Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Archiv rubriky: Egypt
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
V Egyptě se připravuje volba na koptského papeže
V březnu zemřel ve věku 88 let koptský papež Shenouda III., nyní Rada koptských křesťanů má v Egyptě vybrat jeho nástupce, který se stane 118 hlavou koptských věřících. Papež Shenouda III. stál v čele koptské církve čtyři desetiletí. Rada vybere tři jména, z nichž dítě se zavázanými očima 4. listopadu jednoho náhodně vybere. Nový koptský papež bude následně jmenován 18. listopadu. Rada koptských křesťanů volí z pěti kandidátů: pátera Pachomios al-Syriani, biskupa Raphael, pátera Rapheal Ava Mina, pátera Seraphim al-Syriani a biskupa Tawadros. Koptská církev čítá na 16 milionů členů a tvoří 10 % egyptské společnosti.
Rozhodnutí o legálnosti egyptského ústavodárného sboru se odkládá, ústava se i nadále připravuje
Vznik nové egyptské ústavy, která je hlavním pilířem přechodu k demokratickému uspořádání země po svržení bývalého prezidenta Husni Mubaraka, se znovu zkomplikoval. V úterý měl soud rozhodnout, zdali bylo sestavení ústavodárného sboru legální či nikoliv. Vznik ústavy totiž doprovází spory mezi islamisty a sekulárními politiky, kteří tvrdí, že ve výboru převládají právě islamisté a ten tak neodpovídá rozložení egyptské společnosti. Soudce si vyslechl 43 stížností a případ předal Nejvyššímu ústavnímu soudu. „Vznik ústavy se nyní stal otázkou politickou. Jestliže nebude nalezen konsensus, Egypt se ocitne ve velké krizi,“ uvedl profesor politologie Hassan Nafaa. Podle právníků bude trvat měsíce, než soud vynese rozsudek. Tím musí výbor i nadále na sestavení nové ústavy pracovat, neboť do prosince musí předložit jeho definitivní návrh, o němž mají Egypťané následně hlasovat v referendu. „Jakmile bude ústava v referendu schválena, nemůže ji Nejvyšší ústavní soud zpochybnit, na to nemá pravomoci,“ řekl právník vládnoucího Muslimského bratrstva Abdel Moneim Abdel Maqsoud.
Egyptský soud bude posuzovat legálnost ústavodárného sboru
Příští úterý 23.10. rozhodne egyptský soud, zdali ústavodárný sbor, který má za úkol sepsání nové ústavy, je legální. V ústavodárném sboru usedá sto členů, převážně islámského vyznání. Vznik nové ústavy je v současnosti hlavním bodem severoafrické země v přechodu od autoritářského režimu exprezidenta Husni Mubaraka k demokracii. Sepsání ústavy ale doposud bránily spory mezi islamisty, sekularisty a liberály. Soud má nyní rozhodnout, zdali složení sboru odpovídá rozložení obyvatelstva země. Již v dubnu rozpustil soud předchozí ústavodárný sbor, rovněž pod vedením islámských představitelů. Pokud by soud ke stejnému kroku přistoupil i nyní, musel by prezident Mohamed Mursi jmenovat nový. Návrh nové ústavy zveřejnil sbor minulý týden, mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad rolí islámu v právním řádu, postavení žen, svobody projevu a náboženských skupin. Ke kritice návrhu ústavu se připojil i soudce nejvyšší soudu Maher El-Beheri.
Několik bývalých vládnoucích generálů v Egyptě má být vyšetřováno
Egyptský civilní soud bude projednávat 136 obvinění za smrt aktivistů, kteří byli zabiti během vojenské vlády. Vyšetřování se má týkat polního maršála Hussein Tantawi, který se stal hlavou vojenské vlády po odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka v roce 2011. Tantawi byl spolu s několika vysokými generály v srpnu poslán do výslužby prezidentem Mohamedem Mursim, který jim dal vysoké odměny a ustanovil je poradci. Podle aktivistů jsou generálové zodpovědní za rozsáhlé násilí během jejich 17ti měsíční vlády, která byla ukončena 30. června. Doposud bylo v Egyptě praxí, že vojenští představitele byli souzeni pouze před vojenským soudem. Zatím není jasné, jak dlouho vyšetřování bude trvat.
Egyptský prezident by měl mít omezenou pravomoc, stojí v předběžném návrhu ústavy
Sepsání a schválení nové egyptské ústavy má být hlavním symbolem přechodu od autokratického režimu k demokratickému systému po loňském lidovém povstání, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka. Hlava státu by podle předběžného návrhu ústavy měla být omezena parlamentem. Osud vznikající ústavy je ale nejistý, podle analytiků mohou jeho přijetí ohrozit spory mezi islamisty a sekularisty ohledně role islámu v egyptské společnosti, postavení žen, svobody projevu a náboženských menšin. „Apelujeme na egyptskou společnost, aby každý občan si vzal kopii prvního návrhu ústavy do rukou spolu s perem a zaškrtl, s kterými pasážemi souhlasí a se kterými ne,“ řekl Mohamed Beltagi, člen vládnoucí strany Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP). Podle staré ústavy má prezident široké pravomoci a může stát v čele země neomezeně dlouho, návrh proto počítá s omezením na dvě volební období. Nová ústava by rovněž neměla obsahovat zakotvení islámského práva šaría. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch ale návrh dostatečně nechrání práva žen a dětí, nezajišťuje náboženskou svobodu a nestaví se rezolutně proti mučení. V současnosti se podle politického analytika Gamal Abdel Gawada jedná o připojení dodatek, že hlavou státu se může stát i žena. Konečný návrh ústavy by měl být hotov do 12. prosince a následně ho musí schválit všech 57 členů ústavodárného výboru. Ústavu musí přijmout i egyptská společnost v referendu, pokud tak učiní, půjdou Egypťané znovu k volbám, aby podle nové ústavy zvolily parlament.
Egyptský prezident udělil milost demonstrantům
Egyptský prezident Mohammed Mursi udělil v pondělí milost tisícům demonstrantů obviněných či odsouzených ze zločinů spáchaných s cílem podpořit loňské povstání, které mělo za následek odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Amnestie se týká činů spáchaných v rozmezí ledna 2011 a konce června 2012, kdy se Mursi ujal moci. Milost se nevztahuje na obviněné z vraždy. Podle tvrzení odborníků byla amnestie vágně formulovaná, což povede k různým interpretacím a odlišným způsobům jejího vykonání.
Jednání o půjčce Egypta od Mezinárodního měnového fondu se zpozdilo
Vyjednávání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši 4,8 miliard USD se zpozdilo. Vláda tak získala čas na realizaci ekonomických reforem, které zahrnují zejména restrukturalizaci dotací a daní. Cílem Egypta je snížit rozpočtový deficit státu dosahující hodnoty 11 % HDP způsobeného loňským povstáním. Se zpožděním do země tedy dorazí vyjednávací tým MMF, jež měl podle původního plánu v Káhiře začít vyjednávat podmínky půjčky na konci září. Jeho příjezd se neočekává dříve než po skončení výročního zasedání MMF konajícího se v Tokiu v polovině října.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Súdán zablokoval přístup na YouTube
Podle představitele súdánské vlády byl v zemi zablokován přístup na portál YouTube, kde je ke shlédnutí film urážející proroka Muhammada s názvem „Innocence of Muslims“. Vlastník webu Google Inc. zablokoval stránky v důsledku násilných protestů kolem amerických ambasád v severní Africe a na Blízkém východě přístup k filmu v Egyptě, Libyi, Indii a Indonésii. Přesto odmítl požadavek Bílého domu na úplné stažení videa z webové stránky. Jelikož se nezdařilo omezení přístupu pouze k samotnému videu, byla súdánská vláda nucena znepřístupnit celý web.
Mezinárodní měnový fond chce ukončit jednání s Egyptem do konce roku
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve středu oznámil, že v nejbližších týdnech vyšle své zástupce do Egypta, kde budou jednat o případné finanční pomoci, jakmile vláda dokončí hospodářský program státu. MMF doufá v ukončení jednání ohledně půjčky do konce roku. Egyptská vláda požádala MMF o půjčku ve výši 4,8 miliard USD v důsledku finančních potíží po loňském povstání, snížení zájmů zahraničních investorů a odlivu turistů.
Americké ministerstvo zahraničí varovalo americké občany v arabských zemích
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vydalo varování americkým občanům, kteří se nachází v arabských zemích, aby byli připraveni na možné útoky. Ministerstvo se také obává rozšíření protestů do dalších zemí. USA zmiňují především Jordánsko a Kuvajt. Ohledně Kuvajtu oznámilo ministerstvo zahraničí, že demonstrace očekává v nejbližších dnech. Demonstrace proti USA se z Egypta rozšířily do Libye, Iráku, Tuniska, Súdánu a Jemenu.
Anti-americké protesty se rozšířily do dalších zemí
Protesty proti Spojeným státům americkým začaly v Egyptě před americkou ambasádou, pokračovaly zabitím amerického velvyslance v Libyi a rozšířili se poté i do Jemenu. Dnes další protesty proti USA zasáhly Tunisko a Súdán. V Tunisku demonstranti zapalovali vozy a na americké ambasádě strhli americkou vlajku a nahradili ji svoji vlastní černou vlajkou. Během protestů byly podle tuniské státní televize 3 demonstranti zabiti a 28 jich bylo zraněno. V Súdánu napadli demonstranti německou ambasádu a i zde strhli vlajku. Poté byli rozehnáni pomocí policie a slzného plynu. Protesty vznikly, kvůli 14 minutovému nezávislému filmu, který se šíří po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda jako sukničkáře, pedofila a vraha.
Egypt: Bývalý premiér byl odsouzen za korupci
Káhirský soud odsoudil bývalého premiéra z Mubarakovy éry Ahmed Nazifa ke 3 letům vězení za korupci. Kromě trestu je expremiér nucen zaplatit pokutu ve výši 1,5 miliónu USD. Nazif zastával post od roku 2004 do loňského povstání. V lednu 2011, krátce předtím než odstoupil prezident Husni Mubarak, byl Nazif zatčen. Několik dalších bývalých egyptských představitelů čelí obvinění ze spolupráce na zabití demonstrantů či různých trestných činů spojených z korupcí.
V Egyptě a v Jemenu byly napadeny americké ambasády
Poté co došlo v Káhiře k protestům před americkou ambasádou a v Libyii byl zabit americký velvyslanec, došlo k útokům na americké ambasády v Jemenu a Egyptě. Více než stovce demonstrantů v Jemenu se podařilo dostat na půdu ambasády v hlavním městě Sanaa. Zde demonstranté se střetli s policií a 15 jich bylo zraněno. V Egyptě protestující zaútočili kameny na policejní kordon, který bránil americkou ambasádu a 13 z nich bylo zraněno. Příčinou protestů je americký nezávislý film, který koluje po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda. Americký prezident přislíbil, že USA udělají vše co je v jejich silách, aby došlo k uklidnění nepokojů před americkými velvyslanectvími, a aby došlo k nalezení vrahů amerického velvyslance.
Evropská unie přislíbila finanční pomoc Egyptu
Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso ve čtvrtek oznámil, že Evropská unie nabídla Egyptu pomoc v makroekonomické oblasti ve výši 500 miliónů eur. Dále bude severoafrické zemi poskytnuta částka mezi 150 a 200 milióny eur na zotavení egyptské ekonomiky. Podle Barrosa bude finanční pomoc garantována podmínkami, na nichž se Egypt domluví s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Nabídka Evropské unie přichází během první oficiální cesty prezidenta Mohameda Mursi po Evropě.
Egyptský prezident začal svou cestu po Evropě
Ve čtvrtek odletěl nový egyptský prezident Mohamed Mursi do Bruselu na svou vůbec první oficiální návštěvu Evropy. Na starém kontinentu se bude prezident Mursi snažit přesvědčit evropské vlády o svém demokratickém mandátu a získat tak hospodářskou pomoc. Mnohé evropské země mají velký zájem po pádu exprezidenta Husni Mubaraka vybudovat si s Egyptem vztahy, ovšem chtějí záruky, že Egypt zůstane spojencem západu a bude příkladem ostatním zemím v regionu. Návštěva prezidenta Mursiho doprovází stín úterních útoků na americké velvyslanectví v egyptské Káhiře a libyjském Benghazi. Severoafrická země již dříve požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 4,2 miliard USD, přesto se očekává, že bude potřebovat dalších 10 miliard USD, aby znovu obnovil důvěru investorů a zaplnil prázdnou státní pokladnu. V Bruselu se prezident Mursi setká s předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso, vysokou představitelkou EU pro zahraniční polititiku Catherine Ashton a předsedou Evropské rady Herman Van Rompuy.
Americký velvyslanec zemřel při útoku militantů
Americký velvyslance v Libyi Christopher Stevens a tři další zaměstnanci ambasády byli usmrceni při raketovém útoku na jejich auto ve východolibyjském městě Benghazi. Velvyslanec byl zrovna převážen z ambasády napadené militanty kvůli americkému filmu, který údajně uráží proroka Muhammada, na bezpečnější místo. Libyjský vicepremiér Mustafa Abu Shagur čin ozbrojenců odsoudil. Kromě Libye proti urážlivému zobrazování Muhammada protestovali před americkou ambasádou i obyvatelé v sousedním Egyptě.
V Egyptě došlo k protestům před americkou ambasádou v Káhiře
Asi 2000 lidí v Káhiře demonstrovalo před americkou ambasádou. Strhli a zapálili americké vlajky a vyvěsili místo nich na zeď ambasády černou vlajku s heslem: „Není žádný bůh, jen Alláh a Mohamed je jeho prorokem.“ Protestující se shromáždili za účelem projevení nespokojenosti nad urážlivým zobrazováním proroka Mohameda v americké populární kultuře. Ambasáda o protestu věděla a většina jejích zaměstnanců byla propuštěna domů několik hodin před protestem. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland prohlásila, že USA spolupracují s egyptskou vládou na obnovení pořádku.
Egypt bude hostit setkání regionálních politiků k syrské otázce
Ministři zahraničních věcí z Egypta, Saudské Arábie, Turecka a Íránu se sejdou v egyptském městě Cairo, aby projednali současnou politickou situaci v Sýrii. Analytici ale nepředpokládají, že by se regionální politici dohodli na konkrétních krocích. Írán patří mezi spojence syrského prezidenta Bashara al-Assada, zatímco ostatní země žádají jeho odchod. Egyptský ministr zahraničních věcí Mohamed Kamel Amr řekl, že setkání se bude konat v „nejbližších dnech“, ale přesné datum neuvedl.