Pět mužů ve věku od 21-36 let bylo odsouzeno za napadení francouzské jachty v Adenském zálivu a únos dvojce francouzských turistů v roce 2008. Za propuštění zajatců tehdy žádali 1.5 milionu eur. Trest byl vyměřen na 4-8 let, dle stupně provinění. Jeden ze soudních obhájců uvedl, že je to poprvé od 18. století, kdy se ve Francii soudil případ pirátství.
Archiv rubriky: Afrika
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo je v Haagu a čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který se na konci minulého roku prohlásil za vítěze voleb spolu se současným prezidentem Alassane Ouattarou a který vedl se současným prezidentem boje o moc, byl dnes v noci převezen do sídla Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC), kde bude čelit obvinění ze zločinů proti lidskosti spáchaných od 16. 12. 2010 do 12. 4. 2011, kdy byl prezident Laurent Gbagbo zadržen ve svém bunkru v Abidjanu. Okolo pádu prezidenta, kterému zachovávala dlouhou dobu věrnost armáda, se vedou pochyby, neboť právě proti armádě Pobřeží slonoviny silně zasahovaly jednotky OSN a francouzská armáda. Laurent Gbagbo je první bývalou hlavou státu, která stane před ICC od jeho založení v roce 2002. Samotné zatčení prezidenta v Abidjanu napadá dcera prezidenta Gbagba s týmem francouzských právníků, neboť tvrdí, že Francie se dopustila porušení rezoluce OSN a napomohla straně prezidenta Ouattary.
V Egyptě ve volbách drtivě vítězí islamisté
Po prvním kole parlamentních voleb, které proběhlo v Káhiře a Alexandrii se dle předběžných výsledků ukázalo, že Muslimské bratrstvo prozatím získalo 40% veškerých hlasů. Skrze agenturu Reuters to uvedla sama strana. Zemi čekají ještě další dvě hlasovací etapy, které skončí za 6 týdnů.
Bylo oznámeno jméno hlavního podezřelého z vraždy vojenského šéfa libyjských rebelů
Na tiskové konferenci ve vysílání libyjské televize hlavní vojenský prokurátor prozatímní Libyjské národní rady (NTC), Yussef Al-Aseifr, oznámil, že hlavním podezřelým z vraždy Abdela Fattaha Younese 29. července, který byl vrchním vojenským velitelem NTC, je Ali El-Essawi, který byl prozatímní libyjským vicepremiérem NTC. Vražda Abdela Fattaha Younese, který byl dlouhou dobu členem úzkého vnitřního kruhu vlády Muammara Kadddafiho a poté přešel na stranu rebelů, tehdy poprvé zásadně otevřela diskuze o nejednotnosti rebelů. Podle analytiků ovšem i dnes díky obvinění tak vysoce postaveného člověka s vazbami na NTC může vést k rozkolům.
Jižní Afriku čeká pandemie AIDS, varují experti
Soukromo-veřejný Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii odvolal velkou část svých programů poté, co nedokázal zajistit 13 miliard dolarů potřebných k jejich financování. Fond také již na začátku listopadu oznámil, že sníží dotace pro nové země. Podle expertů čeká v průběhu příštích tří let především země jižní Afriky jako je Svazijsko, Malawi, Zimbabwe či Mosambik velký nárůst úmrtnosti a rozšíření infekce v důsledku finančních nedostatků. Stejně tak mají nebezpečně klesnout zásoby antiretrovirálních léčiv (ARV). Zástupce organizace Lékaři bez hranic, Faizel Tezera, například uvedl, že pro stát Zimbabwe se jedná o katastrofu – 86 000 lidí bude kvůli škrtům ponecháno zcela bez léčby, přičemž se to týká i 5000 dětí.
Keňský soud rozhodl, že Keňa musí zatknout súdánského prezidenta
Keňský soud rozhodl ve věci, kdy do Keni na státní návštěvu dorazil súdánský prezident Omar al-Bashir, na kterého vydal již v minulosti zatykač Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) kvůli obvinění z genocidy a keňské úřady ho nezadržely. Prezident Bashir je jediným člověkem, kterého stíhá mezinárodní instituce v pozici hlavy státu s diplomatickou imunitou. Ve světě se dlouhodobě řeší, jak by se mělo v jeho případě postupovat, neboť Súdán ho přirozeně ICC nevydá, zatímco ostatní státy váhají. Již dnes je ovšem súdánský prezident nucen cestovat pouze přes země, které ho ICC odmítají vydat. Soudní rozhodnutí v Keni, které říká, že Keňa je povinna dodržet své závazky plynoucí z členství v paktu o ICC, by mohlo být příkladem pro ostatní státy.
EU vyšle své bezpečnostní experty do Afriky, aby pomohli v boji proti síti al-Kajda
Evropská unie plánuje vyslat tým policejních a bezpečnostních expertů do oblasti jižní Sahary, aby pomohl místním vládám v boji proti hrozbě okraji Sahary v Africe na pomoc vládám, že v boji proti rostoucí hrozbě z al-Kajdy. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague, podle něhož hrozba stále více roste. Experti mají pomoci v boji proti severoafrické odnoži al-Kajdy, Islámského Maghrebu (AQIM), který vznikl v Alžírsku a dnes výrazně funguje i v Mali, Nigeru a Mauritánii.
OSN zahájilo jednání o změnách klimatu v JAR
V jihoafrickém městě Durban byla zahájena 17. konference OSN o změnách klimatu, kde se má řešit především budoucnost po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Otázky spojené se snižováním emisí skleníkových plynů zůstanou pravděpodobně nevyřešeny a celkem 12 000 zástupců 183 členských států OSN nevěří v jakýkoliv zásadní úspěch z jednání, neboť klimatická konference v roce 2009 v hlavním městě Dánska, Kodani, nepřinesla závazné dohody a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončila až na smlouvu o ekologizaci průmyslu nezdarem.
V Demokratické republice Kongo byly zahájeny dlouho očekávané a obávané volby – je hlášeno první násilí
V Demokratické republice Kongo začaly teprve druhé všeobecné volby od konce občanské války, ve kterých chce stávající prezident Joseph Kabila obhájit svůj post. Proti prezidentovi Kabilovi stojí 10 dalších kandidátů, přičemž o 500 míst v parlamentu se uchází přes 18 000 kandidátů. V několika místech bylo hlasování pozdrženo a docházelo i k násilí, při kterém dle posledních informací zemřeli dva lidé. Nejproblematičtější bude hlasování v místech, které stále drží pod kontrolou nejrůznější povstalecké skupiny. Organizace International Crisis Group v souvislosti s tím již v květnu varovala kvůli špatně zajištěným přípravám voleb a napětí, že by mohl v Kongu nastat podobný vývoj, jaký nastal po volbách v Pobřeží slonoviny.
V Egyptě začaly parlamentní volby
V Egyptě dnes začaly první volby od pádu prezidenta Husni Mubaraka, a to i přes nepokoje v minulém týdnu a obavy z možného odložení. Podle kritiků prezidenta Mubaraka byly volby za jeho vlády zmanipulované a většina tak vždy byla zajištěna pro jeho Národní demokratickou stranu. Volby budou probíhat až do 11. ledna, neboť v Egyptě funguje rozložený volební systém, kde se hlasuje postupně v jednotlivých částech. Nyní volby probíhají v Káhiře a Alexandrii. Velká očekávání mají islamistické strany v čele s Muslimským bratrstvem, které se strategicky zdrželo spolupráce s vojenskou radou po převratu, což se této straně pravděpodobně velmi vyplatí.
Předseda libyjské prozatímní rady (NTC) poděkoval Súdánu za zbraně v době povstání (a embarga)
Předseda NTC, Mustafa Abdel Jalil, na své první oficiální návštěvě Súdánu poděkoval za zbraně, které súdánská vláda poslala libyjským rebelům přes Egypt v době povstání. Podle slov Jalila súdánské zbraně výrazně pomohly rebelům porazit síly Muammara Kaddafiho. Stalo se tak na sjezdu súdánské vládnoucí strany Národní kongres. Libyjský vůdce Muammar Kaddafi za své vlády podporoval súdánské povstalce v Dárfúru, což vedlo k velmi napjatým vzájemným vztahům. Díky slovům Mustafi Abdel Jalila se ovšem potvrdili dříve vehementně popírané spekulace o porušování zbrojního embarga uvaleného rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Když se v červnu ukázalo, že embargo pravděpodobně porušuje Francie, několik týdnů to bylo popíráno a nikdy nebyly vyvozeny žádné důsledky.
Prezidentské volby v Gambii vyhrál současný prezident
Prezident Gambie Yahya Jammeh vyhrál prezidentské volby se ziskem 75 % hlasů, ovšem hlasování je podrobeno tvrdé kritice. V Gambii údajně docházelo ve velkém k manipulacím s hlasy a k zastrašování voličů. Sám prezident Yahya Jammeh se do čela země dostal před 17 lety při vojenském puči a dnes je považován za jednoho z nejkontroverznějších politiků v Africe.
Keňa a Etiopie jsou definitivně vtaženi do války v Somálsku
Keňa oznámila po koordinaci s Etiopií, že Somálsko neopustí, dokud nebude situace s rebely z Al Shabaab vyřešena. Jednotky etiopské a keňské armády mezitím zahajují rozsáhlou ofenzivu na různých místech jihu Somálska, kde se snaží obsadit jednotlivé pevnosti této islamistické organizace. Keňa již včera oznámila, že cílem je opět upoutat pozornost mezinárodního společenství na Somálsko a jednou provždy vyřešit anarchii, která zde vládne. Podle analytiků je Etiopie slabším partnerem Keni, neboť se spíše zdráhá, ovšem po výzvách Keni se účastní diplomatického tlaku, který se tento tandem snaží vyvinout na své spojence.
Násilí v Egyptě pokračuje, v ulicích Káhiry jsou desítky tisíc lidí
Počet obětí pouličních nepokojů v Egyptě vzrostl na 41 zatímco v Káhiře vyšlo do ulic přes 100 000 lidí. Situaci nenapomohl ani včerejší krok vojenské rady, která jmenovala staronového premiéra Ganzouriho, aby sestavil novou vládu. Sám nový premiér se podle Reuters odmítá vyjádřit ke svým dalším krokům a v ulicích Káhiry jsou zatím k vidění hesla jako: „zloději, jmenovali dalšího zloděje“.
V Maroku proběhly historické první volby
>Maročané dnes poprvé hlasovali ve volbách do nového marockého parlamentu, který se díky změnám v ústavě stal smysluplnou institucí. Král Mohammed VI. se vzdal některých svých pravomocí ve prospěch volených zástupců lidu, aby předešel vývoji podobnému tomu v Tunisu, Libyi a Egyptě. Očekává se výrazné vítězství islamistů – Strany spravedlnosti, která se postavila proti koalici věrné králi. Tzv. Koalice pro demokracii se skládá z 8 stran, které jsou pro-monarchistické a v podstatě zůstávají loajální současné vládě. Právě kvůli tomuto vyzývá marocké opoziční Hnutí 20. února k bojkotu voleb, neboť se domnívá, že situace v parlamentu se nijak nezmění. Jedná se o druhé volby od počátku „arabského jara“ v severní Africe.
Bývalý egyptský premiér pověřen k sestavení nového vládního kabinetu země
Egyptská Nejvyšší vojenská rada pověřila bývalého premiéra země Kamala Ganzouriho, aby sestavil vládní kabinet, který převezme funkci po předchozí civilní vládě, jež rezignovala na začátku tohoto týdne po vypuknutí násilných protestů v Káhiře. Parlamentní volby přitom podle oficiálního prohlášení proběhnou v Egyptě příští týden.
Situace v Egyptě je kritická – na pátek se plánuje „milionový pochod“
Poté, co v posledních pěti dnech kvůli násilí mezi policií a demonstranty zahynulo 39 lidí, dodržovalo se dnes všeobecně příměří, ovšem v pátek se demonstranti chystají vytáhnout do centra Káhiry v velkém. V komuniké demonstrantů se vyzývá k „milionovému pochodu“ a odborové svazy vyzvaly své členy k shromáždění se na náměstí Tahrir. Egyptská vládnoucí Nejvyšší vojenská rada přislíbila, že volby začnou příští týden a také, že přepracuje harmonogram předání moci civilní vládě, to ovšem doposud nepolevilo nespokojenost tisíců Egypťanů v ulicích. Situace připomíná únorové povstání proti prezidentu Husnimu Mubarakovi. Davy Egypťanů mimo jiné volají po popravě současného šéfa vojenské rady, polního maršála Mohameda Husseina Tantawi, který byl Mubarakovým ministrem obrany po 20 let.
Zambie upozorňuje Českou republiku na zhoršení diplomatických vztahů kvůli zadrženým Čechům
V říjnu byli v Zambii zadrženi 3 Češi kvůli obvinění, že prováděli vojenskou špionáž místní vojenské základny, podle zambijské policie fotografovali celý komplex. Česká strana se hájí tvrzením, že šlo pouze o turisty a český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se již několikrát pokoušel sejít se svým zambijským protějškem, Chishimbou Kambwili, který ale schůzku odmítá s tím, že situaci řeší soud a on ji nehodlá politizovat. Naopak se podle Zambia Daily Mail ohradil proti výhrůžkám Čechů, že EU uvalí na Zambii sankce, což Zambie podle slov svého ministra považuje „za nešťastné“. Český velvyslanec v Zambii, Luděk Zahradníček, ale toto popírá, jako zcela nepravdivé. Zambie se odvolává na vystoupení českých europoslanců, kteří se se vyjádřili pro rozšíření problému na celou EU.
Libye bude kompenzovat ztráty čínských firem, tvrdí Čína
Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí, Liu Weimina, je Libye připravema kompenzovat ztráty čínských společností způsobené v době nepokojů v Libyi. Podle čínského ministerstva zahraničí se tak zvyšuje pravděpodobnost, že by čínské firmy mohly získat některé své ztracené peníze. Čína má omezení ze strany Libye na investice do průzkumů a produkce ropy, proto se soustředí spíše na servisní otázky v tomto sektoru a stejně tak získala významné stavební zakázky. Čína si již dříve stěžovala, že kvůli politickým nepokojům utrpěla vážné ekonomické ztráty.
V Libyi byla vytvořena nová přechodná vláda
Nová prozatímní libyjský premiér Abdurrahim el-Keib oznámil na tiskové konferenci v Tripolisu vytvoření přechodné vlády. Nová vláda premiéra, kterého jmenovalo přechodné Národní shromáždění (NTC) má Libyi dovést k červnovým volbám do 200 členného Národního kongresu.
EU nemá dostatek válečných plavidel pro boj proti pirátům
Předseda Vojenského výboru EU, švédský generál Hakan Syren, oznámil, že síly EU NAVFOR (síly EU pro boj proti pirátství) nemají dostatek sil pro misi EU Atalanta, která má zabraňovat pirátství v Somálsku. Podle generála Syrena mise potřebuje minimálně 4-6 válečných lodí v závislosti na ročním období, což doposud nebylo splněno a ani nebude minimálně do března 2012. Podle dostupných informací globální ekonomiku pirátství ročně přijde na 7 až 12 miliard dolarů a podle šéfa Vojenského výboru EU jde o vážný problém.
Červený kříž: „Saif al-Islam je v pořádku“
Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvedl, že navštívil Saifa al-Islama Kaddafiho ve vazbě ve městě Zintan, kde je držen místními milicionáři. Podle mluvčího ICRC Stevena Andersona je Saif al-Islam v dobrém zdravotním stavu, ovšem další informace Červený kříž odmítl poskytnou s odůvodněním své nezávislé povahy.
V Maroku se stupňuje předvolební napětí
Marocká opozice stále silněji vyzývá k bojkotu plánovaných voleb, které se mají uskutečnit tento týden v pátek. Podle opozice bude budoucí parlamentní shromáždění pouhým korumpovatelným celkem, který nebude schopen produkovat zásadní reformy, které podle opozice Maroko potřebuje. V Maroku průběžně probíhají protesty inspirované „arabským jarem“, zatímco analytici považují nadcházející volby za zkoušku závazků marockého krále Mohammeda V., který slíbil posunout království blíže k demokracii pomocí předání některých svých pravomocí voleným zástupcům.