Spojené státy oznámily své znepokojení nad násilím v Egyptě a vyzvaly vojenskou vládu, aby respektovala lidská práva. Egyptské bezpečnostní síly zasahují s pomocí slzného plynu, obušků a občasné varovné střelby proti odpůrcům vojenské vlády, kteří požadují předání moci do rukou civilní vlády. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již také odsoudil nadměrné použití síly ze strany bezpečnostních složek v Káhiře a vyjádřil zklamání nad tím, že nepokoje zastiňují první egyptské volby od pádu prezidenta Mubaraka.
Archiv rubriky: severní Afrika
Americký ministr obrany: „Libyi čeká ještě dlouhá a trnitá cesta.“
Americký ministr obrany Leon Panetta na své návštěvě v Libyi přislíbil vládě pomoc, ovšem nespecifikoval ji. Ministr Panetta pak varoval libyjské vedení, že stojí před náročným úkolem sjednocení ozbrojených skupin, které po občanské válce v zemi zůstaly, a upozornil na nutnost vybudování pevné armády a policie, stejně jako demokratických institucí.
Boje mezi demonstranty a armádou v Egyptě pokračují již třetím dnem
Střety mezi protestujícími a vojáky pokračovaly přes noc a dochází k nim i nadále – dnes již bylo zabito 10 lidí. Demonstranti požadují, aby se vojenská vláda ihned vzdala moci a předala zemi do rukou civilní správy. Egyptská armáda zřídila kolem náměstí Tahrir, již tradičního centra povstání, bariéry a zátarasy.
OSN: „V Jižnímu Súdánu bude potřebovat potravinovou pomoc 2,7 milionu lidí.“
Podle Světového potravinového programu (WFP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství bude mít Jižní Súdán v roce 2012 minimální potravinový schodek 400 000 tun jídla. Jižní Súdán má v současnosti okolo 8,3 milionu lidí, přičemž okolo 2,7 milionu lidí bude potřebovat potravinovou pomoc. Zemi poškozuje rozsáhlé násilí, inflace, která se vyšplhala až na 78,8%, uprchlíci ze Súdánu a nepravidelné deště, které způsobily, že cena potravin se téměř ztrojnásobila. OSN dále upozorňuje na to, že se zde nachází statisíce podvyživených dětí.
Jižní Súdán se stane členem Mezinárodního měnového fondu na počátku roku 2012
Oznámila to šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde po jednání s jihosúdánským prezidentem Salva Kiirou. Jižní Súdán požádal o členství po vyhlášení nezávislosti v tomto roce a podle šéfky MMF byla jeho žádost v pořádku.
Hlavní město Egypta se zmítá v násilí a plamenech
Proti demonstrantům na káhirském náměstí Tahrir je plně nasazena armáda, která s obušky rozhání dav. Střety v Egyptě již druhým dnem pokračují a podle posledních informací je zraněno přes 300 lidí, 9 protestujících již bylo zabito. Podle reportérů agentury Reuters vojáci zasahují velmi brutálně a dochází k ostré střelbě do vzduchu. Dav se brání zápalnými lahvemi, což způsobilo požár národního archivu u náměstí Tahrir. Budova i všechny dokumenty staré až přes dvě století byly nenávratně zničeny.
Ruský premiér obvinil USA ze sehrání role ve smrti libyjského diktátora Kaddáfího
Ruský premiér Vladimír Putin obvinil americké speciální jednotky z podílu na smrti libyjského diktátora. Americký ministr obrany Leon Panetta již den po události přiznal, že na vůz, ve kterém vůdce odjížděl ze Sirty, vystřelil americký voják spolu s dalšími letouny NATO. Pentagon však popřel jakoukoliv účast amerických vojáků v pozemních jednotkách, které nesou podíl na diktátorově smrti.
Americký ministr obrany Leon Panetta navštívil Libyi
Do země přijel den poté, co OSN a Spojené státy zrušily sankce uvalené na libyjskou centrální banku. Během své krátké návštěvy země se ministr obeznámil s bezpečnostními potřebami nové libyjské vlády. Přitom zdůraznil, že NATO včele s USA je připraveno pomoci nastolit v zemi demokracii a pomoc s odzbrojováním místních civilistů.
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu: „Pracujeme na způsobu vyšetřování smrti Muammara Kaddafiho.“
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo uvedl: „Myslím, že způsob, jakým byl zabit Muammar Kaddafi vytváří podezření z válečného zločinu.“ Podle jeho slov nyní západní státy tlačí na Libyi, aby smrt byla prošetřena. Faktem ale zůstává, že na podezření ze spáchání zločinu se shodli většinově všichni včetně libyjské vlády a doposud nebylo zahájeno vyšetřování. Oznámení je pravděpodobně reakcí na mediální tah dcery Muammara Kaddafiho a jejího advokáta, kteří se domáhají trestu a zahájení případu.
Rada bezpečnosti odvolala sankce na libyjskou centrální banku, USA se připojily
USA odvolaly většinu ekonomických sankcí uvalených na Libyi ještě za Muammara Kaddafiho. Jedná se o zmrazené vládní a bankovní prostředky, výjimku tvoří majetek rodiny Kaddafi a tehdejších poradců Muammara Kaddafiho. Podle Bílého domu se tak stalo po důkladných konzultacích s novou libyjskou vládou a po řádném zvážení všech okolností. Akce ze strany USA nastala následně po zrušení sankcí Rady bezpečnosti OSN namířených proti centrální bance Libye a proti jejím dceřiným společnostem.
V Egyptě propukly otevřené boje mezi demonstranty a armádou
Násilí v Káhiře, hlavním městě Egypta, vypuklo již předchozí noci, kdy se vojenská policie pokusila odstranit demonstranty, kteří byli před vládními budovami v centru. To podnítilo srážky, které se nyní změnily v ulicích v okolí egyptského parlamentu na otevřenou bitvu – střety probíhají a to i přes noc, kdy demonstranti házejí benzínové bomby a kameny na vládní budovy a bezpečnostní složky. Armáda proti davu nasadila střelbu, podle agentury Reuters ale není jisté, zda jde o gumové projektily či o ostrou munici. Podle egyptského ministerstva zdravotnictví byli již 2 lidé zabiti a 222 lidí těžce zraněno.
Podle generálního prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu v Dárfúru stále probíhá genocida
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo prohlásil, že v Dárfúru je pod vedením nejvyšších státních úředníků Súdánu nadále vedena genocida, ze které je obviněn současný súdánský prezident Omar al-Bashir. Žalobce ICC dále upozornil i na to, že již dříve požádal ICC o vydání zatykače na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima v souvislosti s Dárfúrem.
Libye a Itálie oživí pozastavenou „smlouvu o přátelství“
Oznámil to italský premiér Mario Monti po setkání s členem přechodné národní rady Mustafou Abdul Jalilem v Římě. Premiér se dále zavázal k uvolnění zmrazeného libyjského majetku. Libye se zavázala ke splácení svých dluhů italským společnostem. Zatím však není známo, zda-li součástí nové dohody bude dodržení původního italského závazku zaplatit Libyi 5 miliard dolarů jako náhradu za svou třicetiletou koloniální vládu.
Evropský parlament vetuje dohodu s Marokem o rybolovu
Smlouva, která vyprší v únoru 2012 a která dosud umožňovala evropským, především pak španělským lodím, lovit v marockých vodách, nebude déle prodloužena. Rabat za tuto dohodu dosud ročně inkasoval 36 milionů eur. Mezi hlavními důvody, díky kterým parlament dospěl k tomuto postoji, patří nadměrné vytěžovaní rybích zdrojů a malá efektivita smlouvy. Dohoda se také týkala rybolovu u břehů Západní Sahary, území, které v minulosti Maroko anektovalo. S tímto krokem však Evropská unie oficiálně nesouhlasí.
Letošní Sacharovova cena symbolizuje pocit viny
Dle španělského listu El Mundo letošní Sacharovova cena udělována osobám zasazujícím se o lidská práva symbolizuje evropský pocit viny z dlouhodobého přehlížení arabských diktátorských režimů. Evropský parlament tuto cenu uděluje od roku 1988. Letošní ocenění získává pětice arabských aktivistů protestních hnutí. Dle deníku je důležité, aby Evropa dále pracovala na možnostech pomoci demokratizaci arabského světa.
Dcera Muammara Kaddafiho žádá Mezinárodní trestní tribunál o vyšetřování zabití svého otce
Právní zástupce dcery Muammara Kaddafiho oznámil, že zaslal dopis žalobci Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), ve kterém žádá informace o tom, zda již bylo zahájeno vyšetřování zabití Muammara Kaddafiho a jeho syna Mo’tassima. Podle slov právního zástupce Nicka Kaufmana, který zastupuje Aishu Kaddafi, mezinárodní společenství několikrát prohlásilo, že vyšetřování „popravy“ bývalého libyjského vůdce a následného zacházení s jeho tělem je nutné, ovšem doposud prý pozůstalí neobdrželi žádné informace.
Francie brzy uvolní zmrazených 230 milionů euro pro Libyi
Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé při své návštěvě v Libyi uvedl, že Francie „velmi brzy“ uvolní pro libyjskou centrální banku 230 milionů euro, které byly zmrazeny předchozí libyjské vládě. Francouzský ministr to oznámil na tiskové konferenci s libyjským premiérem Abdel Rahim al-Kibem. Dále Francie Libyi ujistila, že pracuje v Radě bezpečnosti OSN na tom, aby byly co nejdříve vydané zmrazené miliardy dolarů ostatními státy a OSN v souvislosti s nedávnou libyjskou žádostí o jejich uvolnění.
V Libyi se stále více množí bezpečnostní problémy a chaos – propukly další boje
Došlo k závažnému ohrožení letového provozu na mezinárodním letišti v Tripolisu, kde zaměstnanci opustili řídící věž poté, co nesouhlasili s vedením. Podle Reuters bylo jedno letadlo dokonce přesměrováno na poslední chvíli před přistáním. Stejně tak ale propukly po uzavřeném příměří nové boje mezi městem Zintan a sousedním kmenem El-Mashasha, mezi kterými je tradiční rivalita. Podle svědků je město ničeno raketami a dělostřeleckou palbou, zatímco milice města vede boje s kmenovými bojovníky. Místní vůdce Ibrahim Masood ovšem opět oznámil další vyhlášení příměří.
Podle OSN bylo na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem nuceno opustit své domovy již přes 500 000 lidí
Podle informací OSN již přes 417 000 lidí bylo kvůli bojům na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem nuceno opustit své domovy. Podle zprávy OSN jsou lidé také vyháněni ze svých domovů ve státech Jižní Kordofan a Modrý Nil, kde probíhají povstání proti súdánské vládě, neboť zdejší obyvatelé sympatizují s černošským křesťanským Jižním Súdánem. Stejně tak ale z Jižního Súdánu na sever uprchlo již přes 82 000 lidí, většinou do Súdánu či Etiopie, neboť i v Jižním Súdánu probíhají různorodá povstání.
Tunisko má nového prezidenta
Tuniský prozatímní parlament zvolil nového prezidenta, kterým je Moncef Marzouki, bývalý disident za vlády prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho. Nový prezident by měl být v úřadě jeden rok, dokud nebude přepsána tuniská ústava, poté budou vyhlášeny nové volby. Prezident Marzouki neměl žádného protikandidáta.
Bývalý generální tajemník OSN: „Nová politická elita Egypta zapomíná na nejpalčivější téma – zahraničí.“
Šéf egyptské Národní rady pro lidská práva Boutros Boutros-Ghali, bývalý generální tajemník OSN v letech 1992 – 1996, řekl, že by se současné egyptské politické strany měly soustředit i na zajišťování podpory v zahraničí. Podle jeho slov nová politická elita Egypta, zvláště pak islamisté, soustřeďují veškerou pozornost na současné volby a na vnitřní témata Egypta, zatímco skutečně nejproblémovějšími tématy jsou budoucí zahraniční vztahy a profilace nového Egypta na „novém Blízkém východě“. Boutros-Ghali se obává, že nový fundamentální režim zavede Egypt do mezinárodní izolace a nových a horších problémů.
Došlo k dalšímu střetu libyjských milic přímo u tripolského letiště
Konvoj s jedním z nejvyšších vojenských velitelů nového libyjského vedení, kterým je Khalifa Haftar, byl napaden, když podle plukovníka Mukhtara Fernana, velitele útočící milice, odmítl zastavit na kontrolním stanovišti asi 3 km od mezinárodního letiště hlavního města Tripolis. Velitele Khalifa Haftara, jehož konvoj poté unikl do vojenského tábora Hamza, se podle Reuters nepodařilo dostihnout k podání vysvětlení. Jedná se tak o další z řady bojů mezi znepřátelenými milicemi, které drží v Libyi vzhledem k nefunkční centrální vládě reálnou moc.
Egypt chce používat kubánskou učební metodu v boji proti negramotnosti
Asociace hispanistů v Egyptě prosazuje používání kubánské metody učení známé jako „Ano, můžeme“. Reaguje tak na vysokou negramotnost v zemi. Metoda „Ano, můžeme“ byla vytvořena prof. Leonelem Relysem a roku 2006 byla zaštítěna organizací UNESCO. Metoda byla aplikována již v 15 zemích Latinské Ameriky a podle kubánského vyslance v Káhiře by mohla brzy eliminovat egyptskou negramotnost, která se nyní pohybuje okolo 40%.