Hladomorem zasažení Somálci mohou kvůli nejasnostem ztratit přístup ke stovkám milionů USD. V Somálsku je až čtvrt milionu obyvatel ohroženo hladomorem a zrušení pravidelné roční americké dotace by mohlo mít katastrofální následky. Americká Franklin Bank je poslední státní bankou, která dotace poskytuje, avšak kvůli státním protiteroristickým opatřením je pravděpodobné, že banka podporu ke 30. 12. 2011 ukončí. Podle vyjádření několika představitelů bank jde o obavy, že se poslané peníze dostanou do špatných rukou, například k teroristickým organizacím. Dle charitativní organizace Oxfam America je důležité, aby banky a somálské hawalas (podniky operující s převodem peněz) našly s vládou Spojených rychlé a efektivní řešení.
Archiv rubriky: východní Afrika
Eritrea považuje pozorovatele OSN na svém území za neobjektivní a sankce ze začátku prosince za cílené
Eritrea vyzvala OSN, aby nahradilo „neobjektivní“ monitorovací skupiny pro Somálsko, které ve své zprávě vyzvaly Radu bezpečnosti OSN k prodloužení a prohloubení sankcí, které byly na Eritreu uvaleny na začátku prosince 2011 za pomoc somálským povstalcům.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
Jižní Súdán oznámil zabití vůdce rebelů
Jihosúdánská armáda (SPLA) oznámila, že se jí podařilo zabít bývalého důstojníka súdánské armády a velitele milic, které destabilizují Jižní Súdán od vyhlášení nezávislosti. George Athor byl údajně zabit u hranic s Demokratickou republikou Kongo. Povstalecké milice pod jeho vedením dokonce v dubnu 2011 obléhali hlavní město Juba. Stejně tak jsou zodpovědné za několik masových vražd.
Etiopský soud odsoudil dva švédské novináře za napomáhání povstalcům na 18 let
Dva Švédové také byli obviněni z terorismu, ale soud toto obvinění zamítl již v listopadu, neboť nesouhlasil s tím, že by se podíleli na teroristických útocích. Naopak své rozhodnutí o vinně ve věci napomáhání rebelům z ONLF, která je etiopskou vládou považována za teroristickou skupinu, soud zdůvodnil tím, že novináře nelegálně vstoupili do země a hájili se tvrzením, že za účelem zkoumání dopadu potenciálních ropných objevů na místní obyvatelstvo. Oba novináři pak byli zadrženi s bojovníky ONLF. Trest byl vyměřen na 18 let a 6 měsíců, přičemž obhajoba váhá, zda se odvolat.
Prezident Jižního Súdánu na první návštěvě Izraele
Do Izraele dorazil jihosúdánský prezident Salva Kiir, který se zde setkal s izraelským prezidentem Shimonem Peresem. Izrael odmítl informovat o předmětu jednání, ovšem dá se předpokládat, že Izrael považuje Jižní Súdán za svého nejčerstvějšího spojence v regionu. Se Súdánem, od kterého se Jižní Súdán odtrhl, totiž Izrael neudržuje diplomatické styky.
Keňská vláda se neúspěšně odvolala proti rozhodnutí soudu, kvůli kterému jsou ohroženy vztahy se Súdánem
Keňský odvolací soud zamítl opravný prostředek proti rozhodnutí soudu první instance, podle kterého je Keňa povinna zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle soudu to vyplývá z Římského statutu, kterého je Keňa signatářem jako člen Mezinárodního trestního tribunálu (ICC). Podle keňské diplomacie může rozhodnutí fatálně narušit vztahy mezi oběma zeměmi, jak se již stalo na začátku prosince 2011.
OSN: „V Jižnímu Súdánu bude potřebovat potravinovou pomoc 2,7 milionu lidí.“
Podle Světového potravinového programu (WFP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství bude mít Jižní Súdán v roce 2012 minimální potravinový schodek 400 000 tun jídla. Jižní Súdán má v současnosti okolo 8,3 milionu lidí, přičemž okolo 2,7 milionu lidí bude potřebovat potravinovou pomoc. Zemi poškozuje rozsáhlé násilí, inflace, která se vyšplhala až na 78,8%, uprchlíci ze Súdánu a nepravidelné deště, které způsobily, že cena potravin se téměř ztrojnásobila. OSN dále upozorňuje na to, že se zde nachází statisíce podvyživených dětí.
Jižní Súdán se stane členem Mezinárodního měnového fondu na počátku roku 2012
Oznámila to šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde po jednání s jihosúdánským prezidentem Salva Kiirou. Jižní Súdán požádal o členství po vyhlášení nezávislosti v tomto roce a podle šéfky MMF byla jeho žádost v pořádku.
Podle generálního prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu v Dárfúru stále probíhá genocida
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo prohlásil, že v Dárfúru je pod vedením nejvyšších státních úředníků Súdánu nadále vedena genocida, ze které je obviněn současný súdánský prezident Omar al-Bashir. Žalobce ICC dále upozornil i na to, že již dříve požádal ICC o vydání zatykače na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima v souvislosti s Dárfúrem.
Podle OSN bylo na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem nuceno opustit své domovy již přes 500 000 lidí
Podle informací OSN již přes 417 000 lidí bylo kvůli bojům na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem nuceno opustit své domovy. Podle zprávy OSN jsou lidé také vyháněni ze svých domovů ve státech Jižní Kordofan a Modrý Nil, kde probíhají povstání proti súdánské vládě, neboť zdejší obyvatelé sympatizují s černošským křesťanským Jižním Súdánem. Stejně tak ale z Jižního Súdánu na sever uprchlo již přes 82 000 lidí, většinou do Súdánu či Etiopie, neboť i v Jižním Súdánu probíhají různorodá povstání.
OSN se obává dalších střetů mezi Súdánem a Jižním Súdánem
OSN uvedlo, že dalších 20 000 uprchlíků se dává do pohybu na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem, přičemž podél hranic narůstá nejistota. Obě země se vzájemně obviňují z podpory vnitřních povstalců a vedou ozbrojené střety, stejně jako podávají stížnosti k OSN. Vzhledem k posledním událostem, kdy bylo ze strany Súdánu do bojů nasazeno i vojenské letectvo, je situace vážná, tvrdí OSN. Melissa Fleming, mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), pak uvádí, že stále větší přesuny uprchlíků mohou brzy narušit jednotu obou států. Vážnost situace pak dotvrzuje i angažmá Číny, která se snaží spory uklidnit v zájmu zabezpečení svých zdrojů surovin.
Generální tajemník OSN je poprvé od roku 1993 v Somálsku
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dorazil do Somálska, kde přislíbil jmenování vyslance OSN pro Somálsko. Dále generální tajemník OSN prohlásil, že dorazil, aby vyjádřil solidaritu s lidmi Somálska a zajistil mezinárodní podporu vlády a pomoc Africké unie v boji s islámskými rebely. Důvodem návštěvy je ale nepochybně i to, že v Somálsku se mají příští rok konat volby. Zemi doposud řídila prozápadní prozatímní vláda, respektive oblasti, které jsou v její moci.
V Súdánu byla jmenována nová vláda
Súdánský prezident Omar al-Bashir představil nový vládní kabinet, který zahrnuje více opozičních stran ve vládě spolu s vládnoucí Stranou národního kongresu (NCP). Prezidentova NCP si přesto nechává ve vládě významnou většinu. Důvodem vládní změny je tlak vyvíjený na NCP k překonání hospodářské krize, která se zhoršila poté, co se osamostatnil Jižní Súdán spolu se 3/4 zásob ropy, které tvoří hlavní příjem státního rozpočtu.
Armáda Jižního Súdánu se střetla s vojáky Súdánu ve sporných hraničních oblastech
Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer oznámil, že súdánské dělostřelectvo a letectvo bombardovalo oblast Jau, která podle jeho slov leží na území Jižního Súdánu. Podle slov mluvčího jihosúdánské Lidově-osvobozenecké armády (SPLA) se proto Jižní Súdán musel bránit. Mluvčí súdánské armády (SAF) Khalid Al-Sawarmi potvrdil boje v oblasti Jau, ovšem prohlásil, že je územím Súdánu. Obě země již podaly další stížnosti k OSN, přičemž oba státy se vzájemně obviňují z podpory povstalců a vyprovokovávání konfliktu.
Rada bezpečnosti zcela otočila – byly schváleny další sankce proti Eritreji
Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku.
Čína vysílá vyslance, aby pomohl řešit spor Súdánu s Jižním Súdánem – jde o zabezpečení dodávek ropy
Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že čínská vláda rozhodla o vyslání zvláštního vyslance pro africké záležitosti Liu Guijina, který má pomoci hledat kompromis ohledně sporu o poplatcích za transport ropy mezi Jižním Súdánem a Súdánem. Súdánská ropa je pro Čínu vzhledem k její stále větší surovinové poptávce strategicky důležitá a dlouhotrvající spory o poplatky Jižního Súdánu, který má největší ropné zásoby bývalého jednotného Súdánu, Súdánu, který pak má potřebnou infrastrukturu a přístup k moři pro export.
Eritreu čeká zmírnění sankcí Rady bezpečnosti OSN
Příští týden plánuje Rada bezpečnosti OSN hlasovat o uvolnění sankcí proti Eritrei, která čelí od roku 2009 sankcím, které dle návrhu Gabonu zakázaly zahraničním firmám investování do těžebního průmyslu, dovoz minerálů a zablokovaly placení daní, které Eritrea uvalila na převodu finanční převody svých občanů v zahraničí. Eritrea od války s Etiopií má velké množství svých obyvatel rozptýlené po Blízkém východě a mezinárodní společenství obviňuje vládu prezidenta Isaiase Afewerkinta, že získané peníze zneužívá. Nový návrh klade zodpovědnost na investory, kteří nyní musí hlídat, zda jejich peníze nejsou používány k destabilizaci regionu, zatímco státy s eritrejskou diasporou musí dohlédnout na to, že Eritrea své občany v zahraničí nevydírá. Pro Eritreu s velkým nerostným bohatstvím by to znamenalo obrovské oživení ekonomiky díky zahájení těžby, v čemž kritici spatřují nové nebezpečí destabilizace východní Afriky.
Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), Luis Moreno Ocampo, požádal o zatykač na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané v Dárfúru od srpna 2003 do března 2004. Hussein byl ministr vnitra a zvláštní představitel prezidenta Súdánu v Dárfúru v době zločinů, uvádí žalobce. Zatykač přichází necelý den poté, co došlo k vyhrocení vztahů mezi Keňou a Súdánem kvůli mezinárodnímu zatykači na súdánského prezidenta Omara al-Bashira, který je obviněn z genocidy.
Do Ugandy se vrací nepokoje s rostoucím nedostatkem energie
V Ugandě v posledním týdnu došlo k několika vzpourám, poslední propukla dnes kvůli dalšímu celodennímu výpadku elektřiny ve městě Ndeeba. Lidé postavili na hlavních ulicích barikády a zapalovali pneumatiky. Policie zahájila nasadila slzný plyn a gumové projektily, aby dav rozehnala, ale analytici varují, že nepokoje by mohly znervózňovat investory, kteří se již vystrašili na přelomu roku 2010 a 2011, kdy docházelo k masivním nepokojům v hlavním městě Kampala. Stejně tak Ugandě nepomáhá ani nejvyšší infalce za posledních 20 let. Uganda je třetí největší ekonomikou východní Afriky a nedávno objevila velké zásoby ropy, ovšem potýká se dlouhodobě s nedostatkem energie kvůli mnoha letům nedostatečných investic do energetického sektoru. V nedávné době dokonce byly dvě soukromé tepelné elektrárny nuceny ukončit provoz kvůli neschopnosti vlády poskytnou dotace. Africká rozvojová banka pak snížila předpokládaný růst Ugandy v roce 2011 z 6,3% na 6,1%. V roce 2010 vykazovala ugandská ekonomika růst 6,4%.
Přes noc došlo k diplomatické krizi mezi Keňou a Súdánem
Poté, co keňská justice rozhodla, v souladu se smluvním členstvím Keni v Římském statutu, o povinnosti keňských orgánu zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC), Súdán v noci zahájil kroky k vyhoštění velvyslance Keni a zároveň povolal svého velvyslance z Nairobi. Súdán také hrozil zavedením sankcí proti Keni. Ještě v noci proto do Súdánu dorazil keňský ministr zahraničí Moses Wetangula a setkal se se Súdánským prezidentem al-Bashirem obviněným z genocidy, aby diplomatickou krizi zažehnal. Keňa poté oznámila, že situace se uklidnila a velvyslanci nebudou odvoláni. Podle ministra Wetanguli by súdánské sankce byly pro keňskou ekonomiku fatální.
Ve Francii proběhl soud se somálskými piráty
Pět mužů ve věku od 21-36 let bylo odsouzeno za napadení francouzské jachty v Adenském zálivu a únos dvojce francouzských turistů v roce 2008. Za propuštění zajatců tehdy žádali 1.5 milionu eur. Trest byl vyměřen na 4-8 let, dle stupně provinění. Jeden ze soudních obhájců uvedl, že je to poprvé od 18. století, kdy se ve Francii soudil případ pirátství.
Keňský soud rozhodl, že Keňa musí zatknout súdánského prezidenta
Keňský soud rozhodl ve věci, kdy do Keni na státní návštěvu dorazil súdánský prezident Omar al-Bashir, na kterého vydal již v minulosti zatykač Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) kvůli obvinění z genocidy a keňské úřady ho nezadržely. Prezident Bashir je jediným člověkem, kterého stíhá mezinárodní instituce v pozici hlavy státu s diplomatickou imunitou. Ve světě se dlouhodobě řeší, jak by se mělo v jeho případě postupovat, neboť Súdán ho přirozeně ICC nevydá, zatímco ostatní státy váhají. Již dnes je ovšem súdánský prezident nucen cestovat pouze přes země, které ho ICC odmítají vydat. Soudní rozhodnutí v Keni, které říká, že Keňa je povinna dodržet své závazky plynoucí z členství v paktu o ICC, by mohlo být příkladem pro ostatní státy.