Demonstranti před egyptským ministerstvem vnitra v Káhiře se střetli s pořádkovou policií při protestech vyvolaných událostmi při fotbalovém zápase v Port Said, při kterých zahynulo 74 lidí. Ze střetů je údajně již hlášen mrtvý demonstrant i armádní důstojník, ve městě Suez pak byli zabiti 2 lidé, když se místní dav snažil proniknout na policejní stanici.

Tisíce demonstrantů pochodovaly na egyptský parlament s požadavkem ukončení vlády armády. Část protestujících dokonce zahájila protesty i proti Muslimskému bratrstvu, jehož strana Svoboda a spravedlnost (FJP) jasně zvítězila v egyptských parlamentních volbách. Protestující kritizují, že islamisté nyní „jen vydělávají“ na politických změnách. Demonstranti totiž obviňují islamistické hnutí z toho, že vychází vstříc vojenské vládě země. Druhá část protestujících se ale Muslimského bratrstva zastává s tím, že poslanci v parlamentu nyní kritizují Nejvyšší vojenskou radu z pomalého přijímaní reforem. 

Civilní rada, která byla ustanovena jako poradní orgán Nejvyšší vojenské rady, se chce zabývat návrhem na urychlení prezidentských voleb a kompletního předání moci z rukou armády, dříve něž v červnu, jak původně chtěla armáda. Důvodem jsou stálé nepokoje v Egyptě, zvláště pak v hlavním městě Káhiře.

V neděli došlo k volbám do horní komory egyptského parlamentu, ve kterých se islamisté snaží zopakovat svůj úspěch z voleb do poslanecké sněmovny. Pravomoci horní komory egyptského parlamentu jsou omezené a její členové nemohou zablokovat legislativu z poslanecké sněmovny, přesto ale musí být všechny zákony konzultovány i v horní komoře. Horní komora je nyní ale důležitá především kvůli tomu, že obě komory parlamentu jsou stejným dílem zodpovědné za vytvoření 100 členného týmu, který má sepsat novou egyptskou ústavu.

Stovky egyptských demonstrantů požadovalo v noci na stejném místě, kde bylo v říjnu 2011 zabito při demonstraci 25 lidí, okamžité ukončení vlády Nejvyšší vojenské rady. Demonstranti skandovali: „kdo vám dal právo vládnout, rado? Byl to gang prezidenta Mubaraka, který vás jmenoval!“ Poté se mezi demonstranty vmísilo asi 50 lidí z bočních ulic, kteří na dav zaútočili. Podle reportéra Reuters nebyli nikde ani policisté ani vojáci.

Egyptští demonstranti se ve čtvrtek utábořili na náměstí Tahrir v Káhiře, kde chtějí zůstat, dokud armáda nepředá moc do rukou civilistů. Situace se odehrává den poté, co v Egyptě proběhly masové demonstrace rok od povstání, při kterém byl svržen dosavadní prezident Hosni Mubarak. Dav je rozdělen mezi mladé aktivisty, kteří požadují, aby armáda předala kontrolu nad zemí civilistům a islamisty, kteří slaví rok od politické transformace, díky které získali široké zastoupení v parlamentu. Nejvyšší vojenská rada trvá na předání moci civilnímu obyvatelstvu po prezidentských volbách, které proběhnou v červnu 2012.

Dnešním dnem v Egyptě končí výjimečný stav trvající přes 30 let, byl tedy zrušen o 5 měsíců dříve, než Nejvyšší vojenská rada původně plánovala. Výjimečný stav byl jedním z hlavních důvodů, proč v Egyptě vypukly protesty, neboť umožňoval vojenským soudům soudit civilisty.

Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi stojící v čele Nejvyšší vojenské rady udělil milost 1959 lidem odsouzeným vojenskými soudy v době po svržení prezidenta Husni Mubaraka. Oznámila to egyptská státní televize Al Nil. Milost tak přichází v době před prvním výročím 18-denní egyptské revoluce, která započala 25. ledna. Otázka vojenských soudů je v Egyptě citlivým tématem, zvláště pak po zprávě organizace Human Rights Watch ze září 2011, která uvedla, že Nejvyšší vojenská rada vojenských soudů zneužívá. Podle čísel uvedených v této zprávě totiž vojenská vláda  stihla od února zadržet a soudit více lidí, než kolik bylo souzeno u vojenských soudů za celých 30 let vlády bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka.

Strana Muslimského bratrstva Svoboda a spravedlnost (FJP) s jasným náskokem vyhrálo tříkolové parlamentní volby ziskem 38% křesel. Druhá skončila tvrdě islamistická strana Al-Nour se ziskem 29% mandátů, třetí stranou je liberální Wafd a čtvrtým uskupením v egyptském parlamentu bude koalice Egyptský blok. Islamisté tak obsadí zhruba 2/3 všech křesel a budou tak mít hlavní slovo a největší vliv na novou vznikající egyptskou ústavu.

Muslimské bratrstvo v Egyptě, jehož strana Svoboda a spravedlnost (FJP) je jistým vítězem parlamentních voleb, oznámilo, že prozatímní vojenská vláda je zcela zodpovědná za průběh předání moci do civilních rukou a dále i za případné chyby, kterých se dopustila v čele Egypta od rezignace bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Strna FJP bude také požadovat, aby vojenský rozpočet podléhal kontrole parlamentu.

Bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny míru Mohamed El Baradei odstoupil z kandidatury na budoucího egyptského prezidenta. Podle vyjádření El Baradeie v Egyptě stále „funguje minulý režim, který nyní drží armádní generálové poté, co byl sesazen prezident Mubarak“. Mohamed El Baradei, který dlouhodobě patří k nejhlasitějším kritikům egyptské Nejvyšší vojenské rady vedoucí porevoluční Egypt, dále prohlásil, že kandidovat bude až ve skutečně demokratické zemi. Odpůrci vojenského vedení země jsou totiž přesvědčeni o tom, že se armáda snaží uchovat co nejvíce moci a privilegií i v „post-Mubarakově éře“.

Egyptský soud zakázal v rámci zahájení šetření posledních velkých nepokojů, které probíhaly v Káhiře na konci roku 2011 a při nichž došlo i k požáru Národního archivu. Zákaz byl uvalen například na opozičního aktivistu a bývalého prezidentského kandidáta z roku 2005 Aymana Noura, zakladatele politické strany Ghad. 

Egyptský státní zástupce požaduje pro bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka trest smrti. Prokuratura ho viní z politické a morální zodpovědnosti za smrt demonstrantů zabitých policií při rozsáhlých nepokojích ve velkých egyptských městech. Prokuratura žádá trest smrti i pro oba dva syny Husni Mubaraka a stejně tak i bývalého ministra vnitra. Soud zatím takovému trestu podle komentátorů není příliš nakloněn, neboť bere v potaz argumenty, že policie při povstání mnohdy jednala samostatně a především v sebeobraně.

Egypťané hlasují ve třetím kole voleb ve třech zbývajících oblastech – v oblasti venkovského jihu s největším podílem křesťanů, dále v deltě řeky Nil na sever od hlavního města Káhira a pouštní oblasti neklidného Sinajského poloostrova. V předchozích dvou kolech významně zvítězily islamistické strany v čele s vedoucím egyptským Muslimským bratrstvem, které mimo jiné v tisku prohlásilo, že nehodlá uznávat židovský stát Izrael.