USA poskytuje Libyi 21 milionů dolarů jako humanitární pomoc

Spojené státy americké poslaly do Libye již zhruba 21 milionů dolarů v rámci humanitární akce na pomoc Libyi. Většina finančních prostředků a humanitární pomoci jako jídlo, voda, či čisté deky a přikrývky je posílána na východ země, který je ovládán rebely, bojujícími proti současnému libyjskému vůdci Muammaru Kaddafimu.

Muammar Kaddafi oznámil, že v budoucnu odmítá jakkoliv spolupracovat se Západem, šanci má jedině Německo

Libyjský vůdce plk. Kaddafi v televizním rozhovoru pro RTL oznámil, že Libye nadále nebude ekonomicky ani jinak spolupracovat se západními státy. Všechny ropné kontrakty mají být od teď uzavírány pouze s ruskými, čínskými a indickými podniky. O spolupráci lze podle Kaddafiho uvažovat pouze v případě Německa, které se spolu s Ruskem staví velmi obezřetně k možnosti bezletové zóny nad Libyí. USA doposud neoznámily určité stanovisko a spíše vyčkávají, zatímco Francie a Británie bojují za její prosazení. K bezletové zóně plukovník oznámil, že ji odmítá a nebude ji respektovat, přičemž se dle něj jedná o zradu spojenců- konkrétně jmenoval italského premiéra Silvia Berlusconiho.

Skupina G8 nepodpoří vznik bezletové zóny nad Libyí

Přestože Francie a Velká Británie otevřeně žádaly pomoc libyjským povstalcům, po dnešním jednáním ministrů zahraničí největších ekonomik světa v Paříži je jasné, že skupina států G8 vyzve Radu bezpečnosti pouze ke zvýšení tlaku na režim Muhammara Kadáfího. Nesouhlas s vytvořením bezletové zóny vyjádřilo hlavně Německo a Rusko.

Ministři zahraničí EU jsou proti zbrklým zásahům do libyjského konfliktu

Během dvoudenního setkání v Maďarsku se ministři shodli na tom, že Libyi je třeba primárně podpořit po materiální a ekonomické stránce. Všechny další kroky včetně vojenského zásahu je třeba velmi pečlivě zvážit. Šéfka evropské diplomacie Cathrine Ashtonová se již zítra v Káhiře setká se zástupci Ligy arabských států.

USA potěšeny nad rozhodnutím Arabské ligy o bezletové zóně nad Libyí

Americký prezident Barack Obama sypmatizuje dle svého prohlášení s rozhodnutím Arabské ligy o vytvoření bezletové zóny nad Libyí. Prezident dodal, že toto rozhodnutí je důležitým krokem vpřed a v neposlední řadě také silnou podporou pro libyjské obyvatelstvo.

Arabská liga odvolala své rozhodnutí a požádala Radu bezpečnosti OSN o vytvoření bezletové zóny nad Libyí

Rebelové opakovaně vyzývají k okamžitému vytvoření bezletové zóny nad Libyí, ale důrazně odmítají vojenskou intervenci. Generální tajemník Arabské ligy Moussa proto vyzval Radu bezpečnosti k přistoupení k tomuto kroku a změnil tak předchozí stanovisko Ligy, která původně zásahy Západu odmítala. Ománský ministr zahraničí Youssef bin Abdullaha bin Alawi informoval, že celá Arabská liga se na tomto kroku jednomyslně shodla. Nyní není jasné, jak se zachovají odpůrci bezletové zóny v Radě bezpečnosti Rusko a Čína, kteří mají právo veta. Jakékoliv otálení s tímto zásahem zásadně hraje proti rebelům, které ochromují letecké útoky vojenského letectva. Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA stále zvažují všechny možnosti a poprvé nepřímo narážel i na vojenskou intervenci, ovšem pouze na podkladě jednání OSN.

Libyjská armáda zahajuje útok na poslední město povstalců v západní Libyi

Třetí největší město Libye Misrata s 300 000 obyvateli je posledním městem na západě, které zůstalo v rukou povstalců. Síly plukovníka Kaddafiho zahajují rozsáhlou ofenzivu s cílem město dobýt. Podle posledních zpráv od povstalců je libyjská armáda 10 km od Misraty a město ostřeluje. Na východě povstalci doposud vzdorují ve svých základnách u ropného přístavu Ras Lanuf.

Africká unie jmenovala panel, který má pomoci ukončit násilí v Libyi

V Etiopii se Unie shodla složení panelu podobě vůdců JAR, Ugandy, Mauretánie, Mali a Konga. Takto složený panel by měl v brzké době dorazit do Libye a zahájit vyjednávání. Jedná se o podobný krok, k jakému Africká unie přistoupila v počáteční fázi krize v Pobřeží slonoviny, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu.

Afričané, kteří uprchli z Libye do Tuniska se odmítají vrátit do svých domovských zemí

Již stovky Afričanů, kterým se podařilo uniknout před stále rostoucím  násilí namířeným právě proti nim, nyní odmítají odejít z uprchlických táborů v Tunisku do svých zemí. Argumentují tím, že nechtějí čelit chudobě a násilí, které je v nich čeká. Pro Tunisko tato situace může představovat velký humanitární problém.

Francie uznala Národní libyjskou radu jako jediný právoplatný reprezentativní orgán Libye

Francie je tak první zemí na světě, která přímo opustila vládu plukovníka Muammara Kaddafiho. Francouzská republika uznala Národní radu zřízenou povstalci za oficiální vládu Libye a za jediného zástupce libyjského lidu. Povstalci v Benghazi zprávu francouzského diplomata, který do města dorazil přijali oslavami. Francie tak jasně vyjádřila svůj postoj na nadcházející jednání EU o Libyi. Vláda Muammara Kaddafiho krok Francie za nepřípustný zásah do vnitřních záležitostí Libye.

EU a NATO zahájily jednání o Libyi

Zatímco v Libyi se stupňuje bojová aktivita, EU i NATO jednají především o možnosti bezletové zóny, která se prozatím zdá nejpřijatelnější ( český ministr zahraničí K. Schwarzenberg je proti stejně jako prezident republiky V. Klaus). Americký Pentagon zatím oznámil, že se blíží k závěru dokončení všech možných plánů vojenského zákroku proti Libyi. Největší překážkou v Radě bezpečnosti OSN však bude Rusko, které je proti vojenské akci. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že pokud dojde ke shodě, NATO je nyní připraveno aplikovat bezletovou zónu nad Libyi ve velmi krátké době.

Venezuelský prezident získal podporu svých spojenců v záměru vyslat do Libye mírovou komisy

Společenství ALBA ( Bolívijská alternativa pro národy naší Ameriky) ústy  kubánského ministra zahraničí Bruna Rodrigueze Eduarda po setkání v Caracasu podpořilo návrh prezidenta Venezuely Huga Chaveze na vytvoření mezinárodní humanitární komise pro mír a integritu Libye, jejiž experti by měli do Libye jet. Členem komise by se mohl stát i bývalý americký prezident Jimmy Carter.

Vláda ČR dnes bude projednávat situaci v Libyi, ministr zahraničí K. Schwarzenberg odmítá zásah bez mandátu OSN

Ministr Karel Schwarzenberg je pro humanitární pomoc, avšak zřizování bezletové zóny nad Libyí považuje za vojenský zásah, který by v případě absence mandátu OSN znamenal porušení mezinárodního práva. Ministr zahraničí je celkově proti vojenskému zákroku v Libyi, avšak postoj ČR se dnes bude projednávat v parlamentu, neboť v pátek odjíždí prezident republiky Václav Klaus na summit EU, který se má Libyí zabývat. Prezident ČR je také proti vojenské intervenci a stejně tak se vyjádřila i Ruská federace, která má v Radě bezpečnosti OSN právo veta.

USA odmítly, že by vedly iniciativu v otázce bezletové zóny nad Libyí

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvedla první oficiální stanovisko Spojených států k bezletové zóně, kterou chce prosadit Francie s Velkou Británií v Radě bezpečnosti OSN. Spojené státy americké se budou držet rozhodnutí Rady bezpečnosti, které považují za nutné k přistoupení k jakýmkoliv dalším krokům, a stejně tak souhlasí s podporou návrhu, avšak nehodlají se na něm aktivně podílet.

Syn Muammara Kaddafiho varuje svět před svržením vůdce- hrozí vleklá a tvrdá občanská válka

Saadi Kaddafi prohlásil, že by si celý svět měl uvědomit jeden fakt- V Libyi jsou stovky nejednotných a mnohdy znesvářených kmenů, armáda a nyní i východní povstalci, kteří drží zbraně. Podle Saadiho jestliže Libye přijde o vůdce, který sjednocoval zemi 40 let a nyní dále drží pohromadě velkou část obyvatel, čeká severní Afriku konflikt, kterého bude svět litovat. Dále Saadi Kaddafi uvedl, že Muammar Kaddafi ponechává většinu armády v záloze připravenou na odrážení útoků ze zahraničí.

USA čelí stále většímu tlaku svých zákonodárců- někteří chtějí vojenský zásah v Libyi

Bílý dům je pod tlakem, neboť v Kongresu se zvedají hlasy pro vojenský zákrok v Libyi. Americký ministr obrany Robert Gates ale zdůrazňuje, že je třeba, aby americká armáda v takovém případě měla spolehlivou mezinárodní podporu, která je v současnosti palčivým problémem USA v Afghánistánu. Bílý dům potvrdil, že všechny možnosti jsou nadále brány v úvahu a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzdvihuje potřebu povolení OSN k zásahu ( prozatím NATO zahájilo 24-hodinový letecký dohled nad Libyí letadly AWACS). Americký velvyslanec při NATO prohlásil, že USA hodlají poslad libyjskému lidu velmi jasné poselství úplné podpory v boji proti potlačování demokratických ideálů a bezdůvodnému násilí.

Velká Británie a Francie pokračují ve snaze prosadit v OSN bezletovou zónu nad Libyí

Britové i Francouzi hodlají bezletovou zónu prosadit, aby tak pomohli povstalcům, které napadá libyjské vojenské letectvo. Dále zdůrazňují, že v Libyi je pravděpodobně až milion lidí, kteří v současné chvíli potřebují humanitární pomoc, do které se již OSN rozhodlo pro budoucí 3 měsíce investovat 160 milionů dolarů. Dále Francie vyzvala státy Perského zálivu k podpoře bezletové zóny a k výjimečnému zasedání Ligy arabských států- ta se ovšem nedávno silně postavila proti možnosti jakékoliv vojenské intervence v Libyi.

Libyjští povstalci na několik hodin omylem zadrželi 8 příslušníků britských zvláštních jednotek

Cílem Britů, kteří měli podle neoficiálních informací včera bez ohlášení přistát na území Libye s vrtulníkem naloženým zbraněmi, bylo navázat kontakt s libyjskou opozicí. O plánování této poněkud nestandartní mise speciálních jednotek byl předem informován premiér Gordon Brown a osobně ji schválil ministr zahraničí William Hague, který má vystoupit se zvláštním prohlášením v parlamentu.