai Kibaki asistenta ministra pro živočišnou výrobu Dhadho Godana, který měl podněcovat násilí, při němž zemřelo na 100 lidí. Godana nebyl shledán vinným a byl propuštěn na kauci. Země se obává dalších nepokojů. V březnu příštího roku se mají konat prezidentské volby, přičemž při posledních v roce 2007 zemřelo v povolebním násilí na 1200 lidí. Volby jsou totiž událostí, při níž vzrůstá v Keni počet násilných střetů. Politická loajalita je ve východoafrické zemi založena spíše na kmenové příslušnosti než politické ideologii.
Mezinárodní měnový fond: Súdán by měl jednat o odpuštění dluhu, překážkou je porušování lidských práv
Ve čtvrtek vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Súdán, aby začal jednat se svými donátory o odpuštění dluhu ve výši 40 miliard USD. Podle analytiků je ale takové odpuštění spíše nereálné, neboť severoafrická země čelí mezinárodní kritice za porušování lidských práv. MMF sice úsporná opatření Súdánu, k nimž země musela přistoupit poté, co přišla o velkou část příjmů z ropy, pochválil, ale zároveň dodal, že musí ještě zpřísnit měnovou politiku a posílit nezávislost centrální banky. Spojené státy americké a Západ kritizuje Súdán za porušování lidských práv v zemi. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir navíc čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu, kde se má zpovídat z válečných zločinů v oblasti Darfúru. Doposud USA neodvolaly embarga, která v roce 1997 na severoafrický stát uvalily. Sankce se týkají omezení obchodu mezi oběma zeměmi a USA blokuje majetek současné súdánské vlády.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na transferu ropy
Po čtyřech dnech jednání v etiopském městě Addis Abeba došlo k částečnému průlomu v jednání, když se lídři obou zemí dohodli na sporných otázkách týkajících se ropy. Přestože zprostředkovatelé jednání ohlásili, že je dohoda uzavřená, smlouvu prezidenti podepíší až ve čtvrtek. Politici se shodli i na vytvoření demilitarizovaného hraničního pásma, další podrobnosti ale nejsou známy. Dohoda ovšem neřeší spornou oblast Abyei a několik dalších hraničních zón, na které si dělají nárok obě země. V lednu Jižní Súdán odstavil produkci ropy poté, co obvinil sousední Súdán z krádeže ropy. Ekonomiky obou zemí byly zastavením produkce ropy poškozeny a na začátku dubna se Súdán a Jižní Súdán ocitly na pokraji války.
V Tanzanii má dojít k restrukturalizaci státní petrolejářské společnosti a regulaci odvětví
Tanzanie plánuje restrukturalizovat státní petrolejářskou společnost The Petroleum Development Corporation (TPDC), aby východoafrická země mohla lépe regulovat své zásoby zemního plynu. Společnost TPDC má být rozdělena na dvě samostatné, přičemž jedna bude působit jako regulátor v rychle rostoucím odvětví průmyslu a druhá se stane obchodní ropnou firmou. „V současnosti pracuje TPDC na bázi střetu zájmu, když pracuje jako regulátor a investor zároveň,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro státní podniky Zitto Kabwe. V červnu země ztrojnásobila odhad zásob zemního plynu, Tanzanie proto chce vytvořit legislativu, která povede k regulaci ropného průmyslu. Oblast východní Afriky se v posledních letech stala potenciálním producentem ropy a zemního plynu, když v roce 2006 byla objevena ložiska ropy v Ugandě, následně zásoby zemního plynu oznámila i Tanzanie, Mosambik a Keňa.
Mezinárodní měnový fond předvídá růst Keni, ohrozit ho mohou jen volby
Ekonomický růst by v letošním roce a roce nadcházejícím měl být podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) větší než 5 %. Vzrůstající inflace a propad keňského šilinku v roce 2011 snížily odhad růstu z 5,8 % na 4,4 %. Podle MMF mohou růst východoafrické země ohrozit jen nadcházející prezidentské volby, které se mají konat v březnu příštího roku. Po posledních volbách v roce 2007 propuklo násilí, v němž zemřelo na 1200 lidí. Inflace v Keni se snižuje již od prosince a investoři znovu začínají ve východoafrické zemi investovat. Keňské ministerstvo pro hospodářské plánování odhadlo ekonomický růst mezi 3,5 až 4,5 %, zatímco ministerstvo financí je optimističtější a očekává růst 5,3 %.