Spojené státy americké chtějí, aby v Súdánu byly mírové jednotky OSN

Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti OSN Susan Rice den před vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu oznámila, že USA jsou podporovateli myšlenky přítomnosti mírových sil na hranicích nového Jižního a Severního Súdánu a stejně tak v oblasti Modrého Nilu. Dosavadní mírová mise OSN UNMISS, která od roku 2005 v síle 900 mužů monitoruje dodržování příměří mezi oběma stranami, totiž právě vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu zaniká. Nově plánovaná mise UNMISS 2 počítá s přítomností 7000 mužů mírových sil OSN a dalších 900 příslušníků civilních policejních sil.

V Egyptě protestují tisíce lidí – požadují reformy justice

Další velké protesty na revolučním náměstí Tahrir v Káhiře, při kterých tisíce lidí protestují proti postupu nové vlády v otázkách justice a stíhání bývalých úředníků prezidenta Mubaraka. Protestům se nevyhnula ani další větší egyptská města jako např. Alexandrie či Suez. Lidé požadují potrestání zodpovědných lidí za smrt 840 lidí z doby povstání a stejně tak prohlašují, že egyptská revoluce ještě zdaleka neskončila vzhledem k chování nové vlády. V Suezu, který byl i při povstání jedním z nejradikálnějších center odporu, dav dokonce napadl vládní budovy házením kamenů.

V Tunisku se množí obavy z islamistů

Přes tisíc lidí demonstrovalo v hlavním městě Tunisu kvůli obavám z rostoucího vlivu radikálních stoupenců islámu. Demonstrace se účastnili sekulární politické strany a organizace za lidská práva – vyprovokoval je poslední incident, kdy dav ortodoxních muslimů vtrhl do kina a rozháněl publikum. Šest měsíců od pádu tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho v Tunisku roste napětí mezi liberály a islámskými puritány, které často přerůstá v násilné střety. Ovšem ani v druhé z revolučních zemí, Egyptě, není situace o moc lepší. V Káhiře se stále častěji protestuje proti postupu vládnoucí vojenské rady, která především podle mladých odpůrců nedodržuje své sliby.

Italský premiér prý byl proti zásahu v Libyi

Italský premiér Silvio Berlusconi prohlásil, že byl od začátku proti útoku v Libyi, ovšem kvůli hlasování italského parlamentu nemohl nic dělat. Stejně tak tvrdí, že tento konflikt může skončit jakkoliv a nikdo nyní nemůže předvídat jak. Premiér Silvio Berlusconi dále poodhalil rozpory v Severoatlantické alianci, když přiznal, že postoje jednotlivých členů byly a jsou rozpačité a nejednotné. Mimo jiné premiér také oznámil, že Itálii bude v první půlce tohoto roku stát vojenská akce v Libyi 142 milionů eur.

Kreml bude na zasedání Rady Rusko-NATO klást důraz na libyjskou otázku

Hlavním tématem jednání Rady Rusko-NATO na úrovni velvyslanců, které proběhne 4. července v ruském Soči, bude situace v Libyi. Informovala o tom tisková služba Kremlu. Účastníky zasedání pod vedením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena přivítá ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Prezident JAR se účastní jednání o Libyi v Moskvě

Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma dnes jedná v Moskvě s tzv. mezinárodní kontaktní skupinou pro Libyi. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí JAR. Během jednání budou prodiskutovány nejnovější návrhy Africké unie související s řešením konfliktu v Libyi, které zahrnují také vyslání mírových vojsk OSN do zóny bojů. Podle tiskové služby Kremlu dojde rovněž k setkání jihoafrického prezidenta s ruským prezidentem D. Medveděvem.

Státy Africké unie nebudou akceptovat mezinárodní zatykač vydaný na Muammara Kaddafiho a jeho rodinu

Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou prohlásil, že zástupci 53 afrických států, které jsou členy Africké unie (tedy všechny africké státy kromě Maroka), byli požádáni, aby jejich země nejednaly dle mezinárodního práva v otázce mezinárodního zatykače na libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, jeho syna a šéfa libyjské rozvědky. Prezident Mahamadou Issoufou již neřekl kdo a proč žádost podal. Je ovšem možné, že důvodem je snaha zachovat nestrannost Africké unie pro plánované mírové rozhovory, které chce Africká unie hostit.

Africká unie opět nabízí zprostředkování mírových rozhovorů pro Libyi

Africká unie oznámila, že je připravena hostit mírové rozhovory mezi libyjskou vládou a libyjskými povstalci, přičemž se vyhnula otázce přítomnosti Muammara Kaddafiho, kterou ponechala otevřenou. Tento návrh byl předložen zástupcům rebelů i libyjské vlády na jednání 53 národů ve středoafrické Rovníkové Guinei. Prezident JAR Jacob Zuma prohlásil, že jednání budou brzo zahájena v Etiopii, ačkoliv rebelové ani libyjská vláda na předložený návrh neměli žádnou bezprostřední reakci.

Poradce prezidenta USA: „USA a NATO zabránily bombardováním humanitární katastrofě v Libyi“

Poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro národní bezpečnost Tom Donilon ve svém rozhovoru pro CNN prohlásil, že Spojené státy spolu se svými spojenci v NATO zabránily leteckým bombardováním humanitární katastrofě v Libyi a že se jim daří sledovat v Libyi dlouhodobou jasnou politiku – nutnost Kaddafi odchodu. Stejně tak Tom Donilon uvedl, že se podařilo dát dohromady řadu komplexních nátlakových kroků, které dle jeho slov mají úspěch při vynucování Kaddafiho odchodu. Tom Donilon ovšem také pronesl další důležitá oznámení – Spojené státy prý kroky v Libyi jasně přinutili i syrského prezidenta k vyjednávání s opozicí, přičemž jsou nyní připraveny obnovit vztahy s Íránem na téma jaderného programu, který dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské žádné účely.

USA vyzývají Muammara Kaddafiho, aby ihned opustil od výhrůžek Evropanům

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vystoupila s výzvou pro Muammara Kaddafiho, aby okamžitě přestal vyhrožovat Evropanům. Muammar Kaddafi ve svém projevu včera oznámil, že válka se „přenese i do evropských domovů a kanceláří“. Ministryně Hillary Clinton dále vyzvala Muammara Kaddafiho, aby raději myslel na blaho libyjského lidu a ihned odstoupil. Rebelové i NATO zatím stále podmiňují jakékoliv vyjednávání o příměří Kaddafiho odchodem, což zase odmítá libyjská vláda.

USA odmítají hrozby Muammara Kaddafiho

Ministryně zahraničí Španělska T. Jimoneyová a USA Hillary Clintonová prohlásily v Madridu, že přes hrozby Muammara Kaddafiho o přenesení bojů na evropskou pevninu bude mise NATO v Libyi pokračovat. Muammar Kaddafi by pak měl co nejrychleji odstoupit ze své funkce. Aliance mimo jiné oznámila, že bombardování kritických oblastí Libye v týdnu zintenzivnila.

EU prodloužila spornou dohodu o rybolovu s Marokem do roku 2012

Evropská unie prodloužila smlouvu s Marokem o rybolovu, která umožňuje Evropanům lovit v marockých výsostných vodách. Dohoda zároveň garantuje Maroku finanční benefity. Tento bod spolu s tím, že dohoda souhlasí s rybolovem evropských rybářských flotil ve výsostných vodách Západní Sahary, kterou Maroko okupuje, stmeluje ostatní severoafrické země proti Maroku. Maroko je právě především kvůli okupaci Západní Sahary a válkám i ni jediným státem Afriky, který není členem Africké unie. Pro smlouvu hlasovalo 20 z 27 členských států. Dalším problematickým aspektem dohody je i příměří mezi Marokem a separatisty Západní Sahary zprostředkované OSN v roce 1991, které říká, že vody Západní Sahary musí být prospěšné pro místní obyvatele – toto se bude muset EU snažit dokázat, bude-li chtít dohodu dlouhodobě ukotvit.

V Egyptě opět dochází k nepokojům – více než 1000 zraněných demonstrantů

Policie v hlavním městě Káhira za pomoci slzného plynu a vodních děl rozhání davy mladých demonstrantů, kteří nyní vyšli do ulic kvůli nespokojenosti se stále nepřicházejícími reformami. V Káhiře se podle místních svědků jedná o největší násilné střety za poslední týdny. Pouze dnes má egyptská policie na svědomí přes 1000 zraněných. Ministerstvo zdravotnictví také oznámilo, že bylo těžce zraněno 40 policistů. Vojenská rada Egypta tvrdí, že jde pouze o „něčí“ snahu rozdělit veřejnost a postavit ji proti státní moci a bezpečnostním složkám, egyptský premiér Essam Sharaf naopak prohlásil, že čeká na bližší zprávy, kterých prý zatím nemá dostatek.

Francie se brání u OSN: „v Libyi nebylo porušeno zbrojní embargo“

Francie oznámila, že nebylo porušeno zbrojní embargo, když dopravila přes 40 tun vojenského materiálu povstalcům, protože dané zbraně byly nezbytné pro ochranu civilistů. Francie se tak stala první zemí NATO, která otevřeně oznámila, že vyzbrojuje libyjské povstalce. Francouzský velvyslanec při OSN Gerard Araud již byl vystaven kritice některých členů OSN, kteří považují dodávky zbraní za porušení rezoluce č. 1970, konkrétně odst. 9, který uvaluje absolutní vojenské embargo na Libyi. Francouzi však tvrdí, že následující rezoluce č. 1973 (vydaná později) vyzývá členské státy OSN, aby „přijaly všechna nezbytná opatření“ k ochraně civilistů v Libyi. To také dodává: „Bez ohledu na odstavec 9. rezoluce 1970.

V Súdánu vznikne demilitarizovaná zóna mezi 2 novými státy

Zástupci severního a jižního Súdánu se v rámci jednání v Etiopii pod záštitou Africké unie dohodly, že vznikna demilitarizovaná hranice mezi oběma budoucími státy. Demilitarizované pásmo má zasahovat 10 km do území obou států při délce 2000 km. Hranici pak budou kontrolovat mírové jednotky Africké unie i OSN spolu s pozorovateli obou zúčastněných stran. Strany se ovšem stále nedohodly, jak hodlají utišit současné boje na těchto hranicích, ani kdo a jakým způsobem bude spravovat sporný region Abyei.

Válečné lodě NATO začaly ostřelovat libyjskou armádu

K leteckému bombardování vládních jednotek a území, které drží pod kontrolou, se nyní přidalo i ostřelování válečnými loděmi Severoatlantické aliance. Lodě ostřelují pozice libyjské armády ve městě Zlitan, kde se jim daří bránit v postupu povstalců na Tripolis. Libyjská armáda zde také včera posílila své jednotky a připravila několik odpalovacích zařízení pro rakety. Podle svědků na místě je situace ve městě Zlitan vážná.

V jižnímu Súdánu zabili nespořádané bezpečnostní jednotky již přes 1400 lidí

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Kyung-wha Kang oznámil, že situace v jižním Súdánu je po bezpečnostní stránce v tristním stavu. Podle něj jsou bezpečnostní složky špatně disciplinované a jejich členy se narychlo staly jednotky bývalých rebelů, které zdaleka neplní svou novou funkci. Dalším problémem jsou nové povstalecké skupiny v samotném jižním Súdánu, které jsou stejným zdrojem násilí. Podle OSN je již 1400 potvrzených obětí od začátku roku 2011, které má na svědomí jižní Súdánská osvobozenecká armáda (SPLA) a povstalci, kteří s ní bojují.

Francie pravděpodobně porušila zbrojní embargo pro Libyi

Podle francouzského deníku Le Figaro, který se odvolává na vysoce postavené zdroje ve francouzské armádě, shazovala francouzská letadla v posledních několika týdnech zbraně povstalcům bojujícím proti vládním jednotkám – celkem mělo být povstalcům doposud shozeno přes 40 tun zbraní. Francouzské ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničí i ředitelství kontrarozvědky se k informaci nevyjadřuje, ovšem Francie se tímto pravděpodobně dopustila porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zbrojním embargu uvaleném na celé území Libye. Podle agentury AFP byly zbraně povstalcům dopravovány i ze sousedních států – agentura se taktéž odvolává na svůj zdroj, který také tvrdí, že spojenci Francie se této operace, kterou schválil osobně francouzský prezident Nicolas Sarkozy po schůzce s představiteli povstalců, neúčastní žádní z jejích spojenců.

Jednání súdánských představitelů v Etiopii

Představitelé jižního a severního Súdánu nyní řeší nejožehavější témata, která se týkají vzájemného vyrovnání a vzniku nového nezávislého státu Jižní Súdán. Zatímco Jih bagatelizuje výhrůžky Severu o uzavření ropovodů, nedaří se dohodnout vyrovnání, které by rozdělilo příjmy z ropy mezi oba dva státy (na jihu Súdánu se ropa těží, ovšem na severu se nachází ropná infrastruktura) a které by stejně tak rozdělilo dluh jednotného Súdánu, který činí 38 miliard amerických dolarů. Představitelé obou stran se však předběžně dohodli na velmi riskantním opatření ohledně bojovníků z bývalé partyzánské armády SPLA bojující za osvobození jižního Súdánu, kteří se po rozdělení ocitnou na území severního Súdánu – mají být zařazeni do služby v severosúdánské armádě.

Rada bezpečnosti OSN schválila nasazení etiopských vojáků v Súdánu

Původní plány, které počítaly s iniciativou Africké unie, se přelily pod OSN. Rada bezpečnosti dnes schválila rezoluci navrženou Spojenými státy, která vytváří mírovou misi UNISFA na sporném území Súdánu Abyei po dobu šesti měsíců. V misi má sloužit 4 200 vojáků z Etiopie.