Předseda NTC, Mustafa Abdel Jalil, na své první oficiální návštěvě Súdánu poděkoval za zbraně, které súdánská vláda poslala libyjským rebelům přes Egypt v době povstání. Podle slov Jalila súdánské zbraně výrazně pomohly rebelům porazit síly Muammara Kaddafiho. Stalo se tak na sjezdu súdánské vládnoucí strany Národní kongres. Libyjský vůdce Muammar Kaddafi za své vlády podporoval súdánské povstalce v Dárfúru, což vedlo k velmi napjatým vzájemným vztahům. Díky slovům Mustafi Abdel Jalila se ovšem potvrdili dříve vehementně popírané spekulace o porušování zbrojního embarga uvaleného rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Když se v červnu ukázalo, že embargo pravděpodobně porušuje Francie, několik týdnů to bylo popíráno a nikdy nebyly vyvozeny žádné důsledky.
Archiv rubriky: východní Afrika
Keňa a Etiopie jsou definitivně vtaženi do války v Somálsku
Keňa oznámila po koordinaci s Etiopií, že Somálsko neopustí, dokud nebude situace s rebely z Al Shabaab vyřešena. Jednotky etiopské a keňské armády mezitím zahajují rozsáhlou ofenzivu na různých místech jihu Somálska, kde se snaží obsadit jednotlivé pevnosti této islamistické organizace. Keňa již včera oznámila, že cílem je opět upoutat pozornost mezinárodního společenství na Somálsko a jednou provždy vyřešit anarchii, která zde vládne. Podle analytiků je Etiopie slabším partnerem Keni, neboť se spíše zdráhá, ovšem po výzvách Keni se účastní diplomatického tlaku, který se tento tandem snaží vyvinout na své spojence.
EU nemá dostatek válečných plavidel pro boj proti pirátům
Předseda Vojenského výboru EU, švédský generál Hakan Syren, oznámil, že síly EU NAVFOR (síly EU pro boj proti pirátství) nemají dostatek sil pro misi EU Atalanta, která má zabraňovat pirátství v Somálsku. Podle generála Syrena mise potřebuje minimálně 4-6 válečných lodí v závislosti na ročním období, což doposud nebylo splněno a ani nebude minimálně do března 2012. Podle dostupných informací globální ekonomiku pirátství ročně přijde na 7 až 12 miliard dolarů a podle šéfa Vojenského výboru EU jde o vážný problém.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska
Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.
Súdánské rebelující státy podepsaly alianci proti súdánské vládě
Federativní státy Súdánu, kde probíhají rebelie proti centrální vládě utvořily spolu s povstalci v Dárfúru alianci za účelem svrhnutí vlády prezidenta Omara Hassan al-Bashira. Súdán v reakci obvinil Jižní Súdán z podpory a koordinace dohody a označil to za akt agrese. Analytici zatím uvádí, že aliance ukazuje na lepší koordinaci mezi různými povstaleckými skupinami, což jistě povede k dalšímu násilí.
OSN: „Súdán bombardoval uprchlické tábory v Jižním Súdánu“, Jižní Súdán se k obvinění přidává
Jižní Súdán obvinil Súdán z organizování nových přeshraničních útoků na své vojáky, a to ve stejný den, kdy OSN prohlásila, že súdánská letadla bombardovala uprchlické tábory na území Jižního Súdánu, kde mezitím počet uprchlíků neustále roste. Súdán obvinění popírá s tvrzením, že na jih od vlastních hranic neproběhla jediná vojenská operace. Rada bezpečnosti OSN zatím již dříve obdržela už druhou stížnost ze strany Súdánu, že Jižní Súdán podporuje povstalce na jihu Súdánu a vměšuje se do vnitřních záležitostí státu.
Napětí mezi Keňou a Eritreou kvůli somálským rebelům roste
Keňa obvinila Eritreu s podpory somálských povstalců, proti kterým nyní vede vojensou ofenzivu na území Somálska. Keňský ministr zahraničí Moses Wetangula si již nechal předvolat velvyslance Eritrei, kterému sdělil mu obavy a znepokojení ze zpráv svých tajných služeb, které ukazují na stálé dodávky zbraní z Eritrey pro islamistickou milici al Shabaab. Z podpory somálských rebelů obviňuje Eritreu dlouhodobě i Etiopie, která se naposledy ohradila proti Eritree i kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí země. Eritrejské ministerstvo zahraničí se k obvinění Keni vyjádřilo stroze: „jde o politováníhodnou skutečnost, že si keňský ministr zahraničí vymýšlí neexistující dodávky zbraní z Eritrei“.
Súdán předal stížnost Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán
Súdán oznámil, že podal stížnost k Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán, který obviňuje z podpory rebelů ve dvou hraničních státech. Súdán již podává druhou stížnost (první stížnost podal v srpnu 2011 pouze kvůli Jižnímu Kardofanu) a tentokrát kvůli státům Jižní Kardofan i Modrý Nil, ve kterých již delší dobu bojuje proti povstalcům. Situace je ovšem nadále podobná i ve sporném ropném regionu Abyei, který si oba státy nárokují. Jižní Súdán naopak od svého vzniku obviňuje Súdán z podpory rebelů na svém území.
USA obvinily Ugandu z porušování lidských práv
USA obvinily svého afrického spojence, Ugandu, z omezování lidských práv, a to po nedávné dohodě, ve které se Washington zavázal pomoci ugandské armádě v boji proti rebelům z Armády odporu Páně. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí, že ugandský prezident Yoweri Museveni a jeho vláda by se měla zaměřit na pokojné protesty a odpor, stejně jako aktivisté, kteří se snaží oživit pouliční demonstrace proti stoupající inflaci ve třetí největší ekonomice východní Afriky a rostoucím cenám potravin. Ugandská vláda již rozdrtila vlnu protestů v dubnu a květnu a podle USA zneužila bezpečnostních sil.
USA prodloužily sankce proti Súdánu
Americký prezident Barack Obama informoval o rozhodnutí prodloužit rozsáhlé sankce uvalené na Súdán o další rok. Podle slov prezidenta Obamy súdánská vláda stále nezměnila dostatečně svou politiku, aby bylo ospravedlnitelné zrušení sankcí. Sankce uvalené Spojenými státy od roku 1997 omezují obchod a investice do Súdánu a blokují majetek súdánské vlády a některých konkrétních vládních činitelů. Ačkoliv USA slíbily Súdánu zlepšení vztahů, pokud umožní referendum o odtržení jihu země a nebude dělat problémy při rozdělování, nyní USA tvrdí, že problémy ve sporných oblastech jako je např. Abyei nelze přehlédnout.
Keňské letectvo bombardovalo jih Somálska
Dva bombardéry Keni napadly cíle v oblasti města Jilib na jihu Somálska v rámci ofenzivy proti islámským rebelům ze skupiny al Shabaab, která dlouhodobě bojuje proti somálské vládě a napadá i území Keni. Od poloviny října postupuje keňská armáda na somálském území, a to i proti nedávnému nesouhlasu somálské vlády, která nepovažuje vojenské angažmá Keni za oprávněné a vyzdvihuje důležitost somálské suverenity. Keňská armáda se přesto setkává s kladným postojem místních obyvatel.
Velká Británie chce ozbrojené stráže na palubách svých obchodních lodí
Britský premiér David Cameron představil nový plán, podle kterého by britské ministerstvo vnitra poskytovalo svým obchodním lodím povolení zaměstnat ozbrojené stráže, přestože je to přítomnost zbraní na takových lodí zakázána. Mezinárodní námořní organizace (IMO) nasazování ozbrojenců na paluby nedoporučuje a stejně tak se proti staví i některé státy. Jihoafrická republika se např. obává nelegálního importu zbraní. Velká Británie se však brání tím, že opatření by se týkalo jen nejproblematičtějších oblastí jako je třeba somálské pobřeží. Británie se tak snaží řešit nedostatek vojenských kapacit, který brání nasazení vojenských lodí v nebezpečných zónách podobně, jako to udělala Francie, Španělsko či Itálie. Podle odhadů Mezinárodní komory lodních přepravců je ovšem již dnes pětina lodí vyzbrojena, a to často navzdory zákonům své země.
OSN: “ v Súdánu roste počet uprchlíků před novými útoky súdánské armády“
OSN upozornilo, že již přes 2000 uprchlíků opustilo súdánský stát Modrý Nil a přešlo do Etiopie v posledních 3 dnech. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informuje: „Nově příchozí jsou většinou ženy, děti a starší osoby, kteří údajně prchají před bombovými útoky útoky letadel Antonov.“ Podle odhadů OSN jen z Modrého Nilu od června do Etiopie uprchlo 28 700 lidí. Súdánská vláda se k informaci doposud nevyjádřila, ovšem nepopírá, že zahájila ofenzivu proti povstalcům v nejdůležitějším ropném státě Jižní Kardofan, stejně tak, jako potlačuje separatistické tendence v Abyei a Modrém Nilu.
V Somálsku se zvedá odpor proti prezidentovi kvůli keňské ofenzivě
Před 10 dny zahájila Keňa ofenzivu přes hranice do Somálska s nasazením několika tisíc mužů, ovšem somálský prezident následně zpochybnil podporu somálské vlády této operaci, která podle slov somálského prezidenta překročila meze dohody o logistické podpoře somálské armády. Keňská armáda se na somálském území spojila se spřátelenými milicemi a hodlá postupovat do nitra země s cílem porazit rebely ze skupiny al Shabaab – důvodem je několik únosů na území Keni. Obyvatelé jižního Somálska ovšem vyšli do ulic a vyjadřují podporu Keni, přičemž zpochybňují slova svého prezidenta, považují totiž keňské angažmá za přínosné.
Malawi odmítlo zatknout prezidenta Súdánu, na kterého je vydán mezinárodní zatykač
Jihoafrické Malawi odmítlo zatknout súdánského prezidenta i přesto, že je členem dohody o Mezinárodním trestním tribunálu (ICC). Prezident Súdánu Omar al-Bashir je ICC stíhaný od roku 2008 za válečné zločiny z občanské války v Súdánu, ovšem jeho zadržení je z pohledu mezinárodního práva velmi problematické – jako oficiální nejvyšší představitel země nikdy nebude vydán Súdánem a ostatní země se zdráhají. Ministr informací Malawi Patricia Kaliati se k omítnutí zadržet prezidetna Bashira vyjádřil stručně – „nejde o záležitost, kterou by měla řešit vláda Malawi“. Mimo jiné vláda Malawi také tvrdí, že prezidenta ani nebylo možné zadržet, neboť do země dorazil s diplomatickou imunitou, aby se zúčastnil regionální konference organizace pro společný trh východní a jižní Afriky COMESA. EU i organizace na ochranu lidských práv již vyjádřily své znepokojení a nesouhlas. „Nelze nechat nepotrestané zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, ať už se jich dopustí kdokoliv,“ řekla šéfka evropské diplomacie Catherine Ashton.
USA vyšle své jednotky do Ugandy na pomoc v boji proti hnutí LRA
Prezident USA Barack Obama dnes oznámil, že vyšle na území Ugandy 100 příslušníků americké armády, aby pomohli v boji proti rebelům z hnutí LRA (Lord’s Resistance Army). Vojáci se přidají k menší skupině která je již na místě. Podle prezidenta Obamy bude jejich úkolem poskytování informací a školení tamních jednotek. Vyslané jednotky bude navíc po skončení akce možné rozmístit jinde na potřebné lokality ve střední Africe.
Šéf mírových sil Africké unie v Somálsku žádá navýšení počtu mírových sil v Somálsku o třetinu
Velitel mírových sil Africké unie v Somálsku (AMISOM) generálmajor Fred Mugisha prohlásil, že pokud by se počet mužů sil AMISOM zvýšil o třetinu, bylo by možné kompletně osvobodit hlavní město Somálska Mogadišo. V současnosti mají síly AMISOM 9000 mužů, které byly již v březnu 2011 navýšeny o polovinu Ugandou a Burundi. Podle šéfa AMISOM by při počtu 12 000 mužů bylo možné porazit militantní Al Shabaab a poslední ohniska islamistických milic v Mogadišu do šesti měsíců.
Súdán oznámil, že jeho vojska zůstanou ve sporném regiony Abyei
Súdánská vláda prohlásila, že súdánská armáda zatím zůstane na území sporného regionu Abyei, ve kterém leží velké zásoby ropy a o který projevuje zájem i Jižní Súdán. Sousední Jižní Súdán již vyjádřil svůj ostrý nesouhlas a stejně tak učinila i OSN. Podle OSN Súdán dříve přislíbil jednání o budoucnosti Abyei v Etiopii, ale nyní učinil neočekávaný krok.
Mezinárodní trestním tribunál pro Rwandu vynesl další rozsudky – dva odsouzení, dva osvobození
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, kde se v roce 1994 odehrála genocida, osvobodil ve městě Dar Es Salaam v Tanzánii dva tehdejší vládní ministry a zprostil je viny z jakékoliv účasti na masakru. Bývalý ministr zdravotnictví Casimir Bizimungu a tehdejší ministr zahraničních věcí Jerome-Clement Bicamumpaka byli z okamžitého nařízení soudu propuštěni. Naopak dva další ministři Justin Mugenzi a Prosper Mugiraneza byli odsouzeni ze spiknutí za účelem spáchání genocidy a za veřejné podněcování ke genocidě. Oba stáli za instalací nového prezidenta, kterým byl Théodore Sindikubwabo a který ve svém projevu vyzval k zahájení genocidy. Prezident Théodore Sindikubwabo nastoupil k moci po dodnes velmi nejasném sestřelení letadla, v němž seděl prezident Juvenal Habyarimana.
Somálští rebelové zahájili novou ofenzivu na jihu země
Povstalecká organizace al Shabaab napojená na teroristickou síť Al-Kaida zahájila novou ofenzivu na jihu Somálska u hranic s Keňou. Povstalecké jednotky vstoupily hned ve třech směrech do města Dhobley, kde napadly vojenskou posádku vládního vojska a její spojeneckou milici Raskamboni. V posledních měsících však již západní mocnosti, somálská vláda i mírové jednotky Africké unie hlásily strategické vítězství v Mogadišu a al Shabaab se v důsledku vnitřních rozporů, nedostatku mužů i financí začal stahovat z oblasti. Ukazuje se tak, že se rebelové opět vzchopili a jsou schopni opět postupovat, což je velkým nebezpečím pro humanitární organizace, které nyní pomáhají více než milionu Somálců zasažených hladomorem.
V Keni zasedá konference o internetu – řeší se státní kontrola a právní normy
V hlavním městě Keni se v rámci Fóra pro správu internetu (Internet Governance Forum), které sdružuje firmy, neziskové skupiny, akademiky, techniky, zástupce vlád i občany, se řeší otázka internetu a zásahů států do jeho fungování. Aktivisté zde obviňují vlády jednotlivých států z toho, že je stále obtížnější pro uživatele Webu plnohodnotně ho užívat kvůli státním pokusům převzít nad webem kontrolu. Joy Liddicoat z novozélandské Asociace pro progresivní komunikaci, která se zaměřuje na ochranu lidských práv na internetu, tvrdí, že po arabském jaru, únicích diplomatických depeší USA díky Wikileaks či internetovému pirátství se vlády nadále neostýchají regulovat dění na internetu i přes rozpor s lidskými právy. Joy Liddicoat volá jménem své organizace po transparentnosti konání vlád a především po vytvoření právního řádu pro World Wide Web (WWW), tedy internet, který se stává stále více důležitější hnací silou hospodářského růstu ve světě. Náměstek generálního tajemníka Rady Evropy, která sdružuje 47 států a zabývá se především lidskými právy, Maud de Boer-Buquicchio, řekl, že s rostoucím významem Webu jako nástroje komunikace a obchodu pro miliony lidí skutečně vzniká potřeba vytvořit principy a dohody o řízení internetu. Podle studie společnosti McKinsey tvoří dnes internet 21% růstu HDP u vyspělých zemí a je skrze něj obchodováno 8 bilionů dolarů každý rok. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rámci jednání G8 a internetových společností v Paříži tento rok řekl, že vzniknou vládní nařízení k internetu i přesto, že podporuje roli internetu v arabském jaru.
Americké špionážní letadlo se zřítilo v Somálsku
Bezpilotní špionážní letadlo americké armády se zřitilo v přístavním městě Kismayu, které drží v rukou somálská povstalecká skupina al Shabaab. Americké velvyslanectví v Keni se k incidentu odmítlo ihned vyjádřit. Spojené státy dlouhodobě monitorují Somálsko kvůli svému seznamu hledaných osob, u kterých mají podezření, že by se zde mohly nacházet. V minulosti také americká armáda měla povolené tajné operace, v rámci kterých mimo jiné také jednotka US Special Forces zabila v září 2009 militantního lokálního vůdce al-Kaidy Ali Saleha Nabhana.