Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v rámci své státní návštěvy v Súdánu prohlásil, že jeho země chce pomoci s budováním nové infrastruktury Súdánu. Súdán zatím opět podpořil jaderný program Íránu a obě země se shodly na svém strategickém spojenectví při obraně islámské entity.
Archiv rubriky: východní Afrika
Íránský prezident navštíví Súdán
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad dorazil do Súdánu, aby prohloubil ekonomické apolitické vztahy obou zemí. Írán spolu s Čínou patří dloudobě k zastáncům súdánského prezidenta, kterým je Omar Hassan al-Bashir obviněný Mezinárodním trestním tribunálem z válečných zločinů v dlouhotrvajícím konfliktu v Dárfúru. Na Súdán jsou uvaleny tvrdé obchodní sankce USA a po odtžení Jižního Súdánu ztratil Súdán významnou část svého ropného bohatství, proto se nyní bude zaměřovat na spolupráci s Íránem, se kterým má mimo jiné i úzké vojenské vztahy díky dohodě o vzájemné spolupráci z roku 2008.
Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů
Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.
Jižní Súdán čelí nedostatku potravin v důsledku násilí
Jižní Súdán čelí vážnému nedostatku potravin, protože tato nová africká země nje schopna produkovat pouhou polovinu své potravinové spotřeby. Na produkci se také podepisuje těžké období sucha i silných dešťů spolu s neutěšenou bezpečnostní situací. Humanitární koordinátor OSN pro Jižní Súdána Lise Grande tvrdí, že se jedná o alarmující problém. Podle odhadů OSN bude v příštím roce v této zemi 1,2 milionu lidí zcela závislých na potravinové pomoci. V současnosti je to 970 000 obyvatel Jižního Súdánu. Podle predikací zemědělských expertů se ovšem v nejbližší budoucnosti Jižnímu Súdánu nemůže podařit poradit si s deficitem více než půl milionu tun potravin.
Na východě Súdánu protestují místní kmeny, zasahuje policie
Ve východním Súdánu protestují stovky místních domorodců, policie používá slzný plyn k rozehnání davu. Demonstranti si stěžují na nerozvinutost a zaostalost svého regionu a také na to, že vláda přehlíží místní problémy. Nepokoje vypukly poté, co se policie pokusila odstranit nelegálně postavené přístřešky a dobytek ve městě Gedaref. Pro Súdán tak vyvstává další problém v podobě nových nepokojů na východě, které se přidávají do povstání v Modrém Nilu a k nepokojům ve státě Jižní Kardofan. Situaci komplikuje i neustálé napětí mezi Súdánem a jeho novým jižním sousedem.
Súdánská armáda údajně ovládla strategické město ve státě Modrý Nil
Vojenský mluvčí plukovník Al-Khalid Sawarmi oznámil, že armáda vyčistila město Dindiro od Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí (SPLM), které v Modrém Nilu povstalo. Rebelové tuto informaci popírají, podle nich se bojuje 12 km od města v horské oblasti, kde operují i súdánské tanky. Město Dindiro se nachází 100 km jižně od hlavního města tohoto federálního státu a je bránou k pevnosti al-Kurmuk, která je tradičním útočištěm SPLM. Podle analytiků jsou boje v Jižním Kardofanu a Modrém Nilu přímým nebezpečím pro nový stát Jižní Súdán, který se může nechat snadno vtáhnout do nové války. Súdán totiž dlouhodobě obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů, neboť v Jižním Súdánu je SPLM dominantní silou. Jediným pozitivním krokem mezi oběma státy je v neděli podepsaná dohoda o zabezpečení hranic, která napětí částečně zmírňuje.
USA budují tajné základny v Africe
Podle listu the Washington Post s odvoláním na zdroje ve vládě budují Spojené státy americké ve východní Africe a na Arabském poloostově soustavu tajných základen pro nasazení bezpilotních letounů proti teroristickým skupinám v Somálsku a Jemenu. Informace potvrdily depeše zveřejněné serverem Wikileaks.
Tahanice o řeku Nil: Egypt a Etiopie se snaží najít řešení
Egypt v posledních letech s hrůzou sleduje plány na gigantické přehrady, které by měly stát na horním toku Nilu. Dle starých koloniálních smluv měl totiž Egypt právo na převážnou většinu vody Nilu a stejně tak právo veta na stavbu přehrad, ovšem počátkem minulého roku 6 z 9 „nilských národů“ podepsalo smlouvu, která Egypt obou práv zbavovala, což vedlo k ochlazení vztahů především mezi Etiopií a Egyptem. Po pádu egyptského prezidenta Mubaraka ovšem přišlo nové kolo jednání, které nyní vedlo k vzájemné dohodě o tom, že bude sestaven panel z egyptských, etiopských a súdánských odborníků, kteří budou hodnotit dopad stavby etiopské přehrady stejně tak jako dalších v budoucnu. Cílem má být rozvoj všech zemí bez negativních dopadů na ostatní. Etiopie také přislíbila pozdržení ratifikace smlouvy o zbavení práva veta Egypta až do zvolení nové egyptské vlády v zájmu dalšího vyjednávání.
Hladomor v Somálsku se stále více rozšiřuje
OSN vyhlásilo stav hladomoru již v šestém regionu Somálska, kterým je region Bay. Nyní je podle dostupných informací v této oblasti přes 750 000 na smrt hladovějících obyvatel a 53% z více než 8 milionů obyvatel není schopno zajistit adekvátně své potravinové potřeby. Humanitární pomoc je ovšem velmi těžko distribuovatelná, neboť v zemi nadále působí povstalecké milice a různé protivládní frakce, které se snaží příděly potravin kontrolovat či zcela zastavit.
Na jihu Súdánu se nadále bojuje – 3000 uprchlíků
Na jihu Súdánu pokračují stále intenzivnější boje mezi súdánskou armádou a povstalci sympatizujícími s Jižním Súdánem. Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) vyzývá k okamžitému ukončení bojů a varuje před humanitární katastrofou v případě, že boje přerostou v další vlnu násilí a eskalaci nového konfliktu. Boje se nyní týkají především dvou států – Jižního Kordofanu a Modrého Nilu, které podle odborníků představují pro centrální vládu v Chartúmu velký politický problém. Súdán také nadále obviňuje Jižní Súdán z podpory povstalců a přiživování násilí.
Na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem vypukly boje, OSN odchází
Na území Súdánu při hranicích s Jižním Súdánem vypukly otevřené boje mezi súdánskou armádou a spojeneckými silami Jižního Súdánu. Podle svědků dochází k masivnímu exodu obyvatel z této oblasti. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již vyjádřil hluboké znepokojení a vyzval k okamžitému ukončení násilí a umožnění přístupu humanitární pomoci. Hranice mezi Jižním Súdánem a Súdánem doposud hlídalo 10 000 příslušníků mírových sborů OSN a Africké unie UNMIS, ovšem ti se nyní stahují poté, co vypršel jejich mandát a súdánská vláda již neposkytla nový souhlas k jejich přítomnosti. Súdán již v minulosti upozornil na to, že hodlá odzbrojit přívržence jihu a stejně tak nyní vláda oznámila, že odvolává současného guvernéra, vyhlašuje výjimečný stav a jmenuje nového vojenského správce pro oblast Modrého Nilu.
Súdán předal stížnost Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán
Súdánští představitelé oznámili, že dnes předali oficiální stížnost Radě bezpečnosti OSN, ve které obviňují nově vzniklý stát Jižní Súdán z podněcování nepokojů a způsobování nestability ve federativním státě Jižní Kardofan, který i přes většinu černošského křesťanského obyvatelstva náleží k severnímu arabskému Súdánu. Jižní Kardofan disponuje velkými zásobami ropy, přičemž násilí a nepokoje se zde rozhořely již v červenci. Rada bezpečnosti se problematickou situací zde již několikrát zabývala a generální tajemník OSN dokonce vznesl oficiální protest po smrti vojáků mírových sborů, která byla údajně způsobena nespolupracováním ze strany súdánské armády.
Jižní Súdán má svou první vládu
Prezident Jižního Súdánu Salva Kiira dnes jmenoval historicky první vládní kabinet od vyhlášení nezávislosti na počátku minulého měsíce. Podle expertů je vláda dobře vyvážená a zahrnujeministry, kteří reprezentují většinu oblastí a etnických skupin. Před vládou nyní stojí těžký úkol stabilizace státu, který prochází boji mezi různými milicemi a místními kmeny, posílení státních institucí a boj proti rozsáhlé korupci.
OSN hlásí již 600 obětí kmenových bojů v Jižním Súdánu
V Jižním Súdánu probíhají boje mezi místními kmeny, většinou o dobytek, který je důležitou součástí velmi slabé jihosúdánské ekonomiky. Podle odborníků nastalá situace ukazuje, nakolik je země nestabilní jen několik týdnů po získání své nezávislosti. Organizace spojených národů zatím hlásí 600 potvrzených obětí a další stovky mrtvých a těžce zraněných předpokládá.
Rada bezpečnosti Africké unie zahájila mimořádné zasedání kvůli Libyi
Vzhledem k poslednímu vývoji v Libyi, kde se povstalcům podařilo po půl roce bojů dosáhnout hlavního města Tripolisu, zasedne nouzově Rada bezpečnosti Africké unie v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Africká unie podle některých zdrojů očekává konec vlády Muammara Kaddafiho v Libyi, ovšem stejně tak se připravuje na tvrdé boje v Tripolisu, které pravděpodobně nastanou. Libyjská vláda deklarovala, že je jí nadále věrno 65 000 vojáků a v Tripolisu vyjeli do ulic tanky, které zatlačují povstalce zpět. Rebelové nyní očekávají posily.
Somaliland, světem neuznávaný stát v Somálsku, uzavřel dohody s Číňany
Prezident Somalilandu Ahmed Mohamed Silanyo oznámil, že byly uzavřeny dohody s Čínou, které mají posílit ekonomiku tohoto státu, který v roce 1991 vyhlásil nezávislost na Somálsku a dodnes není uznán žádným státem. Čínské firmy uzavřely dohody na rozšíření přístavu Berbera, vybudování rafinérie a stavbu silniční sítě. Somaliland se nachází na severu Somálska a byť je v občanské válce s centrální somálskou vládou, její moc sem již dlouho nesahá a místní vůdčí klan drží území pevně v rukou.
Turecko zřídí svou ambasádu v Somálsku
Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes při své návštěvě v Mogadišu oznámil, že Turecká republika bude mít své stálé zastoupení v Somálsku. Stejně tak hned v první den své návštěvy přislíbil turecký premiér, že Turecko postaví silnici z centra Mogadiša na letiště, zajistí nové vrty studen a lepší zásobování vodou a stejně tak chce pomoci s výstavbou škol a nových obytných domů. Turecko se stále více aktivněji zapojuje do dění v Africe a zvláště v Somálsku, ve kterém brzy může skončit dlouholetá občanská válka.
Turecký premiér zahájil návštěvu Somálska
Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes zahájil plánovanou návštěvu hladomorem postiženého Somálska. Premiér se chystá navštívit uprchlické tábory a jednat o pomoci. Podle odborníků se ale nyní Turecko, hostící na začátku týdne summit Organizace islámské spolupráce (OIC), především snaží ukázat své ambice a začít vlastní expanzi na africké trhy.
Organizace islámské spolupráce (OIC) pošle Somálsku 350 milionů dolarů
Organizace islámské spolupráce (OIC), která mimořádně zasedá v Tureckém Istanbulu kvůli hladomoru ve východní Africe, rozhodla o pomoci Somálsku částkou 350 milionů dolarů. Oznámil to generální tajemník OIC Ekmeleddin Ihsanoglu přičemž také přislíbil další závazky ve výši až 500 milionů dolarů. Turecký premiér Tayyip Erdogan v souvislosti s dnešním jednáním OIC odsoudil „západní milionáře“ za lhostejnost a zkritizoval západní kapitalismus. Stejně tak se Turecko významně odvolávalo na islámskou zbožnost a soudržnost při vyzývání k pomoci Somálsku. Podle Velké Británie nyní hrozí v Somálsku smrt vyhladověním 400 000 dětí.
V Istanbulu proběhlo zasedání Organizace islámské konference (OIC), Turecko se chce angažovat v Africe
Po mimořádném zasedání 57 členských států Organizace islámské konference (OIC) oznámil turecký premiér Tayyip Erdogan, že spolu se svou rodinou a tureckým ministrem zahraničí navštíví Somálsko. Somálsko se stává hlavním tématem světových vůdců kvůli velkým bezpečnostním rizikům vyvstávajícím z rozšiřujícího de hladomoru. Podle expertů se ale také Turecko rozhodlo zahájit svou vlastní finanční expanzi do Afriky a využívá při tom síly islámského svátku Ramadánu, na který se turecký premiér odvolává. Afrika se v současnosti dostává pro své surovinové bohatství a obrovský potenciál do hledáčku nových velmocí jako je Čína, Brazílie či Indie a Turecko díky své rostoucí politické a ekonomické moci začíná prosazovat svůj vliv.
Eritrea vede bezpečnostní rozhovory s Ugandou kvůli Somálsku
Eritrejský prezident Isais Afwerki navštívil Ugandu, která poskytuje největší počet vojáků do mírových sborů Africké unie operujících v Somálsku. Eritrea je dlouhodobě obviňována z podpory islámského hnutí al Shabaab, které bojuje se somálskou vládou a nachází se kvůli tomu v mezinárodní izolaci. Eritrejská vláda je dokonce obviňována z financování bombových útoků v Ugandě, proto je setkání velmi pozorně sledováno mezinárodními pozorovateli stejně tak jako Etiopií, která vede s Eritreou od jejího odtržení rozsáhlé spory.
Somálsko žádá vytvoření jednotek na ochranu humanitárních konvojů
Somálská vláda vyzvala k vytvoření vojenských jednotek, které by doprovázely a chránily humanitární konvoje s potravinami. V Somálsku, kde probíhá jeden z nejtěžších hladomorů, je velkým problémem probíhající válka vlády s několika povstaleckými skupinami, které mimo jiné prosazují svůj vliv napadáním a drancováním konvojů s humanitární pomocí. Velké obavy také paradoxně způsobuje postupné úspěšné vytlačování povstalců z Mogadiša, neboť podle odborníků se zvyšuje pravděpodobnost sebevražedných atentátů. Ovšem Africká unie i somálská vláda přiznává, že i v hlavním městě Mogadišo se nedaří z některých míst islámské milice vytlačit.
Čína poskytne Súdánu bezúročnou půjčku
Na oficiální návštěvě Súdánu čínský ministr zahraničí Yang Jiechi oznámil po jednání se súdánským protějškem, že Čína poskytne Súdánu bezúročnou půjčku 100 milionů Juanů (asi 270 milionů korun). Súdán byl v roce 2010 6. největším dovozcem ropy do Číny a Peking čile obchoduje a Súdán finančně podporuje i přes americké obchodní embargo. Čína dále vyzvala Súdán k normalizaci vztahů s jeho nově vzniklým jižním sousedem (Jižní Súdán).